Výběr z monitoringu médií 18.1.2012
ČBA snížila odhad vývoje tuzemské ekonomiky
E15 | 18.1.2012 | Rubrika: Události | Strana: 2 | autor: Zdeněk Pečený |
Asociace přesto věří, že oživení hospodářství by mohlo nastat ve druhé polo vině letošního roku
Ve své aktualizované prognóze zhoršila Česká bankovní asociace (ČBA) odhad letošního vývoje tuzemské ekonomiky na minus 0,1 procenta. Předchozí odhad počítal s růstem o 1,3 procenta. Hlavním důvodem je pravděpodobný hospodářský pokles v eurozóně, byť Německo, jako největší obchodní partner České republiky, zřejmě vykáže i v roce 2012 růst. Navzdory upravené predikci však ČBA zůstává optimistická a věří, že hospodářské oživení by mohlo nastat ve druhé polovině roku a v roce 2013 by růst reálného HDP mohl dosáhnout dvou procent. „Výhled je nyní příznivější než před čtvrtrokem,“ uvedl Luděk Niedermayer, předseda vědeckého grémia ČBA.
S odhadovanou stagnací ekonomiky je podle ČBA spojeno i zhoršení vývoje nezaměstnanosti. Ta by měla letos stoupnout na 8,9 procenta. Inflace by i přes zvýšení spodní sazby DPH měla zůstat pod třemi procenty, což v kombinaci se slabým růstem ekonomiky povede k zachování nízkých úrokových sazeb. Ty by podle ČBA měly zachovat růst objemu poskytovaných úvěrů. Úvěry obyvatelstvu měly podle asociace letos i příští rok stoupnout o čtyři procenta. „Banky mají nadále chuť nové úvěry poskytovat,“ podotkl Niedermayer.
Navzdory stagnaci hospodářství očekává ČBA schodek státního rozpočtu ve výši 3,8 procenta. Způsob řešení fiskální politiky však zůstává velkou neznámou a negativním rizikem celé prognózy.
Predikce letošního růstu ekonomiky začaly před časem osekávat i finanční instituce. Řada analytiků věští domácí ekonomice pokles až o dvě procenta. Na druhé straně stojí státní organizace. Ministerstvo financí stále prognózuje jednoprocentní růst a Česká národní banka dokonce růst o 1,2 procenta.
***
Předpověď České bankovní asociace
2012 2013
růst reálného HDP (%) -0,1 2,0
míra registrované nezaměstnanosti (MPSV): průměr (%) 8,9 8,8
míra inflace: CPI (%) průměr 2,8 2,0
vládní deficit (% HDP) -3,8 -3,3
vládní dluh (% HDP) 43,5 45,0
růst reálného HDP v eurozóně (%) -0,4 1,1
směnný kurz CZK/EUR: průměr 24,9 24
cena ropy (USD za barel): BRENT průměr 106,1 110,0
základní sazba ECB (%): průměr 1,19 1,42
růst bankovních úvěrů obyvatelstvu (%) 4,0 4,0
růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) 1,5 3,4
Pramen ČBA
Zaměstnavatelé: Úvěr od Bruselu pomůže nastartovat ekonomiku
ct24.cz | 17.1.2012 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 0 | autor: mav |
Představitelé zaměstnavatelů dali vládě návrh, jak nastartovat českou ekonomiku. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů mimo jiné navrhla vzít si úvěr od Evropské investiční banky (EIB) či zavést mikroúvěry pro malé firmy. Ministerstvo financí doručení návrhů potvrdilo.
"(Návrhy) budou předmětem jednání na zasedání tripartity s tím, že svůj názor nejprve sdělíme našim partnerům," prohlásil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Vláda by tak měla požádat EIB o úvěr 2,1 miliardy eur (asi 54 miliard korun), který by byl určený na spolufinancování operačních programů a bezprostředně navazujících projektů.
Podle odhadů zaměstnavatelů by díky půjčce mohlo v následujících třech letech získat práci až 180 tisíc lidí. To by vedlo k nárůstu daňových výnosů a příspěvků na sociální zabezpečení, zvýšení spotřeby předtím nezaměstnaných a k poklesu sociálních dávek v nezaměstnanosti.
První část půjčky by směřovala do dopravní infrastruktury
Již první tranše půjčky za zhruba 0,5 miliardy korun směřovaná na investice do dopravní infrastruktury by například podle zaměstnavatelské konfederace mohla ekonomice přinést až 2,5 miliardy korun, a to bez efektu z nárůstu dopravních kapacit, snížení nehod a bez pákového efektu.
Splácení této části úvěru by se překrývalo s čerpáním. Nezvýšila by tedy podle zaměstnavatelů zadlužení ani v absolutní částce, výrazně by však snížila dluh a schodek v poměru k HDP. "Rozvojové záměry v jiných sektorech ekonomiky (věda, výzkum, vzdělání) by zřejmě přinesly ještě větší efekty, i když zřejmě v dlouhodobějším období," uvádí návrh.
Vláda by současně měla podat k evropskému globalizačnímu fondu návrh projektů na rekvalifikaci několika tisíc pracovníků veřejné správy a veřejného sektoru, ohrožených nezaměstnaností. Měla by také poskytnout z uvolněných zdrojů státní pomoc pro malé a středně velké podniky a zemědělce, navrhují zaměstnavatelé.
Rejdaři asi přijdou o kompenzace za nesplavné Labe
denik.cz | 17.1.2012 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 0
Tuzemští říční dopravci se letos patrně budou muset obejít bez státní podpory, která jim kompenzuje ztrátu na tržbách během dní, kdy se kvůli nízké hladině Labe říční plavba ekonomicky nevyplatí. Ministerstvo dopravy letos na tyto dotace nemá prostředky.
Ministr dopravy Pavel Dobeš přitom v polovině loňského prosince rejdařům dotace ve výši deseti až 12 milionů korun přislíbil.
"Kvůli současnému stavu veřejných financí zatím není jisté, zdali bude tento dotační titul v letošním roce spuštěn," uvedl Martin Novák z tiskového odboru ministerstva dopravy. Pokud by ale prostředky přece jen získalo, musel by prý ministr dopravy nejprve o věci informovat vládu.
Podle tajemníka Sekce vodní dopravy při Svazu průmyslu a dopravy Jiřího Astera už ministerstvo dopravy rejdařům přímo vzkázalo, že na finanční kompenzace za sucho prostředky nemá. Ještě během prosincového jednání tripartity nicméně úřad uvedl, že podniká kroky k zajištění výplat těchto kompenzací.
Podporu národním říčním dopravcům podle ministerstva schvaluje Evropská unie, Česko tak může lodním dopravcům kompenzace vyplácet do roku 2016. Dotace pro pokrytí prokazatelných ztrát mají jasná pravidla, která vypracovalo ministerstvo dopravy a schválila Evropská komise. Program podle místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského počítá s doplatkem za polovinu nenaloženého nákladu v situaci, kdy hladina Labe klesne pod 1,4 metru. Hraniční sumou pro dotaci je 53 milionů korun.
Obnova lodního parku
Dalším dotačním titulem, který má říční dopravu v tuzemsku podporovat, je podpora určená pro obnovu lodního parku. Pro ten prý prostředky podle ministerstva dopravy jsou. Dopravci je ale čerpají minimálně, protože nemají dostatek peněz na spolufinancování oprav plavidel.
Podle rejdařů by mohlo situaci v říční dopravě vyřešit dokončení plavebního stupně v Děčíně. Stavba zatím ale nemá hotový posudek dopadu na životní prostředí a dopravci se obávají, že by se dokončení jezu nemuseli dočkat. Vodní cesta je podle nich nedobudovaná a současný stav, kdy je Labe po 175 dnů v roce nesplavné, na prý něm neumožňuje efektivně podnikat. To se odráží i na počtu dopravních lodí. Podle Hradského v roce 1990 na českých řekách rejdaři provozovali zhruba tisíc nákladních lodí. V současnosti jich je v provozu 68.
I kdyby ministerstvo dopravy pro letošní rok oněch 12 milionů korun získalo, veškeré potíže dopravců by prý stejně nevyřešilo. "Takové odškodnění je náplast, která nepomůže zahojit ránu," uvedl Aster. Podle předsedy sekce Milana Raby dotace rejdařům v letech 2000 až 2003 činily 115 milionů korun. "
Za nemoc z povolání míň peněz. Zaměstnavatelé se bojí soudů
tyden.cz | 17.1.2012 | Rubrika: Domácí | Strana: 0 | autor: - vok -
Vláda má na stole reformu úrazového pojištění, která z něj chce udělat další složku sociálního pojištění. Nemocní "z povolání" by tak místo peněz od pojišťovny dostávali dávky od státu.
Lékař se nakazí od pacientů, chemik se poleptá kyselinou. A od pojišťovny dostanou jednorázové či měsíční "bolestné", které v některých případech dokonce převyšuje plat. To se má od příštího roku změnit. Vláda má na stole reformu úrazového pojištění, která z něj chce udělat další složku sociálního pojištění. Lidé s nemocí "z povolání" by tak místo peněz od pojišťovny dostávali podstatně nižší dávky od státu.
Dnes musí každý zaměstnavatel s jedním a více zaměstnanci platit tzv. pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Výše pojistného závisí na oboru, do kterého "fušuje" - za málo rizikové profese, jako je např. kadeřnictví nebo pojišťovnictví, odvádí 0,28 % vyměřovacího základu (tedy sazby, ze které se zaměstnavateli vypočítávají odvody na sociální a zdravotní pojištění), za tu nejrizikovější - hornictví - 5 procent. V případě úrazu nebo nemoci zapříčiněné výkonem zaměstnání "odškodní" zaměstnance pojišťovna.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které chce reformu schválenou už v roce 2006 dotáhnout do konce, jsou ale vyplácené částky až příliš štědré. "Dnes úrazová renta doplňuje aktuální příjmy pracovníka do výše výdělku, který dostával před pojistnou událostí, bez ohledu na to, k jak velkému poškození zdraví došlo, a to až do důchodového věku," vysvětluje ředitel pojistných systémů na ministerstvu Jiří Král. "Zaměstnanec pak není motivován, aby si sám zvýšil příjem, protože ho má automaticky zajištěn."
Nové dávky
A tak se plánuje, že by systém úrazového pojištění přešel z hospodaření pojišťoven pod stát. Výběr pojistného i výplatu dávek by měla na starosti, stejně jako např. nemocenskou nebo důchody, Česká správa sociálního zabezpečení. "Dnešní úrazové pojištění zajišťuje velice slušné zabezpečení bez ohledu na míru poškození zdraví, což nebývá v sociálním pojištění obvyklé. Nově se bude výše dávky odvíjet od míry poškození, tak jak to i dříve bylo," říká o novinkách Král. Úrazové pojištění bylo totiž součástí sociálního až do 50. let minulého století.
Ministerstvo si od reformy slibuje nejen větší motivaci poškozených zaměstnanců k alespoň částečnému návratu do pracovního procesu, ale i nižší administrativní náklady. Zatímco Česká pojišťovna a Kooperativa, které úrazové pojištění zaměstnavatelům poskytují, si ročně naúčtují necelou miliardu korun, stát to prý zvládne za "pouhou" čtvrtmiliardu.
Proti návrhu však hlasitě protestují zaměstnavatelé i zaměstnanci a výhrady má i hospodářská komora, příslušná rada vlády i některá ministerstva. Odbory například protestují, že se má šetřit na úkor zaměstnanců. Dávka ze sociálního pojištění by totiž nepokryla, oproti dnešku, ztrátu výdělku. "Poškození zaměstnanci se budou jen těžko domáhat náhrady utrpěné škody, a to je pro nás nepřijatelné. Ten návrh by měl být hozen do stoupy," postěžoval si on-line deníku TÝDEN.CZ šéf odborů Jaroslav Zavadil.
Podle stávajícího (ale neúčinného) zákona by měl člověk, který před úrazem vydělával 25 tisíc hrubého a utrpěl újmu na zdraví vyhodnocenou posudkovým lékařem na 40 %, nárok na měsíční rentu 10 656 korun. Novela navrhuje o 3 394 korun méně. Méně dostane člověk i na úrazovém příplatku za 30 dnů na neschopence. Například zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc má podle novely přijít o 1 226 korun a dostat jen 17 760.
V roce 2010 bylo v České republice nově hlášeno celkem 51 678 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Vyžádaly si 2,7 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. V průměru zůstal člověk na neschopence pro pracovní úraz 52,10 kalendářního dne a denně v práci chybělo v průměru 7 377 osob. Dalších 140 pracovních úrazů bylo smrtelných.
Nemocí z povolání bylo nahlášeno 1 292. Nejvíce zasáhly pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách (180 případů). Dále horníky a lidi pracující v automobilovém průmyslu.
Pojišťovny vyplatily poškozeným zaměstnancům, popř. pozůstalým, 3,3 miliardy korun.
Zaměstnavatelé se proto obávají soudních sporů s poškozenými zaměstnanci. "Vzhledem k tomu, že nedostanou odpovídající odškodnění, existuje reálný předpoklad, že se ho budou domáhat soudní cestou, a firmy se tak navíc budou muset pojistit ještě zvlášť na případné soudní výlohy," kritizuje reformu ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Podle Krále jsou tyto obavy na místě. Zaměstnavatelé proto navrhují, aby byla účinnost zákona, která byla od svého schválení v roce 2006 už dvakrát odložena, odložena ještě potřetí o další dva roky až na 2015.
Zaměstnaneckým svazům vadí i sjednocení výpočtu pojistného na 0,4 procenta, což by se méně rizikovým profesím, které dnes odvádějí méně, prodražilo. Podle Krále ale zaměstnavatelé v úhrnu ušetří skoro dvě miliardy. Dnes se totiž průměrná výše pojistného pohybuje kolem 0,5 procenta a ročně se vybere kolem šesti miliard. Nově by to byly jen čtyři miliardy. "Výjimkou budou například bankéři a úředníci, kteří zaplatí o něco málo více, zatímco horníci výrazně méně. Bude to založeno na solidaritě," vysvětluje.
Vláda má novelu zákona projednat v únoru, platit má začít od příštího roku. Vzhledem k nevoli, kterou u odborné veřejnosti vzbuzuje, se však dají očekávat výrazné změny, popřípadě i vypracování nové koncepce úrazového pojištění. Případné přijetí novely se nicméně nijak nedotkne už vyplácených dávek, uklidňuje ministerstvo. A pojistné budou i nadále platit jen zaměstnavatelé, nikoliv zaměstnanci.
