Výběr z monitoringu médií 23.1.2012
Podniky se nemusí bát budoucnosti
ČRo 1 - Radiožurnál | 22.1.2012 | 09:00 | Pořad: Zprávy
Jana GULDA, moderátorka
--------------------
Ekonomická situace není tak špatná, aby se podniky musely bát budoucnosti. Zůstávají obezřetné a jsou připraveny reagovat na případné zhoršení v zemích Evropské unie. Rozhodně ale nechtějí propouštět a nebudou ani zvyšovat ceny. Tak se dají shrnout výsledky průzkumu, který mezi svými členy uskutečnil svaz průmyslu a dopravy. Mírný optimismus potvrdil například Jan Prokš, šéf Českomoravské elektrotechnické asociace
Jan PROKŠ, šéf Českomoravské elektrotechnické asociace
--------------------
Naše startovací pozice do roku 2012 je vyčkávací, možná malinko nervózní nad tím, co bude. Nicméně, jsem přesvědčeni, že nebude hůř a myslíme si, že bude o trochu líp.
Krátce
Haló noviny | 21.1.2012 | Rubrika: Z ekonomiky | Strana: 6 |
OBAVY FIREM ROSTOU
Řada tuzemských firem se letos obává růstu cen energií, materiálů a surovin. Čekají i horší dostupnost bankovních úvěrů. Vyplývá to z šetření ČNB a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Řada společností předpokládá také nižší investiční výdaje a obává se malé návratnosti investic. Firmy dále čekají ochlazení poptávky a pokles zaměstnanosti.
Přes 80 firem se může na fóru MPO ucházet o zakázky v Iráku
22.1.2012 | 15:57 | Rubrika: Makroekonomika - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: cfr
Více než 80 tuzemských firem se může ucházet o zakázky na obnovu Iráku. V pondělí se zúčastní podnikatelského fóra pořádaného ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) u příležitosti státní návštěvy iráckého místopředsedy vlády pro energetiku Husajna Šáhristáního. ČTK o tom informoval vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Sochor. Firmy budou moci kontrakty dojednat přímo během fóra.
"Perspektivy jsou otevřené zejména v oblastech rekonstrukce a budování nových rafinérských kapacit, v dodávkách strojního zařízení pro rozvoj neropné části irácké ekonomiky, v dodávkách dopravních strojů a zařízení, v oblasti vodního hospodářství a také ve spolupráci v obranném průmyslu," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Podle něj mají české firmy vzhledem k masivní povaze rekonstrukčních projektů velkou šanci uspět.
Podle MPO vzájemný obchod mezi Českou republikou a Irákem za poslední roky dynamicky narostl a nyní se pohybuje kolem sta milionů dolarů ročně. Jen do listopadu loňského roku dosáhl bezmála 80 milionů dolarů (1,6 miliardy korun).
Návštěva iráckého místopředsedy v Česku začíná dnes a potrvá do úterý. Kromě něj do země přiletí irácký ministr průmyslu a nerostných zdrojů a ministr obrany. Pondělní česko-irácké podnikatelské fórum organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu a Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s velvyslanectvím Irácké republiky v ČR.
Fungování EU stojí přes 200 miliard korun ročně
e15.cz | 20.1.2012 | Rubrika: Finance a bankovnictví | Strana: 0
Chod administrativy Evropské unie a jejích institucí ročně stojí více než osm miliard eur (více než 200 miliard korun). Největší část této sumy, téměř pět miliard eur, připadá na Evropskou komisi. Ta je největší unijní institucí zaměstnávající kolem 32 tisíc lidí, zatímco u ostatních evropských úřadů jde nejvýš o několik tisíc lidí.
Finální údaje o rozpočtu za rok 2011 zatím nejsou k dispozici, řekl Ron Korver z tiskového odboru Evropského parlamentu. Je tak třeba pracovat s předpokládanými čísly pro letošek i pro minulý rok. Podle nich se pro administrativu EU loni počítalo s 8,17 miliardy eur (206,8 miliardy korun), letos suma vzrostla na 8,28 miliardy eur (209,6 miliardy korun). Celý unijní roční rozpočet v závazcích pro loňský rok činil přes 142 miliard eur (3,6 bilionu korun) a pro letošek přes 147 miliard eur (3,7 bilionu korun).
Druhé nejvyšší administrativní výdaje po Evropské komisi má z unijních institucí Evropský parlament, u něhož se pro letošek na administrativu počítá s přibližně 1,72 miliardy eur (43,7 miliardy korun). To je proti loňsku, kdy to bylo 1,69 miliardy eur (42,9 miliardy korun), nárůst o téměř dvě procenta.
Z této sumy přibližně 37 procent šlo na výdaje na zaměstnance, tedy hlavně na platy zhruba 6000 úředníků zákonodárného sboru. Ti se starají o více než 750 europoslanců a zajištění chodu parlamentu, který sídlí na třech hlavních místech - v Bruselu, Štrasburku a v Lucemburku.
Kolem 24 procent šlo na výdaje zákonodárců, tedy na jejich cesty, platy, úřady a asistenty. Značnou část parlamentního rozpočtu pohlcují podobně jako u dalších institucí výdaje na překlady a tlumočení. Například v roce 2008 se přeložilo v parlamentu kolem 1,5 milionu dokumentů.
Administrativní kapitola rozpočet EU pro rok 2012 (v závazcích)
Instituce Závazky na rok 2012 v eurech Procentuální rozdíl proti roku 2011
Evropský parlament 1.717,868.121 + 1,90
Rada 533,920.000 - 5,21
Evropská komise 4.815,905.175 + 1,51
Soudní dvůr EU 348,335.000 + 2,08
Účetní dvůr 142,476.614 -1,28
Evropský hospodářský a sociální výbor 128,816.588 + 0,19
Výbor regionů 86,503.483 + 2,88
Evropský ombudsman 9,516.500 + 0,95
Úřad na ochranu dat 7,564.137 + 0,79
Evropská služba vnější akce 464.104.592 + 5,29
Celkem 8.279,641.996 + 1,31
Zdroj: Evropský parlament
Třetí největší suma připadá na Radu EU, pro kterou pracují zhruba tři tisíce lidí. Její náklady letos dosáhnout 534 milionů eur (13,6 miliardy korun). To je proti roku 2011 nárůst zhruba o pět procent. Rada ročně pořádá více než 4300 různých mítinků a zasedání.
EU chce administrativní náklady v budoucnu snižovat. Vzhledem k současné krizi a s ní spjatým úsporám, k nimž přistupují některé vlády států unie, přišla Evropská komise s návrhy na škrty v institucích EU. V půlce prosince schválila návrhy, které by měly do roku 2020 přinést úspory ve výši miliardy eur.
Prodloužit by se měla například euroúředníkům pracovní doba, a to z 37,5 hodiny na 40 hodin. Množství zaměstnanců by mělo v letech 2013 až 2017 klesnout o pět procent. Věk běžného odchodu do důchodu by měl vzrůst z 63 na 65 let. Plánované změny ale už také vyvolaly bouři nevole u některých zaměstnanců institucí, kteří kvůli nim zvažují i protesty.
