Výběr z monitoringu médií 26.1.2012

Světové ekonomické fórum v Davosu
ČT 24 | 25.1.2012 | 21:10 | Pořad: Ekonomika |

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Německá kancléřka Angela Merkelová zahájila ve švýcarském Davosu Světové ekonomické forum. Letos především řeší hospodářskou recesi a dluhovou krizi v eurozóně. Hned v úvodu kancléřka odmítla posílit evropský záchranný fond, volají po tom některé země a Mezinárodní měnový fond.

redaktor
--------------------
Téma číslo jedna, dluhová krize a budoucnost eura. Letošní fórum se bude odehrávat v duchu zhoršených vyhlídek nejen Evropské, ale i světové ekonomiky.

osoba
--------------------
Hlavní téma je bezpochyby dluhová krize a jak ji vyřešit, pokud jde o Ameriku, tam je bodem číslo jedna deficit a také nedostatek politické vůle.

redaktor
--------------------
Zakladatel Světového ekonomického fóra tvrdí, že je nutné najít nové přístupy k řešení krize. Podle něj už kapitalismus ve své současné podobě není funkční.

osoba
--------------------
Společnost se mění a my se jí musíme přizpůsobit. Myslím, že kapitalismus už není to správné slovo, které ji popisuje, je to talentismus, protože kapitál už není ten hlavní zdroj, co rozhoduje, ale je to talent.

redaktor
--------------------
Cestu ke konferenčním centrům lemují nápisy ve sněhu. Davos totiž zažívá nejhustší sněžení za více než půl století. Jen přes noc nasněžilo několik desítek centimetrů. Nápisy hlásí, že kapitalismus zabíjí. Napsali je demonstranti, kteří tu pod luxusními hotely tak blízko ke konferenčním centrům jak dovolují bezpečnostní zátarasy, staví eskymáckou vesničku.

demonstrant
--------------------
Oni rozhodují, aniž by se ptali těch, které jejich rozhodnutí ovlivní a to podle mě nemá s demokracií nic společného.

redaktor
--------------------
Přednášek, workshopů a diskusí se bude účastnit zhruba 2600 delegátů ze 100 zemí světa. Mezi hlavními řečníky budou ředitelka MMF Cristine Lagardeová, americký ministr financí Thimothy Gardner nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Jediný pozvaný z Česka je ekonom, Tomáš Sedláček.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Téměř polovina z 1258 dotázaných ředitelů věří, že vývoj globální ekonomiky se bude zhoršovat i letos. Pouze 15 % z nich čeká zlepšení, ukázal to průzkum názorů generálních ředitelů, který představila společnost PricewaterhouseCoopers na Světovém ekonomickém fóru v Davosu a podrobně Jiří Moser z této společnosti. Dobrý večer, vítejte u nás. Pane řediteli, já když se na to podívám, tak 48 % ředitelů se budoucnosti obává. Myslí si, že ekonomika začne klesat. Na druhé straně 40 % šéfů si myslím, že právě ta jejich firma poroste, jak si to mám přebrat?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Těch 48 % si myslím, že je fakt, že tady panuje nejistota ohledně globálního ekonomického vývoje. Na druhou stranu ředitelé už prošli nebo podniky už prošly v minulosti krizí vlastně nedávno. Myslím, že tam se projevuje ta důvěra těch ředitelů, že jsou schopni tu nastávající krizi, pokud skutečně přijde, uřídit.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Vy to říkáte dobře, pokud skutečně přijde. Čím argumentují konkrétně pro ty jejich pesimistické prognózy, protože zatím se nic dramatického neděje, žádná čísla a nějakou velkou krizi nepotvrzují a ekonomové říkají, že pokud recese přijde, tak bude mělká, čili z čeho pramení ty jejich obavy?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Já bych řekl, že tam jsou dva faktory. Ten první je ten, že si musíme uvědomit, že ta krize, pardon, ten průzkum probíhal v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy vrcholily takové ty psychologické aspekty. Druhý aspekt si myslím, že je ten, že hodně do toho jestli ta krize nastane nebo jak bude vyřešena, mluví politici a to je vlastně nový faktor, který je vznášen poměrně dost velkou nejistotou.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
To, co je pro mě velice zajímavé je, že čeští ředitelé jsou ještě skeptičtější než je ve světě obvyklé. Ale to co jsem říkal pro tu globální ekonomiku, platí i pro tu českou. Navíc třeba minulý týden na jednání Svazu průmyslu a dopravy ředitelé vystupovali poměrně optimisticky, čili jsou ta jejich očekávání spíš jakoby virtuální psychologická věcná a podložená daty?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Pravda je, že česká ekonomika je velice stabilní, bankovní systém je velice stabilní. Já si to vysvětluje spíše tak, že česká ekonomika je extrémně závislá vlastně na německé ekonomice, potažmo na evropské ekonomice a v podstatě tady panuje další nejistota, protože čeští generální ředitelé nejsou schopni vlastně předpovídat, co se tam stane a nejsou schopni ani tu situaci ovládat. Já si myslím, že to je určitá nervozita o tom, jak to vlastně dopadne.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Předpovídat to není schopen asi nikdo v současné době, nicméně v té velké recesi 2008 a 2009, tak se už tehdy předpovídalo, že vlastně přijde jakási druhá vlna poklesu, čili ředitelé měli čas se na to připravit a jejich firmy by měly být odolnější. Vnímali jste to takto z toho průzkumu?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Pravdou je to, že to že krize může procházet takovým tím dvojitým W, tak skutečně tam ty obavy panovaly. Já myslím, že většina těch firem se naučila řídit náklady, předělala, řekněme své byznys modely. Já myslím, že do určité míry se na to připravili z toho vyplývá právě těch 40 % optimistů, že se jim podaří v letošním roce dosáhnout růstu, i když vlastně očekávají že může přijít ta recese.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pokud by se měly české firmy na něco zaměřit, tak většina ekonomů se shodne na tom, že to snaha expandovat z mimoevropských teritorií do nových lokalit. Jak se jim to daří?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Já bych se ještě vrátil k té globální, k tomu globálnímu průzkumu, protože tam se skutečně objevilo to téma expanze na nové trhy také. Nicméně 60% vlastně těch respondentů uvedlo, že se chce naopak zaměřit právě na ty svoje trhy, zákazníky, v tom českém průzkumu to vyšlo podobně. Tam skutečně se ukázalo, že firmy se chtějí zaměřit na zákazníky, na domácím trhu a ta expanze je skutečně něco, co na co by se měly zaměřit také. Zatím jsme hodně závislí na Německu, ale samozřejmě jsou firmy, které se začínají orientovat na Rusko, Čínu. A pravda je, že v tom globálním průzkumu, tam skutečně také vyšlo, že se firmy budou zaměřovat na ty země, z té oblasti BRIC, což je vlastně Brazílie, Rusko, Indie.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Já chápu, že firmy jsou tak trochu ve schizofrenní situaci, protože úplně přesně neví, co bude. Ty signály jsou jednou takové, podruhé úplně opačné, ale přece jen jak se staví k propouštění? Chystají se víc propouštět nebo budou vyčkávat, jak se situace vyvine?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Z těch průzkumů vyplývá, že skutečně ta vlna toho hlavního propouštění proběhla už spíše vlastně v minulém roce nebo v letech předtím. A naopak poměrně velké procento generálních ředitelů uvedlo, že bude naopak nabírat. Tady spíš vzniká nový problém nebo nový fenomén, že nejde o to jenom nabírat, ale jde o to nabírat ty správné lidi a tady právě přichází právě otázka talentu.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Díval jsem se do toho průzkumu, tak ono to není tak jednoduché. Paradoxně přitom, v jakém stavu je ten trh páce, tak firmy mají problém ty optimální pracovníky najít.

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Ukazuje se z těch odpovědí, že skutečně taková ta vrstva toho středního managementu, která by potom mohla být flexibilní a skutečně reagovat na nové tržní příležitosti, takže to skutečně chybí a tam firmy cítí, že skutečně je pálí pata.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Vyplývá z toho vašeho průzkumu ještě třeba nějaký nový trend, kterým se firmy snaží ustát tu nejistou ekonomickou situaci?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Já bych řekl, že kromě těch talentů, tak ten druhý trend, o kterém se hodně mluví, je inovace. A to inovace nejen ve smyslu nových produktů, ale je to otázka řekněme inovativní spolupráce se svými dodavateli, inovativní spolupráce anebo pochopení svých zákazníků, čili já bych řekl, že to téma inovací by se mělo objevovat čím dál tím častěji.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Jak si ředitelé myslí, kdybyste to měl všechno shrnout, jak to všechno dopadne, jak ta nejistota se překlopí na tu pozitivní nebo i tu negativní stranu?

Jiří MOSER, řídící partner, PricewaterhouseCoopers ČR
--------------------
Pokud my jsme se ptali i na to, jak to dopadne, řekněme v tom střednědobém horizontu, tak tam je skutečně optimismus, že to dopadne dobře a já tedy sám jsem optimista také.

Podporujme inteligentní a udržitelný růst - ale nejprve vyřešme krizi!
Prosperita | 23.1.2012 | Rubrika: K zamyšlení | Strana: 4 | autor: (tz)
Evropská komise publikovala v říjnu 2011 „kohezní balíček“ pro období po roce 2014. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR již přes rok se všemi aktéry diskutuje budoucí strategické zaměření evropských dotací. Nyní je na stole rámcová pozice ČR přímo k tomuto balíčku. Sladit zájmy všech aktérů nebude tak snadné - k naplnění cílů Mezinárodní strategie konkurenceschopnosti ČR totiž bude třeba dát zájmům některých subjektů přednost a jiné s omluvou odmítnout. Priority budou spočívat ve zlepšení fungování institucí, podpoře konkurenceschopnosti české ekonomiky a jejích regionů a zajištění udržitelnosti realizovaných projektů. Na evropské úrovni pak bude třeba Komisi a další instituce přesvědčit, že velkou část parametrů rozdělování dotací je efektivnější nastavovat na úrovni členského státu a že omezovat podporu podle velikosti subjektu (a ne přínosu k regionálnímu rozvoji) není správné. Hlavní výzva je ale nasnadě - nejprve je nutné přestat dělat věci „jako vždy“ a vyléčit Evropu z ekonomické, dluhové a institucionální krize.

Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal zdůraznil, že hlavním cílem kohezního balíčku je inteligentní, udržitelný a solidární růst, podpora konkurenceschopnosti a naplňování cílů strategie Evropa 2020. Michael Ralph, poradce generálního ředitele pro tematickou spolupráci z Generálního ředitelství Komise pro regionální rozvoj zdůraznil, že nový návrh přináší řadu novinek - zaměření na výsledky, stanovení výkonnostního rámce, podmíněnost ex-ante a makroekonomickou podmíněnost, 5% rezervu určenou pro nejvýkonnější regiony nebo povinnost členských států uzavřít s Komisí „partnerskou smlouvu“, která stanoví způsob využívání finančních prostředků.
První náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun zdůraznil, že ČR již podobu dalšího programovacího období diskutuje déle než rok. Základem je analýza výsledků z období 2004-2006 a z poločasu období 2007-2013. Vláda schválila na konci srpna souhrnné zaměření strukturální politiky s pěti prioritami - zvýšení konkurenceschopnosti, rozvoj páteřní infrastruktury, instituce, podpora sociálního začleňování a integrovaný rozvoj území. Cílem je využít evropské dotace také k naplňování národních strategických dokumentů jako je Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. „Členské státy ještě musí s Komisí důkladně prodiskutovat otázku flexibility alokovaných prostředků v rámci jednotlivých fondů, aby byla zajištěna maximální přidaná hodnota investic. Síla Evropy je v rozdílnosti a ne v prosazování jednotného řešení pro všechny,“ řekl D. Braun.
Poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák v rámci video vzkazu vyzval účastníky debaty k zasílání odůvodněných komentářů k návrhům Komise. „Finančních prostředků bude v období 2014-2020 relativně dost. Je ale potřeba, abychom společně hledali co nejlepší řešení pro ČR - třeba zjednodušit čerpání a zamyslet se nad počtem operačních programů,“ uvedl O. Vlasák.
Tajemník viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR) pro evropskou regulaci Jakub Vít z firmy Arcelor Mittal zdůraznil, že Česko je průmyslová země s velkým podílem velkých firem a na ně navázaného dodavatelského řetězce na HDP. Například hutnictví tvoří přímo jen 0,3 % HDP, ale na něj navázaný průmysl (zejména automobilový a stavebnictví) realizovaný z velké části malými a středními firmami představuje celkem 20 % HDP. Hlavním problémem pro český průmysl jsou příliš přísné podmínky pro ochranu životního prostředí, často nad rámec unijních povinností. ČR si na sebe bere přísnější pravidla, než většina jiných států. SPČR se zabýval modelováním ekonomických a finančních procesů. „Vložení jedné miliardy korun do českého průmyslu a energetiky přinese zlepšení ovzduší o 7 %. Stejná investice do elektromobility přinese zlepšení ovzduší o 25 %,“ zmínil J. Vít.
Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, představil pozici Asociace krajů. Asociace podporuje společná ustanovení pro všechny fondy, strategický přístup a naplňování principu partnerství. Problematické jsou podle Z. Semoráda ustanovení o tematické koncentraci, kdy Komise předurčuje regionům, do čeho investovat. Nutí je tak do jednotnosti a nepodporuje rozmanitost. V návrhu chybí krajům také podpora cestovního ruchu a velké problémy přinese změna způsobilosti DPH, tedy že DPH nebude uznatelným nákladem projektu.
Poradce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Šulc velice ocenil dosavadní průběh diskuzí o české pozici. Pokusil se odpovědět na otázku, zda návrh kohezní politiky reaguje na největší evropské výzvy - a odpověď byla nepříjemně negativní. EU má před sebou jen pár dní nebo týdnů na rozhodnutí o budoucnosti, díky ekonomické, dluhové a systémové krizi se podle Šulce řítí ke kolapsu. Podaří se to evropským lídrům změnit? „Většina obcí, regionů i průmyslových odvětví dlouhodobě žije v prostředí trvalého nedostatku peněz. Taková situace nevytváří moc dobré podmínky pro růst,“ uzavřel J. Šulc.
Debatu v Evropském domě uspořádalo 6. prosince 2011 Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a CEBRE - Českou podnikatelskou reprezentací při EU. V případě zájmu o více informací navštivte www.cebre.cz/cz/ docs/strukturalni-fondy nebo kontaktujte ředitele CEBRE Michala Kaderu (Michal. Kadera@cebre. cz nebo +32 2 2139 450).

Vláda váhá, zda od EU přijme dar
Právo | 26.1.2012 | Rubrika: Publicistika | Strana: 6 | autor: Petr Uhl |
I řekli loni v Bruselu úředníci Evropské komise Čechům: Můžete si vzít, paní a pánové, půjčku z Evropského investičního fondu ve výši 2,1 miliardy eur.
Půjčka bude tvořit patnáct procent investic do strukturálních projektů. První půl miliarda eur má jít do programu dopravní infrastruktury. Splácet budete za výhodných podmínek.
Těch zbylých 85 procent uhradí EU ze strukturálních fondů, řekli v Bruselu. Už se nemůžeme koukat na zanedbanost vašich silnic a železnic a na vaši vysokou nezaměstnanost. Za každé vydané euro tak získáte nejméně 5,7 eura z našeho „daru“ ve výši 14 miliard.
On to tedy není dar, ale plod solidarity v EU. A ani nepodaříli vám se vše vyčerpat, řekli v Bruselu, nebude ČR tratit. Část půjčky by se navíc splácela ještě s čerpáním, snížilo by to dluh a schodek v poměru k HDP. Chcete to?
No, nekupte jedno euro za 15 centů, když vám je navíc chtějí výhodně půjčit! Česká Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů proto usiluje v tripartitě o přijetí půjčky. Vládě předložila už začátkem prosince tento návrh, oživila by se jím ekonomika. V ČR se dále snižuje tempo růstu a kvůli škrtům jí hrozí omezení účasti v rozvojových programech plánovaných do roku 2020.
Lidé mají o kapitalismu a sociálním státu jiné představy než vláda, která propadla neoliberální ideologii, nadvládě bank a ratingových agentur.
Návrhy podnikatelů podporuje v tripartitě i Konfederace odborových svazů. Odbory potvrzují, že je správný odhad zaměstnavatelů, že díky operačním programům a navazujícím projektům by v následujících třech letech mohlo získat práci v ČR až 180 tisíc lidí.
To by zvedlo daňové výnosy a příspěvky na sociální zabezpečení. Zvýšilo by to spotřebu dříve nezaměstnaných. Klesl by objem dávek v nezaměstnanosti. Fond Evropské unie by mohl poskytovat i v České republice mikroúvěry, dělá to už v Nizozemsku a Belgii. Firmy do deseti zaměstnanců, bankami odmítané, mohou dostat půjčku až 25 tisíc eur.
Ministerstvo financí doručení návrhů po více než měsíci potvrdilo. Bude prý o nich jednat tripartita.
„Svůj názor ale nejprve sdělíme partnerům,“ řekl jeho mluvčí Zdroje strukturálních programů je však nutno začít čerpat v roce 2012 a 2013, i když je lze dočerpat i později. Není proto jedno, zda se projednání návrhů v tripartitě zdrží. Hrozí také, že se s pozdějším začátkem čerpání peníze nestačí dočerpat.
Není to v tom, že vláda váhá? Nechápe schvalování projektů v Bruselu a pak kontrolu, zda se peníze vynaložily správně, jako zasahování do suverenity vlády a parazitujících šizunků, na ni napojených?
Čeští podnikatelé se naštěstí neřídí neoliberálními bludy. Mám nápad, vpravdě inovační. Co takhle v tripartitě i ve vládě udělat ze zástupců podnikatelů a odborářů ministry a z ministrů naopak podnikatele a zaměstnance, případně i nezaměstnané s povinnou a neplacenou veřejnou službou?

Jak ovlivní dluhové problémy české firmy? Budou chtít od politiků činy a ne sliby...
Prosperita | 23.1.2012 | Rubrika: K zamyšlení | Strana: 4 | autor: Michal Kadera

Od evropského summitu v prosinci je ve světě makro financí a rozpočtů humbuk. Většina evropských států podpořila návrh předložený duem „Merkozy“, tedy německou kancléřkou a francouzským prezidentem. Britové si určitou vyšší míru suverenity na Unii dovolit mohou. Ale Češi? Která z politických stran má pravda a která ekonomická teorie je správná? Co nás v následujícím roce čeká?
Podle studie firmy Manpower nejsou vyhlídky na zaměstnanost úplně růžové. Asi 10 % českých zaměstnavatelů bude v nastávajícím roce propouštět. Aktuální průzkum mezi členy Hospodářské komory ČR hovoří dokonce o propouštění v pětině firem. Na druhou stranu zaznamenal tahoun našeho HDP, automobilový průmysl, 5% růst a Škoda Auto očekává nejvyšší počet prodaných vozů v historii. Jedno je tedy jasné - rok 2012 nebude snadný (na druhou stranu, který z posledních několika byl...) Očekávání našich firem ale podle mého názoru bude více směřovat vůči naší vládě a vůči evropským institucím.
Politici si v posledních letech zvykli přijímat jednu nerealistickou strategii za druhou. A že se je nepodařilo naplnit? To nevadí! Vždycky se povedlo najít nějaké politicky přijatelné vysvětlení, proč to nebylo možné. Současná dluhová krize ale ukazuje, že nerealistické cíle a neplnění závazků mají svoji cenu - a to dost vysokou. Ať už v podobě českého příspěvku na „euroval“ (89 miliard je opravdu hodně) nebo rizika snižování ratingu evropských zemí a útlumu ekonomiky.
Co tedy firmy čekají? Že se politici nebudou míchat do podnikání a zabrání přijímání nové nesmyslné regulace. Že se snižování administrativní zátěže stane skutečností. Nová metodika pro hodnocení dopadu RIA a převedení této agendy pod Úřad vlády ČR je dobrý začátek. Čekají, že po letech všemožných strategií se alespoň jednu povede naplnit. A můžeme si jen přát, aby to byla Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Firmy také doufají, že se vláda postaví čelem k hlavním problémům. Nejde přece až tolik o to, zda plán fiskální unie v Evropě omezuje naší suverenitu nebo ne. Je spíš o to, že nikdo (ani naše vláda) zatím nepřišel s lepším nápadem. Podnikatelé očekávají, že vláda bude o tak důležitých tématech rozhodovat, ne na základě politického klíče, ale na základě důkladné analýzy jednotlivých možností a jejich dopadu na občany, firmy a celou ČR a že tyto analýzy projedná alespoň se sociálními partnery. Myslím, že by bylo příjemné číst v novinách o schůzce Nečas - Sarkozy, na které by náš pan premiér říkal: „Tak hele, Nicola, ten Tvůj nápad by fungoval jenom za předpokladu X. Pak chceme být u toho. Proč tedy nezměníme parametry P a Q? Když zaručíme, že řešení Ř je konečné, rád Ti přispěji. Jinak s námi nepočítej...“ Také cítíte ten rozdíl?
Do roku 2012 si tedy můžeme přát, aby na sebe naši politici konečně vzali plnou odpovědnost, proměnily sliby v činy a nechali firmy dělat, co umí nejlépe - podnikat...
O autorovi| Michal Kadera, ředitel CEBRE (podporováno CzechTrade)

Cesta ven z krize českého trhu práce vede přes Národní soustavu povolání
Prosperita | 23.1.2012 | Rubrika: Pro vaše podnikání | Strana: 7 | autor: (red) |
Úřad práce ČR v říjnu 2011 evidoval více než 470 tisíc nezaměstnaných, zatímco mnoho firem marně hledá kvalifikované odborníky zejména v technických oborech.
Kritický nedostatek zaměstnanců v potřebné kvalitě a počtu představuje pro zaměstnavatele vážné ohrožení konkurenceschopnosti a podnikání. Český trh práce se dynamicky vyvíjí a rostou požadavky na lidský kapitál a jeho kvalitu. Zdejší vzdělávací systém zároveň nedokáže dostatečně rychle reagovat na zrychlující se technologický pokrok, produkuje absolventy nedostatečně kvalifikované a v oborech, které jsou pro potenciální zaměstnavatele málo využitelné. Stále více se ukazuje, že na trhu práce u nás až dosud chyběl ucelený systém, který by klasifikoval jednotlivá povolání, zprostředkovával potřeby a požadavky vzdělávacím institucím, a zároveň tak reflektoval požadavky zaměstnavatelů.
Řešení pro všechny hráče na trhu práce
Zaměstnavatelům, zaměstnancům i vzdělávacím institucím mohou nyní pomoci vzájemně provázané projekty Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. O maximální zapojení zaměstnavatelů do obou systémů se stará konsorcium Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a společnosti TREXIMA, spol. s r.o., které realizuje veřejné zakázky Národní soustava povolání (NSP II) a Národní soustava kvalifikací (NSK2), financované z fondů EU a státního rozpočtu ČR.
Národní soustava povolání (NSP) je otevřená databáze informací o potřebách trhu práce. Přináší aktuální, efektivní a flexibilní systém mapování potřeb trhu práce. Obsahuje informace o povoláních uplatnitelných na trhu práce a o požadovaných kompetencích. Slouží pro podnikovou praxi, pro poradenské služby a pro ovlivňování odborného vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé a jejím garantem je stát. V databázi uživatel nalezne vše, co potřebuje vědět o povoláních, například jejich pracovní náplň, požadovanou kvalifikaci, kompetence, potřebné odborné dovednosti a znalosti, údaje o mzdovém ohodnocení, volných místech a další.
„Hlavním přínosem projektu je nejen efektivní rozvoj lidských zdrojů v České republice, ale i aktivní ovlivňování vazeb mezi světem práce a vzdělavatelskou sférou prostřednictvím důraznějšího a širšího zapojení všech klíčových partnerů,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Hlavní odpovědnost na zaměstnavatelích
Nejpřesnější informace o potřebách trhu práce mají sami zaměstnavatelé, a proto jsou stěžejním aktérem Národní soustavy povolání - vytvářejí ji prostřednictvím tzv. sektorových rad. V rámci Národní soustavy povolání tak co nejpřesněji určují strukturu svých potřeb. „Požadavky zaměstnavatelů a jejich organizací nejpřesněji vystihují potřeby trhu práce, proto společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR aktivně hledají východiska a řešení za účelem vytváření celostátního ,zadání‘ pro vzdělavatele a aktéry trhu práce obecně,“ vysvětlil Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V současnosti je ustaveno 29 sektorových rad, které sdružují významné zástupce zaměstnavatelů, profesních organizací, vzdělavatelů a dalších odborníků na lidské zdroje a aktérů trhu práce v daném sektoru či odvětví. Tyto rady pokrývají již kompletně celé spektrum činností trhu práce České republiky a na jejich práci se nyní podílí více než 1000 odborníků. Díky zapojení do činnosti sektorových rad mají zaměstnavatelé možnost dlouhodobě ovlivňovat strukturu lidských zdrojů, a získat tak ve svém odvětví potřebně kvalifikované pracovníky, jichž je v mnoha oborech nyní citelný nedostatek. Vzdělavatelé i veřejnost pak získávají přesné informace o profesích skutečně uplatnitelných na trhu práce.
Jedním z důležitých úkolů vybraných sektorových rad je nyní podepsání tzv. sektorových dohod, což jsou „gentlemanské“ dohody mezi zaměstnavateli, veřejnou správou a dalšími důležitými hráči na trhu práce, které odhalují nedostatky na pracovním trhu v daném sektoru a navrhují postup pro jejich eliminaci. Sektorové dohody představují velmi efektivní nástroj pro ovlivňování trhu práce. Do konce ledna by měly být uzavřeny minimálně čtyři - pro oblasti vyhrazených zařízení; potravinářství; fitness a bezpečnosti a ochrany osob a majetku a bezpečnosti práce. Poté budou následovat sektorové dohody v oborech sklo, keramika a zpracování minerálů; strojírenství a doprava.
Bylo předáno již 17 tisíc certifikátů ve více než 250 oborech
Na Národní soustavu povolání (NSP) navazuje Národní soustava kvalifikací (NSK). Zatímco NSP poskytuje informace o povoláních a typových pracovních pozicích vyskytujících se na trhu práce, NSK popisuje, co je potřeba umět pro komplexní výkon povolání (úplná kvalifikace) anebo jeho části (profesní kvalifikace). V rámci NSK bylo uskutečněno již zhruba 17 tisíc zkoušek - nejvíce v oborech strážný, kominík a kuchař-číšník, přičemž jejich počet stále roste. Dosud se podařilo vytvořit kvalifikační standardy pro 250 dílčích kvalifikací, zejména v oblasti řemesel a služeb, od chovatele včel přes úklidového pracovníka, písmáka až po fotoreportéra. Do roku 2015, kdy realizace veřejné zakázky končí, by mělo být vytvořeno celkem 1100 kvalifikací, včetně vyšších úrovní, jako je např. finančnictví či technické profese.
Viceprezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr k tomu dodal: „Přestává platit, že v mladém věku člověk získal nějaké vzdělání - ať již středoškolské, nebo vysokoškolské, nebo dostal výuční list - a měl kvalifikaci na celý život. To již neodpovídá dnešní době, kdy rozvoj lidského poznání a vědeckotechnický pokrok přinášejí nové technologie, vznikají nové profese, zatímco jiné stále rychleji zanikají. Obě soustavy reflektují fakt, že o naší profesní úspěšnosti budou stále více rozhodovat aktivity v dalším vzdělávání.“ Výhody NSP a NSK · Zaměstnavatelé budou mít ve správný čas, na správném místě, správný počet správně kvalifikovaných zaměstnanců.
· Zaměstnanci budou lépe kvalifikovaní a snáze se uplatní na trhu práce - lépe si najdou místo.
· Adekvátnější, využitelnější a systematičtější vzdělávání zaměstnanců (celoživotní vzdělávání), snadnější, rychlejší a kvalitnější rekvalifikace stávajících zaměstnanců včetně lepší komunikace s Úřadem práce ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podporuje senátní úpravu zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, s kterou horní komora parlamentu poslala příslušný legislativní návrh zpět do poslanecké sněmovny. Senátní komplexní návrh odstraňuje alespoň nejkřiklavější nedostatky, které v souhrnu představují potenciální ekonomickou hrozbu.

Proto Svaz průmyslu a dopravy ČR apeluje na poslance, aby senátní úpravu zákona přijali.

„Senátní návrh snižuje neodůvodněně vysokou podporou biometanu z původních 4000Kč/MWh, což by mohlo zvýšit náklady pro daňové poplatníky – podobně jako u fotovoltaického boomu – v objemu 12 až 17 miliard korun ročně, na 1700Kč/MWh. Rovněž řeší věcné i technické nedostatky v oblasti povinného výkupu tepla z obnovitelných zdrojů. Zdaleka nejsme s návrhem zcela spokojeni, ale jde o kompromis, který alespoň částečně upravuje jinak naprosto nesmyslnou podobu zákona, jak ji původně přijala poslanecká sněmovna,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro energetiku, životní prostředí a evropskou regulaci.

Stávající systém státní podpory obnovitelných zdrojů Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě kritizuje. Jak totiž ukazují dosavadní výsledky, v podílu nákladů obnovitelných zdrojů energie k hrubému domácímu produktu na (právnickou a fyzickou) osobu zaujímá Česká republika zdaleka první místo v Evropské unii. V celkových číslech pak pouze přímé náklady obnovitelných zdrojů v letošním roce přesáhnou 22 miliard korun. Tento neblahý stav paradoxně přiznává i sama důvodová zpráva k návrhu zákona, podle níž stávající systém zatěžuje celkovou cenu za elektřinu a tím snižuje konkurenceschopnost průmyslu v ČR a koupěschopnost obyvatelstva.

„I vzhledem ke stávající makroekonomické situaci se dosavadní přístup státu k obnovitelným zdrojům energie dostal na mez únosnosti. Státní podpora v oblasti obnovitelných zdrojů energie by proto měla konečně začít naplňovat skutečný cíl – totiž prostřednictvím smysluplné, koncepční a víceúčelové pomoci posilovat energetickou efektivitu a soběstačnost, dostatek a stabilitu energetických zdrojů i přenosové soustavy ku prospěchu daňových poplatníků – občanů i firem,“ upozornil viceprezident Jan Rafaj.

„K nápravě máme zatím ještě čas i potřebné systémové nástroje. A v tomto smyslu je Svaz průmyslu a dopravy připraven ke spolupráci s orgány státní správy, pokud povede ke zmíněnému cíli,“ dodal Jan Rafaj.

Dokument informuje o česko-iráckém podnikatelském fóru, které se uskutečnilo dne 23. ledna 2012 v Praze. Cílem bylo především prohloubení obchodních vztahů. Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Irákem v posledních letech dynamicky narostl a dosahuje hodnot kolem sta milionů dolarů ročně. Jen do listopadu 2011 dosáhl bezmála 80 milionů dolarů.

Podnikatelské fórum zahájil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba: „Jednání chci využít k podpoře českých firemních zájmů na iráckém trhu. Perspektivy jsou otevřené zejména v oblastech rekonstrukce a budování nových rafinérských kapacit, v dodávkách strojního zařízení pro rozvoj neropné části irácké ekonomiky, v dodávkách dopravních strojů a zařízení, v oblasti vodního hospodářství a také ve spolupráci v obranném průmyslu,“ uvedl ministr Kuba.

„Návštěva je pokračováním našich mnohaletých aktivit, které napomáhají prosazení českých společností na iráckém trhu. Navazuje na oficiální návštěvu předsedy vlády Petra Nečase v Iráku v roce 2011 a na úsilí Svazu, resortů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v předchozích letech formou účastí na veletrzích v Iráku, podnikatelských misí, školení iráckých specialistů a založení Česko-irácké podnikatelské rady,“ uvedla Dagmar Kuchtová, zástupkyně generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle ní zájem o irácký trh je mezi našimi firmami značný. Její slova potvrzuje i vysoká účast devíti desítek podnikatelů na zmíněném Fóru. České podnikatele na něm vyzval k aktivitě v Irácké republice místopředseda tamní vlády.

„Uvítáme to, aby se české firmy aktivně zapojily do budování našeho hospodářství. Nyní je čas naše přátelské vztahy přeměnit do konkrétních projektů,“ uvedl Hussain Al-Shahrestani. Na jeho slova reagoval ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba. „Irácká strana vyjádřila zájem o častější setkávání. Chtěl bych na to reagovat naší návštěvou v průběhu května nebo června, jejíž součástí by byla podnikatelská mise,“ uvedl Martin Kuba. Zájem o účast v ní projevili někteří na fóru přítomní podnikatelé, kteří zastupovali zejména oblast energetiky, strojírenství, zejména těžké, těžební a chemický průmysl, dopravu, vodohospodářství, zbrojní průmysl a další odvětví. Právě tyto sektory a některé další jsou i pro iráckou stranu prioritní.

Ministr průmyslu a nerostných zdrojů Irácké republiky Ahmed Naser Deli Al-Karboli poukázal na ohromné zdroje, jimiž Irák disponuje. „České firmy by se mohly účastnit obnovy země i transformaci státního sektoru,“ poznamenal irácký ministr.

Úřadující předseda Národní investiční komise při úřadu vlády Irácké republiky pan Sami Al-Araji poukázal na některé příležitosti pro naše firmy. Zmínil zejména oblast energetiky. „Spotřeba elektřiny roste ročně o 15 %, na což musíme reagovat výstavbou nových kapacit. Do roku 2015 by se výroba elektřiny měla zvednout ze současných 7,5 tisíce MW na 20 tisíc,“ uvedl Sami Al-Araji. Rekonstruováno má být 12 elektráren a postaveno 19 nových elektráren.

Irák má velké plány ve zdravotnictví, ve výstavbě nemocnic a poliklinik a také bytů. Stavět se mají nové školy. Nedostatečná je kapacita a kvalita dopravní infrastruktury, chybí mosty, letiště, přístavy.

Velkolepé záměry má Irák při budování těžebního průmyslu. V současné době těží kolem tří milionů barelů denně, do roku 2014 chce těžbu zdvojnásobit. Podobné plány má s těžbou zemního plynu. Řada projektů se týká i budování telekomunikací. „Budeme se snažit maximálně usnadnit podnikání,“ slíbil místopředseda vlády Hussain Al-Shahrestani.

Zástupci českých firem měli možnost sejít se s iráckými hosty v rámci třech diskuzních panelů:těžba, zpracování ropy a energetikaprůmyslová výrobainvestiční pobídky, přičemž největší zájem byl o první panel.

„Věřím, že české firmy mají velký potenciál v masívním rekonstrukčním úsilí v oblasti infrastruktury a v ambiciózních rozvojových plánech iráckých orgánů uspět. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s dalšími resorty je v tom bude plně podporovat,“ ujistil náměstek ministra průmyslu a obchodu pro zahraniční obchod Milan Hovorka. „České firmy měly možnost na tomto setkání jednat o rozpracovaných projektech v oblasti petrochemického a chemického průmyslu, energetiky, dopravní a zemědělské techniky, strojírenství, vodohospodářství, územního plánování, obrany a bezpečnosti,“ poznamenala Dagmar Kuchtová.

Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Irákem v posledních letech dynamicky narostl a dosahuje hodnot kolem sta milionů dolarů ročně. Jen do listopadu 2011 dosáhl bezmála 80 milionů dolarů. Český vývoz do Iráku přitom výrazně překračuje dovoz ze země.

Fórum společně zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v souvislosti s návštěvou irácké vládní a byznysové delegace. Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR šlo o další akci podpory exportu a investic v této zemi, které se intenzivně věnuje od roku 2003.Přehled aktivit SP ČR v Iráku v letech 2003–2012V roce 2003 se SP ČR podílel na výběru expertů pro působení při CPA v l. 2003 a 2004V rámci programu Transformační pomoc ČR Iráku SP ČR realizoval ve spolupráci a za podpory MZV a MPO projekty školení iráckých resp. kurdských expertů v ČR a Iráku, včetně zástupců iráckých a kurdských ministerstev, obchodních komor a firem.SP ČR organizoval celkem 5 podnikatelských misí do Iráku doprovázejících představitele MPO a MZVSP ČR se podílel na přijetí celkem 8 podnikatelských misí z Iráku, dále průběžně přijímá představitele irácké a kurdské politické reprezentace, podílí se na organizaci jejich programu jednáníSP ČR v l. 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009 zajišťoval oficiální stánek ČR na „Erbíl International Fair“ a v l. 2006, 2007 a 2008 na „Sulaymanya International Exhibition“.V listopadu 2007 byla podepsána dohoda SP ČR s Kurdskou federací obchodních a průmyslových komor o vzájemné spolupráciV listopadu 2007 SP ČR vyslal díky podpoře MZV a MPO do Erbílu 1 experta pro pomoc kurdskému ministerstvu energetiky - KRG/MoE a 1 experta pro pomoc OPK v Erbílu, Dohuku a SulaymanyiV listopadu 2007 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi SP ČR a ZU Bagdád pro r. 2008 obsahující seznam společných akcí v teritoriuV říjnu 2008 byla založena Česko-kurdská podnikatelská radaPrezentace možností a zájmů členských společností SP v říjnu v Erbílu (říjen 2010)podepsání dohody o porozumění mezi Iráckou obchodní komorou a Svazem průmyslu České republiky (SP ČR) září 2010podepsání dohody o založení Českou-irácké obchodní rady mezi Iráckou obchodní komorou a Svazem průmyslu České republiky (SP ČR) září 2010Organizování podnikatelské mise do Iráku ve dnech 23.–24. 5. 2011, provázející českého premiéra Petra Nečase, ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, ministra obrany Alexandra Vondru. Organizování byznysového fóra za účasti 250 představitelů iráckých firem.Organizování česko-iráckého podnikatelského fóra 23. ledna 2012 v Praze u příležitosti návštěvy místopředsedy irácké vlády pro energetiku pana Hussain Al-Shahrestani, ministra průmyslu a nerostných zdrojů Irácké republiky pana Ahmed Naser Deli Al-Karboli a úřadujícího předsedy Národní investiční komise při úřadu vlády Irácké republiky pana Sami Al-Araji v České republice. Fóra se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Zpět

Výběr z monitoringu médií 26.1.2012

Svaz je zřizovatelem

Podpora exportu