Výběr z monitoringu médií 25.1.2012

Klause pobouřily protesty vysokých škol
Právo | 25.1.2012 | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 2 | autor: Marek Přibil |
Olej do ohně přilil včera prezident Václav Klaus, když se opřel do akademiků a studentů, kteří protestují proti zákonům, které mají zreformovat vysoké školy.
Ostře se vyjádřil právě v den, kdy se ve vztazích mezi akademiky a ministrem školství Josefem Dobešem (VV) hnuly ledy.
Prezident po bouři protestů ministra podpořil. Podle Klause, který Dobeše před časem označil za nejlepšího polistopadového ministra školství, je hra o „akademickou svobodu falešná“ a aktéři by se měli rozhodnout, oč jim ve skutečnosti běží.
„Chtěl bych říci, že jsem velmi pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje,“ uvedl pro ČRo prezident. Podle něho bojují akademici současně na více protichůdných frontách. Jednak za uchování údajných akademických svobod a zároveň proti školnému.
Proti návrhům zákonů o VŠ a finanční pomoci studentům, tedy o školném, protestuje akademická obec UK, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů i akademické senáty.
Klaus potřebu přijetí zákonů obhajoval slovy: „O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání, ani vědu, se nemusíme přesvědčovat. Každý ví, že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů a o extenzi vědeckých a pedagogických titulů u svých učitelů, o tom si štěbetají vrabci na střeše neboli reforma je nezbytná.“
Prezident míní, že „pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární aritmetika“.

Dobeš: S akademiky budu znovu jednat

Podle Klause to, co „předvádějí dnes, je falešná hra na akademickou svobodu. Pohybujeme se ve světě veřejného školství, které platí stát, respektive daňoví poplatníci, a proto také stát musí mít právo, aby o něm rozhodoval či spolurozhodoval.“
Uvítal, že se k reformě a její potřebě vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS). Ten protesty v pondělí označil za nepřiměřené. „Já jsem za každou cenu nechtěl být prvním, kdo do tohoto vstupuje,“ přiznal prezident.
Rektor UK Václav Hampl označil prezidentovu kritiku za nepochopení postoje vysokých škol. „Některým částem toho vyjádření je mi obtížno věřit, že je pan prezident takto vyslovil,“ uvedl Hampl v rádiu Impuls. Pro rektora jsou paušální tvrzení „naprosto nepochopitelná záležitost“. Návrhy zákonů jsou podle UK naprosto nepřijatelné, zlikvidují vysoké školy a ohrožují budoucnost Česka. Pondělní Dobešovo jednání s šéfy akademických senátů skončilo krachem. Včera ministr slíbil rektorům, že s nimi bude o reformě jednat.
„Jestli je tu něco, co v drtivé většině rektorům vadí, dělá problémy či v čem vidí rizika v budoucím paragrafovém znění, tak někdy začátkem února se o tom budeme bavit,“ řekl po jednání s rektory Dobeš s tím, že na školné se během jednání ale nedostalo.
Se zástupci vysokých škol hodlá prodiskutovat návrhy, které vyplynou ze zasedání Legislativní rady vlády, jež se reformou bude zabývat.
„Rektoři reformy neodmítají, ale chtějí zákon umožňující vysokým školám práci ve prospěch vzdělání a výzkumu,“ řekl místopředseda České konference rektorů Vladimír Večerek. Dobešův vstřícný postoj k budoucím setkáním ale podle rektorů není zárukou, jak návrhy dopadnou.

Rektor UK Hampl stojí o schůzku s Nečasem

Za nezbytné považuje Dobeš to, aby všichni rektoři měli aktuální verzi připravované legislativy. Ministr upozornil, že větší část původních připomínek byla už do poslední verze zapracována.
Za posledním vývojem kolem obou věcných záměrů zákonů vidí „špatnou informovanost až dezinformovanost“. Akademici ale tvrdí, že Dobeš nezohlednil jejich 11 zásadních připomínek. Čekalo se, že Dobeš by se v úterý mohl s rektorem UK Hamplem domluvit na schůzce. Ministr minulý čtvrtek Hampla totiž vyzval, aby vysvětlil, proč „podněcuje k sociálním nepokojům“. Z dohody ale prozatím sešlo.
Na jednání rektoři podle Hampla přišli s žádostí, aby ministerstvo připravované věcné záměry přepracovalo nebo alespoň oddálilo jejich projednávání ve vládě kvůli dopracování.
Na to ale Dobeš nepřistoupil. „To jednání vnímám jako moment, kdy snad by se do věcných záměrů podařilo nějaké věci doplnit,“ řekl Hampl. Ten včera v rádiu Impuls ocenil premiérova slova, že vláda bude s představiteli VŠ o reformě jednat. Stál by přitom o osobní schůzku s Nečasem.

***

Počet studentů VŠ
Rok 2002 203 tisíc
Rok 2010 389 tisíc
Rok 2011 408 tisíc
V Česku je 74 VŠ
Veřejné 26
Státní 2
Soukromé 46
Pozn.: V roce 2003 bylo v Česku
34 soukromých vysokých škol

Reforma vysokých škol
ČRo 1 - Radiožurnál | 24.1.2012 | 18:10 | Pořad: Ozvěny dne | Téma: Legislativa

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Zatímco po včerejším jednání ministra školství Josefa Dobeše se zástupci akademických senátů vysokých škol média psala o krachu a zásadních neshodách. Dnešní setkání ministra s rektory tak dramatické vyústění nemělo. Zároveň ale není možné mluvit ani o tom, že by rektoři souhlasili naplno s reformními návrhy. Někteří zástupci vysokých škol mají obavy, že nové zákony omezí akademickou svobodu. A nesouhlasí také se zavedením školného. To by mělo začít platit už v roce 2013. Na stranu ministra Dobeše se dnes postavil prezident Václav Klaus, který Radiožurnálu řekl, že je pobouřen tím, jakým způsobem reaguje akademická obec na chystanou reformu vysokých škol.

Václav KLAUS, prezident České republiky
--------------------
O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání, ani vědu, myslím, že se nemusíme přesvědčovat, to ví každý, že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů a o extenzi vědeckých a pedagogických titulů u svých učitelů si štěbetají vrabci na střeše, neboli reforma je nezbytná. Já bych chtěl říci, že jsem ale velmi pobouřen, co si akademický svět v této chvíli dovoluje a jsem velmi rád, že se k tomu docela jasně vyjádřil i premiér Nečas, protože já už jsem chtěl takovou reakci udělat několik dní, ale nechtěl jsem zase za každou cenu být prvním, kdo do tohoto vstupuje.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A podle prezidenta si akademici musí vybrat, proti čemu budou vlastně bojovat.

Václav KLAUS, prezident České republiky
--------------------
Nemůžou bojovat proti školnému. A současně chtít maximální akademickou svobodu a plné rozhodování o vysokých školách, prostě pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě museli chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární aritmetika, to by měl automaticky říci každý, kdo nad tím aspoň trošičku přemýšlí. Já bych chtěl hlavně připomenout některým našim velkým akademikům, že prostě debata není o soukromém školství, debata je o veřejném školství, prostě pokud by to byly soukromé školy, kde studenti si plně platí školné, no, tak pak ať mají akademici právo prostě rozhodovat, jak uznají oni za vhodné. Ale toto, co oni dnes předvádějí, je falešná hra na akademickou svobodu, protože jsme ve světě veřejného školství, který platí stát, respektive daňoví poplatníci, a proto také stát musí mít právo, aby o tom rozhodoval nebo spolurozhodoval, takže nechme si falešnou hru na akademické svobody, je to naprosto nedůstojné. A mě to velmi pobuřuje.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Řekl prezident Václav Klaus. Ministra Josefa Dobeše jsem se zeptal, zda se s rektory na tom dnešním jednání dohodl i na něčem jiném, než na tom, že se zase sejdou a budou dál jednat.

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Já jsem to hrotil, já jsem chtěl v určité fázi říkat, říkejte, co vám vadí, jsou to ty funkční místa, profesor, no, odpovídejte. A já jsem chvíli, já poté, co se, co se týče vysokoškolského zákona kromě obecných věcí, jsem se nedostal k jasně konkrétně formulované věci, mimo jiné také proto, což bylo pro mě překvapivé, že ta znalost toho finálního  materiálu, který je na vládě v tom /nesrozumitelné/ detailně úplně neznám, jo, protože my, když jsme vypořádávali připomínky, tak jsme tam některé drobné změny udělali, aniž by to ty zásadní teze obměnilo, ale vyšli jsme jinými slovy vstříc i rektorům, jo.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Vypadá to tedy tak, že zástupci akademických senátů, se kterými jste jednal včera, byli poněkud radikálnější, pokud to tak můžu říct.

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Ty byly nekomunikativní, pardon, toto se nedá říct radikálně, oni přišli a řekli, pane ministře, pokud nestáhnete oba věcné záměry, tak nediskutujeme, a na shledanou, jo.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Což je pro vás samozřejmě nepřípustná možnost.

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
No, takhle, já jsem, já jsem politik, a já si ani v politice nedovedu představit, že by jedna strana jednala takhle nátlakově s druhou, natož když si řeknu, že ti lidé jsou zvyklí na akademickou svobodu a diskusi, jo, to je ten paradox. Já jsem ...

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ale on se objevil, promiňte, že vám do toho skáču, ale abychom se pokusili být trošku konkrétní, objevil se, objevila se jedna taková výtka, alespoň částečně konkrétní, že ty nové zákony můžou omezit akademickou svobodu tím, že třetina členů správních rad bude jmenována přímo ministrem, a podle těch, kdo mají ty obavy, tito lidé budou mít nějaké politické zadání nebo mohou mít nějaké takové zadání.

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Tak když vám řeknu, že dneska stoprocentně té správní rady, která existuje, jmenuje rektor po dohodě s ministrem, a v těch správních radách máme přehršli politiků, když si vezmu Karlovu univerzitu, tak Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny, Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu České republiky, Jan Kasal, představitel KDU-ČSL, Leoš Heger, ministr Jan Fischer, toto jsou všechno politici, které si nominoval pan rektor a žádal o svolení ministra, který sice /nesrozumitelné/, za mě se doplňovala třetina, já jsem nad těmi politiky kroutil hlavou, shodou okolností nad Leošem Hegerem a Janem Kasalem, ale pan rektor Hampl mě přesvědčoval, že oba nutně potřebuje pro jeho správní radu. A já se ptám, čeho se bojíme, když si třetinu určí Senát, třetinu lektor a třetinu ministr.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Co se týká školného, pane ministře, předpokládám na jeho zavedení trváte?

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Ano, a tady je překvapili, já jsem 99, možná 100 procent po názoru rektorů, po setkání, ano, školné, ano, pojďme se bavit o formě, a nemůžeme se bavit o tom, jak nastavit ty věci, ale princip školného nebyl nikdy Českou konferencí rektorů odmítnut, stejně tak je to teď, ale ...

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Akademickými senáty ale odmítnut byl?

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Ano, /nesrozumitelné/, na druhou stranu všichni vědí, že bez školného to nejde a všichni vědí, že školné je asociální.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Jak to myslíte, že bez školného to nejde a jak to všichni vědí.

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Tak říká se o tom 10 let, ale já vám vysvětlím tu asociálnost, řekněte mně, proč paní prodavačka v Kauflandu má ve svých daních, co se platí z daní, platit studenta 7 let na vysoké škole, když ona sama nemá to vysokoškolské vzdělání, pracuje rukama, jak to, že rodina, která má třeba 3 děti, ani jedno dítě není na vysoké škole, tak ze svých daní má platit studentům 7 let studie, nejdéle, nejvíce v celé Evropě máme 7 let placeného studia.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ale promiňte, kdybych to dotáhl trošku ad absurdum, tak v tom případě by třeba důchody byly taky asociální, protože na ně přispíváme všichni z daní a důchod bere jenom někdo.

Josef DOBEŠ, ministr školství
--------------------
Lidem, kteří 60 let pracovali pro tuto společnost, ale proč by jedna část společnosti měla mít výsadu, kterou nemá jiná a ta jiná jim to platila, tu výsadu, to je přece nespravedlivé.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Tolik ministr školství Josef Dobeš. Na lince je nyní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přeju dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Slyšeli jsme pana ministra, že jste mu vy, tedy rektoři nesdělili žádné konkrétní výhrady, nic konkrétního, jak to, že ne.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já myslím, že to jednání bylo dneska velmi věcné a že jsme, musím říct, že také bylo zcela bez emocí, že se skutečně pracovalo, témat, která se tam otevřela, bylo hned několik, ať už to bylo to, o čem jste hovořil, nebo o čem hovořil pan ministr, ať už to byla otázka financování, která také teď myslím obecně financování z veřejných rozpočtů, která tam velmi často zaznělo, já mám celkově pocit, že jsme si docela vyříkali ty věci, jakkoliv jsme samozřejmě v tuhle chvíli nedosáhli ještě žádné dohody, ani to možná nebylo dneska úplně účelem, ale nemyslím si, že by se dneska situace vyhrotila. Spíš si myslím, že se některé hroty podařilo trošku ořezat.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Nechci vyvolávat jakkoliv uměle konflikt, ale vidíte vy osobně, pane rektore, nějaký zádrhel, něco, na čem bude obtížné se shodnout?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My jsme se dohodli na tom, že vytvoříme nebo možná spíš obnovíme, ono se ve zpravodajství hovoří o vytvoření pracovní smlouvy a pracovní smlouva existuje, už poměrně dlouho pracovala, možná 18 nebo 20 měsíců na těch jednotlivých verzích, toto je v podstatě asi šestá nebo sedmá verze, o které se dnes bavíme, ta skupina nebo její činnost se v tuhle chvíli obnoví a dohodli jsme se, že vlastně někdy kolem 6. února, to datum nakonec ještě bude nějakým způsobem doladěno a dokomunikováno, se znovu sejdeme na té úrovni jako dneska a po činnosti společné, činnosti pracovní skupiny a ministerstva školství si znovu nastavíme nějaké laťky, jak by to mělo být. Pan ministr neuvažuje v tuhle chvíli o stažení těch zákonů, z politického hlediska já to docela chápu, ale myslím si, že se tam dnes vytvořil určitý prostor, abychom se o těch věcech mohli začít bavit znovu nebo, řekněme, v takové klidnější atmosféře.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Prosím ještě velice stručný komentář k otázce školného, skutečně jste v této otázce s ministrem Dobešem za jedno, školné má být zavedeno i podle rektorů?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My tam spíš řešíme otázku výpadku veřejného financování, veřejného školství, to znamená, na kolik školné může nebo nemůže nahradit to, co vlastně stát do vysokých škol dává, v tomhle tom jsme tam úplně jednotné nebyli, protože to školné a jeho výše tak, jak by bylo nastaveno prakticky, výrazným způsobem nemůže vyřešit financování vysokých škol. Je spíš otázka, jaké doprovodné výdaje po zavedení, řekněme, finanční podpory a pomoci studentům ještě na tlaku na státní rozpočet vytvoří. A já bych chtěl říci jedno, že možná trošku nešťastně se teď ty dva zákony diskutují souběžně, protože jistá finanční podpora studentů mohla existovat už dávno a mohlo s o ní uvažovat bez ohledu na to, jaké reformy se teď připravují, rektoři dnes jasně prokázali zájem se o reformách bavit, takže já si myslím, že je teď ta hra tak někde půl na půl a já věřím tomu, že z počátku února se posuneme zase o pár centimetrů dál.

ODS chce referendum o smlouvě o rozpočtové odpovědnosti
ČRo 1 - Radiožurnál | 24.1.2012 | 12:10 | Pořad: Ozvěny dne | Téma: Legislativa

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ještě ani nevíme, jak se bude nakonec jmenovat dokument, jehož prostřednictvím by se evropské země zavázaly k šetrnému hospodaření. Neznáme detaily této smlouvy o rozpočtové odpovědnosti. ODS ale už má jasno v tom, že o připojení České republiky ke smlouvě by se měli vyjádřit občané v referendu. Širší vedení ODS podpořilo názor předsedy Petra Nečase, že o smlouvě, která se v těchto dnech a týdnech dolaďuje, by měli Češi hlasovat nejpozději před přijetím eura. Proti referendu o přijetí společné měny se ale staví TOP 09, která upozorňuje na skutečnost, že k tomu se Česko zavázalo už v přístupové smlouvě k Unii. Ve studiu je náš komentátor Petr Nováček. Dobrý den.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu
--------------------
Hezký den.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Proč chce ODS ono referendum o té smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, nazvěme to takto pracovně.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu
--------------------
No, protože má za to, že tou smlouvou, jejíž název, jak říkáte, Honzo, správně vlastně ještě přesně neznáme, nota bene obsah, protože tou smlouvou jsou podle ODS jaksi budou narušeny ty základní dohody primární smlouvy, na níž stojí Evropská unie, míní ODS. A experti kolem úřadu vlády. Naopak Karel Schwarzenberg a experti kolem ministerstva zahraničních věcí tvrdí, že nikoliv, v tom je to meritum sporu.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Návrh smlouvy, aspoň tak, jak zatím vypadá, to je dost složité čtení, přinejmenším pár hodin studia. Myslíte, že lidé, kteří by hlasovali v případném referendu, by se vůbec obtěžovali studiem toho textu. Věděli by lidé, o čem hlasují?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu
--------------------
Teď vlastně, Honzo, uvádíte argument, jehož vždycky ODS používala, když argumentovala proti referendům, která nikdy nechtěla. Vždycky ODS říkala, ne, to je útěk politiků od odpovědnosti, jsou témata, která musí odborně posoudit politici a jejich odborná zázemí a která dost dobře nemohou posuzovat lidé, zvlášť když je to záležitost na výsost speciální. Mimochodem, i v různých návrzích zákona a obecném referendu tak, jak jich bylo v minulosti předloženo víc než 10 zejména sociální demokracií, se vždycky z referenda vylučovala některá témata, na prvním místě to, aby se z toho referenda mohly být ovlivňovány daně, ekonomické záležitosti a finanční záležitosti státu. Takže když to, když to shrnu, ano, materie je to složitá, a tak jako Lisabonskou smlouvu drtivá většina ani politiků, ani občanů jistě celou nečetla, tak.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Dokonce se tím někteří politici chlubili, že to nečetli.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu
--------------------
Chlubili a říkali, tak to dáme k referendu. Tak mám za to, že tady to bude ještě daleko složitější a v tom je právě riziko referenda k takovým úzkým záležitostem, že to rozhodnutí, byť to bude hlas lidu, tak nebude kvalifikované.

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Tak, a Petře, prosím, ještě se ale zakousněme do toho, co jste, co jste načal, protože není tam tedy rozpor, že ODS na jedné straně chce referendum o této unijní smlouvě a na druhé straně se ale staví proti zákonu o obecném referendu?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu
--------------------
No, já už jsem se zmínil o tom, že sociální demokraté, tuším, 11krát, už od roku 92, podali do Poslanecké sněmovny návrh na zákon o obecném referendu, protože jaksi institut /nesrozumitelné/ jeho zavedení naše ústava předjímá, předpokládá. Ale nikdy s tím neuspěli a ODS striktně vždycky tvrdila to, co už jsem říkal, že referendum nelze dost dobře jaksi, dost dobře sladit s principy zastupitelské demokracie, kterou tady máme my. A že referendum znamená, že politici utíkají od své odpovědnosti. ODS posléze v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie hledala nějaké kompromisní řešení a tak jsme na tom dneska tak, že ke každému, pro každé eventuální referendum takového, jako bylo pro vstup do Unie a všechna další, musíme přijmout speciální ústavní zákon, což je samozřejmě vždycky velmi zdlouhavé. Samozřejmě kdyby byl obecný zákon o referendu, tak se věci daleko zjednoduší, protože pak by si všímali jen prováděcích zákonů k tomu konkrétnímu referendu a schvalovaly se příslušné otázky.