Výběr z monitoringu médií 2.1.2012
´
Výoledky ankety osobnost roku
Hospodářské noviny | 2.1.2012 | Rubrika: Příloha - Osobnost roku - téma - mimořádná příloha | Strana: 16
Petra Kvitová
Petra Kvitová se v anketě Hospodářských novin díky hlasům poroty složené z více než stovky politiků, byznysmenů, politologů či bankovních analytiků stala Osobností roku. Jedenadvacetiletou tenistku a wimbledonskou vítězku na jedno z prvních tří míst zařadili třeba premiér Petr Nečas, šéf Českého olympijského výboru Milan Jirásek, bývalý šéf pražské zoo Petr Fejk, modelka Tereza Maxová nebo zakladatel společnosti LMC Libor Malý.
Jak hlasovala porota
Petr Nečas, předseda vlády
1. Bohdan Pomahač. Ve svém oboru dosáhl světové špičky. Excelentní lékař, na něhož můžeme být právem pyšní. 2. Miroslav Singer. V dobách ekonomických problémů celého Západu přispívá ke stabilitě českého bankovního systému a celé ekonomiky. 3. Petra Kvitová. Za vůli a vytrvalost, které předvedla na tenisovém Wimbledonu a při utkáních Fed Cupu. Díky jejímu úsilí a talentu se může Česká republika po třinácti letech opět pyšnit vítězem dvouhry nejslavnějšího tenisového turnaje světa. Přispěla i k triumfu našich tenistek na loňském Fed Cupu. Leoš Heger, ministr zdravotnictví 1. Dominik Duka. Jedná se o osobnost renesančního typu, která výrazně přibližuje církevní život současné době a která má mimořádnou zásluhu na otevření dalšího kola projednávání církevních restitucí. 2. Petra Kvitová. Skvělá kaskáda sportovních úspěchů je u ní provázena skromností a přirozeností, které jí zůstaly i v čele světového ženského tenisu. 3. Radim Jančura. Projevil mimořádnou podnikatelskou odvahu vstoupit do konkurenčního boje s ČD. Vedle toho přidávám své osobní nominace: 1. Šimon Pánek. Vybudoval organizaci Člověk v tísni, která se stala nevládní strukturou světového významu. 2. Ctirad Mašín. Skupina bratří Mašínů svojí odbojovou činností zůstane v české historii mezi osobnostmi typu Albrechta z Valdštejna, které svými hrdinskými činy, ale zároveň i lidským neštěstím, které je provázelo, budou navždy názorově rozdělovat historiky i občanskou veřejnost.
Jan Kubice, ministr vnitra
1. Bohdan Pomahač. Lékař v absolutní světové špičce – pílí a talentem dokázal neuvěřitelné věci. 2. Tomáš Čupr (majitel a zakladatel webu Slevomat.cz). V nelehké době vymyslel a provozuje poctivý server, který mnoha lidem zpřístupní to, na co by třeba za normálních okolností neměli dost prostředků. 3. Václav Kadrnka. Režisér filmu Osmdesát dopisů, který byl úspěšný na festivalech, přitom jej režisér financoval rozpočtem 3 miliony zcela z vlastních zdrojů po odmítnutí podpory státního fondu pro rozvoj kinematografie – za odvahu a vytrvalost, se kterými své dílo zrealizoval i bez státní podpory.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
1. Meda Mládková. Dlouhodobě v zahraničí podporuje českou kulturu. Letos darovala svou celoživotní uměleckou sbírku české nadaci, a tedy i českému národu. 2. Bohdan Pomahač. Obdivuji každého Čecha, který se díky svým odborným znalostem a schopnostem dokáže prosadit v zahraničí. Pan doktor Pomahač svou záslužnou prací mění k lepšímu životy svých pacientů a šíří dobrou pověst českých lékařů. 3. Pavel Vrba. Trenér fotbalové Plzně dosáhl s hráči výborných výsledků a důstojně v Evropě reprezentoval nejen město Plzeň, ale celou naši zem.
Alexandr Vondra, ministr obrany
1. Ivan Martin Jirous. Je to pro mne stejné, jako by zemřel Karel Hynek Mácha. 2. Bohdan Pomahač. Celý svět si díky jeho transplantacím znovu uvědomil, že v ČR rostou opravdové lékařské kapacity. 3. Petra Kvitová. Zakončila famózní sezónu na druhém místě světového žebříčku, je uznávaná fanoušky i soupeřkami – a co je hlavní, sláva jí nezamotala hlavu.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
1. Bohuslav Svoboda. Za nečekaný projev výrazného politického talentu. Doufám, že pod jeho vedením Praha ušetří dostatek financí na stavbu nových architektonicky zajímavých staveb, které mi umožní se za její moderní podobu přestat stydět. 2. Pavel Zeman. Nejvyšší státní zástupce, do kterého vkládám velké naděje, které, doufám, nezklame. Špatná vymahatelnost práva se totiž začíná stávat významnou překážkou dalšího rozvoje české ekonomiky. Mnoho podniků kvůli ní opouští Českou republiku a nové se bojí přijít. 3. Můj oblíbený bar Bluelight. Za to, že mi umožňuje zapomenout na každodenní strasti života.
Josef Cupka, insolvenční správce Sazky
1. Aleš Hušák. Jednoznačně mu patří prvenství v této anketě. Jeho osoba je důkazem toho, že se dá přivést ke krachu i monopolní loterijní společnost s obratem několika miliard korun ročně. V Sazce dokázal vytvořit stát ve státě, který díky absolutní absenci kontroly ze strany akcionářů přivedl až do insolvence a následně do konkurzu. A to jen díky svému megalomanství a totální ztrátě plachosti. Zcela překvapivá byla také jeho jistota, že o pozici šéfa loterijní firmy nemůže přijít. Bojoval do poslední chvíle, i když věděl, že je firma v soudem potvrzeném konkurzu, a ani ve své supersmlouvě nepočítal s odchodem. Na jedné straně v ní měl zakotvené detailně až téměř korunové položky, na straně druhé v ní nevyužil neomezenou možnost excelentního zlatého padáku, přestože si ji sám podepisoval. 2. Jaromír Jágr. Druhá příčka patří nejslavnějšímu českému hokejistovi všech dob. Měl jsem možnost se s ním osobně seznámit díky spolupráci na reklamní kampani Sazky. Je to výjimečný člověk. Byl jsem mile překvapen, jak obrovský má nadhled a smysl pro humor. Obdivuji jeho přístup k hokeji, který je pro něj vším, a pozoruji jeho návrat do NHL s velkým respektem. Za jeho výkony, kterými konkuruje podstatně mladším hokejistům, stojí absolutní disciplína a tvrdý trénink. 3. Václav Klaus. Třetí příčka patří podle mého názoru českému prezidentovi. Vždy mi byly sympatické jeho ekonomické názory a jeho protievropský pohled. Nyní se potvrzuje, že právě jeho prognózy, kterými ostře kritizoval politiku EU, mají své opodstatnění. Klaus si za těmito názory stál vždy – i když byl právě kvůli své vyhrazenosti trnem v oku mnohým ekonomickým expertům.
Kristina Červenková, finanční ředitelka ArcelorMittal Ostrava
1. Petra Kvitová. Mimořádná osobnost, úspěch mezinárodního rozsahu. Významné zviditelnění naší země, zcela výjimečné úspěchy v jednom roce. 2. Radim Jančura. Oceňuji odvahu bojovat s naší byrokracií a státním molochem, i železnice potřebuje konkurenci. Myslím, že to dělá velmi dobře. 3. Miroslav Singer. Osobnost, za kterou vnímám stabilitu, korektnost, snahu komunikovat s byznysem více, než bylo dříve v ČNB zvykem.
Jan Spáčil advokát, Ambruz & Dark / Deloitte Legal
1. Bohdan Pomahač. Příklad pro všechny, že když něčeho opravdu chcete dosáhnout, je to jen na vás, přestože nejste ze Spojených států, ale z České republiky. Jen je třeba věřit, jít do toho naplno a být připraven hodně investovat či obětovat. 2. Jaromír Jágr. Minimálně mé generaci blížících se čtyřicátníků ukazuje, že zažitá věková tabu neplatí, přitom v jeho případě nejde o žádný křečovitý pokus o dlouhověkost. Hokejem jako svou profesí se očividně baví a má pro něj stále zaujetí. Přes své vtípky a legrácky je příkladem zodpovědnosti a píle pro mladé. Super kombinace. 3. Bohuslav Svoboda. Zde je volba poplatná aktuálnímu vývoji, ještě před časem bych pana doktora nenominoval. Nicméně i on si jako oba předchozí nominovaní dokázal jít za svým a prosadit si to. Je však otázkou, zda nezůstane pouze spíše osobností měsíce a zda udrží své postavení osobnosti v pozitivním slova smyslu.
Dana Drábová předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
1. Bohdan Pomahač. Dělá Česku opravdu skvělou reklamu, dokázal se prosadit tvrdou prací ve velmi konkurenčním prostředí americké medicíny, je to uznávaná světová kapacita, řada zákroků týmu pod jeho vedením hraničí se zázrakem. A navíc zůstává lidský, má chuť pomáhat (nomen omen, že?) i v takřka beznadějných situacích. A ukazuje, že těch opravdu beznadějných může být daleko méně, než bychom si mysleli. Což je povzbuzením i v docela jiných oblastech našeho každodenního života. 2. Karel Janeček. Místo velkých slov se snaží s korupcí, zejména tou opravdu zlou, která stále nepokrytěji útočí na veřejné rozpočty, bojovat konkrétními kroky a činy. A nemusel by, je úspěšný ve své profesi a mohlo by se zdát, že to nemá zapotřebí… 3. Dominik Duka. Ani ne kvůli církevním restitucím, spíš proto, že se snaží církev přiblížit dnešnímu světu a lidem. Stále více jich potřebuje oporu a hledat ji v církvi je jedna z těch lepších variant… K tomu je zapotřebí, aby církev dokázala mluvit jazykem našeho každodenního života, zabývala se problémy, které nás pálí, a přitom nevzdala prosazování hodnot a úcty k řádu, který dělá civilizaci civilizací. Tady odvádí Dominik Duka opravdu velký kus práce.
Petr Fejk bývalý ředitel pražské zoo
1. Petra Kvitová. Během jediného roku se dostala na samou špici elitního a po celém světě sledovaného sportu. To je úspěch, který se v této malé zemi přihodí jen výjimečně. 2. Radim Jančura. Přestože jsem krátký čas pracoval pro České dráhy, pan Jančura má můj respekt za to, že dokázal dostat na koleje relevantní konkurenci a přispět tak k posunu úrovně cestování v Česku. 3. Jaromír Jágr. Pro něho mám už léta slabost. Vyzrál ve vyrovnanou osobnost, která je ve světě sportu ojedinělá. Letos smekám před jeho sympatickým comebackem do NHL a podporou kladenského hokeje. Je to jedna z nejlepších „značek“, které v současnosti máme.
Jacques Rupnik, politolog
1. Ivan M. Jirous. Svobodný a nezkrotitelný duch českého hudebního undergroundu, ale také originální básník. 2. Petra Kvitová. Wimbledon, Masters, Fed Cup – to je hodně na jednu tenisovou kariéru, natož na jeden rok! 3. Jiří Gruša. Spisovatel, disident, diplomat... tak se obvykle píší nekrology. Jenže u J. G. je vždy třeba dodat něco víc: spisovatel, který se sám nazýval „mistrem nedopsaných knih“; disident mezi disidenty, který nepatřil k žádné skupině či klanu; diplomat „na volné noze“, který mluvil přesně, trefně a často nediplomaticky zvlášť o vlastní zemi a jejím vztahu k západnímu sousedovi. Edvard Outrata bývalý předseda ČSÚ a místopředseda Senátu 1. Bohuslav Svoboda. Nejviditelněji ovlivnil život v České republice tím, že se akcí neočekávaně efektivní pokusil zvrátit dlouhotrvající trend k politickému cynismu a že se mu to snad (zatím) skutečně daří. Tím popírá ustálený názor, že se s těmito záležitostmi nedá nic dělat. Podaří-li se to, bude to mít výrazný vliv na život v republice v budoucnosti. Rozhodující pro pořadí (proti 3.) je viditelnost této akce. 2. Bohdan Pomahač. Snad nejviditelněji v roce 2011 přispěl k pověsti země ve světě. 3. Petr Nečas. Virtuózním slalomem mezi petardami v minovém poli se mu (zatím) daří vytvářet prostor pro lidi, kteří se v boji s cynismem snaží drobnou prací budovat právní stát. Činí tak v nebezpečném prostředí a za velmi špatného ekonomického počasí. Možná, že v budoucnosti zpětně a z delší perspektivy se právě rok 2011 ukáže být v tomto směru rozhodujícím pro efektivnost jeho počínání. Doufám, že se v něm nezklameme.
Miloš Čermák novinář a komentátor Reflex
1. Radim Jančura. Je pro mě prototypem kladného hrdiny českého kapitalismu. Jeden z těch, kteří jsou schopni vrátit slovu podnikatel původní, neurážlivý obsah. Optimisticky věřím, že podnikatelů jako on je hodně, pravděpodobně většina, ale my vidíme jen ty šíbry, kteří se prošplhali nahoru a prolnuli se s částí politiků a státní správy. Jančura mezi nimi působí jako bílá vrána. Je nepochybně komplikovaná osobnost, nechtěl bych být jeho podřízeným, ale obdivuji jeho energii a tah na bránu. Letos ho vidím jako osobnost roku proto, že spustil rychlíkovou linku do Ostravy a začal reálně konkurovat ČD. 2. Bohdan Pomahač. Důkaz toho, že když člověk jde za svým snem, tak ho dosáhne. Jeho příběh je taková česká americká pohádka. 3. Jan Veselý. V seznamu nominací nebyl, ale jeho šesté místo v draftu do NBA je ohromný úspěch, který jsme v Česku úplně neocenili. Vidím ho výš než pochopitelně oslnivé výsledky Petry Kvitové – asi proto, že osobně dávám basketbalu přednost, a také proto, že skvělých tenistů ve světové špičce jsme měli celou řadu, ale na českou hvězdu v NBA ještě čekáme.
Ladislav Tajovský, přednášející na VŠE
1. Miroslav Singer. Za to, jak otevřeně a uměřeně zároveň prezentuje své názory i v čele instituce, o jejíž nezbytnosti asi právě on nebude úplně skálopevně přesvědčen. A jak osobním příkladem dokázal, že diety mohou fungovat – a nejde o ty rozpočtové. 2. Petra Kvitová. Za to, že při jejím sledování běhá mráz po zádech i těm, kteří tenisovou raketu znají jen z výloh sportovních obchodů. Že dokáže v cizím člověku vyvolat pocit upřímné radosti z toho, že se jí daří to, co ji baví. A že zároveň dává věrohodně najevo, jak ví, že tenis není nejdůležitější věc na světě. 3. Radek John. Za to, jak snad i ty největší pochybovače přesvědčil, že významnou celebritou i vrcholným politikem se může stát jedinec s tak naprostou absencí soudnosti a jakéhokoliv názoru.
Martina Březinová, generální ředitelka Sodexho
1. Bohdan Pomahač. Muž, který dokáže „zázraky“ a vrací lidi zpátky do života. Je to muž, který je ve světové medicíně zcela zaslouženě pojem. 2. Petra Kvitová. Mladá dáma, která vrátila Česko na tenisový Olymp a grácie ji neopouští ani mimo kurt. 3. Zdeněk Miler a Krteček. Dvojice, jejíž sláva se loni dotkla hvězd a provázela dětstvím několik generací.
Peter Morvay komentátor slovenského deníku SME
1. Bohuslav Svoboda. Za způsob, jakým se politický nováček vypořádal s pražskou chobotnicí – mafiánským propletencem místních špiček ODS a ČSSD, jedním se symbolů korupce v Čechách. 2. Jan Kubice. Za naději, že konečně zfunkční českou policii i pro šetření politické korupce a zločinnosti prorostlé s politikou. Stejně jako v případě pana Svobody je to však tak trochu hlas naslepo, oba jsou spíše příslibem možných nových časů, než že by pro ně už tak mnoho vykonali. Lze zatím jenom doufat, že pan Kubice nakonec nebude podobným zklamáním, jako byl například jeho kolega z disentu a předchůdce ve funkci František Bublan. 3. René Mandys – v rámci kategorie „životní příběh s podstatnou zápletkou v roce 2011“ bych hlasoval za zahradníka René Mandyse z Dolní Olešnice na Trutnovsku, který čelí teroru svého souseda, ruského podnikatele Alexeje Zacharovova, protože mu odmítl prodat svůj pozemek. Dobrý příklad nemohoucnosti českých úřadů při vymáhání zákona, nerovnosti před zákonem a pravděpodobně i korupce. Čili přesně toho, s čím by měli pánové na prvních dvou místech pohnout.
Ivan Pilip ekonom, bývalý ministr
1. Jiří Gruša. Loni nás bohužel opustil. Muž, který svým literárním dílem, vzdělanostním rozhledem i mezinárodním respektem široce přesáhl rodnou zemi. Přesto si k ní udržel pevnou vazbu, což mu ale nebránilo v tom, aby zpochybňoval pevnost různých tradičních vnímání našich dějin a našeho pohledu na svět kolem nás. V poslední česky vydané knize Beneš jako Rakušan potvrdil, že skutečný vztah k národu má především ten, kdo dokáže vidět a přiznat jeho slabosti a také ten, kdo dokáže vyhlédnout ze svého dvorku, aniž by ho přestal mít rád. Bude České republice chybět. 2. Bohdan Pomahač. Spojení amerického snu s českým. Americký v tom, že jeho aktér přichází do Ameriky s málem a od tvrdých začátků se propracuje až na úplnou špičku. Český sen proto, že odejde ze země, aby jinde dosáhl toho, co tady z objektivních důvodů dosáhnout nemohl, ale přitom stále zůstává součástí své země a hlásí se k tomu, odkud vyšel. K tomu přidejte skromný projev a aktivitu v oboru, který je svou podstatou lidem přínosný a optimistický. 3. Petra Kvitová. Mám moc rád hokej, i když neskáču, když národní tým vyhrává. Moc mne ale těší, když tým jako celek i jeho jednotlivci dokáží, že se v tomto náročném sportu dokáží dostat na špici. V tenise je to přitom ještě těžší – konkurence zemí početnější a proti soupeři stojí každý hráč úplně sám.
David Marek analytik Patria Finance
1. Karel Janeček. V oblasti finančních trhů prozatím jediný z ČR, kdo se dokázal prosadit v globálním měřítku. Velmi si cením také jeho odvahy angažovat se v tažení proti korupci. 2. Stanislav Bernard. kromě toho, že jeho pivovar vaří výtečné pivo, patří uznání jeho dlouhodobému tažení proti korupci a hloupostem v české politice. 3. Tomáš Klus. Dobrá hudba, skvělé texty. Pro mě jednoznačně osobnost loňského roku na hudební scéně.
Dalibor Dědek ředitel, Jablotron
1. Václav Klaus. Neblahá propagace arogance a sobeckosti. Video z Chile znají díky internetu skutečně všude. (Při prodeji alarmů jsme tuto skutečnost využili v průpovídce: Alarmy z Česka musí být nejlepší, tam krade i prezident...) 2. Miroslav Kalousek. Profesionál, který se snaží prosazovat zdravé hospodářské myšlení. 3. Karel Janeček. Zásadový člověk, který se nebojí postavit té nejostřejší konkurenci.
Video s tím, jak Václav Klaus otočil v Chile pero, znají díky internetu skutečně všude. Při prodeji alarmů jsme tuto skutečnost využili v průpovídce: Alarmy z Česka musí být nejlepší, tam krade i prezident... Dalibor dědek ředitel výrobce alarmů Jablotron
Firmy budou moci lidem dávat snáz výpověď
Právo | 2.1.2012 | Rubrika: Trhy & ekonomika | Strana: 18 | autor: Jakub Svoboda
Zásadní změny přinesla hned od 1. ledna novela zákoníku práce. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) mají změny vést k větší pružnosti pracovního trhu a motivovat firmy k vytváření dlouhodobých pracovních míst.
Opozice a odbory naopak tvrdí, že novela oslabuje postavení zaměstnanců i odborářů a posiluje postavení zaměstnavatelů.
Odbory například varují, že pracovní poměr na dobu neurčitou, který by měl být podle nich hlavním pilířem trhu práce, se postupně stane pro mnohé zaměstnance nedosažitelný.
Zaměstnavatelé jsou s novinkami spokojeni. „Novela odpovídá požadavkům zaměstnavatelských organizací,“ řekl už dříve Právu mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Firmy podle něj vítají hlavně zvýšení limitu na dohodu o provedení práce ze 150 hodin za rok na dvojnásobek a možnost propustit zaměstnance i v době nemoci.
Jak to bude s odstupným
Odstupné se při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn má nově řídit počtem odpracovaných let u zaměstnavatele. Až dosud se vyplácelo tříměsíční odstupné bez ohledu na počet odpracovaných let. Ten, kdo pracoval pro firmu kratší dobu než rok, bude mít nárok na odstupné jen ve výši jednoho průměrného měsíčního platu. Kdo odpracoval rok a více, ale méně než dva roky, odnese si dvojnásobek měsíčního platu. Nárok na tříměsíční odstupné má nově mít jen člověk, který u zaměstnavatele vydrží aspoň dva roky.
Na dobu určitou až tři roky
Pracovní poměr na dobu určitou bude možné nově sjednat až na tři roky (dosud maximální doba činí dva roky). U téhož zaměstnavatele bude možné jej sjednat opakovaně na tuto dobu ještě dvakrát. Nepřetržitě tedy bude možné nově smlouvy „řetězit“ celkem po dobu devíti let. Jednotlivé poměry na dobu určitou mohou na sebe nepřetržitě navazovat. Dosud bylo po dvou letech trvání pracovního poměru na dobu určitou možno sjednat další pracovní poměr na dobu určitou až po šestiměsíční přestávce.
Za porušení režimu léčby i výpověď
Zaměstnanci, který nedodrží v prvních 21 kalendářních dnech pracovní neschopnosti léčebný režim zvlášť hrubým způsobem, bude teď možné dát výpověď.
Zpřísnil se i režim vycházek. Ty budou nově nanejvýš šest hodin denně, a to v době od sedmi do devatenácti hodin. Ve výjimečných případech bude moci ošetřující lékař povolit, aby si vážně nemocný volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Tomu však musí předcházet písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Za výjimečné případy se považuje mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav.
Práce přesčas méně výhodná
Práce přesčas nebo v noci a o víkendech už nemusí být tolik výhodná, jako dosud. Ministr Drábek totiž prosadil, aby za práci přesčas zaměstnavatelé již nemuseli dávat pětadvacetiprocentní příplatek k průměrnému výdělku anebo náhradní volno. Také budou mít možnost zahrnout přesčasovou práci do běžné mzdy zaměstnance, a to až do 150 hodin ročně.
Novela zákoníku rovněž dává zaměstnavatelům nově možnost za práci v noci, o sobotách či nedělích dohodnout se zaměstnanci podmínky a příplatky za tuto práci individuálně. Příplatky tak mohou být i nižší než dosud, kdy činily minimálně 10 procent průměrného výdělku pracovníka, pokud to nebylo sjednáno jinak v kolektivní smlouvě.
Nově bude možné dočasně přidělit zaměstnance s jeho souhlasem k jiné firmě, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce. Dosud mohli zaměstnance dočasně přidělovat pouze agentury práce. Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za kalendářní rok. Předtím to bylo 150 hodin.
Z příjmů z dohod o provedení práce nad 10 000 korun měsíčně se bude platit sociální a zdravotní pojištění, a to jak u zaměstnanců, tak u firem. Dosud bylo možné si vydělat jakoukoli částku, aniž by se muselo platit pojistné. To tyto dohody pro řadu lidí znevýhodní.
Novela také přináší zákonnou definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší nynější ustanovení o rozvrhování pracovní doby, čímž vše výrazně zjednodušuje. Nadále ponechává limitování pouze dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, jednotnou nejvyšší dvanáctihodinovou délkou směny (dosud devět hodin) a stanovenou týdenní pracovní dobou.
Přísnější podmínky pro předčasný důchod
Novela dále přinesla zvýšení minimálních platových tarifů a zavedla platový institut cílové odměny, kterou budou moci zaměstnavatelé v oblasti veřejných služeb a správy ocenit splnění předem stanovených ukazatelů. Vymezila také podmínky pro sjednávání smluvních platů.
Od Nového roku se rovněž zpřísnily sankce za předčasný odchod do důchodu. Výrazně se snižuje procentní výměra předčasných starobních důchodů lidem, kteří budou do předčasného důchodu odcházet o více než 360 kalendářních dní dříve. Například tomu, kdo přestane pracovat o tři roky dříve, než mu nařizuje zákon, klesne starobní důchod až o 16 procent.
Radikálně se mění systém sociálních dávek
novinky.cz | 30.12.2011 | Rubrika: Finance | Strana: 0 | autor: Jakub Svoboda |
Od 1. ledna začnou být účinné změny, které přináší sociální reforma ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Tato reforma především radikálním způsobem mění celý systém sociálních dávek v ČR, zavádí na jejich výplatu sociální karty a zpřísňuje pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Odbory novelu zákoníku ostře kritizují. Například varují, že pracovní poměr na dobu neurčitou, který by měl být podle nich hlavním pilířem trhu práce, se postupně stane pro mnohé zaměstnance nedosažitelný.
S novinkami jsou naopak spokojeni zástupci zaměstnavatelů. „Novela odpovídá požadavkům zaměstnavatelských organizací,“ řekl již dříve Právu mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Firmy podle něj vítají hlavně zvýšení limitu na dohodu o provedení práce ze 150 hodin za rok na dvojnásobek a možnost propustit zaměstnance i v době nemoci. Výplata jenom na úřadu práce
Dávky, příspěvky a podpory bude nově vyplácet jen úřad práce. Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 jeho detašovaných, respektive výjezdních pracovišť bude možné vyřizovat služby v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze, i dávky pro osoby se zdravotním postižením. Tzv. nepojistné sociální dávky, tedy dávky hmotné nouze, byly dosud vypláceny ve 415 sídlech obecních úřadů. Zavádí se sociální karta
Dávky a příspěvky bude možné čerpat prostřednictvím sociální karty. Bude to ale v zásadě dobrovolné. Dávky přes kartu budou muset vybírat jenom ti lidé, u nichž bude prokazatelné, že dávky zneužili, například tím, že si za ně koupili alkohol nebo je nasypali do výherních automatů.
Kartou bude možné také platit v obchodech, vybírat si dávky z bankomatu a využívat ji i k osobní identifikaci.
Sociální karta bude sloužit také jako průkaz osoby se zdravotním postižením. S její pomocí budou moci zdravotně handicapovaní čerpat stejné výhody, jaké mohou čerpat dnes při předložení průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P v současné papírové podobě.
Kartu budou vydávat úřady práce a vyrobí ji banka. Bude obsahovat běžné ochranné prvky. Za vydání karty příjemce dávek platit nebude, bezplatné bude také vedení účtu ke kartě. V rámci standardní služby bude jeden výběr z bankomatu zdarma a jeden převod zdarma ke každé dávce.
Další transakce budou zpoplatněny, výše poplatků však dosud nebyla určena. Nákup kartou u obchodníka a nahlédnutí na zůstatek na účtu bude také zdarma. Příspěvky podle nových kritérií
Příspěvek na péči dozná od Nového roku několika významných změn. Především se změní pravidla pro posuzování nároku na tuto dávku. Místo dosavadních 36 úkonů a 129 dílčích činností budou posudkoví lékaři nově zkoumat jen deset hlavních oblastí.
Mezi ně patří pohyblivost, orientace, komunikování, stravování, oblékání, osobní hygiena či péče o domácnost. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhované úpravy zdůvodňuje tím, že posuzování se díky nim zjednoduší a bude spravedlivější a objektivnější. Zástupci handicapovaných ale varují, že kvůli nové metodice posuzování může mnoho lidí ze systému vypadnout a dalším se dávky sníží. Na péči o dítě a na bydlení
O tisícikorunu na 6000 korun se zvýší příspěvek na péči o dítě ve druhém stupni postižení, jinak se z hlediska výše příspěvku nic nemění.
Doba poskytování příspěvku na bydlení se omezí na sedm let během deseti let, netýká se to ale postižených a seniorů nad 70 let.
Dávky, které pomáhají lidem s omezenou možností pohybu (např. na zakoupení auta, jeho úpravu, opravu a na provoz), se od začátku příštího roku sloučí do tzv. příspěvku na mobilitu vypláceného jednou měsíčně. Bude poskytován osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Výše příspěvku na mobilitu bude v jednotné výši 400 korun měsíčně.
Vedle toho se zavádí jednorázová podpora na zvláštní pomůcky, které postiženým lidem umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod.
Součet příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč. Délku rodičovské si zvolí sami rodiče
Rodiče budou mít možnost zvolit délku rodičovské dovolené i výši rodičovského příspěvku podle svých aktuálních potřeb.
Místo dosavadního systému, kdy bylo možné vybrat si dvouletou, tříletou nebo čtyřletou rodičovskou, bude nyní matce nebo otci umožněno pružně si určit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši až do vyčerpání celkové částky 220 tisíc korun, maximálně však do čtyř let věku dítěte. Změna bude možná jednou za tři měsíce.
Výše příspěvku bude činit nejvýše 11 500 korun měsíčně. Pro získání možnosti volby výše příspěvku bude stačit, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství splní alespoň jeden z rodičů dítěte. Rodičovský příspěvek budou dostávat i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo do obdobného zařízení pro děti. Od dvou let věku mohou navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku bude zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc. Zrušen je limit čtyř hodin denně, maximálně však pěti dnů v měsíci.
Pokud ani jednomu z rodičů nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, výše příspěvku je možná jen v jedné variantě: 7600 korun do 9. měsíce věku dítěte a poté 3800 korun do 4 let věku dítěte.
Jestliže rodiči vznikl nárok na příspěvek před 1. lednem 2012, může se rozhodnout, jestli bude čerpat příspěvek podle dosavadní úpravy nebo podle nové úpravy platné od ledna 2012. Pro nezaměstnané veřejné práce
Lidé, kteří budou registrováni na úřadu práce déle než dva měsíce, budou moci být vyzváni – bez ohledu na své vzdělání a předchozí praxi –, aby se zapojili do veřejně prospěšných prací v rozsahu do 20 hodin týdně. Pokud to nezaměstnaný odmítne, může přijít o podporu a být vyřazen z evidence úřadu práce. Mělo by se to týkat zejména těch uchazečů, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadu práce.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti budou mít nově lidé, kteří odpracovali rok za uplynulé dva roky místo nynějších tří.
Kdo dá bez uvedení vážného důvodu výpověď z místa, které mu zprostředkoval úřad práce, bude se moci do evidence nezaměstnaných znovu přihlásit až za šest měsíců.
Strach přichází z eurozóny
Profit | 2.1.2012 | Rubrika: Téma | Strana: 22 | autor: Jan Stuchlík
České firmy se nejvíce bojí dopadů evropské dluhové krize.
Jsou proto opatrné. Neinvestují, nenabírají nové pracovníky ani nehodlají zvyšovat mzdy. Letošního roku se tak neobávají snad jen firmy, které větší část produkce vyvážejí přímo do zemí mimo Evropu.
Katastrofických scénářů pro letošní rok sepsali ekonomové a analytici loni na podzim spoustu. Před Vánocemi však začaly z ekonomik proudit i informace, které věštbám těžké recese přece jen ubraly na síle. Americké hospodářství se zotavuje a už je to cítit i na tamním trhu práce, i když největší oběť finanční krize, trh nemovitostí, se stále propadá. V sousedním Německu, kam míří třetina českého vývozu, se zase nečekaně zlepšila nálada tamních podniků ohledně jejich situace v letošním prvním pololetí. Ledy se hnuly i na evropské scéně, kde Evropská centrální banka vykročila rázně v boji proti šíření paniky na mezibankovním trhu. Bankám poskytla tříleté půjčky, které je částečně zbaví závislosti na půjčkách od ostatních bank, a sníží tak obavy z případných bankovních krachů.
Firmy optimismem nehýří
České firmy však zůstávají obezřetné. Z průzkumu, který provedla na konci roku Hospodářská komora, vyplývá, že skoro polovina firem očekává zhoršení své ekonomické situace. Necelá čtvrtina oslovených podniků dokonce kvůli nejistotě není schopna odhadnout, jak se jim bude v letošním roce dařit. Zhoršení ekonomické situace v příštím roce předpokládají prakticky ve stejné míře jak malé, tak střední a velké podniky. Pesimistické předpoklady mají zejména firmy ze stavebnictví. Optimističtější jsou podniky ze strojírenství a zpracovatelského průmyslu, v obou případech zhoršení své ekonomické situace očekává třetina firem. Tento trend potvrdila i data Českého statistického úřadu o důvěře podnikatelů v další ekonomický vývoj. Zatímco v průmyslu nálada klesla jen mírně na úroveň z roku 2009, ve stavebnictví zůstává nejníže od roku 1999. Průmyslové firmy, které živí export, navíc vidí příznivě příští tři měsíce. Jejich hodnocení je nicméně horší pro celý první letošní půlrok.
Téměř jedna pětina firem se chystá na přelomu roku snižovat počty zaměstnanců, jen devět procent bude naopak přibírat nové. Dvě třetiny podniků neplánují v novém roce zvyšovat mzdy svých zaměstnanců. Přestože je část firem schopna pružně na nestabilní prostředí reagovat a poučila se z první recese v roce 2009, začínají se určité problémy projevovat u stále více firem a nejasný rok 2012 vnáší značnou opatrnost do rozhodování podniků. „Domácí poptávka slábne a zahraniční začíná mírně klesat,“ komentoval poslední čísla o vývoji průmyslové výroby v Česku Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy. Obavy z letošního roku tak nejspíš nemají jen firmy, které většinu produkce vyvážejí mimo Evropskou unii, kde by se případné ekonomické zpomalení nemělo příliš projevit.
Česko zbrzdí vláda
Do letošního roku se přelijí všechny vlivy, které už v loňském druhém pololetí českou ekonomiku zabrzdily. Domácnosti neutrácejí, vláda šetří, průmyslu, který táhl Česko na cestě z recese, klesají zakázky. Jediné, co ekonomiku drží nad vodou, je export. I ten ale může rychle ztratit dech, když se zhorší evropská dluhová krize.
Na domácí poptávku se spoléhat nedá. Shoduje se na tom ministerstvo financí, Evropská komise i bankovní analytici. Jen Česká národní banka doufá, že Češi otevřou své peněženky více než loni. Chuť utrácet bude brzdit stále vysoká nezaměstnanost a nízký růst reálných příjmů. Úsporná opatření vlády budou dál dusit státní zaměstnance a lidi odkázané na podporu sociálního systému. Od ledna vzrostla snížená sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent. Vláda už na konci loňského roku testovala reakci obyvatel na možnost sjednocení DPH na úrovni 19 či 20 procent kvůli dírám ve státním rozpočtu. Právě zdražení základních potravin a vidina dalšího výrazného zvýšení cen v dalším roce odradí Čechy od přílišného utrácení.
Firmy kvůli nejistotě odkládají investice. „Přitom využití kapacit v průmyslu je nadprůměrné. V normálních podmínkách by to přimělo firmy k zahájení investic do rozšíření výroby,“ tvrdí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Doplňování zásob, které se podílelo z velké míry na dosavadním rychlém růstu, skončí.
Jediným tahounem, který růst v roce 2012 přehoupne do černých čísel, zůstává export. Ten však míří z 80 procent do zemí Evropské unie. „Naštěstí je český vývoz navázán na strukturálně zdravější část eurozóny, především na Německo. A tam zatím čísla o nových objednávkách na žádnou katastrofu srovnatelnou s rokem 2009 neukazují,“ říká Navrátil. Optimismus v Německu dokládá i indikátor podnikatelských očekávání, který sestavuje mnichovský institut IFO. Stávající situaci vnímají tamní firmy pozitivně a jejich výhled pro příští měsíce se loni v prosinci zase začal zlepšovat. Největší příležitosti vidí Němci v exportu mimo Evropskou unii.
Nejistota v eurozóně
České firmy se nejvíce bojí šíření hospodářských problémů v eurozóně. Kdyby se kvůli dluhovým problémům a následné bankovní krizi měla i zdravější část eurozóny dostat do recese, propadl by se i výkon tuzemského hospodářství. Krizové scénáře počítají s propadem o dvě až pět procent. Největší obavy panují ohledně vývoje na evropském bankovním trhu. V prosinci se proto Evropská centrální banka (ECB) rozhodla k frontálnímu útoku, kdy bankám půjčila na tři roky dohromady 489 miliard eur, aby nebyly závislé na vzájemných půjčkách. Jenže zatím si naprostou většinu půjčených peněz uložily u ECB. „Pravděpodobně je chtějí nechat stranou ne na nové úvěry pro firmy nebo nákupy vládních dluhopisů, ale jako rezervu na splacení vlastních dluhů. Jen letos budou muset vrátit věřitelům přes 700 miliard eur,“ soudí Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Evropští politici navíc loni bankám nařídili, aby do poloviny letošního roku zvýšily svou kapitálovou přiměřenost na devět procent. Možnosti mají banky v zásadě jen dvě. Mohou získat nový kapitál, a to buď od soukromých investorů, kteří se však nyní zdráhají lít peníze do finančních institucí, nebo od národních vlád. Alternativou je osekání rizikových aktiv, především firemních úvěrů. Realitou bude nejspíš kombinace obou přístupů. Ekonomové z České spořitelny spočítali, že pokud banky přiškrtí poskytování úvěrů o dvě procenta, sníží se postupně růst HDP o 0,6 procentního bodu.
Pro firmy může být útěchou, že přenos bankovní krize do Česka zatím nehrozí. České banky sedí na spoustě hotovosti, protože v průměru rozpůjčovaly jen 70 procent vkladů. Nejsou proto závislé na získávání zdrojů na mezibankovním trhu. Jejich kapitálová přiměřenost je navíc vysoko nad 10 procenty. Nedá se ovšem vyloučit, že jejich zahraniční matky, na něž bude dluhová krize dopadat nejvíce, budou na domácí banky tlačit, aby omezily rizikovější aktivity. Ochotu některých českých bank půjčovat firmám mohou omezit i nová přísnější bankovní pravidla, která začala platit v zemích, odkud pocházejí jejich matky. Nejčastěji se hovoří o dcerách rakouských bank.
I proto je opatrnost českých firem při plánování na letošní rok namístě. Nejistota je největší od začátku finanční krize v roce 2007. Navíc se i tuzemské podniky musejí připravit na to, že celý vyspělý svět čeká pět až šest let stagnace či velmi pomalého růstu, upozorňují analytici Raiffeisenbank. Tak dlouho bude trvat, než se státy, domácnosti a částečně i firmy zbaví nadměrných dluhů. Čechy by mohlo uklidnit snad jen to, že v tomto období poroste domácí ekonomika zhruba o procento rychleji než na západě Evropy.
Čerství otcové by mohli mít nárok na den volna po porodu dítěte
zpravy.rozhlas.cz | 30.12.2011 | Rubrika: spolecnost | Strana: 0 | autor: Václava Vařeková
Ministerstvo práce a sociálních věcí propočítává, kolik by den volna po porodu dítěte stál. Situaci, kdy se žena vrátí s dítětem z porodnice domů, řeší většina otců tak, že si berou alespoň několik dnů dovolenou.
Den volna by se ale podle sdružení podporující rodičovství neměl vztahovat přímo na den po porodu. Žena i s dítětem jsou většinou ještě v nemocnici a pánům by tak volno posloužilo víceméně k vyspání se z bujarých oslav.31letý Petr z Plzně má ročního syna. Stejně jako většina otců si krátce po narození dítěte vzal dovolenou: „Já jsem byl domluvený se zaměstnavatelem, že ve chvíli, kdy budeme mít termín, tak si potom vezmu 14 dní volna, takže tady z toho pohledu nebyl vůbec žádný problém. Pracuji v bankovnictví a zaměstnavatel nám tady v tom vychází vstříc. “Teď může otec využít volno například na cestu s partnerkou do porodnice nebo na to, aby s ní byl u porodu. Nově by mohl mít placené volno i den po porodu. Návrh už odsouhlasil sněmovní ústavně právní výbor a teď finanční dopady zavedení placeného dne volna navíc pro otce, propočítává ministerstvo vnitra.Volný den během šestinedělí?Zavedení volna pro čerstvé otce vítá Jana Semanová ze společnosti pro zdravé rodičovství Aperio. Podle ní by ale mělo záležet na rodičích, kdy tento den využijí. Například den po porodu by podle ní nemělo takové volno velký význam:„Já bych se spíše klonila k tomu, aby pracovní volno bylo možné vyčerpat kdykoliv – ode den narození dítěte do konce šestinedělí. Aby si rodina mohla zvolit den, kdy to nejvíc potřebuje a sama rozhodla, který ten den je pro ni důležitější, aby tam otec byl. “Den volna po porodu by tak otcové asi využili hlavně na léčení následků oslavy. Proti jeho zavedení jsou ale zaměstnavatelé. Těm se příliš nelíbí, že by měli další den, kdy muž není v práci, platit. „Myslíme si, že současná právní úprava, která říká na dobu nezbytně nutnou, třeba odvoz maminky a dítěte, takže to stačí a někteří samozřejmě v rámci kolektivní smlouvy si třeba dají ten jeden nebo si to nějakým způsobem stanoví sami,“ vysvětluje předseda konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Ústavně právní výbor sněmovny už zavedení placeného dne volna navíc pro otce odsouhlasil. Teď bude řada na vládě. Zůstat den doma, aniž by si musel brát dovolenou - takovou možnost by využil i otec Petr z Plzně: „Já si myslím, že to je potom asi dobré, když už má člověk dvě děti, tak potom už může zůstat doma s tím druhým dítětem ve chvíli, kdy je žena v porodnici a třeba nemají někoho dalšího na hlídání. To je přesně ta situace, kterou tenhle den volna řeší.“
