Výběr z monitoringu médií 2.12.2011
Z vedení ve Škodě Auto míří do think-tanku
Hospodářské noviny | 2.12.2011 | Rubrika: Lidé | Strana: 26 | autor: Petra Horáková
Radek Špicar, nový šéf tuzemské pobočky Aspen Institute
Profil
PŘESTUP. Byl náměstkem vicepremiéra Jahna, vysokým manažerem Škodovky a nyní přechází do čela české pobočky politologické instituce. Zda zůstane viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy, zatím říct nechce.
Už v šestadvaceti začínal jako náměstek místopředsedy vlády Martina Jahna a byl jedním z prvních, ne-li úplně prvním takto mladým vysoce postaveným úředníkem. Po dvou letech v roce 2006 společně se svým šéfem ze státní správy odešel rovnou do byznysu – do automobilky Škoda Auto a znovu uspěl. Nyní odchází z funkce ředitele vnějších vztahů Škodovky a nastupuje do čela české pobočky amerického think-tanku Aspen Institute, kterou financuje miliardář Zdeněk Bakala, majitel vydavatelství Economia (vydává také Hospodářské noviny).
„Ze Škodovky se mi bude po šesti letech odcházet velmi těžko, obzvlášť teď, když má pod novým vedením našlápnuto na fantastický růst. Nabídka vést nově vznikající Aspen Institute ale byla z těch, které se neodmítají,“ prohlásil Špicar. Zatím nechce komentovat, kdo ho ve Škodovce nahradí, ani zda zůstane ve funkci viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Na to nemohu v tuto chvíli reagovat,“ uvedl Špicar, který vystudoval Univerzitu Karlovu a britskou Cambridge.
Ačkoliv to může vypadat nepochopitelně, proč úspěšný manažer odchází do politologické instituce, pravdou je, že právě politologii Špicar vystudoval. Před lety měl také možnost pracovat v jednom washingtonském thinktanku a na vlastní kůži poznat, jak významný vliv mohou mít ve společnosti podobné instituce.
„Láká mě i možnost přenést do neziskového sektoru některá pravidla, která jsem se naučil v byznysu – efektivitu, měřitelnost a důraz na reálné výsledky,“ prozradil čtyřiatřicetiletý Radek Špicar. Zřejmě se drží i toho, co mu „tloukli“ do hlavy právě na studiích v Anglii – aby vzdělání, které získal, použil opět pro dobro společnosti.
Bude se věnovat mezinárodněekonomickým tématům, která ovlivňují Česko Působil v akademické sféře, ve veřejném sektoru i v byznysu. „Vždy jsem se snažil tyto světy propojovat a otevírat mezinárodnímu prostředí,“ tvrdí. Teď podle svých slov dostal možnost podílet se na vzniku nestranické a neideologické instituce, která k tomu může přispět. „A která podle mého názoru v České republice velmi chybí,“ soudí.
Ve správní radě v Americe má Aspen Institute dvě bývalé ministryně zahraničí USA, Madeleine Albrightovou a Condoleezu Riceovou – to dosvědčuje i neutralitu politologické instituce, o níž Špicar hovoří – tyto dámy se totiž doma nacházejí každá na jedné straně politického spektra. Aspen Institute se dlouhodobě věnuje podpoře politiky založené na hodnotách, myšlenkách a ideálech dobré společnosti („good society“), jež propaguje prostřednictvím seminářů a konferencí. Má pobočky v Německu, Francii, Rumunsku, Itálii, Japonsku, Indii a nyní také v Česku.
„Z Aspen Institutu chceme vybudovat místo pro setkávání manažerů, politiků a novinářů. Chceme do České republiky zvát přední světové osobnosti a zároveň umožnit tuzemským talentům a budoucím leaderům získávat zkušenosti v zahraničí,“ tvrdí Špicar a dodává, že by se v Aspen Institutu rádi intenzivně věnovali unijním a mezinárodněekonomickým tématům, která v globalizovaném světě ovlivňují život v Česku stále více. „Měla by to být platforma, která pomůže posunout kvalitu veřejného života v této zemi zase o kus dál,“ přeje si.
Drží se hesla „nic vyžadovati, nic odmítati“, zatím mu to vychází více než dobře Radek Špicar má za sebou nejen Univerzitu Karlovu a University of Cambridge. Ale také další studijní pobyty na Georgetown University a Harvard University. A byl tak dobrý, že si studia v zahraničí nemusel platit, na vše získal stipendia. Kromě svých manažerských funkcí přednáší na Institutu ekonomických studií na Karlově univerzitě a Diplomatické akademii ministerstva zahraničních věcí. Je také členem správní rady Uměleckoprůmyslového musea a Corporate Council nadace Forum 2000.
Když se podíváte na jeho kariéru, mohli byste si říct, že Radek Špicar si dobře svůj profesní život naplánoval a dobře svůj byznys plán naplňuje. On však tvrdí, že to tak není. Že nikdy nic neplánoval. Jen si prostě nedokáže představit, že by dělal práci, která ho nebaví.
„Už od státní správy se bojím, že v budoucnu nic zajímavého nepotkám. Připravuji se na nejhorší. Že budu nezaměstnaný, budu si přednášet a něco sepisovat a bude mě živit manželka,“ řekl už na jaře v rozhovoru pro Hospodářské noviny. A všechno, co v tom rozhovoru zaznělo, podle Špicara stále platí. „Koneckonců Aspen je toho dobrým příkladem. I tentokrát jsem se držel hesla ‚nic vyžadovati, nic odmítati‘, jedná-li se o opravdu zajímavou příležitost,“ dodal.
Šéf vnějších vztahů Škody Auto Špicar přechází k Bakalovi
ekonomika.iDNES.cz | 1.12.2011 | Rubrika: Podniky | Strana: 0 | autor: MF DNES, Jan Sůra
Škodu Auto opouští po šesti letech šéf vnějších vztahů a viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Přechází k miliardářovi Zdeňku Bakalovi, pro kterého má vést nově vznikající pobočku Aspen Institute.
Podle Špicara šlo o nabídku, kterou nelze odmítnout. "Ze Škodovky se mi bude po šesti letech odcházet velmi těžko, obzvlášť teď, když má pod novým vedením našlápnuto na fantastický růst," uvedl Špicar.
Někdejší náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna měl ve Škodě Auto na starosti především vztahy se státními úřady. O jeho přechodu k Bakalovi informoval první server Lidovky.cz
Za českou pobočkou Aspen Institute stojí miliardář Zdeněk Bakala. Chce z něj vybudovat místo pro setkávání manažerů, politiků a novinářů. "Chceme do České republiky zvát přední světové osobnosti a zároveň umožnit tuzemským talentům a budoucím leaderům získávat zkušenosti v zahraničí," uvedl Špicar.
Radek Špicar odchází ze Škody. Bakala mu nabídl vedení české pobočky Aspen Institutu
iHNed.cz | 1.12.2011 | Rubrika: byznys.ihned.cz | Strana: 0 | autor: eko
Jeden z nejvýše postavených českých manažerů a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR nastupuje do čela české pobočky amerického think tanku Aspen Institute, kterou podporuje miliardář Zdeněk Bakala.
Radek Špicar odchází z funkce ředitele vnějších vztahů automobilky Škody Auto. Jeden z nejvýše postavených českých manažerů a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR nastupuje do čela české pobočky amerického think tanku Aspen Institute. Hospodářským novinám to potvrdil sám Špicar. Jako první na to upozornil server Lidovky.cz.
Vznik české pobočky Aspen Institute se rozhodl finančně podpořit miliardář Zdeněk Bakala. Majitel OKD či vydavatelství Economia (vydává také Hospodářské noviny a provozuje server IHNED.cz) oznámil svůj záměr letos na jaře s tím, že český Aspen Institut by měl zahájit činnost do konce roku 2011.
Aspen Institute se dlouhodobě věnuje podpoře politiky založené na hodnotách, myšlenkách a ideálech dobré společnosti (“good society“), jež propaguje prostřednictvím seminářů a konferencí. Má pobočky v Německu, Francii, Rumunsku, Itálii, Japonsku a Indii a nyní také v Česku.
Ve správní radě institutu sedí například bývalé ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová či Condoleezza Riceová.
Přípravu české pobočky institutu měl doposud na starosti Tomáš Klvaňa, který koordinuje neziskové aktivity Zdeňka a Michaely Bakalových. Klvaňa byl v úterý valnou hromadou Economie jmenován do představenstva společnosti, zatímco Zdeněk Bakala se přesouvá do dozorčí rady firmy.
Klvaňa dříve působil jako vládní zmocněnec pro komunikaci projektu protiraketové obrany a také jako mluvčí a poradce prezidenta republiky.
Nečas jmenoval novou vědeckou radu. Ozývá se kritika
parlamentnilisty.cz | 1.12.2011 | Rubrika: Monitor | Strana: 0 | autor: par
Rada pro výzkum, vývoj a inovace má polovinu nových členů. Způsob jejich výběru ale není zcela jasný - na to upozorňují kritici.
Mezi novými členy rady jsou například psychiatr Cyril Höschl nebo fyzik Tomáš Jungwirth.
"Vadí nám, že nové jmenování bylo opět neprůhledné, na veřejnost se dostala až finální verze. Nevíme, proč tam jsou zrovna tito lidé," řekla Lidovým novinám předsedkyně Fóra Věda žije! Helena Janíčková.
"Nevidím žádný zásadní posun ve složení nové rady," přidal se i šéf Akademie věd Jiří Drahoš. "Jen se trochu podivuji, že zatímco v nové radě nejsou žádní statutáři či funkcionáři Akademie věd, Rady vysokých škol či České konfederace rektorů, tak tam je viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jiří Cienciala a člen jeho představenstva pan Frolík."
Rada jakožto poradní orgán vlády disponuje každý rok miliardami ze státního rozpočtu. "Musí to být orgán, který se zajímá o koncepční rozvoj včetně nalezení vhodných mechanismů, které poměřují výkon jednotlivých vědeckých institucí," vysvětlil svou volbu premiér Petr Nečas.
Kritici nové vědní rady: moc inženýrů, neprůhledný výběr, trojí členství v řadě
ceskapozice.cz | 1.12.2011 | Rubrika: Věda a vzdělávání | Strana: 0 | autor: Martin Rychlík
ČESKÁ POZICE sesbírala kritické připomínky k výběru nových členů vládní Rady pro vědu, výzkum a inovace.
Vláda ve středu schválila nové složení vládní Rady pro vědu, výzkum a inovace, které jí navrhl premiér Petr Nečas (o kompletním seznamu nových radních ČESKÁ POZICE s předstihem informovala). "Začlenili jsme tam respektované osobnosti, o kterých jsme přesvědčeni, že budou primárně hájit zájmy české vědy a celé vědecké komunity, nikoli zájmy svých institucí či ústavů, za které jsou tam vysláni," uvedl premiér Nečas s tím, že má v šestnáct osobností plnou důvěru; na jejich doporučení český stát rozděluje asi 26 miliard korun ročně.
Stačil pouhý den, a ozvala se kritika k nově jmenovaným. Z akademických kruhů zaznívají výtky především k výkladu zákona 130/2002 Sb., který v paragrafu 35 uvádí, že "funkční období členů rady je čtyřleté. Člen rady může být jmenován do rady nejvýše na dvě po sobě následující funkční období." Noví členové rady rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, někdejší ministryně školství Miroslava Kopicová a podnikatel Zbyněk Frolík však již byli ve dvou předchozích výzkumných sborech.
Jak právně vyložit délku členství či jeho přerušení? "Podstatný je úmysl zákonodárce. V zákoně bylo pamatováno na to, aby jeden člen nemohl v RVVI působit osm let," řekl ČESKÉ POZICI ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Zmínění tři členové rady nepřesáhli ani 3,5 roku působnosti.Žádný posun...
Právní výklad funkčních období neřeší předseda Akademie věd ČR. "Spíše nevidím žádný posun oproti minulé radě. Jedině se podivuji tomu, že zatímco Akademie věd, Česká konference rektorů či Rada vysokých škol nemají v RVVI své vrcholné zástupce, tak tam je viceprezident Svazu průmyslu a dopravy docent Jiří Cieńciała. Ale rada učitě fungovat bude, jejím členům budu držet palce," řekl ČESKÉ POZICI Jiří Drahoš.
Drahošův přechůdce Václav Pačes by ve zvolené RVVI klidně viděl více vědců s obrovským mezioborovým nadhledem. "Nebál bych se přidat více starších osobností, které nejsou vůbec vázány na konkrétní instituci. Každopádně rada je pouze poradním orgánem, hlavní odpovědnost ponese pan premiér," říká Pačes.... oslabené humanitní vědy...
Složení nové rady se nezamlouvá společenskovědním institucím. Asociace děkanů filozofických fakult ČR se kvůli tomu již obrátila i na Nečase. Premiér v dopise, který má ČESKÁ POZICE k dispozici, odpověděl, že si váží nabídky pomoci s nominováním odborníků do rady za humanitní vědy, nicméně jí nevyužije, neboť bude "zohledněno zastoupení jednotlivých oblastí vědeckého života v ČR". Zástupci společenských věd jsou pouze politolog Fiala, absolventka FF UK Kopicová a docent Karel Oliva z Ústavu pro jazyk český, který vystudoval informatiku a matematickou lingvistiku.
"Nové složení RVVI je určitým pokračováním přezírání humanitních věd. Nejde však o problém jedné vědní oblasti, obecně vidím jako nebezpečí ,odstranění" zástupců vedení akademických a univerzitních institucí a ponechání podobných pozic ze strany průmyslu," míní například děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík.... a utajený výběr
"Vadí nám, že nové jmenování bylo opět neprůhledné, na veřejnost se dostala až finální verze. Nevíme, proč tam jsou zrovna tito lidé," citovaly Lidové noviny Helenu Janíčkovou, předsedkyni fóra Věda žije! Podle informací ČESKÉ POZICE se zveřejnění až definitivního souboru radních příliš nelíbilo ani rektorům, kteří měli ve čtvrtek své zasedání.
Podobně se během čtvrtka vyjádřila i Rada vysokých škol: "Předsednictvo vyslovuje politování nad způsobem, kterým byla reprezentace vysokých škol zcela vyloučena z možnosti participovat na návrzích k obsazení Rady pro výzkum, vývoj a inovace, nebo alespoň z možnosti vyjádřit se k nim a přispět svým pohledem k obsazení RVVI na bázi odbornosti, kompetence a apolitičnosti," uvedl v rozeslaném komuniké předseda Rady vysokých škol Vladimír Haasz.
Buď jak buď, za Radu pro výzkum, vývoj a inovace je zodpovědný přímo premiér a je na něm, aby si vybral osoby, na něž se spolehne. Podstatné bude naplnění Nečasových slov: "Rada musí být orgánem, který se zajímá o koncepční rozvoj českého výzkumu."Členové vládní rady (podle abecedy):Karel Aim - Ústav chemických procesů AVJiří Cieńciała - Třinecké železárnyJaroslav Doležal - HoneywellPetr Fiala - Masarykova univerzitaZbyněk Frolík - LinetRudolf Haňka - University of CambridgeZdeněk Havlas - Ústav organické chemie a biochemie AVCyril Höschl - Psychiatrické centrum PrahaStanislava Hronová - Vysoká škola ekonomickáTomáš Jungwirth - Fyzikální ústav AVMiroslava Kopicová - Národní vzdělávací fondVladimír Mařík - ČVUTJiří Málek - Univerzita PardubiceKarel Oliva - Ústav pro jazyk český AVMiroslav Ryska - 2. Lékařská fakulta Univerzity KarlovyIvo Vondrák - Vysoká škola báňská
Co je hlavním úkolem Rady pro výzkum, vývoj a inovace
ČRo 1 - Radiožurnál | 1.12.2011 | 17:06 | Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Má vládou nově jmenovaná Rada pro výzkum, vývoj a inovace suplovat ministerstvo pro vědu? Utiší příchod poloviny nováčků spory uvnitř rady? Kam bude chtít tento orgán nasměrovat miliardy určené pro výzkum? A chystá změnu kritizované metodiky hodnocení české vědy? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání přijal ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd a také staronový člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Oliva. Vítejte u nás.
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Dobrý podvečer.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako vždy, vážení posluchači, e-mail a Facebook slouží pro vaše dotazy. Pane řediteli, premiér Nečas letos koncem září radu loni rozpustil a jak napsala česká pozice, cituji, vadilo mu, že ústřední vědní orgán byl dlouho nefunkční a projevovalo se v něm silné napětí mezi zástupci jednotlivých institucí, především Akademie věd, vysokých škol a průmyslové sféry. Vnímal jste tu situaci uvnitř rady stejně jako premiér?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, musím říct, že zase úplně subjektivně za sebe, abych byl opatrný, jsem to až tak ostře nevnímal. Rada nebyla podle mého názoru plně nefunkční, rada má spoustu takových těch drobných každodenních úkolů, takové té agendy, a tam si myslím, že rada nikde nic nezanedbala, všechno splnila a jiná věc je, že proto, že plnila tuhle denní agendu, tak neměla dost času na nějaká zásadní, koncepční, hluboká rozhodnutí a pokud pan premiér narážel na tohle, tak měl plně pravdu.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan premiér narážel konkrétně třeba na to, že rada nebyla schopna dojít ani k jednotnému postoji k návrhu rozpočtu pro vědu a dodala ho ve dvou variantách, to je jedna z věcí, která ho zarazila.
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, ta věc je trochu složitější. Tohle to dvojí variantní podání rozpočtu byl vlastně původně návrh pana premiéra v situaci, kdy rada nebyla schopna se ujednotit na jednomyslném nebo jednohlasném stanovisku. Tam by bylo došlo k hlasování, které by bylo asi tak, já nevím, 11:4 a pan premiér si zřejmě nepřál, aby přetrvávaly nějaké rozpory, tak navrhl takovéto řešení.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem měla rada ty zásadní spory tedy ohledně peněz pro vědu?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Zásadně se vždy jedná o rozpor mezitím, kolik má jít na ty vlastně tři hlavní trojúhelníky, tři body, tři hlavní body trojúhelníku, kterým je Akademie věd, začínám neslušně od své mateřské instituce, kterým jsou vysoké školy a kterým jsou průmyslové podniky, kde se tedy vlastně provádějí ty inovace. A jde o to, jak tyto tři body pokrýt těmi penězi, které jsou určeny do rozpočtu vládou. To znamená, jak rozdělit těch zhruba 26,6 miliardy mezi tyto tři institucionální celky.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Neboli ta suma zhruba 26 miliard je ta roční suma, o které zhruba rada rozhoduje?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
To je ta ..., na léta 2010 a 2011, ano, předtím to bylo o něco méně. Ten rozpočet v těch tučných letech stále rostl, takže někdy v roce 92 se začínalo, já nevím, snad někde u jedné miliardy. Opravdu ten nárůst je velmi rapidní během těch 20 let, ale teď právě s tím, že například výběr daní není tak, jak by si ministerstvo financí přálo, tak to stagnuje. Nicméně já si obecně myslím, že 26 miliard je dostatečná částka, ten spor opravdu není o výši té částky, ale o její rozdělení a potom samozřejmě správné využití.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to vypadá s touhle tou částkou při všeobecné ekonomické krizi na roky příští? Je tu jasné, jestli zůstane alespoň v této výši?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tak úplně jasné to není. Samozřejmě opravdu záleží na tom, jak bude sestaven státní rozpočet, ale víceméně by ta částka neměla výrazně klesnout tak, jak aspoň sliboval tady pan ministr financí.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Od včerejška tedy máme vládou potvrzený a napůl obnovený seznam 16 členů rady. Z větší části už nezahrnuje přímo předsedy či šéfy. Chybí třeba předseda Akademie věd, chybí šéf Svazu průmyslu a předseda České konference rektorů. Považujete to za změnu k lepšímu? Dokáží se teď lidé uvnitř rady lépe shodnout, když tam nejsou převážně lidé z vrcholných funkcí?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že to nebyl ..., zásadní problém rady není v tom, zda tam sedí ten nebo onen, byť jistě personální problémy také mohou být. To pnutí, které tam bylo, nebylo, myslím si, mezi osobami, ale mezi různými pohledy na to, jak ty peníze investovat, nebo jak je využít pro vědecké účely. Takže nejsem si tak zcela jist, že toto je zásadní problém. Já si myslím, že zásadní problém rady a české vědy je vůbec, je to, že rada supluje jakým způsobem ministerstvo pro vědu v uvozovkách, takové ministerstvo nemáme, ale právě proto říkám ty uvozovky, takže rada, jak už jsem říkal na začátku, je zavalena takovou tou každodenní agendou a nemá vlastně čas na ty skutečně hluboké reformy, nebo na ta skutečně hluboká rozhodnutí, a to se asi personální obměnou, pouhou personální obměnou nezmění, tam bude potřeba podle mého názoru opravdu mluvím jenom za sebe, tam bude potřeba spíš zasáhnout do stylu práce rady, ne do jednotlivých osob.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Stylu práce rady v jakém slova smyslu, co je tedy podle vás potřeba změnit na stylu práce rady?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že by pravděpodobně, ale to opravdu jenom za mě, by měla vzniknout, nějaké, nějaký úřad nebo ministerstvo, které se bude starat o tu každodenní agendu a rada, jakožto ten v uvozovkách zase sbor moudrých nebo sbor vědců by se měl starat právě o ty otázky koncepční, kam naše věda půjde, jak má být financována, jak má být hodnocena. Ne o to, jak se nastavení tu kde, tu či onde nějaký jednotlivý parametr.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Neboli vy vysloveně postrádáte nějaké ministerstvo pro vědu, o kterém vlastně už byla řeč?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tak já si myslím, že by bylo potřeba, aby, abychom takové nějaké výzkumné ministerstvo měli, protože opravdu ten problém je v tom, že rada tohle supluje, přičemž rada za prvé obsahuje nebo je složena z členů, kteří nejsou odborníky v managementu. Tam jsou vědci, ale nikoliv, že je někdo dobrý vědec, neznamená, že je výborný manažer vědy. To je za prvé. Za druhé, nemůže se tomu plně věnovat, protože přece jenom vědec bádá, to je ten jeho smysl života. Takže by bylo potřeba, aby se někdo ve větší míře, než, podstatně větší míře, než tomu bylo doteď, staral o tu běžnou agendu.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestačil by třeba na to někdo z ministerstva průmyslu a obchodu, nebo jiného ministerstva? Je potřeba zřizovat nový úřad? Nedokáže to obstarat současná státní správa?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si nejsem úplně jist při současném rozložení sil, jestli například někdo z ministerstva průmyslu a obchodu nebo z ministerstva školství by měl dostat takovéto pravomoci, protože to by pak snadno mohlo skončit v tom, že by docházelo k jakémusi nesymetrickému dělení, protože, pokud by samozřejmě ten, kdo, nebo k nesymetrickému dělení práce. Ten, kdo by ..., je tu jisté podezření nebo jistá domněnka, že kdyby například dělal někdo z ministerstva průmyslu a obchodu, tak by pravděpodobně sloužil spíše tomu ministerstvu, než těm jiným složkám toho trojúhelníku. To je samozřejmě jenom podezření, ale je to podezření, které víceméně je dosti zřejmé.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Neboli nestrannost pro vědu a výzkum je tím důvodem, proč by měla mít vlastní úřad?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já se domnívám, že ano.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se podívat na ten obnovený seznam. Je tady problém, je tady problém ve třetím jmenování konkrétně tří členů, je tady článek 6 statutu rady, který říká, cituji: "Člen rady může být jmenován do rady nejvýše na dvě po sobě následující funkční období." Máme tu tedy tři jména potřetí, a to jsou exministryně školství Kopicová, podnikatel Frolík a rektor Fiala. Může to vyvolat spor uvnitř rady hned na začátku jejího nového fungování?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já pevně doufám, že to spor nevyvolá, že to pan premiér vysvětlí. A to samozřejmě nejenom na zasedání rady členům rady, ale že to vysvětlí obecně, protože nejste první, kdo se mě na to ptá a pravděpodobně nejste ani první, koho se ptáte a koho se obecně lidé ptají. Toto vzbudilo opravdu jistý neklid a takovou, až skoro bych řekl nevůli a všichni na to vysvětlení velmi čekají.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si to vysvětlujete vy?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si to zatím také nedovedu vysvětlit, takže i já jsem z těch, kdo na to vysvětlení čeká.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady také další věc, ještě otevřený dopis premiérovi, ve kterém národní kontaktní centrum Ženy a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd apelovalo na rovné zastoupení žen a mužů v nové radě a jsou v ní opět 2 ženy, a to Miroslava Kopicová už potřetí a ještě Stanislava Hronová. Čím to?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já se domnívám, že to je problém, který je asi hlubší, to je problém v zastoupení žen za prvé v té vrcholové vědě, v těch vrcholových funkcích, to asi se netýká jenom Rady pro výzkum, vývoj a inovace a potom možná i trochu jaksi vůle nebo chuti těch žen, které už jsou vytíženy tou svou vědeckou prací se na takové práci ještě navíc podílet. A samozřejmě já jsem jinak velký feminista a přítel žen, ale musím jaksi konstatovat, že zřejmě nebylo dost nominací.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste dokázal poradit premiérovi, koho by případně mohl oslovit z žen pro tuto radu?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že nějaká jména bych asi vykouzlil dokázal.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Sem s nimi.
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tak v Akademii věd je například paní profesorka Blanka Říhová, která je opravdu velkou postavou naší vědy. Uvážit bychom mohli jistě i paní profesorkou Sikovou a řadu dalších. Na druhou stranu některé z těchto žen jsou ženy tak rázné, že i my muži bychom z nich třeba měli strach, a to potom může být i ten důvod.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyším, že by měl pan premiér strach z některých žen v radě?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, tak až tak jsem to neřekl, prosím, to mi vkládáte něco do úst, co jsem neřekl přesně tak.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké úkoly stojí před novou Radou pro výzkum, vývoj a inovace? Diskutujeme s ředitelem Ústavu pro jazyk český Karlem Olivou, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Existuje rozsáhlý audit renomované britské agentury Technopolis týkající se české vědy a výzkumu a ten kritizoval i dosavadní fungování rady. Má prý příliš velké kompetence. Pro jejich naplnění nemá kapacitu, o tom už jste trošičku hovořil, vy se tady asi prakticky shodujete s tím výzkumem?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že, já jsem tu zprávu pečlivě studoval a myslím si, že ta zpráva je velmi podnětná, ale na druhou stranu je to zpráva, která už se značně shoduje s tím, co už tak bylo ve vzduchu, ale je výborné, že je to teď takto velmi kompetentně a přitom nezávislým mezinárodním konsorciem dáno na papír, to je vynikající věc.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
To konsorcium říká, že chybějí jasné vazby na vládu a demokratické procesy v radě.
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
To já nevím, co přesně se míní těmi nedemokratickými procesy, ale je pravda, že rada je jmenována vládou, vláda je demokraticky zvolená, takže mně připadá, že nevím jako, co se ...
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na tom mezinárodním konsorciu v čele ...
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já teď přesně to místo z té zprávy si nepamatuji, takže to nedokáži dobře interpretovat.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně doporučuje nově definovat kompetence rady a upravit jejich administrativní zázemí tak, aby odpovídalo úkolům, které má plnit. To je ten vznik de facto nového ministerstva, po kterém vy voláte?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si to tak vysvětluji. Samozřejmě je možné, že to členové toho konsorcia mysleli jinak, ale já si to vysvětluji tak, že rada by opravdu měla mít, nebo mít možnost vlastně dělat ta zásadní rozhodnutí, ta hluboká, o tom, co budeme dělat, jaké vědecké směry budeme rozvíjet a jaké spíše tedy rozvíjet už nebudeme, o tom, jak budeme obecně financovat, teď nejde o tu výši té finanční částky, ale o tom, zda dáme spíše prostor proto institucionální financování, což znamená, tady jsou nějaké peníze, milá univerzito, milá Akademie věd, něco nám za ně vybádej a dělej to třeba 20 let nebo naopak na to institucionální, na to, pardon na to financování takzvaně účelové, to znamená na ty krátké tří až pětileté granty, kde se zadá jasně úkol a ten se musí jasně splnit, ale nelze takto dělat ten takzvaný longitudinální neboli dlouhodobý výzkum, takže tam se musíme dohodnout na tom poměru, nebo tímto a tam ta zpráva toho Technopolisu právě říká, že u nás příliš převážilo to financování účelové, které vlastně drobí ten výzkum na jednotlivé malé kousky a nedává prostor pro kontinuální dlouhodobý cílený výzkum, což je potom jeden z problém. Čili tam je celá řada věcí, které by ta rada měla řešit pro blaho ...
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojmenujte ty hlavní, ty hlavní důležité body?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že hlavní je opravdu, je určení těch směrů dlouhodobě. Teď se na tom pracuje, existuje koordinační rada expertů, která zpracovává, takže tam ..., která zpracovává takové směry, čili to už začalo za té minulé rady, teď se to vlastně dokončuje, v lednu to bude hotovo. To je jedna věc. Tam prostě bude potom potřeba, aby to rada ale projednala kompetentně, aby na to měla dost času a určila tyto směry opravdu budeme rozvíjet, tyto směry nebudou prioritní. To neznamená prosím, že jaksi nebudou vůbec, ale nebudou prioritní. To je bod číslo jedna. Bod číslo dvě je potom zejména tedy ten poměr toho institucionálního dlouhodobého financování a toho financování po těch krátkých grantech. A třetí potom, to souvisí s tím financováním, byť to není vazba příliš těsná, je samozřejmě ta metodika hodnocení té vědy, to znamená, jak budeme říkat toto je dobrý věc, tomu ještě, tomu dáme lepší podmínky, pošleme ho do světa, přidáme mu peníze, dáme mu spolupracovníky a tenhle vědec tak dobrý není.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Metodice hodnocení české vědy se momentálně v kruzích přezdívá hanlivě kafemlejnek, a to proto, že prý vědce boduje podle počtu vyprodukovaných publikací, patentů a vzorů a vůbec nezajímá toto hodnocení, zda ty výstupy představují skutečnou hodnotu, a tím tedy vědce motivuje spíš k tomu, aby psali knihy, které nikdo nečte, a v článcích citovali sami sebe a patentovali nesmysly, je to tak?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Bohužel, bohužel musím vám dát za pravdu, je to tak. To současné hodnocení, byť tedy prošlo celou řadou drobných úprav, má tu zásadní vadu, že dává přednost, když to shrnu do velmi kondenzované podoby, dává přednost kvantitě před kvalitou. Prostě je výhodnější vyprodukovat 10 článků, abych tak řekl nevelmi kvalitních, než jeden článek vysoce kvalitní.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to změnit, kdo by potom měl hodnotit kvalitu odvedené práce, přínos té práce, aby se to vymanilo z toho jednoduchého bodování počtu článků, patentů a tak dále?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, já si myslím, že základní myšlenka je v tom, že se nesmí bodovat kvantita, ale je potřeba bodovat kvalitu té vědecké práce, to znamená ale, že to nebude tak jednoduché. Tady pro ten takzvaný kafemlejnek stačilo prostě sečíst počet publikací a mohl to udělat počítač, nebo někdo dokonce ještě hloupější než je počítač, zatímco zhodnotit skutečný význam a kvalitu práce, no, to asi bude stát nějaké úsilí pravděpodobně i nějaké peníze, budeme si muset pozvat odborníky ze zahraničí, aby se podívali, jakou vědu tady děláme a jak je dobrá. Tam ten lidský faktor je nezastupitelný. To byla vlastně ta původní motivace toho kafemlejnku, že se to vlastně všechno udělá mechanicky, a tím pádem to bude zcela spravedlivé, to je ...
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že teď to bude chtít, aby nastala změna třeba nějakou novou další komisi, mezinárodní komisi pro hodnocení těch vědeckých výstupů?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že takových komisí bude muset být celá řada. My s tím máme v Akademie věd docela dlouhé, docela dobré zkušenosti a hlavně tedy čerstvé. Teď jsme rok a půl hodnotili práci ústavů Akademie věd a myslím, že jsme prokázali, že se to dá udělat.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo by měl tyto komise sestavovat, financovat a do jakého časového horizontu by měli začít fungovat místo toho kafemlejnku?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tak začnu od vaší poslední otázky, když půjde všechno dobře, tak by měly snad začít fungovat od roku 2014 nebo 2015. Ministerstvo školství na to zpracovává v současné době ..., nebo rozbíhá se individuální projekt národní právě věnovaný takovémuto hodnocení. Kdo by měl jmenovat ty experty, no, to si myslím, že to je právě otázka nebo takovou tu vrcholnou rovinu těch expertů, to si myslím, že to je právě otázka, kterou by se měla zabývat rada, to znamená rada jakožto ten, jak už jsem říkal v uvozovkách, sbor moudrých by měla posoudit, pozvat si vědce ze zahraničí a když se ptáte na to financování, víte, samozřejmě bude to stát nějaké peníze, na druhou stranu, když se podívám na to, že do vědy se dává něco přes 26 miliard ročně, tak pustit pár desítek milionů na právě na to hodnocení se velmi vyplatí podle mého názoru, protože si za to zaručíme, že ten celý zbytek, který budeme do vědy investovat, bude investován dobře. V momentě, kdy to hodnocení neprobíhá kvalitně, tak jsme sice ušetřili na tom hodnocení samém, ale utíká nám spousta peněz s tím, že se podporuje i nekvalitní věda.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď jsme se potkali opět s výzkumem, který konstatoval, že česká věda nevládne mechanismy umožňujícími zjistit, který výzkum se opravdu vyplácí a který ne. Souvisí to?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Víte, já bych tady byl velmi opatrný v odpovědi, protože nevím, jak přesně definovat, že se něco vyplácí. Taková ta jednoduchá definice je zejména, kterou razí kolegové z průmyslu a já se jim nedivím, kdybych byl na jejich místě, dělám to stejně, je, že vlastně jenom ta věda má cena, která jako dnes se to vybádá, zítra si s tím ještě nějak pohrajeme a pozítří již to bude, na základě toho budou vyráběny nějaké výrobky, pozítří už to bude v továrně. Na druhou stranu je potřeba ale vidět, že skutečné vědecké průlomy nemají nikdy tenhle charakter. Skutečné vědecké průlomy jsou, to jsou životní práce skvělých lidí, že celoživotní dílo, které až třeba po jejich smrti jako za desítky let přinese ten skutečný efekt. Čili to slovo ...
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v době ekonomické, promiňte, že vás přeruším, jak tedy obhájit peníze třeba utracené pro takovéto projekty, jejichž hodnota se ukáže až třeba za desítky let?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, já si myslím, že ať už je krize nebo není, tak to je potřeba dělat, jaksi investovat do toho, protože, když teď uspoříme i v době třeba ekonomické krize za cenu toho, že za dvacet, třicet let se staneme v podstatě takovou Afrikou v srdci Evropy a nemyslím si nic špatného o Africe, ale prostě zemí, která bude jenom montovnou, tak to je vidět, že to je přeci něco fundamentálně špatně.
Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A k tomu máme nakročeno?
Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já si myslím, že pokud nebudeme dobře podporovat vědecký výzkum, nestanovíme si dobře priority, nebudeme do vědy investovat tolik, kolik je pro skutečně kvalitní vědu potřeba, tak k tomu máme bezpečně nakročeno, protože prostě ty země, kde to budou dělat lépe než my, nás nakonec samozřejmě v této oblasti předběžnou a dopadneme špatně.
