Výběr z monitoringu médií 24.11.2011
Šestý ministr za devět let
Ekonom | 24.11.2011 | Rubrika: Byznys & politka - firmy | Strana: 34 | autor: Radek Špicar
SLOUPEK
Představte si, že s partnerským podnikem právě dojednáváte kontrakt a jeho generální ředitel rezignuje.
Logicky si položíte otázku kontinuity.
Podobná otázka nyní padá ve vztahu k ministerstvu průmyslu a obchodu, kam za posledních devět let přišel již šestý ministr. Samozřejmě, rozhodnutí o změně je na předsedovi vlády a věřím, že měl při své volbě šťastnou ruku. Již nyní je zřejmé, že Martin Kuba naskočil do rozjetého vlaku v době zpomalování české ekonomiky a projevující se únavy průmyslu. O to více bude pro firmy důležité rozhodnutí nejen o krátkodobých protikrizových opatřeních, ale zejména o nastavení dlouhodobějších parametrů podnikatelského prostředí.
Od nového ministra Svaz průmyslu a dopravy očekává, že jeho prioritou bude prosazování strategie konkurenceschopnosti ČR. Bylo by nezodpovědné, aby tento dokument skončil v šuplíku podobně jako Strategie hospodářského růstu, kterou jsme před lety sepsali s Martinem Jahnem, a nebyla plně realizována. S tím souvisí podpora našich vývozců. Již loni jsme v našem strategickém dokumentu Agenda 2010 navrhli model, který by zapojil byznys do struktur proexportní politiky. Navrhujeme výrazněji posílit podporu firem na trzích mimo unii. Její součástí by mělo být důraznější a častější otevírání dveří ministrem, jehož by provázely podnikatelské mise.
Největší investicí příštích let bude dostavba Temelína. Pro tuzemský byznys je ale klíčové, jaký bude jeho podíl na této zakázce, jakož i usazení dostavby do energetické koncepce, o jejíchž variantách se jedná a vůči nimž máme výhrady. Věříme, že jim bude nasloucháno a že najdeme východiska užitečná pro peněženky občanů, podniky i bezpečnost země. Neobejdeme se ani bez snižování administrativní zátěže. Jisté kroky se udělaly, ale všichni vidíme, že by se měla omezit lavina nových novel.
Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a ředitel vnějších vztahů Škody Auto
The wrong PATH
The Prague Post | 23.11.2011 | Rubrika: Business | Strana: 8 | autor: Emily Thompson
Inability to secure EU structural funds could further drag down already weakened domestic demand
Manufacturers are scrambling to hash out an Asian export strategy as the troubled eurozone looks increasingly less reliable as the main buyer of Czech goods, and while everyone is preoccupied with rescuing exports, domestic demand continues to sink. A belt-tightening government and a series of botched opportunities to prop up domestic demand with injections from EU funds have, by most estimates, left the country’s economy without a strong leg to stand on.
Historically the driving force behind the economy, foreign demand, was almost exclusively responsible for the country’s GDP growth of around 1.5 percent in the third quarter, according to preliminary data from the Czech Statistical Office. But if the eurozone’s economic woes mean a drop in exports before substantial inroads are made for exporters in Asia, domestic consumption won’t be able to pick up any of the slack.
Industrial output growth slowed to 2.5 percent in September, and third-quarter results for other staples of domestic consumption were similarly distressing. The number of homes constructed in September was down annually by nearly half, and advertising by telecommunications companies, which typically are among the biggest advertising spenders in the country, was down 6.3 percent year on year.
“Domestic demand is weak in the areas of long-term consumption. Computer manufacturing, electronic and optical products saw a significant decrease in the last few months,“ said Milan Mostýn of the Confederation of Industry of the Czech Republic. “We have also seen a decline in the production of electricity, gas, steam and air-conditioning supply. An annual decline was further seen in the pharmaceutical industry.“ With an economic torpor gradually engulfing the Continent, the outlook for domestic demand looks set to be even grimmer and extend into additional sectors.
Analysts are forecasting falls in new domestic orders for industrial production next year, as well as a slowdown in orders for services, transportation and telecoms, and continued slumps in real estate and advertising.
“This year, we still saw some increase of investment, but next year companies will be afraid of new investments, and industrial production will suffer,“ said Petr Dufek, director of macroeconomic research at ČSOB.
Several factors have conflated to drag down the outlook for domestic demand next year, among them the planned increase in the value-added tax which will see the lower rate rise from 10 to 14 percent, making consumer goods like food, drugs, municipal public transport, heating and housing more expensive.
As the government grapples with a budget deficit of more than 100 billion Kč, it is not likely to implement any programs to support domestic demand like the car-scrappage schemes seen in Europe during the first crisis. And in an atmosphere of austerity, funds for automatic stabilizers for domestic demand like unemployment benefits are not likely to be increased. That leaves the European Union structural funds as the last source of cash inflow for infrastructure projects that could boost domestic demand. Unfortunately, the Czech Republic has quite a poor track record of obtaining and spending these funds, and could be set to lose billions of crowns in current and future funding.
The European Commission (EC) recently named Italy, Spain and the Czech Republic as the worst managers of EU money, and members of the European Parliament’s budgetary control committee immediately demanded the Czech, Italian and Spanish finance ministers appear before the committee to explain why their error rates were so high. The EC found the three countries were responsible for twothirds of the errors identified in the spending of cohesion funds in the EU.
Czech MEP Jan Březina said Czechs are only able to effectively make use of 20 percent of the funds available, compared with the EU average of 30 percent.
“It’s very hard to support domestic demand,“ Dufek said. “But one thing the government can do is to solve the problem of the low flow of EU funds into the Czech Republic. We have many administrative obstacles, but these funds can support the economy in construction as well as industrial production.“
Though the Czech interest rate is at a historic low of 0.75 percent, which doesn’t leave much room for monetary easing, Michal Brožka, an economic analyst with Raiffeisenbank, said there is still a bit of room for easing, as well as other domestic fiscal steps that can be taken to boost domestic demand.
“From the perspective of monetary policy, given the inflation outlook, which is still quite low, and the high probability of a new recession, we should see some monetary policy easing,“ said Brožka, who forecasts continued low domestic demand in 2012. “This could also have the short-term effect of weakening the Czech crown, which would help boost exports.“
But with future monetary policy decisions still up in the air, the EU funds that are available, if only the ministries could tap them, may be the country’s best hope for propping up domestic demand in the future.
“The government should really do something with this,“ Dufek said. “Because it may be the only way to support the economy next year.“
Počet pracovních míst s nadprůměrnými platy roste, úplně dobře to ale není
euractiv.cz | 23.11.2011 Strana: 0
Zatímco počet pracovních míst s vysokými platy roste, Evropa ztrácí zaměstnance se střední úrovní kvalifikace. Upozorňuje na to zpráva evropské nadace Eurofound. Také zástupci zaměstnavatelů upozorňují na to, že ne vše se dá přesunout do Číny nebo Indie a že i Evropa potřebuje vyrábět.
Jak vyplývá ze zprávy o situaci na evropském trhu práce, kterou zpracovala Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek (Eurofound), zaměstnanost v profesích s nadprůměrnými platy roste. Týká se to především služeb, u nichž je zapotřebí vysoká kvalifikace a služeb poskytovaných podnikům (jedná se např. o IT služby, služby konzultantů, apod.). Na druhou stranu ale ostře klesá zaměstnanost v oborech se středně vysokými platy, které jsou charakteristické například pro stavebnictví nebo strojírenský průmysl.
Dlouhodobý trend, kdy se struktura evropské ekonomiky posouvá od výroby směrem k službám, hospodářská krize ještě prohloubila. S tím, jak ubývá pracovních míst se středně vysokými platy a roste počet dobře placených míst, se trh práce polarizuje.
„Pokud jde o dlouhodobou strukturu zaměstnanosti, zdá se, že tu převládá pocit, že buď máte dobrou práci na horním okraji pracovního trhu nebo práci, která není tak dobrá, neposkytuje jistoty a je na dolním okraji pracovního trhu, zatímco střed se pořád zmenšuje,“ řekl EurActivu John Hurley, autor zprávy Eurofoundu.
„Vyvolává to otázky, jaký typ zaměstnanosti tu v příštích letech budeme mít. Vyhlídky jsou poměrně znepokojivé,“ dodal.
Od konce 90. let docházelo na evropském pracovním trhu k určitému zázraku. V období, které skončilo až nástupem krize v roce 2008, vzniklo za méně než deset let 20 milionů nových pracovních míst. Neziskové organizace, které se zabývají sociální tématikou, si ale dlouhodobě stěžovaly na to, že se často jednalo o špatně placená pracovní místa, která neposkytují jistoty a nenabízejí možnost dalšího postupu.
Pracovní místa s mzdovou prémií
Podle Hurleyho Evropa přichází o pracovní místa, která jsou s ohledem na požadavky na dosažené vzdělání placená rozumně. Převážně se jedná o výrobní profese, které tradičně náležely mužům a kde trh pracovníkům poskytoval dostatečnou mzdovou prémii.
„Mobilita lidí, kteří o tento typ pracovních míst přicházejí, je poměrně problematická. Nemají totiž dostatek lidského kapitálu na to, aby se mohli v platovém žebříčku posunout výš. V řadě případů jsou pak nuceni hledat práci ve službách, kde není zapotřebí vysoká kvalifikace,“ vysvětluje Hurley a upozorňuje na politické důsledky těchto změn.
Podle evropské zaměstnavatelské organizace BusinessEurope (mezi její členy patří i Svaz průmyslu a dopravy ČR) jsou na vině nepružné trhy práce. Zástupci průmyslu říkají, že rigidity mají negativní vliv na mobilitu pracovníků, neboť jim komplikují hledání nových nebo lépe placených pracovních míst.
„Hospodářské cykly jsou čím dál proměnlivější. Důsledkem je neustálé napětí mezi tvorbou pracovních míst a rušením pracovních míst,“ souhlasí prezidentka evropské asociace personálních služeb Eurociett Anne-Marie Muntz.
„Realitou je, že lidé jsou sami čím dál flexibilnější,“ dodává s tím, že pouze polovina z těch, kteří hledají práci prostřednictvím personálních agentur chtějí stálé zaměstnání.
Rekvalifikace středu
„Nesmíme se jen tak vzdávat,“ říká Steven d'Haeseleer, ředitel pro sociální politiku z konfederace zaměstnavatelů BusinessEurope. Pokud jde o polarizaci trhu, nesmíme prý být „tak negativní“.
D'Haeseleer si myslí, že Evropa úspěšně vytvořila větší počet lepších pracovních míst. Zdůraznil ale, že je třeba se zaměřit na vytváření pracovních míst na všech úrovních.
Z odhadů evropských zaměstnavatelů vyplývá, že v roce 2020 bude Evropa potřebovat 16 milionů vysoce kvalifikovaných pracovníků a 3,5 milionu pracovníků se střední úrovní kvalifikace. Poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících klesne podle BusinessEurope za stejné období o 12 milionů.
„Neměli bychom zaujímat příliš omezený postoj,“ dodává D'Haeseleer. Vývoj a design nových produktů jde podle něj ruku v ruce s lokální výrobou. „Ne všechno jde outsourcovat do Číny a Indie. Tohle musíme vyrábět tady,“ uvedl.
Před 15 lety zemřel významný automobilový manažer Ludvík Kalma
auto.cz | 23.11.2011 | Rubrika: rubrika news | Strana: 0 | autor: redakce Auto.cz
Pětapadesátiletý manažer největší české automobilky narazil se svým vozem u Horusic na Táborsku do kamionu, který kvůli poruše brzd uvízl v křižovatce.
Před 15 lety, 24. listopadu 1996, zahynul při dopravní nehodě předseda představenstva společnosti Škoda Ludvík Kalma.
Pětapadesátiletý manažer největší české automobilky narazil se svým vozem u Horusic na Táborsku do kamionu, který kvůli poruše brzd uvízl v křižovatce.
Kalma stál v čele Škodovky od jara 1991 a měl velkou zásluhu na úspěšném začlenění Škodovky do německého koncernu Volkswagen.
Pod jeho vedením se mladoboleslavská automobilka vrátila na světové trhy a smyla nelichotivý punc výrobce nespolehlivých aut "odněkud z východu".
Vzhledem ke zkušenostem z úspěšné transformace automobilky patřil Kalma i ke skupině osobních konzultantů tehdejšího prezidenta Václava Havla a byl viceprezidentem českého Svazu průmyslu a dopravy.
Krátce po Kalmově tragické smrti se v německém tisku objevila spekulace, že se manažer mohl stát obětí "automafie". Samotné vedení Škody označilo vyšetřování nehody za nedokonalé, nedůkladné a neúplné.
Ani opakované policejní šetření ale neodhalilo nic, co by svědčilo o předem připravené akci.
Informace ze setkání Business Club LIDER v Chorvatsku
businessinfo.cz | 23.11.2011 | Rubrika: Chorvatsko | Strana: 0 | autor: Zastupitelský úřad České republiky
Dokument informuje o druhém ročníku setkání Business Club LIDER, který se uskutečnil dne 17. listopadu 2011 v Chorvatsku. Akce se účastní významní představitelé chorvatského podnikání a ekonomové. Akce byla zaměřena na průmyslovou výrobu v Chorvatsku.
Na otázku si dopředu odpověděl výběrem hlavního přednášejícího, představitele nové členské země EU, která se může pochlubit výraznou průmyslovou orientací, tedy České republiky. Původně potvrzeného Radka Špicara, místopředsedu Svazu průmyslu a dopravy ČR, nahradil z pracovních důvodů ing. Petr Jonák, člen grémia a expertního týmu pro média SPD ČR a zároveň ředitel korporátní komunikace skupiny AWT. Jelikož na jeho prezentaci, ve které vylíčil úspěchy českého průmyslu, navazovaly příspěvky chorvatských špičkových odborníků, podnikatelů a manažerů, dopadlo celkové vyznění této akce téměř jako nekritická chvála českých úspěchů a vedle ní kritika chorvatských poměrů.
Petr Jonák ve svém úvodním vystoupení pohovořil o současné ekonomické situaci Evropy a jejích nevalných vyhlídkách, pokud jde o budoucí pozici mezi světovými ekonomickými velmocemi. Evropský průmysl je stále méně konkurenceschopný, světová poptávka padá. Průmysl střední a východní Evropy má sice výhodu v nižších výrobních nákladech, tato výhoda ale postupně opadá. Naopak východoevropské produkty trpí nedostatkem prostředků na výzkum a inovace, investic ze západní Evropy je čím dál méně. ČR měla výhodu, že v 90. letech využila přílivu přímých zahraničních investic, které směřovaly převážně do výroby. Dnes je z ní jedna z nejindustrializovanějších a nejotevřenějších evropských ekonomik (průmysl tvoří 40 % HDP, přičemž 85 % HDP je tvořeno exportem). ČR je ale příliš závislá na trzích EU (80 % exportu), nejvíce potom na Německu. Vstup do EU byl z tohoto pohledu pro ČR velmi pozitivním impulzem, nyní je ale čas, aby se vývozci začali poohlížet i po jiných trzích. Jelikož domácí poptávka stále slábne, zůstává export i nadále tahounem hospodářství. Chorvatsko je v odlišné situaci, podíl průmyslu na HDP činí jen 17 %, zato má vyšší příjmy z turistiky (18 %). Na rozdíl od ČR má chorvatsko dobré dálnice, konkurenceschopnost jeho zboží je však nižší. Chorvatsko by se mělo zaměřit na ty obory, ve kterých mají jeho produkty naději na úspěch. V závěru svého vystoupení představil Jonák hlavní rysy nové Strategie konkurenceschopnosti, na jejíž přípravě se podílel.
Prof. Ljubo Jurčić, dr.sc, (Ekonomická fakulta Záhřebské univerzity) ve svém vystoupení označil ČR za vzor transformační politiky. V ČR sice nejsou tak dobré silnice, ale díky průmyslové politice a investičním pobídkám přežila tradiční výroba, lidé mají kde pracovat a zadlužení země zůstává v rozumných limitech. Na výrobu se totiž nabaluje celá obrovská síť služeb, které by bez ní jednoduše nebyly. Chorvatská vláda, která vzejde z těchto voleb, musí dle Jurčiće okamžitě vypracovat průmyslovou strategii a vytvořit pro podnikání makroekonomický rámec. Ten by měl být tvořen politikami fiskální, monetární, průmyslovou a vzdělávací tak, aby se tyto vhodně doplňovaly. Fixní kurz kuny je pro výrobu škodlivý, mělo by se částečně devalvovat, aby chorvatské výrobky byly konkurenceschopnější. Výpadek v exportech si domácí výrobci v minulosti kompenzovali na domácím trhu, ten ale postupně dává přednost výrobkům z dovozu. Oproti minulosti, kdy se dařilo vyvážet i zboží s vysokou přidanou hodnotou, se nyní vyváží převážně málo opracované polotovary, protože s každým hlubším zpracováním se za daných podmínek stává výrobek méně konkurenceschopným. Pokud nebude Chorvatsko vyrábět, nebude mít čím splácet své dluhy.
zpět na začátek
Ivan Ergovič (předseda Chorvatského svazu zaměstnavatelů a zároveň majitel cementárenské skupiny Nexe) oznámil, že jeho firma v posledních letech masivně investuje v Srbsku, kde je výkonnější administrativa, snazší přístup k různým povolením, nižší daně, levnější energie a vládní pobídky investorům. Jako Chorvat se v Srbsku nikdy nesetkal s žádným náznakem nevraživosti. Do Chorvatska zahraniční investoři nepřicházejí, protože zde nejsou dobré podmínky ani pro místní investory. Domácím investorům by mohl příliv zahraničních investic být jen ku prospěchu.
Vladimír Ferdelji (předseda Chorvatského sdružení podnikatelů a manažerů) je majitelem firmy Elektro-kontakt, která zásobuje elektroinstalačním materiálem 35 % evropského trhu. Dle něj se podmínky pro chorvatské vývozce neustále zhoršují, od nedotknutelného kurzu se odvíjí spousta dalších problémů. V předvolební kampani politické strany nenabídly jediný realistický hospodářský program. Všechno jsou jen programy předvolební, tedy takové, které mají nalákat voliče. Hospodářský program, který nabídne tvrdá opatření, přijde na řadu až ve chvíli, kdy bude jasné, kdo se dostal k moci.
Pavo Zubak (výrobce autobusů a dovozce automobilů skupiny Volkswagen) si postěžoval na špatný vzdělávací systém. Chorvatsko ztratilo kontakt s průmyslovou tradicí, nové generace vyrostly na přeprodeji. Schopného šéfa výroby hledal Zubak dva roky.
Zdravko Stipetić (předseda představenstva polostátního strojírenského podniku Đuro Đaković) si postěžoval na nedostatečnou vládní podporu inovací. Např. na světově inovativní výrobek, do jehož vývoje firma vložila desítky milionů, přispěl stát částkou 33 000 HRK. Ve společnosti se začalo vnímat slovo „podnikání“ velmi negativně, úspěch se „neodpouští“.
Mezi dalšími vystupujícími, kteří se bez výjimky shodli na tom, že Chorvatsko výrobu potřebuje, ale nebyly zde vytvořeny minimální podmínky pro její přežití, byly i tyto osobnosti chorvatského hospodářského života:Prof. dr. Andrej Vizjak (PricewaterhouseCoopers)Miodrag Šajatović (šéfredaktor časopisu LIDER)Ivan Miloloža (majitel výrobce akumulátorů Munja)Josip Boban (majitel AD Plastika – výrobce plastů pro automobily)Zdenko Adrović (předseda představenstva Raiffeisenbank)Damir Vanđelić (investiční ředitel Adris Grupa)Ivo Usmiani (majitel JGL – farmaceutika)
Vzhledem k celonárodnímu významu týdeníku LIDER a k prestižním účastníkům, dostalo se této akci velké pozornosti ze strany hromadných sdělovacích prostředků. Kromě televizních a rozhlasových stanic informovaly o konferenci všechny tištěné deníky.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko).
TISKOVÁ ZPRÁVA: Ekologické a finanční kompenzace ovlivňují podnikání v ČR
ceska-media.cz | 23.11.2011 | Rubrika: Média-Tiskové zprávy | Strana: 0 | autor: Tisková zpráva MLADÁ FRONTA - Pavlína Míčová (pd)
Deník Mladá fronta E15 z vydavatelství Mladá fronta pořádá ve spolupráci s poradenskou společností DDeM dne 29. listopadu 2011 v Konferenčním centru TOWER již III. odbornou konferenci v rámci nepolitické komunikační platformy Leading Minds Forum (LMF). Aktuálním tématem jsou ekologické a finanční kompenzace a jejich vliv na podnikání v ČR.
V České republice jsou již řadu let do praxe zaváděna opatření, jejichž cílem je zmírnění nebo náprava škod způsobovaných podnikatelskými aktivitami na životním prostředí. Vnímání jejich potřebnosti je u investorů velmi různorodé, stejně jako u orgánů státní správy a samosprávy trvají pochybnosti o jejich faktické účinnosti. Samostatnou kapitolou je v této souvislosti diskuse o adekvátní výši finančních kompenzací za omezení, která vyplývají z realizace nejrůznějších investičních projektů.
Na konferenci se představí řečníci z řad významných investorů právě často svými projekty ovlivňujících životní prostředí, dále jako protistrana zástupci z občanských sdružení, nadací a obcí, kterých se tato problematika týká. Chybět nebudou ani zástupci z ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj. Za odborné garanty se představí René Poruba z Ředitelství silnic a dálnic ČR, Jiří Dusík, partner Integra Consulting Services a Jan Dušek, ředitel Institutu aplikované ekologie - DAPHNE ČR.
Program
Veřejná správa: požadavky na kompenzační opatření, dobrovolné dohody s investory
Nezávislí odborníci: metodologie a praxe kompenzačních a zmírňujících opatření, finanční kompenzace
Odborná veřejnost: nové trendy, možnosti garance výsledků, efektivita výdajů
Neziskový sektor: dopady reforem na hospodaření, nové příležitosti a výzvy.
Kompletní program naleznete na: http://konference.e15.cz
Konference na téma “Jak ovlivňují požadavky na ekologické a finanční kompenzace podnikání v ČR?“ získala záštitu Ministerstva životního prostředí ČR a Svazu dopravy a průmyslu ČR. Akce se dále koná za podpory Hospodářské komory ČR. Hlavním partnerem konference je společnost ČEZ a.s, oficiálními partnery jsou společnost Dalkia Česká republika, a. s. a OKD, a. s. Hlavním odborným partnerem je Ředitelství silnic a dálnic ČR, dalšími odbornými partnery jsou Institutu aplikované ekologie - DAPHNE ČR a Integra Consulting Services.
Konferenční platformu LMF založilo vydavatelství Mladá fronta ve spolupráci s poradenskou společností DDeM na jaře letošního roku. Cílem tohoto projektu je pořádat pravidelná setkání tuzemských ekonomických a politických elit.
Snídaně s týdeníkem Ekonom
Ekonom | 24.11.2011 | Rubrika: Top - lidé | Strana: 25
Společnost
Eurozóna, jak ji známe, již skončila. Scénářů, co bude dál s eurem i Evropou, je několik. Ani nad jedním však není důvod jásat. Tak se dá shrnout výsledek více než osmi hodin debat, které proběhly na sérii čtyř Snídaní s Ekonomem ve Ville Richter na Starých zámeckých schodech Pražského hradu. Svůj pohled na další vývoj eurozóny, světovou ekonomiku, českou konkurenceschopnost i tuzemskou korupci nabídli hosté Ekonomu: bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, nedávno vyznamenaný spolumajitel firmy Linet Zbyněk Frolík, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, Michal Minčev z ministerstva průmyslu či analytik Aleš Michl.
