Výběr z monitoringu médií 25.8.2010

Důvěra v českou ekonomiku opět klesá
e15.cz | 24.8.2010 | rubrika: Makroekonomická data | strana: 0
Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně mírně snížila, souhrnný ukazatel důvěry ve srovnání s červencem klesl o 0,8 bodu. Uvedl to Český statistický úřad. Ve srovnání s nízkou hodnotou v srpnu 2009 je souhrnný indikátor důvěry o 16,3 bodu vyšší.
Po nadšení z nastupujícího oživení se podle Svazu průmyslu a dopravy dostavuje očekávané vystřízlivění. „Průmysl ještě čerpá důvěru v ekonomický vývoj, a to zejména ze současného vývoje hospodářství v Německu, kam směřuje významná část vývozu. Spotřebitelskou důvěru zchladily připravované úsporné rozpočtové plány vlády a relativně pomalý rozjezd domácí ekonomiky, který není dostatečný pro tvorbu nových míst. Stavebnictví se dále potýká s poklesem zakázek a vyhlídky nejsou dobré,“ uvedl analytik svazu Oldřich Körner.
Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně snížila o 4,5 bodu, indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 0,1 bodu. Mezi podnikateli důvěra meziměsíčně vzrostla v průmyslu a obchodě. Ve stavebnictví a ve vybraných službách se snížila. Ve srovnání s nízkými hodnotami v minulém roce je důvěra podnikatelů o 18,7 bodu vyšší.
V průmyslu se hodnocení současné celkové ekonomické situace meziměsíčně mírně zvýšilo, stejně jako hodnocení celkové poptávky. Zásoby se podle mínění respondentů zvýšily.
„Respondenti očekávají pro příští tři měsíce zvýšení výrobní činnosti při téměř neměnné zaměstnanosti. Očekávání ekonomické situace pro příští tři i šest měsíců jsou téměř stejná jako v červenci,“ uvedl ČSÚ. Celkově se důvěra v průmyslu v srpnu meziměsíčně zvýšila o 0,3 bodu, proti nízkým hodnotám v minulém roce je o 22,3 bodu vyšší.
Ve stavebních podnicích se hodnocení současné ekonomické situace v srpnu proti minulému měsíci snížilo. Hodnocení celkové poptávky se snížilo mírně. Pro příští tři měsíce respondenti předpokládají ve srovnání s červencem zpomalení stavební činnosti a mírný pokles zaměstnanosti, zajištění práce zakázkami odhadují na 8,7 měsíce. Očekávání vývoje ekonomické situace pro příští tři měsíce jsou vyšší než v červenci, pro příštích šest měsíců jsou nižší. Celkově se důvěra ve stavebnictví snížila o bod a je o 1,5 bodu nižší než před rokem.
V obchodu se v srpnu hodnocení současné ekonomické situace meziměsíčně zvýšilo. Zásoby se podle mínění respondentů snížily. Očekávání vývoje ekonomické situace pro příští tři i šest měsíců jsou vyšší než v červenci. Celkově se důvěra v obchodě meziměsíčně zvýšila o šest bodů a v meziročním srovnání je o 7,6 bodu vyšší než loni v srpnu.

Nečasova vláda sráží důvěru spotřebitelů na dno
Haló noviny | 25.8.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Milan ROKYTKA
Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v srpnu vyvíjela rozporně, meziměsíčně se celkově snížila, když souhrnný ukazatel důvěry ve srovnání s červencem klesl o 0,8 bodu. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně snížila o 4,5 bodu, mezi podnikateli důvěra meziměsíčně vzrostla v průmyslu a obchodě, ve stavebnictví a ve vybraných službách se snížila. »Ze šetření mezi spotřebiteli
v srpnu vyplynulo, že pro příštích 12 měsíců očekávají zhoršení celkové ekonomické situace i své finanční situace. Podíl respondentů, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti, se v srpnu zvýšil. Podíl respondentů, kteří mají v úmyslu spořit, se snížil,« uvedl ČSÚ.
»Průmysl ještě čerpá důvěru v ekonomický vývoj, a to zejména ze současného vývoje hospodářství v Německu, kam směřuje významná
část vývozu. Spotřebitelskou důvěru zchladily však připravované úsporné rozpočtové plány vlády a relativně pomalý rozjezd domácí ekonomiky, který není dostatečný pro tvorbu nových míst. Stavebnictví
se nadále potýká s poklesem zakázek a vyhlídky nejsou dobré,« komentoval pro Haló noviny situaci Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR, který zmínil i další rizika budoucího vývoje. »Je otázkou času, kdy vystřízliví i důvěra v průmyslu, neboť po rozčarování nad americkým
růstem visí otazník i nad vývojem evropského průmyslu, který zpomaluje a zatím jej táhne vlastně jen německý a francouzský průmysl,« dodal Körner. Navíc hospodářský růst v Německu je i podle šéfa ministrů financí eurozóny Jeana-Clauda Junckera podpořen pravicovou vládou Angely Merkelové brutálně na úkor vlastních obyvatel a Německo se tak v těžkých chvílích eurozóny chová neférově k ostatním zemím Evropské unie (Haló noviny informovaly včera).
Neférové metody z politiky se pak šíří mezi lidmi. Analýza ČSOB Factoring mezi více než 22 000 podnikateli nejen potvrdila, že většina tuzemských firem platí své závazky po sjednaném datu splatnosti, ale že hospodářská krize v posledních dvou letech špatnou situaci ještě prohloubila. »Návrat k rychlejšímu placení nebude nijak skokový.
Obecně to souvisí s tím, co se bude dít s likviditou v ekonomice, a to je velice složitá otázka,« říká generální ředitel ČSOB Factoring Tomáš Morávek. Zřejmě nastává celkový marasmus.
Pokud lidé znejistělí dlouhou a hlubokou kapitalistickou krizí přestanou spořit, budou chybět bankám zdroje pro rozjezd nových podniků i financování současných aktivit a ekonomika se opět propadne do recese. Přispívají k tomu nedomyšlené, plošné rozpočtové škrty ordinované ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09).

„Nabízíme transparentní lobbing pro firemní zástupce a dobrou komunikační platformu pro politiku“
Parlament, vláda, samospráva | 9.8.2010 | rubrika: Regiony | strana: 22 | autor: Michal Korol
- říká Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno

* Výstavnictví je obor, který je velmi citlivý na zdraví ekonomiky. Platí to nejen o zahraničních, ale i o českých výstavištích. Zajímalo nás, jak se ekonomická krize odráží na výsledcích největšího tuzemského výstaviště - Veletrhů Brno a.s.? Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno, nám odpověděl:

Ekonomická situace se odráží na veletrzích velmi silně. Ano, veletrhy jsou barometrem ekonomiky a daných odvětví. Naše hlavní veletržní akce jsou orientovány na strojírenství, automobilový průmysl a stavebnictví, tedy obory, které byly hospodářskou recesí nejvíce postiženy. Současně proběhla investičně náročná modernizace našeho areálu, do hospodářského výsledku se promítají odpisy, splátky úvěrů a snížení obratu. Hospodaření tedy v důsledku těchto vlivů skončilo ztrátou 98 mil. Kč.

* Jak se tomu bráníte? Poroste počet nevýstavních akcí v areálu - jaký je jejich podíl na celkových výsledcích?

Příjmová stránka je nyní omezená, neboť firmy jsou nuceny šetřit. Takže imy jsme nuceni důsledně šetřit. Hledáme nové akce, včetně mimoveletržních. Brněnské výstaviště je multifunkční areál, který je vhodný i pro pořádání sportovních, kulturních a také politických akcí. Podíl příjmů z těchto aktivit však nedosahuje ani 10 % obratu, navíc se jedná často o akce nepravidelné.

* Dochází ke změně výstavnictví, mění se veletrhy, mění se způsob prezentace vystavovatelů?

Veletrhy jsou v jistém smyslu konzervativní marketingový nástroj. Záleží, jak vystavovatelé svoji účast pojmou, kolik do ní investují, zda ji využijí na 100 % nebo jen částečně. Z jedné strany sleduji tendenci k profesionalizaci odborných výstav a z druhé strany existuje poptávka širší veřejnosti po zajímavých spotřebitelských, prodejních akcích. Říkám tomu „únava ze supermarketů“. Například se dobře ujímají různé potravinářské festivaly, trhy s bio- a regionálními potravinami, které v Tescu nekoupíte.

* Které veletrhy mají dle vás budoucnost a které naopak budou utlumeny?

Význam si uchovají technologické veletrhy, veletrhy s nabídkou investičního zboží pro zpracovatelský průmysl, kontraktační veletrhy v oblasti spotřebního zboží na úrovni výrobci - velkoobchod - maloobchod. Zmíněné festivaly pro veřejnost včetně autosalonů. Veletrhy v oborech s vysokou saturací trhu, kde všichni všechno již mají, jako jsou informační technologie, jsou na ústupu. Například IT veletrhům se ve světě všeobecně nedaří.

* V posledních letech došlo k výrazné přestavbě celého areálu, vznikly nové pavilony. Budou se budovat další, anebo je areál již hotov?

Brněnské výstaviště se zásluhou nového pavilonu P stalo 23. největším výstavištěm světa - v kategorii jako jsou výstaviště v Houstonu, Šanghaji, Veroně, Bruselu. Má dobudovanou vnitřní i navazující venkovní infrastrukturu. Některé stávající a nevyhovující budovy, jako například pavilon D, můžeme nabídnout pro jiné i nevýstavní účely. Pavilon D bude přestavěn na stálé technické interaktivní centrum (South Moravian Scientific Center). Slovo muzeum by se mi v tomto smyslu nelíbilo.

* Jak se díváte na spojení veletrhu a politiky?

Během veletrhu stovky či tisíce firem prezentují svoje inovované produkty a tím demonstrují směr vývoje oboru. Veletrh slouží jako základ pro plánování a realizaci investic. Rozvoj oboru a plánování investic ovšem záleží i na legislativním rámci a vládní strategii rozvoje, tedy pokud vláda nějakou má. Nejen šéfové svazů a velkých firem na veletrzích tlumočí svoje vize, ale i šéfové vlád a politici využívají veletrh jako komunikační platformu. Předkládají firemní sféře, představitelům toho či onoho odvětví svůj pohled, strategii a výhled legislativního rámce. To je velmi důležité.

* Politici se tedy podle Vás mají veletrhů zúčastňovat...

Určitě. Na všech důležitých veletrzích ve světě vidíte kromě nablýskaných exponátů i nablýskané limuzíny politické prominence a členy ochranky se sluchátky v uších. Veletrh je transparentní komunikační platformou pro setkání politiky, vládních činitelů s byznysem. Přítomnost politiků je výrazem respektu politiků k podnikání v daném oboru. Proto není náhodou, že průmyslový veletrh v Hannoveru zahajuje německý předseda vlády, kancléřka, a předseda vlády partnerské země veletrhu, že frankfurtský autosalon zahajuje německý prezident, že na odborných veletrzích vystupuje rezortní ministr. Veletrh je nejen technologický transfer, ale i myšlenkový transfer mezi politikou a firemní sférou. Politik, který chápe význam podnikání, ekonomiky si zapíše do kalendáře dopředu termíny důležitých veletrhů a také je navštíví.

* Uvedl jste příklady z Německa, jak je tomu u nás?

Je zajímavé, že například prezident Havel, kterého si jinak velmi vážím, žádný veletrh v Brně nikdy nezahájil, ani jej nenavštívil. Možná navštívil veletrh Svět knihy, ale strojírenský veletrh MSV v Brně, kterého se skutečně účastní šéfové firem, které jsou pilíři české ekonomiky, nikdy nenavštívil. Jiří Paroubek jako premiér naopak prohlásil, že zahájení veletrhu v Brně je tou příjemnější součástí práce předsedy vlády. Někdo si řekne, proč by jel do Brna, když se zúčastní za měsíc nějaké akce na Žofíně. Ale na Žofíně jsou většinou stále ti stejní lidé, kteří se objevují na různých společenských a odborných akcích v Praze. Profesionální pražští „chodiči“. Na veletrhu v Brně jsou ale ti, kteří tuto ekonomiku a daný obor skutečně „táhnou“ a reprezentují.

* A ti ostatní?

Myslím, že naši bývalí a doufám, že i noví budoucí ministři, předsedové parlamentních výborů, zástupci Senátu a další již chápou, že mohou využít veletrh pro komunikaci s odbornou veřejností a konečně pro svoje vlastí PR. V poslední době registrujeme pravidelnou účast zástupců vlády a parlamentu, politických stran na zahájení a i v průběhu veletrhů. A to je dobře. Výroční 50. MSV 2008 zahájil věcným hezkým projevem, jak se u něj dá předpokládat, pan prezident Klaus.

* Jak konkrétně s vládou, parlamentem, senátem spolupracujete?

Jsme profesionální veletržní správa a máme pro tento účel zřízen i profesionální „ protokol“, který se stará o VIP, oficiality během veletrhů, tuzemské a zahraniční vládní hosty. Udržujeme styky s rezortními ministerstvy, úřadem vlády, zahraničními diplomatickými misemi apod. V Česku i na Slovensku, protože i slovenská strana chápe naše nejdůležitější veletrhy jako česko-slovenské a slovenští vládní představitelé se našich akcí pravidelně účastní. Snažíme se vytvořit pro vládní a politické představitele smysluplný program a setkání včetně setkání s médii. Nabízíme transparentní lobbing pro firemní zástupce a dobrou komunikační platformu pro politiku.

* Můžete uvést konkrétní akce?

Vrcholem setkání podnikatelské sféry s vládou je sněm Svazu průmyslu a dopravy, který společně již tradičně organizujeme v den zahájení strojírenského veletrhu - letos tedy v pondělí 13. září. Je to každoroční vrcholová platforma pro výměnu názorů mezi byznysem a vládou, názorů na vývoj hospodářství a vládních a legislativních opatření, které se dotýkají podnikání, vývozu, strategie průmyslu. Sněmu se účastní předseda vlády a ekonomičtí ministři. Následně mají možnost individuálních setkání a získání informací přímo od firem, z terénu. Politici by se přeci neměli setkávat s firemní sférou, odbornou veřejností jen před volbami. Dále pořádáme kulaté stoly, neformální zahajovací obědy s představiteli státní správy, politiky, tiskové konference, kde dáváme vládním kruhům možnost komunikovat svoje postoje a záměry. Při MSV se koná řada bilaterálních jednání se zahraničními delegacemi, včetně vládních. Výstaviště je logisticky, bezpečnostně vhodný prostor i pro vrcholová politická setkání, jakým byl například summit prezidentů střední a východní Evropy 2007 nebo neformální zasedání ministrů EU 2009.

* Co byste chtěl politikům poradit?

Radit politikům je někdy těžké, ale rád bych jim poradil, že jejich vystoupení na zahájení veletrhů nebo u příležitosti doprovodných konferencí by neměly být jen formální zdravice. V Česku neexistuje institut „speech writera“, profesionálního „písaře projevů“ politiků a někdy je to vidět. Improvizovat u řečnického pultu před 400 osobnostmi je poněkud riskantní. Odborná veřejnost, média, firemní zástupci, zástupci svazů zde očekávají od politiků a vládních představitelů, že uslyší jejich strategické záměry, vize, názory na aktuální problémy a konkrétní odpovědi na konkrétní dotazy.