Výběr z monitoringu médií 26.8.2010

Průmysl se děsí drahé elektřiny. Je nám líto, říká vláda
Hospodářské noviny | 26.8.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Zuzana Kubátová
Nečas: Hrozí citelné dopady, ale nelze s tím nic dělat.
Boom solárních elektráren zdraží proud až o pětinu.

Čeští průmyslníci počítají ztráty, které jim hrozí kvůli očekávanému silnému růstu cen elektřiny.
„Stát to musí řešit, jinak tu mnoho podniků nezůstane. Ať se politici jedou podívat do Číny, jak se to dělá,“ prohlašuje šéf strojírenské firmy Brano Group Pavel Juříček – jeden z těch, kteří se nechtějí se zdražením smířit. Ceny mají růst kvůli dotacím solárních elektráren, kterých jen od začátku roku přibylo v Česku přes 3500. „Musím s právníky zjistit, zda je možné vymáhat státem slíbenou podporu obnovitelných zdrojů na firmách,“ řekl HN šéf pražského dopravního podniku Martin Dvořák.
Podle odhadů ministerstva průmyslu vzroste od ledna poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie z dnešních 166 na 700 korun za megawatthodinu elektřiny. Pokud by se ostatní položky neměnily, cena elektřiny pro domácnosti by od ledna stoupla o 15 procent a pro firmy o 19 procent.
Ministři průmyslu, financí i práce a sociálních věcí, jichž se HN včera ptaly na dopad cenového skoku, odpovídali téměř shodně: Je to velké sociální riziko i ekonomický problém, ale nelze nic dělat.
„Pokud by se prognóza naplnila, znamenalo by to citelné dopady na domácnosti i firmy,“ souhlasí Petr Nečas. „Vláda ale nemá téměř žádnou možnost zdražení ovlivnit,“ dodává premiér.
„Dávno jsme na to riziko upozorňovali. Ale nebudeme stávkovat, nejsme odboráři,“ reagoval včera prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.



Zaměstnanecké benefity jsou symbolem úspěchu
Revue Sondy | 26.8.2010 strana: 26 | autor: Petr KOLEV
Jednou z významných odlišností mezi podniky je jejich firemní kultura. Jde o program důvěry, vyjádřený nepsaným
heslem „firma lidí pro lidi“. Zaměstnavatelům k naplňování tohoto
programu výrazně pomáhají i zaměstnanecké benefity. Stručně vyjádřeno, benefity dělají zaměstnancům radost, nezřídka větší než samotná mzda.
Renomované průzkumy potvrzují, že množství a repertoár benefitů představují pro Čechy i symbol úspěchu a prestiže jejich zaměstnání.

Benefity jsou důležité i pro zaměstnavatele. Pomáhají jim stabilizovat personální obsazení ve firmě a omezit nebo zastavit fluktuaci zaměstnanců. Dosavadní průzkumy a analýzy potvrzují, že daňově zvýhodněné benefity jsou motivací pro zaměstnance, významným pobídkovým nástrojem pro zaměstnavatele a v konečném důsledku i pro státní kasu. Poskytovat benefity si mohou dovolit pouze prosperující firmy s dobře placenými zaměstnanci.
Přes všechna potvrzená pozitiva mají benefity i své odpůrce. Jsou to globální finanční a ekonomická krize a ministr financí Miroslav Kalousek, který benefitům vyhlásil osobní válku. Zatvrzelý odpor vůči benefitům zdůvodňuje argumenty, že daňové zvýhodňování benefitů je nesystémové a odporuje neoliberálním poučkám nebo že benefity protežují jednu sociální skupinu obyvatel vůči ostatním. V obou případech se Kalousek mýlí. Benefity dostává sociální skupina čtyř milionů zaměstnanců, která vytváří hmotné i nehmotné bohatství této země a tedy i firemní zisky a zároveň je nejdisciplinovanějším plátcem daní v této zemi.

Krize jim nepřeje
Globální krize má dopady i na benefity. Podle únorového průzkumu společnosti Merces.cz zaměstnavatelé v roce 2009 razantně omezili všechny benefity. Například dovolenou nad rámec zákoníku práce mohlo loni využívat zhruba o třetinu méně zaměstnanců než v roce 2008. Podobný podíl zaměstnanců přišel v průběhu roku o nápoje na pracovišti a o příspěvek na penzijní připojištění. Podle průzkumu v Česku už neexistuje benefit, který by dostávala alespoň třetina zaměstnanců, zatímco v roce 2008 bylo takových benefitů pět. Zkušenosti stravenkových firem však tyto údaje plně nepotvrdily a z kolektivního vyjednávání vyplývá, že tam, kde působí odbory, se benefity stále drží.

Podniky si polepšily a k výhodám se vracejí
S lepšící se hospodářskou situací se české firmy vracejí k zaměstnaneckým výhodám, svým lidem je nabízí 95 % firem.
To je hlavní poznatek z červnového výzkumu zaměstnaneckých benefitů, který realizovala globální finanční instituce ING, jež nabízí služby v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a správy aktiv ve více než 40 zemích světa. Letos ING při výzkumu poprvé spojila síly se Svazem průmyslu a dopravy ČR, který je největším zaměstnavatelským svazem v ČR. Členy svazu je 1600 firem, které mají 600 000 zaměstnanců. Díky tomu se podařilo oslovit více firem. Výzkumu se zúčastnilo 173 společností z České republiky.

Stravenky stále nejoblíbenější
Průzkum potvrdil, že zatímco poskytování daňově znevýhodněných benefitů stagnuje, firmy investují do jejich daňově zvýhodněných protějšků. Svým zaměstnancům je poskytuje 95 % oslovených společností.
V průměru tyto společnosti nabízejí tři takovéto benefity. A jaké je pořadí? Mezi nejoblíbenější benefity patří stravenky (75 %), vzdělávání (70 %), penzijní připojištění (60 %) a životní pojištění (39 %). Patří sem ještě očkování proti chřipce (24 %), příspěvek na dovolenou (20 %) a příspěvek na cestování (14 %). Pokud se podíváme na změny, ke kterým došlo v daňově zvýhodněných benefitech, zjistíme, že nejdynamičtěji rostoucím benefitem je vzdělávání, následované příspěvky na životní a penzijní připojištění.
Daňově znevýhodněné benefity nabízí svým zaměstnancům 95 % společností. V průměru firmy poskytují pět takovýchto benefitů. Mobilní telefon dává svým zaměstnancům 80 % společností, služební automobil 75 %. I zde je ve velké míře zastoupeno vzdělávání zaměstnanců (64 % společností). K těmto benefitům patří ještě pitný režim, 13. plat, věcné dary, sport, zaměstnanecké půjčky, zdraví, flexi poukázky atd.
Pro ocenění výkonnosti svých zaměstnanců a stabilizaci ve firmě poskytují společnosti řadu dalších motivačních daňově neznevýhodněných benefitů. Například nadstandardní zdravotní péči, závodní stravování, dětskou rekreaci, možnost za paušál koupit celoroční jízdenku MHD apod.

Bez stravenek by restaurace a jídelny těžko přežívaly
Průzkum potvrdil, že firmy na zlepšení své ekonomické situace reagují ve většině případů navýšením nabídky daňově neznevýhodněných benefitů. Existuje však pouze jeden daňově zvýhodněný benefit, na jehož poskytování má ekonomická situace společnosti jen malý vliv. Jsou to stravenky.
Proto si mohou stravenky dovolit i malé a střední firmy. Často je to jediný benefit, který jsou schopny omezenému počtu lidí nabídnout. Nelze se potom divit, že tyto firmy i zaměstnanci odmítají nápad ministra Kalouska převést i stravenky na daňově neznevýhodněný benefit. Mělo by to dalekosáhlé důsledky a státní kase by to skoro nic neušetřilo. Doplatili by na to nejen zaměstnanci, ale například i podnikatelé provozující restaurace a jídelny. „Stravenky se zásadním způsobem podílejí na příjmu restaurací, v některých podnicích tvoří až 50 % tržeb,“ řekl Sondám generální sekretář Asociace hotelů a restaurací Ing. Václav Stárek. Podle průzkumu veřejného mínění společnosti GFK téměř osmimiliardový pokles tržeb očekává s koncem podpory stravenek i 20 000 tuzemských restaurací. Jaké by to mělo dopady na zaměstnanost v pohostinství, nelze domyslet. Podle Stárka pouze zvýšení sazeb DPH pro pohostinská zařízení vedlo k poklesu tržeb a způsobilo, že dnes je zaměstnanost v pohostinství na nejnižší úrovni za posledních sedm let. Zrušení daňového zvýhodnění stravenek by mělo na podnikatele i zaměstnance v pohostinství likvidační dopad.
Ředitel ING Employee benefits ČR Jiří Bešťák k rušení daňového zvýhodnění benefitů Sondám sdělil: „S horšícími se celosvětovými ekonomickými podmínkami stoupal zájem o pojistné produkty. Kromě toho, že jejich podporou učily firmy své zaměstnance odpovědnosti k budoucnosti, fungovaly spolehlivě příspěvky na pojištění i jako motivace v době, kdy zvyšování mezd a platů nebylo na pořadu dne. Zaměstnavatelé si tak zvykli tyto benefity vnímat jako zajímavou motivaci pro své zaměstnance a z nabídky je nevyřazují ani nyní. Pokud by ministerstvo financí zrušilo daňové zvýhodnění těchto benefitů, jejich poskytovatelé by museli nabídku produktů přehodnotit.“ „Podobné průzkumy jako tento, na kterém se podílel i náš svaz, jsou zásadní pro zjištění stavu využívání zaměstnaneckých benefitů. Chystá se řada nezbytných reforem a kroky k ozdravění veřejných financí, což ve vztahu k daňově zvýhodněným benefitům povede k bouřlivým diskusím,“ uvedl Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Konkrétnější názor na problém, zda benefity ano či ne, Sondám sdělil viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Ing. Oldřich Svoboda: „Benefity jsou pozitivním přínosem jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, kteří je využívají jako motivační a stabilizační prvek ve svých firmách. Potvrdilo se to například v kolínské automobilce TPCA, kde teprve firemní benefity a mzdová opatření skoncovaly s vysokou fluktuací pracovníků.“ „Skutečnost, že s lepšící se hospodářskou situací se české podniky vracejí k zaměstnaneckým výhodám a svým zaměstnancům je nabízí 95 % firem, svědčí zaprvé o tom, že pro podnikatele jsou benefity důležitým nástrojem pro motivaci zaměstnanců, a zadruhé o tom, že podnikatelé a zaměstnavatelé jsou prozíravější než někteří top politici, kteří by chtěli benefity zlikvidovat. Pokud by vláda premiéra Nečase zrušila daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů včetně stravenek, stala by se Česká republika první vyspělou členskou zemí v EU, která by lidem sebrala i benefity. A tím by se Česko vrátilo k rozvojovým zemím,“ uvedl pro Revue Sondy předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Financování vědy
ČRo Rádio Česko | 25.8.2010 | 15:35 | pořad: Studio Česko
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Akademie věd by měla v příštím roce přijít o čtvrt miliardy korun ze státního rozpočtu. To je ale méně, dalo by se říct výrazně méně než v původním návrhu. Nejen tato zpráva, která může ovlivnit fungování českých vědeckých pracovišť, nás podnítila k následující debatě. Budeme mluvit o financování vědy a výzkumu v České republice. Pořadem vás provede a dobrý poslech přeje Martina Mašková. A ve studiu se mnou usedli jednak Jiří Drahoš, předseda Akademie věd, dobrý den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak Vladimír Haasz, to je místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jde o radu vládní. Dobrý den i vám.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Dobré odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Drahoši, mladí vědci, kteří protestovali, nejen tedy mladí, ale hlavně mladí vědci, kteří protestovali proti záměru krátit státní finance pro Akademii věd, nazvali svou platformu Věda žije. Vypadá to, soudě z toho, co jsem před chvílí řekla, menší škrty, že přežije?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem si jistý, že česká věda přežije, Akademie věd také. Když mluvíte o menších škrtech, ono to na první pohled vypadá, že přijdeme jenom o 250 milionů korun. Já to považuji za velmi špatný signál i toto, protože Akademie věd s tou redukcí, která ji čeká, čekala v letošním roce, pokud se skutečně splní tato plošná redukce navrhovaná předsednictvem současné Rady pro výzkum a vývoj, pak budeme chudší oproti roku 2009 skoro o 20 procent. To už je značná částka. Čili já zdůrazňuji, skoro pětina rozpočtů oproti roku 2009 v roce 2011 bude mít akademie méně, pokud dojde k těm plošným škrtům. Já doufám stále, že ne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Haaszi, slyšeli jsme slovo plošná redukce, plošné škrty. Sdílíte vlastně tyhle obavy vašeho spoludebatéra? Já jsem pochopila, že předchozí vláda Jana Fischera chtěla akademii vzít mnohem víc, nejdřív miliardu, pak jen polovinu. Teď kabinet místo miliardy až 10 tisíc zřejmě ubere jen čtvrt miliardy. Takže máme to vnímat tak jako určité pochopení těch argumentů akademiků?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Ono je to trošku komplikovanější samozřejmě, protože právě vláda premiéra Fischera v minulém roce na základě nebo i v souvislosti, abych řekl to korektně, s protesty právě Akademie věd částečně navýšila rozpočet Akademie věd na rok 2010. Takže to je jedna stránka věci. Druhá věc je, jestli jde o plošné škrty nebo jakým způsobem řešit změnu původního návrhu rozpočtu, protože ten byl zhruba o 1,2 miliardy větší. V mezirezortním připomínkovém řízení ministerstvo financí a později vláda trvaly na tom, aby původní návrh odpovídal roku 2010, to znamená o 1,2 miliardy snížit původní návrh rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo v té krátké době, která k tomu byla, najít selektivní řešení, takové, které by mohlo být projednáno se všemi poskytovateli včas a tak dále, aby skutečně po tomto vláda mohla v rozumném čase taky schválit, byl navržen plošné snížení zhruba o těch 4,5 procenta.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že skutečně jenom časové důvody vás, radu vedly k téhle té změně, že škrty budou menší?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Škrty ne, že budou menší, ty celkové škrty jsou...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro akademii určitě.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
...celkové stejné, ale návrh v podstatě rozpočtu původní, to znamená o těch 1,2 miliardy větší, ten zachovával, pokud vím, v podstatě Akademii na stejné úrovni jako v roce 2010, u ostatních tam díky tomu byl nárůst.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy pocházíte se sektoru vysokých škol. Jak ovlivní ten přece jen také určitý úbytek z rozpočtu jejich fungování?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, v podstatě ten úbytek je stejný. Taky je to těch zhruba 4,5 procenta. Je tam, ale ještě samozřejmě máme další problémy, protože v oblasti vzdělávací činnosti u vysokých škol to vypadá v současné době na 10 procent.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam jde o to, že ministr školství Josef Dobeš chce ještě v kapitole rozpočtu na výzkumu škrtnout 300 milionů nebo máte na mysli ještě něco jiného?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
V příštím roce?

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě letos, v příštím roce, kolik to bude v příštím roce ještě nevíme, ještě letos.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Snížení v oblasti vysokých škol či vázání rozpočtu v oblasti vysokých škol a vědy a výzkumu je jedna miliarda na ministerstvu školství s tím, že na vzdělávací činnost je to zhruba 300 milionů, pokud vím, 200 milionů v rámci investic pro vlastní vysoké školy a zbytek se týká výzkumu a vývoje. Samozřejmě mezinárodních programů a podobně.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Drahoši, ty debaty o vlastně rozdělení peněz na výzkum a vývoj se místy jevily jako soupeření Akademie věd a vysokých škol o finanční zdroje. Je, nebo byla to zdravá konkurence, nebo spíš dusí výzkum v Česku?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že nešlo o soupeření Akademie věd a vysokých škol. Já tady s řadou argumentů, které uvedl profesor Haasz, nemohu souhlasit. Minulá vláda nenavýšila rozpočet akademie o 500 milionů, ale snížila ho jenom o 500 milionů. Za druhé nesouhlasím s tím, co říká profesor Haasz, pokud jde o redukci, tu plošnou redukci. S prominutím, plošnou redukci může udělat i cvičený lachtan v cirkuse. Není pravda, také nemohu souhlasit s tím, že by nebyly jiné varianty na stole. Byla na stole selektivní redukce. Předsednictvo rady většinově tuto selektivní redukci odmítlo.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to mělo být, prosím vás, selektivní redukce?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Selektivní redukce měla být redukce na jenom pro některé kapitoly rozpočtu na vědu a výzkum, které v minulosti a v současné době velice silně narůstají a z mého pohledu nezdůvodněně. Například kapitola ministerstva průmyslu a obchodu. To znamená, byl na stole návrh, aby se tato kapitola, o jejichž výsledcích se taky ve vědecké veřejnosti diskutuje s některými specielními projekty typu akustické naslouchadlo za 79 milionů korun tak, aby se tento rozpočet snížil. Toto předsednictvo současné rady většinově a profesor Haasz také odmítlo a zvolilo tu nejjednodušší a z mého pohledu nejhorší variantu plošného snížení. Když některým ubereme v průběhu a jiným přidáme a pak jim všem plošně snížíme, kdo na tom prodělá nejvíc, ten, kdo dostane nejdřív ubráno, a to je Akademie věd. Rozpočet vysokých škol na vědu a výzkum, a já jim velice fandím, v letech 2009 až 11 narůstá, to znamená, tam jakákoli plošná redukce není tak bolestivá. Mluvíme o vědě a výzkumu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Původně se, teď se zeptám opět pana profesore Haasze, počítalo s tím, že o větší část prostředků na vědu by se mělo soutěžit. Tenhle princip zůstává, nebo je vlastně trošičku už jiný, než, než měl být?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Než vám odpovím, já bych chtěl jenom k tomu dodat, že v tom návrhu nebylo jenom ministerstvo průmyslu a obchodu, ale bylo tam i krácení zhruba o 500 milionů u ministerstva školství. To za prvé. A za druhé, v podstatě byla to shoda, byl to konsensus celého předsednictva, nikoli většinový názor.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď prosím k tomu námětu, na který jsem se ptala, to znamená soutěžení o větší část prostředků na vědu, protože i tomu, pokud se pamatuji, akademie se více bránila.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Prosím vás, tam jde o jisté proporce nebo jak vypadaly proporce mezi institucionálním a účelovým výdajem. Mám tady pár čísel. V roce 2005 ten poměr byl institucionální, to znamená, nemusíme soutěžit. A účelové, zhruba 51:49 procentům, čili vyrovnané. 2007 se to obrátilo a zase kolem těch 50 procent. A v roce 2010 institucionální prostředky ku prostředkům účelovým byly zhruba 54 procent ku 46. Tak jak je teď navržen rozpočet, mělo by to být zase zpátky zhruba u těch 51:49.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vám vyhovuje, nebo ne, pane profesore Drahoši?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já nesouhlasím s tím, že akademii by se nelíbilo účelové financování. My jsme velmi úspěšní v soutěžení o granty, ale bez solidního institucionálního zajištění nemůžete o žádné granty soutěžit. A mimochodem, rozpočet Grantové agentury České republiky sice narůstá, protože se likviduje a ruší Grantová agentura Akademie věd, ale narůstá z našeho pohledu málo, daleko víc narůstá podpora toho firemního výzkumu. To je to, co my kritizujeme. A mimochodem, současná situace v Grantové agentuře České republiky je taková, že uspěje zhruba 10 procent projektů. Kdo bude financovat ty ostatní? To je už jenom smetánka z té smetany, a to není snad účelem Grantové agentury. Takže já kritizuju příliš malý nárůst Grantové agentury České republiky v neprospěch jiných, jiných zdrojů účelového financování, třeba zmíněného ministerstva průmyslu a obchodu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem měla na mysli zase spíš třeba Technologickou agenturu, která vlastně se měla starat o tu oblast aplikovaného výzkumu. Tam ta vlastně přijde taky o těch 4,5 procenta, pokud vím, protože všechny ty instituce o ně přijdou. Ale tam v zásadě asi nejste v rozporu s radou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, ne. Technologická agentura má mít na příští rok zhruba 800 milionů korun, a to se vlastně přičítá, to je podpora průmyslového aplikovaného výzkumu, čili to se přičítá k tomu, co má ministerstvo průmyslu a obchodu. Takže když tyto dvě částky sečtete, tak i když jim vemete 4,5 procenta nebo 5 procenta, je to, je to pořád zanedbatelná redukce oproti velkému nárůstu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, dnes je mým hostem spolu s Vladimírem Haaszem, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, což je rada vládní, která tedy radí kabinetu Petra Nečase. Ještě doplním, že posloucháte Studio Česko a u mikrofonu je Martina Mašková. Páni profesoři, a teď vlastně se obrátím na vás oba, víme, že čeští vědci mohou čerpat v těch letech, která už běží a která budou následovat, celkem až 6,5 miliardy z evropských strukturálních fondů. Pro jaké obory to, otázka nejdřív pro profesora Haasze z Rady pro výzkum, vývoj a inovace, pro jaké obory to z vašeho pohledu bude znamenat největší přínos?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, já se domnívám, že jak pro přírodovědné obory, tak pro technické obory, protože zejména ta Centra excelence v té prioritní ose jedna, které připravují dohromady právě ústavy Akademie věd a vysoké školy, ty by měly opravdu být krokem, velkým krokem vpřed v oblasti zejména infrastruktury pro další rozvoj v oblastech biotechnologií, fyzikálního výzkumu, výzkumu částic, laserové techniky a podobně.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom doplním, že mimo jiné ministerstvo školství schválilo nedávno dotace z programu Výzkum a vývoj pro inovace pro 3 univerzity, to se týkalo Olomouce, Českých Budějovic a Vysokého učení technického v Brně, které dostanou celkem přes miliardu. Na laika to působí jako vlastně poměrně velký příspěvek, vysoká částka. Jsou to důležité investice do chodu vysokých škol?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Teď nevím přesně, o jakém typu dotací mluvíte, protože zřejmě...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvím o dotaci z programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Zřejmě se jedná o projekty, na kterých spolupracuje tedy jak tyto vysoké školy, jednotlivé univerzity, tak tedy i ústavy akademie a jedná se o kofinancování právě těch projektů, které jsou financovány z projektů Evropské unie.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Já jenom pro příklad řeknu, že olomoucká univerzita...

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Přesná čísla nevím.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Univerzita Palackého se má zabývat v tom výzkumném centru nanočásticemi, pak třeba příklad Jihočeské univerzity, tam má vzniknout Centrum rybářství a molekulární biologie, jenom tak pro zajímavost, abychom dokreslili tu naši debatu, tak tam se má zavádět nová technologie výroby kaviáru například.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tam, tam srovnáváme ale dvě odlišné úrovně, jedno je z tý prioritní osy, kde se jedná opravdu o Centra excelence, to druhé je z prioritní osy dvě, které by už mělo být spíš posunuto k aplikovanému výzkumu.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně jde prostě obecně o to, jak může ovlivnit, jak mohou ovlivnit ty evropské peníze, evropské fondy podobu českého výzkumu? Jak podle vás, pane profesore Haaszi.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Samozřejmě kladně, protože tady je k dispozici nebo bude k dispozici infrastruktura taková, s kterou se teď seznamujeme na špičkových zahraničních pracovištích. Doufám, že se to povede.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Drahoši, jak z těch evropských prostředků profituje Akademie věd, myslím, jestli byste uvedl třeba příklady nějakých pracovišť, pro které je to zvlášť významné.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak z nedávné doby je to projekt CzechGlobe na výzkum ekologie, všech aspektů ekologie, krajiny, enviromentální aspekty, Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd, Akademie věd má ve hře další želízka samozřejmě jak v těch menších projektech, tak v těch Centrech excelence, projekt extrémního laseru ELI nebo projekt společně s Karlovou univerzitou, projekt BIOCEV, Biomedicinské výzkumné centrum. Takže máme toho ve hře dost, ale vy jste se ptala, jak to ovlivní scénu našeho výzkumu. Ovlivní to nesporně velice. To, co je z mého pohledu problematické, je, že z tohoto programu je prakticky vyloučena Praha, to není nic proti kolegům z venkova, ale přece jenom ty hlavní investice tečou mimo Prahu a v Praze je drtivá většina klíčových univerzit, klíčových ústavů výzkumných, takže tam vidím problém. Já přeji kolegům z univerzit mimopražských, i z ústavů mimopražských, i ten projekt CzechGlobe je vlastně situován mimo Prahu, ale považuji za fatální chybu, že Praha je z tohoto programu vyloučena.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebudou přece jenom liché ty obavy z nedostatku financí pro vaše pracoviště, akademická pracoviště, pokud tečou do české vědy a výzkumu miliardy z evropských fondů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak udržitelnost těch projektů je samozřejmě problém. Mimochodem v dnešní době se už velmi intenzivně projednává financování nebo struktura příštích strukturálních fondů, které nastoupí po těch současných. A tam si myslím, že Česká republika má nejvyšší čas do toho vlaku vstoupit. A pokud vláda, Rada pro výzkum a vývoj, ale finálně vláda rozhodne rozumně, pak ty peníze neprobetonujeme, ani neprojíme, ale alespoň část z nich můžeme věnovat na udržení toho, co se vybuduje z této etapy strukturálních fondů. To je zcela klíčová záležitost.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak udržet nějaká ta drahá centra vědy a výzkumu, až vyschnou ty evropské finance z programu Výzkum a vývoj pro inovace?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem chtěl, já jsem chtěl říct, že ony nevyschnou. To je taková obecná představa, že v roce 2013 končí svět a přijde zemětřesení. Bude, je další programovací období strukturálních fondů. To je to, co jsem zmínil, po roce 13, 14, 15, a tam Česká republika musí velmi razantně definovat své zájmy. A já jako vědec i jako člověk, který učí na vysoké škole, doufám, že to bude i v těchto oblastech.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Haaszi, opět se vás zeptám v souvislosti s tím, že de facto i v té naší debatě trochu zastupujete ten, tu vysokoškolskou sféru. Jak do peněz na výzkum na vysokých školách může zasáhnout školné? Já jenom připomenu, že má začít fungovat za 3 roky, strop, tuším, 10 tisíc za semestr, odlišná výše podle oborů.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já jsem o tomhle zatím mnoho nepřemýšlel, trochu jste mě tímto tématem překvapila, protože v tuto chvilku se domnívám, že přímo v nejbližších pěti letech to nijak neovlivní. Je otázka, jestli se podaří nastavit systém nejenom školného, ale zejména potom systém stipendií a dalších záležitostí tak, aby to podporovalo právě ty obory, kde bychom potřebovali mít mladé schopné vědce, protože v současné době máme velký problém s financováním, jak říkal, doktorských studií, protože samozřejmě průmysl, obchodní firmy a tak dále, nám studenty doktorských studií, zejména z těch technických, přírodovědných oborů, a to nemluvím o počítačových technologiích a tak dále, bohužel po dvou, třech letech před ukončením studia přetáhnou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ještě souvisí...

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Takže snad se to podaří a snad to trošku ovlivní.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ještě souvisí s tím, jestli by stát měl určovat nějaké priority výzkumu. Já jenom si vzpomínám na to, že viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Karel Šperlink mi koncem května řekl, že v České republice jr základní výzkum podporován mnohonásobně víc než aplikovaný. A podivil se tomu, že stát tu chce určovat priority nikoliv základního, ale aplikovaného výzkumu, když málokterá firma chce prozradit, jak se zaměří kvůli konkurenci. Jak se na to díváte vy?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tak já tady s kolegou Šperlinkem zásadně nesouhlasím, protože ten základní výzkum skutečně by se měl zaměřovat tam, kde jsme opravdu dobří, kde máme možnosti nějakých výsledků, ale to nemůže určovat nějaká státní politika. Naopak...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Drahoši, zajímá mě i váš pohled.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já tady s profesorem Haaszem souhlasím. Já si myslím, že stát může artikulovat své potřeby v aplikovaném výzkumu, ale základní výzkum z definice není dost dobře možné regulovat. Je možné podporovat selektivně ty, kteří jsou dobří, a naopak tlumit podporu těch, kteří jsou evidentně průměrní, nebo podprůměrní. Ale a nevím, kde pan kolega Šperlink vzal své oblíbené heslo, že u nás je základní výzkum podporován mnohonásobně více. Už jsem to od něj slyšel, ale nesouhlasím s tím.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Karla Šperlinka tu nemáme, ale já jsem, pane profesore Haaszi, vám vzala slovo. Vy jste ještě chtěl doříci.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já jsem chtěl dodat to, co říkal teď pan profesor Drahoš, že tedy samozřejmě aplikovaný výzkum, tam by měl stát říct své zájmy.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď vlastně mě to dostává víceméně k debatě o hodnocení kvality vědeckých pracovišť, protože pokud by stát určoval priority, tak vlastně by je měl nebo v ideálním případě určovat tak, že která vědecká pracoviště jsou kvalitní, tak tam by mělo směřovat víc peněz. Obvykle to ve světě bývá formou /nesrozumitelné/, mezinárodní experti, publikace v uznávaných časopisech a tak dále. Ale, pane profesore Drahoši, jak je momentálně nebo kam dospěla vědecká obec v debatách o tom systému hodnocení, podle něhož mají dostávat vědecká pracoviště státní dotace. Jste spokojen s tím stávajícím, nebo trvají vaše výhrady?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Moje výhrady jednoznačně trvají. Já jsem přesvědčen, že většina vědecké obce se staví k současné metodice hodnocení k tomu takzvanému kafemlejnku, který ty body přepočítá ihned na peníze, velice kriticky. To je systém, který nefunguje nikde na světě od, od Evropy až po Nový Zéland. A já mám jenom, vidím jako docela nadějný krok prohlášení vlády, současné vlády, která řekla jednoznačně, že systém hodnocení se musí změnit a že se musí posuzovat kvalitativní, kvantitativní faktor i zapojení zahraničních expertů. Mimochodem to je metodika, kterou používá Akademie věd k hodnocení. Já neříkám, že je ideální, ale je rozhodně daleko lepší než ten zcela nesmyslný systém současného kafemlejnku. Takže můj postoj, a nejenom můj postoj k tomu je velmi kritický.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak budete hodnotit sebe samé, to jest akademická pracoviště. Pokud vím, chystáte to na příští rok.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Probíhá to už v letošním roce. Byli vybráni zahraniční experti, to znamená, ústavy budou hodnoceny komisemi zahraničních expertů. To je důležité. Samozřejmě někdo může namítat, že se nedají vyloučit určité vlivy, to nejde vyloučit u ničeho. Ale pořád vycházím z toho, že toto je systém obvyklý v civilizovaných zemích, že spočítáte nějaké kvantitativní údaje, jak jsou ústavy dobré, kolik mají publikací, kolik mají citací, jak publikují obecně, ale pak se na to musí podívat komise expertů, v našem případě expertů ze zahraničí. Takže zcela standardní způsob hodnocení.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Haaszi, teď jsme slyšeli od předsedy Akademie věd náznak toho, nebo citaci toho vyjádření z vlády, že by snad ten systém ještě měl doznat změn. Jakých podle vašich informací, co by místopředsedy rady?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Tak vlastní systém hodnocení výsledků, nebudu mluvit o hodnocení institucí, protože tohle je opravdu kvantifikace výsledků, váhovaných výsledků nějakým způsobem a je tam samozřejmě problém s tím, že se hodnotí výsledky základního výzkumu v jednom balíku s výsledky aplikovanýho výzkumu a inovací. Tenhle problém tam je a je značný. V současné době by měla být během tří let připravena alespoň oborová metodika hodnocení výsledků, kde tedy, abychom mohli porovnávat jednotlivé, v jednotlivých skupinách oborů, nikoliv jednotlivé skupiny oborů mezi sebou. Snad se to podaří do toho roku 2013.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zůstane ten takzvaný kafemlejnek, který srovnává vlastně teď nějaké složitější projekty s patenty vlastně obdobným způsobem, nebo se to trochu změní?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Rozhodně dojde ke změně, ale ne dřív jak za ty 3 roky, dřív se to rozhodně nepřipraví.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by z vašeho pohledu mohlo pomoci českým vědcům, aby se méně soustředili na granty a publikace a víc na využití toho, co zjistili, jak tomu bývá v evropských zemích na západ od nás?

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
No, já se domnívám, že tady je problém v tom, že těch požadavků ze strany průmyslu je relativně málo. Nebo spíše se snaží si ten výzkum nějakým způsobem dělat sami. Není tady možnost třeba daňového zvýhodnění při nakupování výzkumu, aby si objednali u ústavu Akademie věd nebo u vysokých škol nějaký výzkumný projekt. Samozřejmě běží to, děláme to, ale nemají tady daňové zvýhodnění, jako když si ten výzkum dělají sami. Už se o tom uvažuje, mluví asi 2 roky. Nevím, v jakém stavu teď legislativním to je.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Drahoši, pro vás by to asi bylo taky určitá pomoc, pokud by to daňové zvýhodnění existovalo.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak samozřejmě, to je přesně to, co my kritizujeme. Stát by neměl podporovat spolupráci univerzit nebo ústavů akademie a průmyslu nějakými přímými dotacemi tak, jak se to děje v současné době, ale daleko sofistikovaní, nepřímo legislativními úpravami, daňovými zvýhodněními. Jinak souhlasím s profesorem Haaszem, že zájem ze strany firem je poměrně minimální. A dokumentují to i čísla, kolik firmy investují třeba do spolupráce s vysokými školami.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte možnost nějak za současného složení rady, jejíž jeden, jednoho zástupce tu máme dnes v debatě, ovlivnit to, jestli bude tahle možnost daňového zvýhodnění uplatněna v nejbližší době?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že to je spíš problém vlády. Ze strany rady, si myslím, tam existuje jednoznačný názor, že taková to politika by měla být vládou vyvíjena. Ale nevím, jak to dopadne. Je to věc vlády a nám nezbývá než tlačit na vládu, aby taková opatření přijala.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by z vašeho pohledu mohlo pomoci českým vědcům, aby dokázali třeba lépe nabízet své výzkumy firmám?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to, je to určitě zájem firem a také určitá kultura spolupráce, ona ta spolupráce existuje, řada ústavů akademie, vysokých škol má velmi dobrou spolupráci s firmami, ale mohla by být daleko větší, pokud ji bude stát stimulovat a pokud ty firmy budou mít skutečně zájem. Já nemám obavu o to, že nějaký vědec nemá zájem, aby jeho výsledky byly zpeněžitelné.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Haasz, už jen heslovitě prosím.

Vladimír HAASZ, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
--------------------
Já k tomu heslovitě, prosím vás, na, přímo na naší katedře máme velmi dobré zkušenosti ze spolupráce se zahraničními firmami. A to proto, že oni jsou schopni nadefinovat, co přesně chtějí a za jak dlouho. A ne že nenadefinují, co chtějí a chtěly to do týdne.