Výběr z monitoringu médií 20.9.2011
Spor o peníze na dopravu: Kalousek zůstal osamocen
Hospodářské noviny | 20.9.2011 | Rubrika: Česko | Strana: 4 | autor: Jiří Táborský
Rozpočet
Za ministra dopravy Pavla Dobeše (VV) se ve sporu o peníze z chystaného státního rozpočtu na dopravní stavby už postavila celá řada politiků a institucí, jen ministerstvo financí je stále neoblomné.
„V krajním případě chci kolektivní rozhodnutí vlády o rozpočtu, s nímž předstoupíme před občany této země. Sdělíme, že se opravdu zastaví všechny stavby, které jsme dříve jmenovali, a že v roce 2015 budeme vracet 36 miliard z evropských fondů, které nebudeme schopni vyčerpat,“ odpověděl ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) na dotaz, co hodlá udělat, když peníze na dopravu skutečně nepřibudou.
Ministerstvo financí reaguje stále stejně: Není kde brát a navýšení rozpočtu dopravy by znamenalo navýšení deficitu, což je nepřípustné. Snadná cesta nevede ani přes zvýšení příjmů, protože návrh na sjednocení sazeb DPH na 19 procentech, který před časem přednesl ministr financí Miroslav Kalousek, odmítají VV. Kalousek zase odmítá nápad VV na zavedení progresivního zdanění lidí s příjmem přes 100 tisíc hrubého měsíčně či zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o jeden procentní bod.
V rozporuplné situaci se tak ocitá třetí vládní strana – ODS. Její ekonomický expert a zároveň ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek má totiž na starosti mimo jiné i uskutečnění Strategie konkurenceschopnosti, kterou připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tento materiál jasně říká, že naše poloha v centru Evropy je sice pro byznys ideální, ale pouze za předpokladu, že budeme mít kvalitní dopravní infrastrukturu. „Já v tomto případě souhlasím s oběma stranami – na jednu stranu s tím, že by se mělo dopravě přidat, ale na druhou stranu i s tím, že v návrhu rozpočtu není kde brát,“ řekl HN Kocourek. A jak bude vláda bez dopravní infrastruktury posilovat konkurenceschopnost? „Tato strategie má být realizována do roku 2020. Teď čelíme vládnímu závazku, který říká, že máme mít stabilní a dlouhodobě udržitelné veřejné finance,“ doplnil.
Na nezbytnosti výstavby dopravní infrastruktury se shodnou i dvě silné a obvykle znesvářené skupiny – zaměstnavatelé a odboráři. „Podle názorů našeho pracovního týmu, to znamená zaměstnavatelů, zaměstnanců i ministerstva dopravy, chybí 12 miliard korun, bez kterých nebude na kofinancování evropských peněz z Operačního programu Doprava I. a II.,“ říká šéf Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
„Navýšení rozpočtu ministerstva dopravy je pro nás klíčová věc. Doprava je zkrátka pilíř konkurenceschopnosti a všechna doporučení mezinárodních institucí jdou tímto směrem,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Jinak ale chválíme vládní snahu o snížení deficitu. Rozpočtové problémy, jakým čelí jižní křídlo eurozóny, jsou tím nejhorším, co by nás mohlo potkat,“ dodává Špicar s tím, že by vládě doporučil, aby prověřila výdaje na služby, které i v nynější krizové době dosahují výše desítek miliard korun.
***
Na dopravní stavby 8,8 miliardy chce minimálně přidat ministr dopravy Pavel Dobeš. Pokud peníze nedostane, přijde Česko do roku 2015 o 36 miliard z EU a zastaví řadu započatých projektů.
Dobeš píše premiérovi: Přidejte dopravě peníze, jinak ztratíme 36 miliard
iHNed.cz | 19.9.2011 | Rubrika: zpravy.ihned.cz | Strana: 0 | autor: Jiří Táborský
Resortu dopravy hrozí, že přijde o 36 miliard korun z Evropské unie. Premiéra Petra Nečase na to v dopise upozorňuje ministr dopravy Pavel Dobeš před úterním jednání tripartity a středečním schvalováním státního rozpočtu.
Ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) se s výší rozpočtu svého resortu odmítá smířit a obrací se přímo na premiéra Petra Nečase (ODS).
“Vážený pane premiére, žádám Vás, abyste se k rozpočtu pro dopravu jasně vyjádřil. Je na Vás, zda budeme respektovat názor odborných a zainteresovaných institucí, které ministerstvo dopravy podporují, nebo převládne postoj ministra financí a tím se zbrzdí ekonomika celé země,“ píše Pavel Dobeš v materiálu, který mají HN k dispozici.
"Navýšení je zásadní i s ohledem na čerpání prostředků z Evropské unie. Z let 2006 - 2010 zde existuje závazek průběžného spolufinancování projektů, které budou proplaceny Evropskou unií - jestliže ovšem budou dokončeny. Pokud ne, o tyto peníze přijdeme - jedná se o 36 miliard korun,“ stojí dále v materiálu.
Za jeho názorem, že dopravní stavby jsou podfinancované, už totiž stojí nejen jeho strana, ale také Svaz průmyslu a dopravy, odborové centrály, poslanci hospodářského výboru sněmovny, Asociace krajů a investice do dopravních staveb ve své studii konkurenceschopnosti doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Rozpočtem se bude zabývat úterní mimořádná tripartita. Klíčové jednání vlády je pak ohlášeno na středu, přičemž v tomto dni by mělo padnout již konečné stanovisko kabinetu. Poté půjde rozpočet do sněmovny, kde je možné provádět další úpravy.
Jak odvrátit ztrátu konkurenceschopnosti České republiky
businessinfo.cz | 19.9.2011 | Rubrika: září | Strana: 0 | autor: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Dokument na portálu BusinessInfo.cz. Zlepšení podpory malého a středního podnikání v ČR je tématem konference 19. 9. 2011, kterou hostí MPO. Více než 40 podnikatelů, nebo organizací, které je reprezentují, požadují především pokračování reforem spojených s posílením konkurenceschopnosti ekonomiky země. Malí a střední podnikatelé tvoří přes 99 procent všech podniků v Česku.
„Globální krize ukazuje, že musíme urychlit kroky ke zlepšení konkurenceschopnosti našich firem. Tři oblasti považuji za klíčové – umět reagovat na globální poptávku, která přichází mimo trhy EU, stanovit klíčové obory ekonomiky, na které se soustředí zájem privátních investorů, a zásadně zlepšit služby veřejného sektoru,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
„Strategie konkurenceschopnosti doporučuje vládě přijmout více než čtyřicet opatření, která se osvědčila v zemích, které jsou v globální soutěži úspěšné. Zásadní bude získat důvěru firem. Po dvaceti letech máme velkou šanci nastartovat proces změn, po kterých firmy volají. V evropské politice musíme vytvořit koalici zemí, které v první řadě žádají fungování vnitřního trhu,“ vysvětluje Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Malí a střední podnikatelé tvoří v České republice, stejně jako v EU, téměř 99,8 % všech podniků. Naprostá většina z nich, zhruba 95 %, patří do kategorie mikropodniků, tedy firem do deseti zaměstnanců. Malý a střední podnikatelé vytvářejí 62 % všech pracovních míst, podílejí se 55 % na přidané hodnotě a mají zhruba poloviční podíl na celkovém exportu.
Konferenci „Jak zlepšit pozici malých a středních podniků v ČR a EU?“ pořádali spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu organizace CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU a Enterprise Europe Network ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a agenturami CzechTrade a CzechInvest.
Výsledek změn? Poslušný ČEZ
Lidové noviny | 20.9.2011 | Rubrika: Peníze & Byznys | Strana: 13 | autor: DAVID TRAMBA
Stát po deseti letech volnějšího režimu opět začíná mluvit do strategie nejziskovější české firmy
Postaví ČEZ nové jaderné bloky, jak veřejně požaduje premiér Petr Nečas? Pokud ano, kde na ně vezme peníze a kdo je postaví?
Zbaví se zahraničních aktiv, která často firmě příliš nevynášejí? Dojde k rozsáhlejším personálním změnám v topmanagementu firmy? To jsou klíčové otázky, před nimiž stojí staronové vedení firmy.
Odchodem Martina Romana do dozorčí rady ČEZ sice zůstane zdání zachování kontinuity, avšak stát ve skutečnosti začne výrazně více než v nedávné minulosti zasahovat do směřování společnosti.
Místo zvyšování hodnoty firmy nakupováním energetik po Evropě dostává ČEZ nové zadání – zajistit dost elektřiny pro české zákazníky na následující desetiletí, a to dostavbou jaderných elektráren. Tento úkol stát zdůraznil v době, kdy z trhu masivně mizí dodavatelé komponent pro stavbu takových elektráren. Například společnost Siemens v pondělí oznámila, že s jádrem končí. Navíc ČEZ na stavbu jaderných elektráren nemá peníze a je diskutabilní, jestli by si dokázal za tržních podmínek půjčit.
Vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška považuje změnu přístupu státu za logickou. „Je logické, že stát jako majoritní vlastník vykonává svá akcionářská práva. Nenormální byl dosavadní stav,“ řekl Bartuška.
Očekávání, že výměna na postu generálního ředitele povede k urychlení výstavby nových bloků v Temelíně, však podle Bartušky není namístě. „Smlouvu s dodavatelem nelze podepsat dříve, než začnou fungovat referenční stavby,“ řekl Bartuška.
ČEZ vybírá nové bloky pro Temelín ze tří variant. Ve hře je americký reaktor, ruský a francouzský. Jenže žádný z těchto nových bloků zatím nebyl nikde ve světě spuštěn do provozu. Stane se tak nejdříve na přelomu let 2012 a 2013.
Druhé na řadě jsou Dukovany Při pohledu na návrh státní energetické koncepce je zřejmé, že dalším přáním státu bude výstavba moderních jaderných bloků v Dukovanech. Stávající ruské bloky z osmdesátých let mají v Evropské komisi řadu kritiků, kteří volají po jejich odstavení. Na riziko předčasného konce jaderné elektrárny Dukovany upozornil v pátek v rozhovoru pro Lidové noviny bývalý generální ředitel ČEZ z let 2000 až 2003 Jaroslav Míl. „Myslím, že by bylo ohromným úspěchem naší diplomacie, kdyby se podařilo udržet provoz Dukovan do roku 2025. To už máte jen čtrnáct let,“ upozornil Míl.
Je také pravděpodobné, že nová podniková strategie naváže na loni schválený program Nová vize. ČEZ tehdy oznámil omezení zahraniční expanze na minimum. Místo toho se soustředí na oblast výroby a distribuce tepla a dodávky zemního plynu koncovým zákazníkům v Česku. Ovládnout chce například dodávky tepla pro Prahu, Brno a České Budějovice.
Pravděpodobné je také stažení se z některých zahraničních trhů. Do konce září mají zájemci podávat nabídky na odkup elektráren a distribuční sítě v Turecku, které vlastní ČEZ spolu s místní podnikatelskou skupinou Akkök. ČEZ se chce zbavit také polovičního podílu v německé těžební společnosti Mibrag.
Akcie klesají. Otázkou je proč Změna na pozici generálního ředitele, kdy Martina Romana v minulém týdnu nahradil Daniel Beneš, i očekávání dalších změn na manažerských postech a ve firemní strategii mezitím vyvolávají nervozitu u zahraničních akcionářů.
Kurz akcií ČEZ v pondělí oslabil o 5,3 procenta na 702 korun. „Investoři bytostně nenávidí státní zásahy ve společnostech,“ upozornil analytik firmy Cyrrus Jan Procházka. Jenže v pondělí klesala většina společností kotovaných na evropských burzách. Procházka přiznává, že lze těžko oddělit dopad zpráv o krizi eurozóny od dopadu aktuálního dění v ČEZ. Koncem minulého týdne akcie ČEZ klesaly také kvůli vyřazení z užšího indexu varšavské burzy.
***
Jak se mění směřování skupiny ČEZ
* do konce týdne bude zřejmé, koho si nový šéf Daniel Beneš vybere do svého týmu a naopak kdo v manažerském týmu ČEZ skončí
* prioritou už nebude budování největší energetické skupiny ve střední a jihovýchodní Evropě, ale zajištění dlouhodobé perspektivy dodávek elektřiny a tepla českým domácnostem a firmám
* společnost zintenzivní úsilí o dostavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, pravděpodobně pak naváže výstavbou moderních bloků v Dukovanech
* ČEZ prodá některé z dceřiných podniků v zahraničí. V současnosti se hovoří o prodeji polovičního podílu v německé důlní společnosti Mibrag a podílu v tureckých energetických společnostech
* vzroste vliv státu na budoucí směřování skupiny ČEZ. Ta se bude při plánování nových elektráren víc držet znění státní energetické koncepce
Čeští odboráři přestali podporovat další protestní akce
TV Nova | 19.9.2011 | 22:30 | Pořad: Noční Televizní noviny
Lucie BORHYOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští odboráři přestali podporovat další protestní akce proti vládním reformám. Alespoň velká část z nich. Ztrátu podpory dnes poprvé veřejně přiznal šéf největší odborové centrály Jaroslav Zavadil. Pokud se vedení odborů nepodaří kolegy přesvědčit, generální stávka, kterou odboroví bossové vládě vyhrožovali, prý nakonec nebude. Pojďte si teď poslechnout, proč.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Řada zaměstnanců nebo respektive našich členů v základních organizacích cítí strach, vědí, že je to problematické, hlavně v tý rozpočtové sféře, kdy dochází k velkému snižování počtu pracovních míst. Takže oni z toho mají samozřejmě obavu, když to přenesu na průmyslové svazy, tak tam v mnoha průmyslových svazech je situace taková, že oni proti tomu svýmu zaměstnavateli, se kterým se jakžtakž dohodnou, nechtějí zatím vystupovat. Já bych této vládě skutečně přál, aby tady byla stávka většího rozměru, protože si nic jinýho tahle vláda nezaslouží. Ale jedna věc je co si přeju a jedna věc je co si přejou lidi.
Petr NEČAS, předseda vlády /ODS/
--------------------
My sme připraveni k dialogu se sociálními partnery i k dialogu s odboráři, ale ten dialog se má vést na jednání za jednacím stolem, nikoliv stávkami.
Zavadil: Stávka zatím nebude, odborářských akcí už bylo dost
ct24.cz | 19.9.2011 Strana: 0 | autor: duk
Českomoravská konfederace odborových svazů zatím nepočítá se stávkou. Podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila by o sobě měly dát slyšet také občanské iniciativy, o čemž s nimi chtějí odbory 26. září jednat. Na zítřejším jednání tripartity si chtějí zástupci ČMKOS vyslechnout především stanovisko vlády k jejich připomínkám k návrhu rozpočtu na příští rok. Rozpočet musí vláda podle zákona poslancům předložit do konce září, senátoři o něm nehlasují.
Českomoravská konfederace odborových svazů se dnes radila o svém dalším postupu proti podobě reforem navrhovaných vládou. Odboráři totiž dlouhodobě odmítají podobu většiny vládních reforem a k tomu přidali i kritiku návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Vadí jim především podle jejich názoru příliš optimistický 2,5procentní odhad růstu české ekonomiky v příštím roce.
Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS
"Rozpočet byl sestavován v době, kdy ještě řada věcí nebyla v takové fázi, v jaké je dnes. Mám na mysli to, co se děje v Evropě, to, co se děje s nastávající krizí. Situace ve Francii a v Německu začíná být velmi dramatická. Rozpočet je postaven na číslech, která podle nás neodrážejí tuto situaci.
Před jednáním se očekávalo, že odbory v reakci na reformy pohrozí další stávkou. To se ale nakonec nestalo. "Rada zatím nerozhodla o konání stávky. My máme 26. září schůzky se sedmi občanskými iniciativami. S nimi chceme probrat další postup, protože se domníváme, že odbory už v této zemi udělaly spoustu akcí a teď je potřeba do toho zapojit veřejnost, aby taky dala jasně najevo, že s těmi reformami nesouhlasí," prohlásil v rozhovoru pro ČT24 Zavadil. O stávce budou odbory dál uvažovat až poté, co proběhnou veškerá naplánovaná jednání a hlasování o reformách v Parlamentu.
Veřejnost spí, tvrdí Zavadil
Aby odbory stávku vyhlásily, musí cítit podporu veřejnosti. Ta ale zatím podle Zavadila spí. Odbory samy postoj vlády změnit nemohou. "Jestliže skutečně 80 procent lidí nesouhlasí, tak by to měli dát jasně najevo," zdůraznil.
Určitá rozpolcenost je podle něj znát i v rámci ČMKOS. "Řada zaměstnanců, našich členů v základních organizacích, cítí strach," uvedl Zavadil. V mnoha průmyslových svazech je podle něj situace taková, že proti svému zaměstnavateli, se kterým se dohodnou, nechtějí vystupovat. Naopak jsou tam prý svazy, které volají po tvrdších akcích. Jejich množství se přitom podle Zavadila zvětšuje.
Zvýhodnění stravenek se zřejmě rušit nebude
Odbory dlouhodobě protestují například proti daňové, sociální či penzijní reformě a dále také proti změnám v zákoníku práce. Většinu z nich Poslanecká sněmovna přitom již schválila. Ty zákony jsou už schválené Poslaneckou sněmovnou, samozřejmě může Senát připravit a schválit nějaké pozměňovací návrhy, poznamenává ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Naděje odborářům svitla aspoň v jednom případě - daňové zvýhodnění stravenek se zřejmě rušit nebude. Proti odstranění této výhody se kromě Věcí veřejných postavila i část ODS, a ministerstvo financí tak bude muset tuto pasáž z daňové reformy nejspíš vyškrtnout.
Nerozhodnost odborů trvá
Haló noviny | 20.9.2011 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: (cik)
Odborářští předáci sice mluvili o tom, že vládě přichystají horký podzim, na svém včerejším jednání ale o žádných protestech, tedy ani o případném konání stávek, nerozhodly. Akce se má prý chopit veřejnost.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil po jednání uvedl, že aby odbory protesty vyhlásily, musí prý cítit podporu veřejnosti, zatímco nyní jim připadá, »že veřejnost trochu spí«. »Jestliže skutečně 80 procent lidí nesouhlasí, tak by to měli dát jasně najevo,« řekl Zavadil. »Rozhodnutí některých odborových předáků, sdružených
v ČMKOS, mě až příliš nepřekvapuje. Odbory totiž už svůj nejlepší moment propásly,
« řekl Haló novinám předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS), poslanec KSČM Stanislav Grospič. »Na druhou stranu mají odbory pravdu, že by měla být zapojena širší veřejnost, ale měly by to být především odbory, které budou zaměstnance a veřejnost
burcovat,« dodal Grospič. Podle něj pak vláda lhostejnost lidí dovedně využívá ve svůj prospěch, navíc se jí prý daří rozdělit i odboráře. »Po velké akci, která se konala před rokem, se vládě podařilo rozmělnit určitý stupeň jednoty mezi odborovými svazy, z čehož plynula liknavost dalších
akcí,« připomněl Grospič. Zavadil určitou rozpolcenost, která prý panuje v ČMKOS, potvrdil. »Řada zaměstnanců, našich členů v základních organizacích,
cítí strach,« řekl Zavadil.
V mnoha průmyslových svazech je pak podle něj situace taková, že proti svému zaměstnavateli, se kterým se dohodnou, nechtějí vystupovat.
»Skutečně řada zaměstnanců nesouhlasí se současnými vládními kroky, ale bojí se jít vůči zaměstnavatelům. Lidé jsou totiž pod jejich ekonomickým tlakem, to je součástí nynějšího systému v ČR,« vysvětlil Grospič a varoval, že vláda tento tlak ještě umocňuje novou podobou Zákoníku práce. »Odbory se jím navíc nechaly vytěsnit z pozice hlavního zástupce zaměstnanců,« dodal.
ČMKOS má podle Zavadila na 26. září domluvené schůzky se sedmi občanskými iniciativami, s nimiž chce probrat další postup. Mezi organizacemi je například ProAlt, Národní rada osob se zdravotním postižením, Spojenectví Práce a Solidarity či Veřejnost proti korupci. Kvůli státnímu rozpočtu na příští rok se ale sejde tripartita, tedy zástupci vlády, zástupci zaměstnavatelů a odborů, již dnes večer.´
Odbory necítí podporu veřejnosti
E15 | 20.9.2011 | Rubrika: Události | Strana: 3
Praha l Odbory zatím o protestech proti vládní podobě reforem, tedy ani o případném konání stávek, nerozhodly. Aby je vyhlásily, musí prý cítit podporu veřejnosti, zatímco nyní jim připadá, „že veřejnost trochu spí“, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil.
„Budeme se obracet na veřejnost, aby potvrdila to, že s těmito reformami nesouhlasí,“ řekl Zavadil. Není podle něj možné, aby pouze odbory dokázaly změnit postoj vlády, a je potřeba, aby se do toho zapojila veřejnost. „Jestliže skutečně 80 procent lidí nesouhlasí, tak by to měli dát jasně najevo,“ dodal Zavadil s tím, že jinde než na ulici se nyní protestovat nedá. Určitá rozpolcenost je podle něj znát i v rámci ČMKOS. „Řada zaměstnanců, našich členů v základních organizacích, cítí strach,“ řekl Zavadil. V mnoha průmyslových svazech je podle něj situace taková, že proti svému zaměstnavateli, se kterým se dohodnou, nechtějí vystupovat.
Boj rozpočet vrcholí ve vládě
ČRo Rádio Česko | 19.9.2011 | 08:08 | Pořad: Rozhovor na aktuální téma
moderátor
--------------------
Boj rozpočet vrcholí jak ve vládě, tak mimo ni. Kabinet by o něm mohl hlasovat už tuto středu. Věci veřejné nadále podmiňují hlasy svých ministrů pro rozpočet navýšením rozpočtu na dopravní stavby. Včera to v ČT potvrdila místopředsedkyně Věcí veřejných a vicepremiérka Karolina Peake, která ale odmítá, že by své koaliční partnery vydírali.
Karolína PEAKE, místopředsedkyně vlády /VV/
--------------------
Ve chvíli, kdy sedíme na vládě, a tam 10 ze 14 ministrů řekne, že střednědobý rozpočtový výhled, to znamená rok 2013 a 2014 je pro jejich resorty absolutně likvidační, je snad legitimní ptát se, kde vezmeme v souvislosti s vyrovnáním s církvemi ony peníze? My neblokujeme tu dohodu, tu dohodu nechceme měnit, ale pokud nám pan ministr Kalousek říká: Na tohle já peníze vždycky najdu, pak bych byla ráda, jestli náhodou v tom balíčku, ze kterého ty peníze brát bude, nejsou také ty peníze na tu dopravu.
moderátorka
--------------------
Mimo vládu pak ministr financí chce o správnosti v rozpočtu přesvědčit už zítra, kdy se mimořádně sejde tripartita. Jak v TV Prima řekl ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09, jsou připraveni odborářské připomínky k rozpočtu zohlednit.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
--------------------
Dostali jsme písemné stanovisko od Českomoravské konfederace odborových svazů, které je, a teď dáváme příklady, které je velmi propracované. Má i tu část metodickou i tu část konkrétní, a my ty argumenty prostě bereme vážně, zabýváme se jimi a buď je odargumentujeme zpátky anebo je vezmeme v úvahu při tom dalším postupu. Podobným způsobem jsme dostali stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, zase konkrétní argumenty, se kterými můžeme souhlasit, jednotlivě, nemusíme s některými z nich souhlasit, ale rozhodně je bereme v úvahu a určitě v úterý večer o nich budeme diskutovat.
moderátor
--------------------
A jaké výhrady k rozpočtu odbory mají, naznačil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Vadí mu především nereálná, podle něj nereálná, predikce růstu české ekonomiky.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
2,5% nárůst HDP my považujeme za velmi přehnaný a od toho se potom doráží všechno. Růst spotřeby prostřednictvím občanů považujeme za velmi přehnaný. Druhá věc je, že příjmy státu jsou podhodnoceny už z minula a to je daňová záležitost, to není záležitost státního rozpočtu, ale to spolu úzce souvisí. A v těch daních a v té struktuře daní, to je prostě zárodek toho, že ten rozpočet vypadá takhle.
moderátor
--------------------
Vláda musí podle zákona předložit návrh rozpočtu sněmovně do konce září. Zbývají tedy dva týdny. U telefonu je Jan Macháček, komentátor týdeníku Respekt a serveru Respekt.cz, dobrý den. Tak co si myslíte vy? Vychází návrh rozpočtu z realistických čísel, jak jsme slyšeli, tak odbory považují růst pro příští rok ve výši 2,5 % za nadsazený?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt, server Respekt.cz
--------------------
Dobrý den. Ano, já v tomto případě bych s odbory souhlasil, skutečně ta situace v Evropě i ve světě se především v posledních týdnech výrazně,řekl bych, zatemnila. Reálné výsledky americké ekonomiky jsou velmi špatné. Pokud Amerika vůbec poroste, tak jen velice málo. Evropa zase ta její neschopnost nějakým způsobem řešit svojí, řekněme, dluhovou krizi nebo krizi eurozóny. Už se začíná ta nervozita přelévat nebo už se začala od jara přelévat i do reálné ekonomiky.
moderátor
--------------------
Co to znamená pro vládu? Musí přepracovat ten rozpočet úplně podle nových představ, nových čísel?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt, server Respekt.cz
--------------------
Ono se to nedá dělat takhle rychle, to zase nelze mistrovi vyčítat, že když předloží návrh rozpočtu a jednotlivé resorty se k němu vyjadřují a jedná se k němu v koalici, tak samozřejmě nejde zase rychle ty parametry přepracovat, ale já myslím, že asi je na to čas o tom začít diskutovat, protože k tomu jsem chtěl dospět především v Německu. Co se naší ekonomiky týká, nejvíc je ten růst mnohem slabší, než se čekalo a v příštím roce také bude.
moderátor
--------------------
A kterým směrem by ty změny v rozpočtu měly jít? Měl by stát začít uvažovat o tom, že přiškrtí ještě více výdaje nebo že vybere víc daní od jiných skupin nebo jak?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt, server Respekt.cz
--------------------
Já myslím, že bude muset uvažovat o obojím a výdaje asi nějakým způsobem plošným utlumovat, jinak co se týče těch koaličních sporů, já si myslím, že nejsou vlastně svým způsobem výjimečné, že tato koalice je vůbec takový rekordman nebo velmi nešťastná v tom, že všechny věci řeší přes média. Ale to, že si ti ministři samozřejmě hlídají ty svoje resorty a to že Věci veřejné si vybraly resorty, které skutečně jsou zrovna dosti jaksi ostře postižené těmi škrty jako je školství nebo doprava, naštěstí, když to není vnitro, které teď řídí nadstranický ministr, tak to je samozřejmě logické, že se tomu vzpouzí, ale logické by také bylo, kdyby to nedělaly tolik na veřejnosti, jako to dělají.
moderátor
--------------------
Když se zastavíme u těch příjmů, využila vláda celé palety možností? Co třeba říkáte na představu oborů, že by se snižovaly paušály nebo měnil strop pro sociální pojistné?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt, server Respekt.cz
--------------------
To je politický program odborů nebo asi je to politický program levice. Tam zřejmě asi jako logičtější je, že vláda má svůj program, je to přeci jen pravicová koalice, čili nelze čekat, že bude mít jiné akcenty a musela by se zase v tomto případě přejmenovat. To je takový univerzální nedostatek, který zdůrazňují všechny mezinárodní organizace, když se na český rozpočet dívají, že skutečně je tady velmi nebo nejnižší jsme vůbec na světě, daň z nemovitostí a z jakéhosi záhadného důvodu ji příliš neprotlačuje ani sociální demokracie nebo odboráři.
moderátor
--------------------
Dnes by tedy měly o rozpočtu jednat odbory a zítra tripartita. Jakou vlastně v tom komplexu změn, včetně těch daňových jednání o rozpočtu hrají odbory, vzhledem k tomu, že také by teoreticky mohly sáhnout až ke generální stávce?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt, server Respekt.cz
--------------------
Já myslím, že je logické, že se s odbory diskutuje, ale jejich úloha v tomto ohledu takovém konsensu, že patří k politické kultuře, že se s nimi v tripartitě líp diskutuje, měla by být o něco nižší než diskutuje o změnách Zákoníku práce, které mi přijde logičtější, že to slovo odborů je více slyšet. Myslím, že odbory tady nejsou od toho, aby říkaly, kolik se má stavět dálnic nebo kolik se má nakupovat prostě tanků anebo letadel a tak dále. Na to tady skutečně máme vládu, takže si myslím, že patří k politické kultuře, že se s nimi diskutuje. Bylo by dobře, aby to vláda zařídila tak, a by situaci nevyhrotila zbytečně ale od toho je tady vláda, aby vlastně si řekla svoje.
Starý song, jenž už nebaví
Technický týdeník | 20.9.2011 Strana: 1 | autor: Jan Baltus
Je tomu přesně 5 let, kdy současný premiér společně s bývalým předsedou vlády Mirkem Topolánkem na MSV v Brně tvrdě odmítli kritické dotazy novinářů k učňovskému školství a výuce na průmyslových školách. I přesto, že pár minut předtím seděli na sněmu Svazu průmyslu a dopravy, kde samotní podnikatelé označili stav vzdělávání učňovského dorostu, ale i vysokoškoláků za katastrofální. Dnes víme už i z úst ministra školství, že stav skutečně tristní je. Leč nic se neděje. Už roky a roky. Mladí lidé nejsou pro politiky finančně zajímaví.
Na počátku září tohoto roku se v Parlamentu ČR konal pod vedením poslankyně Anny Putnové seminář s tematikou konkurenceschopnosti a výuky na technických školách.
Starý song, jenž už nebaví
Jak z debaty vyplynulo, představa některých vládních úředníků o tom, jak přesvědčit mladou generaci, aby se více hlásila na průmyslové obory, je těžko pochopitelná v zemi, kde se pouze mluví o demokracii.
Jako donucovací prostředek, k většímu zájmu o technické obory, mají sloužit vysokoškolské poplatky. Stát tím naznačí, že studovat techniku je asi bezcenné, když tam budou poplatky odpuštěny, kdežto práva, to bude mít panečku váhu. A ve svém důsledku to bude také znamenat, že vysoce podfinancovaná výuka techniků bude nadále trpět nedostatkem peněz. Pomiňme další aspekty tohoto „jednoduchého a konečného“ řešení, které odhaluje nekoncepčnost návrhu. Vysoké školství to určitě nezlepší.
A určitě to nenaplní představu o školách jako centrech výzkumu a inovací, jejichž potřeba pojednou vyvstala před politiky jako neočekávaná dominanta. Staral se někdo o tuto novou roli vysokých škol? Na to téma měl před nedávnem pěknou vzpomínku manažer francouzské stavební firmy působící v ČR, jež vystudoval ve Francii. Tam chodili přednášet význační ředitelé stavebních firem, tedy průmysl se zajímal o vysoké školy. A studenti následně sami navštěvovali velké firmy s prosbou zapojit se do práce již během studia.
Ministerstvo školství má ale jiné starosti. Na jedné straně podporuje 650 mil. korun z peněz EU dlouhodobý celoevropský projekt výzkumu klimatických změn, ale na straně druhé vydá toto těžce zkoušené ministerstvo vlády rozpočtové odpovědnosti 11 mil. korun na jakési pojízdné divadlo pro děti zesměšňující klimatické změny.
Jistě dobře projevená vděčnost ministra za podporu ze strany „nové“ hradní strany národovců koketující s konečným řešením silou. Toto představení bude mít jistě neobyčejný úspěch zvláště na Ostravsku a Litvínovsku, kde o vlivu člověka na klima není sporu.
Podniky si musí vychovávat svůj dorost
Technický týdeník | 20.9.2011 Strana: 3 | autor: /bal/
Proti krizi je jediné rozumné řešení - různorodost trhů
Ing. Jan Rýdl poskytl TT rozhovor o fúzích ve světě výroby obráběcích strojů, o svých zkušenostech s čínským trhem a v budoucnosti výroby obráběcích strojů v České republice. Připomínáme, že Ing. Jan Rýdl zprivatizoval společnost TOS Varnsdorf a byl v 90. letech zvolen manažerem roku. Kromě náročné činnosti v továrně je znám svojí angažovaností pro zachování průmyslové výroby v ČR a v současnosti je i členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy. Jako jeden z prvních podnikatelů vstoupil na čínský trh formou joint venture.
* * V poslední době jsme svědky obrovských fúzí i v oboru výroby obráběcích strojů, až se zdá, že vše směřuje k určitému ochuzení variability výroby, tedy snížení počtu výrobců. Jak se díváte na tyto změny i v kontextu znalostí čínského trhu?
Trend fúzování tu je, nelze jej popírat a existuje i na čínském trhu. I já jsem se dlouho domníval, že synergické úspory vzniklé takovou fúzí musí být značné, nicméně dnes na to mám jiný názor. Na trhu obráběcích strojů, který prodělal a ještě určitě prodělá mnoho změn, obstojí podnik, jenž se dokáže rychle přizpůsobit potřebám zákazníka, a to bez ohledu na svoji velikost. Já vím, že je to trochu otřepané heslo, ale dnes už nestačí jen reagovat na to, co trh žádá, dnes je třeba zákazníkům nabízet vstřícně nová řešení. Zákazníci to prostě očekávají. Potřebujete tedy firmu, jež se dokáže rychle rozhodnout a bleskurychle změnit program a technologii, je-li to třeba. Potřebujete rychlou reakci na nové poznatky a schopnost naučit své spolupracovníky změnit i způsob komunikace se zákazníkem. Tak já vnímám změny na trhu, tedy nejenom změny sortimentu ale i změnu chování firmy. A jsme vlastně u druhé části odpovědi. Vždy existují výroby, kde se vyplatí velké série a zákazník si vybere z velké nabídky. TOS Varnsdorf je jiný typ výrobce, dodáváme stroje doslova ušité na míru, tedy po konzultaci se zákazníkem a po studiu jeho skutečných potřeb. A v tu chvíli potřebujete onu pružnost, o níž jsem hovořil. Máte pak samozřejmě větší možnost zákazníka přesvědčit, že jste tím pravým dodavatelem jeho řešení a potřeb. Jste menší, změna technologie je okamžitá, stejně jako rozhodnutí. Dám vám příklad, italská PAMA, největší výrobce strojů v naší kategorii. Odolala fúzím a vede si dobře, přitom má možná max. 450 zaměstnanců. Takže já fandím například Altě, která spojila některé naše výrobce, nicméně, dávám přednost oné pružnosti, kterou si zde ani nemůžeme do detailu vysvětlovat, ale pružnosti, která nám zajišťuje zákazníky.
* * Chcete-li však naplnit dobře svoji ideu pružného, rychlého a moderního podniku, potřebujete zřejmě i pracovníky nových profesí, neboť dnes je například poptávka po strojích schopných dobře obrobit titanové slitiny, ale jsou zde požadavky na strukturované povrhy a další technologie, jež byly donedávna neznámé. Jak řešíte tento problém?
Velice podporuji myšlenku silného výzkumného centra, které technologie budoucnosti v předstihu zkoumá a dokáže nám poradit. Myslím, že je povinností SST a nás výrobců podpořit chod Centra (mluvím o Centru při ČVUT vedeném prof. Houšou) a pak z jeho vědomostí čerpat. I když vývojoví pracovníci tvoří v naší firmě asi 10 % celkového počtu lidí, silně se zasazujeme za existenci a činnost Centra.
* * To je ostatně běžná praxe například v Německu, ale tím jsme se dostali i k programům CECIMO v rámci EU, kde se tvrdí, že čeští výzkumníci se moc neprosazují. A je to zřejmě škoda, protože myšlenka společného postupu evropských výrobců proti konkurenci Asie není špatná. To vede i k otázce jiné: italští výrobci jsou nespokojeni s úrovní domácího výzkumu a hojně spolupracují, na komerční bázi samozřejmě, s Fraunhoferovými instituty v Německu. Je něco takového obvyklé i u nás?
Domnívám se, že určitá forma spolupráce na mezinárodní úrovni mezi Centrem prof. Houši na ČVUT a v Německu existuje. Němci disponují opravdu značnými výzkumnými kapacitami a jsou v evropském prostředí určitě největšími výrobci v našem oboru. Je proto téměř jisté, že se podobné spolupráci, o jaké hovoříte, tedy italských výrobců s Fraunhoferovými instituty, nevyhneme.
* * To znamená, že prozatím o podobném případu nevíte, i když jej nevylučujete?
Domnívám se, že i v nejbližší budoucnosti půjde spíše o spolupráci mezi specializovanými pracovišti, jako je Centrum nebo vysoké školy, ale o přímé spolupráci informaci nemám.
* * Další základní otázka, jež trápí nejednoho výrobce: vyrábět na místě, doma, nebo vyrábět přímo na trhu, kde je nejvíce zakázek? Mluvíme samozřejmě o Číně a vaší tuším šestileté angažovanosti na tamějším trhu. Jak se na tento krok TOS Varnsdorf díváte dnes?
Přesně řečeno, na čínském trhu se pohybujeme už 8 let a 6 let vyrábíme. O Číně se toho napovídá hodně, jisté je, že její ekonomika roste před očima. Jezdím do Číny třikrát ročně na sezení představenstva a vždy objevuji něco nového. A to nejenom obecně viděno, ale i v oboru. Bohužel, zde stále převládají názory, že bude trvat ještě mnoho let, než Čína nebude rozvojovou zemí. To je omyl, takto se to hodnotit nedá. Ale v odpovědi na vaši otázku, je jednoznačně lepší jít na trh zákazníka, pokud se vám to vyplatí a Čína dnes spotřebovává asi 40 % světové produkce obráběcích strojů. Proto je lepší tam být nejenom proto, že máte k dispozici levnější, zatím, pracovní sílu, ale že získáte i komponenty ke strojům ve stejné kvalitě jako od evropských výrobců. Že vám to pomáhá v obchodě, to je jasné.
Takže kromě ekonomického přínosu je zde i styk se zákazníkem, který vás posuzuje očima svého trhu. Co je však největší výhodou, naučíte se pohybovat na trhu. Před oněmi šesti lety jsme do Číny vyvezli tak dva stroje ročně. Dnes jsme mnohem úspěšnější a reagujeme na přání zákazníků tím, že třeba i konstruujeme některé části strojů podle potřeb. Takže moje odpověď je: ano, na čínský trh se vyplatí jít.
* * A co se týče pověstných kopií?
Pro nás je to těžko pochopitelné, ale Číňané to tak neberou. Odvolávají se ostatně na čínské vynálezy, které si přisvojila Evropa. Ale samozřejmě to problém je a my mu čelíme tím, že některé uzlové body stroje konstruujeme a dodáváme od nás z Čech. Přesto se jim podařilo mnohé okopírovat ale to je cena, kterou platí každá firma na čínském trhu. Přesto se to vyplatí. Dodnes jsme v Číně vyrobili přes 130 strojů, tedy asi 20 strojů ročně, což je dost. Kdo není v Číně, přichází o hodně obchodních příležitostí. Já věřím, že ještě porostou. Z tohoto důvodu jsme si vytvořili v Číně i vlastní distribuční síť.
* * Dá se říci, že vás třeba přítomnost na čínském trhu zpětně inspirovala k nějakému nápadu?
Při poslední návštěvě Číny jsem jednal s několika podnikateli a jeden z nich mi ukazoval těžké stavební stroje. „ Na výrobu těchto strojů budeme potřebovat stroje,“ řekl. Pro našince to může vypadat jako bezcenná informace, ale je to k zamyšlení, neboť výroba v čínských továrnách probíhá většinou na ručně řízených strojích, NC řízených strojů je málo. Znamená to, že musíte nabídku svých strojů přizpůsobit podmínkám, které oni mají a dokáží je využít.
* * Je odlišnost kultur tak silná, že působí potíže? Jsou firmy, které jsou proslulé schopností spolupracovat s místními odborníky. Jak to řešíte vy?
Těžko můžeme srovnávat například společnosti Siemens nebo Westinghouse s Varnsdorfem, tyto firmy svojí vahou dokáží prosadit i svoji výrobní kulturu, my jsme to řešili trochu jinak. Ponechali jsme to na čínských odbornících s tím, že si hlídáme některá pravidla výroby jako u nás. Například, aby platilo to, co řekne přímý nadřízený nejenom dnes, ale i zítra. Číňané mají pocit, že mohou zasahovat do výroby vlastními nápady a mají pocit, že tím vlastně firmě pomáhají. Takže důslednost ve sledování kvality, a tedy i přesnosti. S čím máme problémy stále je pohled na hodnocení pracovní síly. V Číně převládá tendence omlouvat nedodržení technologické kázně, netrestat a tolerovat i opakované prohřešky. Na druhé straně, Číňané jsou nesmírně pracovití, takže při troše trpělivosti s tou odlišností se pracovat dá. Pokud vidí, že to firma potřebuje, přijdou i ve dnech volna bez přesvědčování.
* * Vraťme se ještě k prodeji. Vy jste řekl, že pouhá přítomnost na trhu obrovsky pomáhá, tak proč ještě vlastní distribuční síť? Nezatěžuje vás to?
Smlouva na joint venture je postavena na 12 let. To znamená, že jsme v polovině tohoto období, o další dohodě zatím nejednáme a může se stát, že druhá distribuční síť jednou převezme i výrobní kapacity. Každé joint venture je založeno na jednání s partnerem a jsou okamžiky, kdy si říkáte, kdybych tu byl tak sám, to by se mi jednalo lépe. To prosím berte s obrovskou nadsázkou, neboť zatím není náznak nějaké nespokojenosti s čínským partnerem. Dokladem je společný vývoj obráběcího stroje pro čínský trh, který probíhá. Takže uvažujeme i o rozšíření portfolia nabídky strojů, což by zase bylo využitelné i pro distribuční síť, kterou jsme vybudovali. Prostě si upevňujeme pozice na trhu, který považujeme za vysoce perspektivní.
* * Před dvěma roky jsme zažili propad výroby, kdy se vše otřáslo v základech, dnes nám výrobci obráběcích strojů říkají, máme opět krizi, protože nestíháme vyrábět. Taková situace se však může opakovat a otázka tedy zní: co by měli dělat výrobci obráběcích strojů v této zemi, aby se jich krize nedotýkaly tak bytostně. Co by měli chtít například po státu, co by měli udělat v nejbližší budoucnosti pro to, aby výroba tohoto druhu, která je základním prvkem každého průmyslového státu, zůstala nejenom zachována, ale aby i rostla?
Především, krize se nedotkla všech podniků stejně, někdo měl jen pokles výroby v procentech, ale stejně, vím co máte na mysli. Je to samozřejmě o možnosti obchodovat s více teritorii. Řeknu vám několik čísel o Varnsdorfu, i když nejsou příjemná. Před krizí jsme měli 75 % odběratelů v zemích EU. Takže jsme v krizi spadli ve výrobě asi na jednu třetinu objemu. Krize nás donutila razantně jednat, dnes jsme opět na obratu asi 1,7 mld. Kč, takže jsme zpět, ale otočili jsme poměr země původu odběratelů. Evropa dělá jen 40 % obratu, dalších 40 % dělá Asie, kam počítáme i Rusko, a zbylých 20 % země po celém světě, včetně Severní Ameriky. Takže je jasné, co tím míním. Nejlepším řešením pro výrobce je nebýt zaměřen jen na jedno teritorium, ale rozkročit se po celém světě. No a co pro to může udělat stát. Jen vytvářet podmínky. Tedy podmínky pro dobrý technický rozvoj budováním školství a vědecké základny. Vychovávat dobré odborníky. Za druhé, politické zarámování obchodu. I v zemi jako je Čína dbají na to, aby obchod byl nějak zajištěn politickými dohodami. Diplomatickým jednáním. Otevíráním dveří. To ostatní je na nás. Na výrobcích. Což souvisí i s novou činností SST, tedy naší organizace výrobců obráběcích strojů. Je otázkou, jestli by se neměla věnovat i podpoře obchodu. Já rozumím i snahám výrobců velkých obráběcích strojů vytvořit společnou platformu, kde se bude nabízet společně technické řešení pro zákazníky, to je vše na rozhodnutí jednotlivých podniků, já osobně jsem pro myšlenku společné výzkumné platformy a v tomto smyslu také jednáme o budoucnosti Centra při ČVUT.
* * V posledních letech jsme díky soutěži Nejlepší programátor CNC strojů nahlédli tak trochu pod pokličku výuky techniků, a to od učňovských oborů až po vysokoškolské studium. Některé poznatky jsou snad ani nepublikovatelné, ale shrňme to - všichni vidíme, že je nedostatek pracovních sil s kvalifikací. Asi nemá smyslu se vracet do dob, kdy podniky s ulehčením přivítaly sdělení, že nemusí podporovat učňovské obory, ale zůstala otázka: kde vychovat nové obsluhy strojů, když ne v podnicích?
Pokud navštívíte nějaký velký podnik v zahraničí, první co vám ukáží, je učňovské středisko. V tom máte pravdu. V 90. letech si opravdu mnohé podniky myslely, že před bránou stojí lidé s čepicí v ruce, nicméně časy se mění a dnes je to naopak. Ale mnohé firmy si to uvědomují a i já jsem si dal předsevzetí, že ve Svazu průmyslu prosadíme změnu legislativy, aby si podniky mohly nějakou formou vychovávat své mladé lidi, zatím to prý kvůli legislativě nejde. Myslím, že i nový pan ministr školství uvažuje o změně statutu učňovského školství. Nikdo jiný než podniky totiž nemohou garantovat výuku toho nejlepšího v oboru, co je potřeba. Ostatně, dnes se změnil i postoj mladých lidí k profesi, například k CNC programování. To je dnes čistá a kvalifikovaná práce vyžadující dobré vzdělání. A já jsme přesvědčen, že se nám podaří dosáhnout takové formy vzdělání i v učňovské úrovni, aby to odpovídalo současným potřebám podniků. *
