Výběr z monitoringu médií 20.4.2010

MPO navrhuje seškrtat ekologické zákony, aby se ulevilo podnikatelům
ekolist.cz | 19.4.2010 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: Hugo Charvát

Ministerstvo průmyslu připravilo materiál, který má snížit požadavky ekologické legislativy na podnikatele. Ministerstvo uvádí, že důvodem vzniku materiálu je ulehčení soukromým firmám v době finanční krize. Materiál ale obsahuje návrhy na omezení hlášení do integrovaného registru znečištěné nebo omezení veřejnosti zasahovat do stavebních řízení. MPO mělo dnes návrh předložit vládě k projednání, nakonec se ale na jednání neobjevil.

"Zákon donucuje obchodníky prodávající nápoje v PET lahvích nabízet stejný nápoj ve skleněném vratném obalu, přestože poptávka po tomto zboží je ze strany zákazníků minimální," říká materiál MPO. Prodejcům prý tato povinnost způsobuje ztráty v podobě prošlého zboží. Proti návrhu, který by mělo ministerstvo průmyslu předložit vládě, se ohradilo ministerstvo životního prostředí a také Strana zelených. Podle návrhu “Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“ by změny ušetřily podnikatelům až 10,018 mld. Kč za rok, jednorázové úspory by přinesly 1,734 mld. Kč.

Návrhy MPO odmítá ministerstvo životního prostředí, jak ještě pod vedením Jakuba Šebesty, tak Rút Bízkové. „To, že ministerstvo průmyslu navrhuje konkrétní změny předpisů v gesci jiného resortu, bez předchozí řádné konzultace, je porušením kompetenčního zákona.“ shrnuje administrativní námitky mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Podle ní se debatě o dopadech předpisů na ochranu životního prostředí na různé společenské skupiny nebrání. Ale za vhodnější platformu považují některý nadresortní orgán, například Úřad vlády nebo orgán při Radě hospodářské a sociální dohody. „Nikoli ale úkolování jiným resortem, který není gestorem daných předpisů. MŽP tedy žádá, aby materiál nebyl vůbec do vlády předkládán,“ vysvětluje Roubíčková.

Seznam 96 návrhů vznikl na základě připomínek 64 oslovených průmyslových a zaměstnavatelských svazů a asociací. MPO jmenuje Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz chemického průmyslu, Unii malých a středních podniků, Unii zaměstnavatelských svazů, Hutnictví železa „a několik vybraných podniků“. Právě způsob vzniku kritizoval Jakub Šebesta ve svém dopise ministru průmyslu a také předsedovi vlády Janu Fischerovi. „Je evidentní, že předkladatel jen shromáždil návrhy zájmových svazů a asociací bez bližšího vyhodnocení jejich opodstatnění a relevance,“ píše Šebesta.

Návrh ministerstva průmyslu se zaměřuje na osmnáct právních předpisů z oblasti ochrany životního prostředí, zejména zákona o odpadech, zákona o ochraně ovzduší, zákona o vodách, zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona o integrovaném registru znečišťování, které „způsobují nadměrnou administrativní a finanční zátěž podnikajícím subjektům a tím se neopodstatněně snižuje konkurenceschopnost našich podniků“.

Podle ministerstva průmyslu se celkem investovalo v roce 2008 na ochranu životního prostředí 20,3 mld. Kč. Nejvíce v oblasti těžby a dobývání (1,6 mld. Kč), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (1,3 mld. Kč) a výroby chemických látek (1,2 mld. Kč). Neinvestiční náklady vynaložené na ochranu životního prostředí v roce 2008 činily podle autorů materiálu 51,4 mld. Kč. Největší část připadá na nakládání s odpady (35,3 mld. Kč), oblast výroby kovů a slévárenství (2,6 mld. Kč), těžby a dobývání (2,5 mld. Kč), výroby chemických látek (2,4 mld. Kč) a výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (1,8 mld. Kč).

Materiál MPO, který má redakce Ekolistu.cz k dispozici, také tvrdí, že požadavky české legislativy jdou nad rámec požadovaný Evropskou unií, a proto by se měly omezit. Přílohou textu je 96 jednotlivých návrhu. Nejvíce by mělo ušetřit zrušení povinnosti hlásit do integrovaného registru i ty látky, které pocházejí z jiné činnosti nebo látky v menším obejmu, než vyjmenovává evropské nařízení 166/2006. Podle MPO by zrušení tohoto požadavku uspořilo 3 miliardy za rok.

Neurčitě znějící úsporu „v případě zmařených investic ztráta desítky miliard,“  by měly přinést změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Autorům návrhů z MPO se nelíbí obecný odstavec o ochraně rostlin a živočichů, zejména možnost při porušení „zakázat nebo omezit rušivou činnost“. Podle návrhu by při porušení byl orgán ochrany přírody „oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek“. Materiálu se také nelíbí, že k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Předložený materiál také navrhuje zrušit možnost zákazu činnosti, která přírodu poškozuje. Namísto toho by orgány ochrany přírody měly stanovit podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody. Tyto podmínky by stanovilo správním řízení o realizaci záměru. „Znění těchto paragrafů je pro podnikatelskou činnost, jak pro stavební, tak pro báňskou, nepřijatelné, poněvadž dává do rukou úředníků či ekologů pravomoci zastavit již schválenou stavbu nebo činnost, a to bez zodpovědnosti za případné ztráty, které podnikatelským subjektům tímto svým rozhodnutím způsobí,“ vysvětluje materiál MPO.

Změněn by měl být i zákon o odpadech tak, aby původci odpadu nemuseli vytvářet své plány odpadového hospodářství, protože i tak jsou povinní plnit požadavky státního i plánů jednotlivých krajů. Také by se měla omezit účast veřejnosti v řízení podle stavebního zákona a podle hornického zákona. Podle MPO by mělo občanským sdružením stačit vypořádání v rámci procesu EIA. Návrh také chce umožnit převedení odpovědnosti za odpady z obalů na konečného zákazníka, aby podnikatelé nebyli nuceni prodávat stejný nápoj ve skle jako v PET lahvích nebo chce zrušit emisní stropy pro znečištění ze stacionárních zdrojů.

Financování začínajících firem
Finanční management | 19.4.2010 | rubrika: Trendy | strana: 40 | autor: Kamil Krč

I v probíhající hospodářské krizi mohou úspěšně vznikat a rozvíjet se nové firmy. Otázka, která se však nabízí, zní: když už se jejich zakladatelům podařilo identifikovat, správně vyhodnotit a včas využít tržní příležitosti, jak řešit potřebné financování založení a raného rozvoje firmy?

Přes zřejmou nevýhodu začínajících firem v dostupnosti financování klasickou cestou, tedy prostřednictvím bankovního úvěru, se dnes nabízí i mnoho jiných možností. Jde o různé nástroje finanční podpory poskytovaných veřejnými organizacemi nebo tzv. rizikový kapitál, dostupný od soukromých investorů.
Začínající podnikatel po vyčerpání vlastního startovního kapitálu a případných půjček od rodiny a přátel, hledá další možnosti získání financování. Vzhledem k nedostatku záruk a vysoké rizikovosti firem v této fázi však podnikatel obvykle nemůže získat bankovní úvěr. V průzkumu, který uskutečnil Svaz průmyslu a dopravy v prosinci 2009 mezi zástupci 1600 firem, uvedly tři pětiny respondentů, že pociťují horší přístup k úvěrům než dříve. Přitom šlo o firmy, které již na trhu nějakou dobu podnikají. Také tolik diskutované dotace jsou ve většině případů pro začínající firmy nedostupné, mimo jiné kvůli chybějící finanční historii a nedostatečnému ratingu jejich žadatelů. Nehledě na nadměrnou administrativní zátěž příjemců dotace, která může být pro začínající firmy s malým počtem zaměstnanců přímo zdrcující. Existují však vhodnější a dostupnější nástroje a možnosti, jak řešit potřeby spojené s financováním startu a raného rozvoje firmy.

Podpora z veřejných zdrojů

Po delší odmlce byl letos v lednu Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) otevřen program Start, v jehož rámci mohou začínající podnikatelé žádat o státní záruky na bankovní úvěry. Jde o zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Záruka je poskytována až do výše 80 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru do výše 3 mil. korun. Programů čistě dotačního charakteru se pro začínající firmy mnoho neobjevuje. Od roku 2008 však byl spuštěn program OPPI Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví, z nějž je možné na základě žádosti podané do 31. 5. 2010 získat dotaci do výše 1 mil. korun na získání patentu či jiné formy ochrany průmyslového vlastnictví.

technologické inkubátory

Velmi efektivní, užitečnou a komplexní formu podpory může začínající firma získat od některých podnikatelských či technologických inkubátorů. Například zdrojem financí pro firmy zařazené do inkubačního programu Jihomoravského inovačního centra (JIC) může být zvýhodněný úvěr z Fondu mikropůjček ve výši do 750 tisíc korun či Patentový a licenční fond umožňující získat zvýhodněný úvěr do výše 400 tisíc korun na výdaje spojené s ochranou průmyslového vlastnictví. Pro představu, úspěšný příjemce mikropůjčky hradí úrok ve výši pouhých 3 % p. a., registrační poplatek ve výši 2 000,- korun + 0,5 % z požadované výše půjčky a poplatky spojené s podpisem smluvních dokumentů u notáře. Seed fond

Dalším zajímavým nástrojem finanční podpory, který zatím v České republice neexistuje, ale jenž JIC připravuje ke spuštění ve 2. kvartálu tohoto roku, je tzv. Seed fond. Fondy tohoto typu se již vyskytují v zahraničí a jejich cílem je zpřístupnit kapitálové financování zejména firmám, které začínají a zároveň mají inovativní záměr. Proto jsou zatím vnímány jako příliš rizikové i mezi soukromými investory.

Soukromí investoři

Možnosti spojené se soukromými investory se dostaly během posledního roku do mnohem většího povědomí veřejnosti, mimo jiné díky televiznímu pořadu „Den D“. V něm začínající podnikatelé představují svůj podnikatelský nápad či záměr současně pěti rizikovým investorům.
Obecně se rizikoví investoři dělí na dvě základní skupiny: > finanční investoři > strategičtí investoři
Finanční investoři se dále dělí na další dvě podskupiny – tzv. byznys andělé (Business Angels) a fondy rizikového kapitálu (Venture Capital Funds).
Každá ze skupin investorů bude při komunikaci se zájemcem klást důraz na jinou oblast dle svého zájmu a znalostí. Někteří finanční investoři často dostatečně neznají obor podnikání zájemce, a proto budou potřebovat vysvětlit mnohem více detailů o podstatě podnikání zájemce o financování. Navíc každá skupina je vhodná pro jiný typ podnikatelského záměru a jinou fázi životního cyklu firmy.
Jak vyplývá už z označení, hlavním cílem finančních investorů je zhodnocení finančního kapitálu a hlavním cílem strategických investorů je účinnější nebo rychlejší realizace jejich strategických cílů. Těmi může být získání vyššího podílu na trhu, průnik na nové trhy, rozšíření produktového portfolia, získání nové technologie, know-how či stávajících zákazníků aj. V případě „byznys andělů“ může být oproti fondům rizikového kapitálu charakter a postup navázání partnerství i velmi variabilní a individuální. Např. může jít ze začátku o poskytnutí půjčky, která se až po splnění dohodnutých metrik ze strany podnikatele přemění na kapitálový vklad apod.
Všichni potenciální investoři, kteří mají seriózní úmysly, budou od zájemce o finance vyžadovat: > logický příjmový model podnikatelského záměru, > kvalitní produkt či službu, > existující a dobře definovaný zákazník a dostatečně objemný trh, > otevřenost, přístupnost, kompetentnost a komunikativnost vlastníků projektu, > proveditelnost podnikatelského záměru se zahájením výnosů nejpozději do 2 let, > možný exit (zhodnocení vlastní investice) nejpozději do 3 až 5 let.
Investora také zajímá, zda podnikatelský záměr, do kterého bude investovat, bude mít potenciál růstu i za několik let, až bude chtít svůj podíl výhodně odprodat jinému investorovi a zhodnotit tak svůj kapitál a další své zdroje vložené do podnikatelského záměru.

náhradní možnosti řešení problém

Pokud podnikatel nesplní podmínky pro získání podnikatelského úvěru a nezíská ani jiné formy financování, nabízejí se i další možnosti.
V případě menší potřebné částky může posloužit spotřební úvěr, dnes běžně dostupný v každé bance. Nevýhodou však je jednak omezení možnou výší úvěru, ale i fakt, že příjemcem úvěru je v tomto případě soukromá osoba, nikoliv podnikatel. Náklady spojené se získáním a čerpáním půjčky (zejména úroky) tedy nelze zahrnout do vykazovaných nákladů podnikatele. Jde tedy o poměrně „drahé peníze“.

nefinanční podpory

Pokud se bavíme o potřebě financování, základní otázkou je cíl. Pokud je cílem externího financování zajištění fungování a rozvoj firmy, často mohou být samotné finance nahrazeny jinými způsoby, jak zmíněné cíle podnikateli pomoci naplnit. Nefinanční a přitom účinná podpora podnikatele pak může mít např. podobu poskytnutí služeb, za které by jinak firma musela platit velké peníze. Že i taková forma pomoci je podnikateli ceněná, dokazuje velký zájem o služby podnikatelských a technologických inkubátorů. Ty jsou poskytovány obvykle zdarma či za zvýhodněné ceny. Typicky může jít o poradenství v otázkách marketingu, legislativy či finančního řízení, dále např. pomoc s přípravou business plánu, poskytnutí cenných kontaktů a know-how nebo zajištění propagace.
Tato forma pomoci se již objevuje i v případě využití byznys andělů. Osobně jsem se setkal s případy, kdy se podnikatel dohodl s rizikovým investorem na tom, že mu za podíl ve firmě pomůže s realizací jeho podnikatelského záměru – přičemž v první fázi nebude vkládat žádný kapitál, ale poskytne pouze své znalosti a kontakty.
Podnikatel tedy může za určitých okolností a s vhodnými partnery vyřešit své potřeby spojené se vznikem a raným rozvojem firmy způsobem, kdy nemusí dojít k samotnému čerpání peněz, ale obdrží přímo ty služby, které pro realizaci svého podnikatelského záměru potřeboval. *

Vzdělávací projekt
Zemědělec | 19.4.2010 | rubrika: Zájmové organizace | strana: 9

Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb sociálních partnerů

Projekt realizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR, partnery v projektu jsou Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.
Projekt financovaný z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, má za cíl podpořit vyšší informovanost a využití moderních systémů, které budou sloužit sociálním partnerům ke zvyšování adaptability zaměstnanců a rozvíjení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. Prioritní osou projektu je důraz na zabezpečení efektivního a komplexního poradenství, rozšíření znalostí a profesních kompetencí. Zaměření projektu * Zlepšení a prohloubení informovanosti o cílech a aktivitách (svazů) a o způsobu realizace (projektu).
* Zlepšení strategie komunikace založené na průzkumu postojů a vyhodnocení současné situace.
* Propojení zdrojů pro zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců i managementu a vytvoření nové kvality vztahů mezi sociálními partnery.
* Vytvoření webových stránek, práce s nimi, modernizace a sjednocení s možnostmi hledání a diskuse.
Výstupy z projektu Vznik nových společných webových stránek sociálních partnerů www.socialnidialog.cz s možností přechodů pomocí prokliků. Modernizace a sjednocení forem komunikace pro sociální partnery a jejich členské svazy, zpracování a vydání informačních brožur, například brožury vydané jedním z partnerů v rámci projektu: – Rozvoj lidských zdrojů sociálních partnerů a motivace pro další vzdělávání, – Bezpečnost práce – nedílná součást života, – Sociální dialog v České republice, – Pracovní právo.
Semináře, školení a diskuse u kulatých stolů Bude se podle nabídky aktualizovat.
Přidaná hodnota Pro členské svazy sociálních partnerů znamená zvýšení kvality externí komunikace, soustředění pozornosti na priority, zlepšení znalostí a zrychlení orientace zaměstnanců sekretariátů a celkovou modernizaci komunikace.