Výběr z monitoringu médií 26.9.2011

 

 

Třinácté platy zůstanou letos jen přáním
Mladá fronta DNES | 26.9.2011 | Rubrika: Praha | Strana: 2 | autor: Eva Fryšarová

MF DNES zjišťovala mezi zaměstnanci 30 pražských firem, jak moc jsou pro ně důležité zaměstnanecké výhody. Za nejzajímavější považují týden dovolené navíc a firemní vzdělávání. Dříve běžné třinácté platy letos většinou čekat nemohou.

Doufali jste při konci roku v třináctý plat? Velké pražské firmy, které MF DNES oslovila, nic takového pro své zaměstnance nechystají. A mimořádnou odměnu dostanete jen málokde.
„Třinácté platy v naší společnosti neexistují. Zaměstnancům vyplácíme proměnlivou odměnu, která závisí na splnění úkolů, a počítáme s ní i letos,“ říká Petr Holubec, mluvčí Pražské energetiky, jež zaměstnává víc než 1 300 lidí.
Peníze navíc nečekají ani pracovníky ČEZ, T-Mobile, Dopravního podniku či Českých drah. První dva jmenované podniky však podle jejich mluvčích odměňují zaměstnance už během roku. Třináctý plat přitom řadí třetina Pražanů, jimž dala MFDNES vyplnit dotazník, mezi pětici nejatraktivnějších výhod.

Vzdělávání „odstrčilo“ stravenky

V rámci jiných zaměstnaneckých výhod jsou pražské firmy už štědřejší a lidé na to slyší, 21 oslovených obyvatel metropole z 30 bere při výběru zaměstnání na benefity ohled. „Pražané si to mohou dovolit, neboť mají širší nabídku zaměstnání,“ míní školitelka Michaela Lišková.
Za nejvíc „sexy“ výhody pak oslovení Pražané považovali týden dovolené navíc, vzdělávání a mobil. Anketa, kterou MF DNES udělala, tak téměř kopíruje celorepublikový průzkum ING Pojišťovny. Téměř 80 procent dotázaných v něm zaškrtlo jako nejoblíbenější benefit vzdělávání. Přitom roky tu vládly stravenky.
„To potvrzuje trend posledních měsíců - firmy namísto věcného odměňování více investují do budoucnosti svých lidí,“ podotýká Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy. A lidé zas chtějí rozvíjet své schopnosti a zlepšovat se.
Zvýšený zájem o budoucnost potvrzuje i zájem o penzijní připojištění, které tak stojí hned za vzděláváním. Navíc ho začalo nabízet o 11 procent firem víc než loni.

 

 

 

 

Český průmysl zpomaluje tempo svého růstu
Právo | 26.9.2011 | Rubrika: Firma | Strana: 15 | autor: Václav Tichý

Mezinárodní strojírenský veletrh se uskuteční v době, kdy český průmysl prochází ne zrovna snadnou etapou. Tempo průmyslového růstu se zpomaluje, nálada průmyslníků se ochlazuje. Potvrzuje to společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky a stejně tak i údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Podle posledních statistik tuzemské nové zakázky pro průmysl poklesly v červenci meziročně o 9,4 procenta. Český průmysl tak zachraňují zahraniční zakázky, jejichž objem se meziročně zvýšil o 8,1 procenta. Meziročně sice průmyslová výroba stoupla o 4,4 procenta, ovšem meziměsíčně v podstatě stagnovala (+0,1 procenta).

Tahounem jsou auta

„Průmysl opět zvolnil tempo oživení a proti předchozímu měsíci prakticky stagnuje. Potvrzují se tak naše očekávání, podložená konjunkturálním průzkumem důvěry v ekonomiku mezi našimi členskými firmami,“ uvedl Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Dosažení předkrizové úrovně se tak dále odkládá na dlouhodobější horizont,“ dodal. Tržby z průmyslové činnosti se meziročně zvýšily o 5,4 procenta. Zatímco domácí tržby spadly o 2,9 procenta, tržby z přímého vývozu průmyslových podniků poskočily o 15,4 procenta. Průmysl tak táhne dopředu již jen zahraniční poptávka. Zatímco zahraniční tržby rostly, domácí padají dolů. Ani další vývoj zakázek nenaznačuje podle ekonomů změnu trendu. Tuzemské zakázky i vývoj nálady spotřebitelů naopak naznačují další pokles poptávky z tuzemska.
K meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla nejvíce výroba automobilů a také strojů a zařízení a elektrických zařízení.
„Průmysl drží nad vodou a zachraňuje od poklesu hlavně automobilový průmysl a výroba elektrických zařízení, na druhé straně ztrácejí výroba počítačů a farmaceutických výrobků,“ uvedl Oldřich Körner. Pro další vývoj průmyslu bude rozhodující, jak ovlivní ekonomiku našeho hlavního obchodního partnera Německa řešení dluhů v eurozóně a další vývoj v USA. Vývoj bude provázen i řadou domácích rizik. „Tuzemské faktory budou nadále zatíženy restriktivními rozpočtovými opatřeními a zvyšováním daní a stále nízkou úrovní domácí poptávky. Nedávná čísla o maloobchodním obratu potvrzují uvedené obavy,“ vysvětlil Körner.

Konkurenceschopnost Česka klesla

Nelichotivé výsledky tuzemského průmyslu jen doplňují další negativní údaje, jako je pokles konkurenceschopnosti ČR. V letošním roce Česko pokleslo o dvě příčky na 38. pozici ve světě. Přitom v roce 2009 zaujímalo ještě 31. místo. Vyplývá to z žebříčku konkurenceschopnosti 142 zemí sestavovaného jako každoročně Světovým ekonomickým fórem (WEF). Přestože si Česko v hodnocení udrželo nejlepší postavení ze států Visegrádské čtyřky, je tato informace pro naši republiku alarmující.
„Potvrzuje se oprávněnost našich požadavků, že vytvoření podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti musí být klíčovým politickým tématem. Jakákoli politická rozhodnutí musí být posuzována z hlediska dopadů na ekonomiku a konkurenceschopnost země,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

 

 

 

Vláda podpoří jadernou expanzi českých firem
E15 | 26.9.2011 | Rubrika: Události | Strana: 2 | autor: Jan Žižka

Temelín má být projektem modernizace celé ekonomiky

průmysl

Čeští průmyslníci, kteří se chtějí díky účasti na stavbě jaderných elektráren v tuzemsku odrazit k podobným zakázkám také v zahraničí, získali slib premiéra, že je v tomto úsilí podpoří. Fakticky jde nyní o to, aby vítěz tendru na výstavbu dvou nových bloků v Temelíně nabídl co největší podíl prací českým subdodavatelům a navíc jim otevřel další možnosti na světových trzích. Podle informací deníku E15 to vyplývá z nedávné korespondence mezi premiérem Petrem Nečasem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem.
Dostavba elektrárny v Temelíně se má podle Nečase stát nejen projektem modernizace českého průmyslu, vědy a celé ekonomiky. „Vláda bude napomáhat tomu, aby byl český průmysl zapojen i do projektů hlavních dodavatelů v zahraničí,“ napsal Hanákovi.
„Tato podpora musí být v mezích evropských pravidel,“ zdůraznil Nečas. Podle těchto pravidel nemůže být kritérium co největší účasti tuzemských firem přímo součástí tendru, který realizuje elektrárenská společnost ČEZ. Na druhé straně právě Nečasova vláda dává jasně najevo, že hodlá mít výběrové řízení ve své režii.
O temelínskou zakázku v hodnotě minimálně 200 miliard korun soupeří americký Westinghouse, česko-ruské konsorcium Škody JS s Rosatomem a francouzská Areva. Premiér v dopise také potvrdil, že vláda počítá se zvýšením podílu jaderné energie v českém energetickém mixu. Jaroslav Hanák ve svém dopise premiérovi napsal, že na výstavbě Temelína by se měla podílet česká inženýringová společnost, která zajistí přenos know-how od hlavního dodavatele k tuzemskému průmyslu. Licencovaný technický projekt by měl být zpracován českými společnostmi a následně realizován právě pod vedením české inženýringové organizace. Podle dostupných zdrojů tuto podmínku zatím splňuje jen Škoda JS, která spolupracuje s Rusy.
Nečas na druhé straně upozorňuje, že české průmyslové podniky musejí modernizovat své výrobní kapacity tak, aby byly využitelné pro výrobu komponent pro jakéhokoli dodavatele. „Jde o to, aby český průmysl byl schopný prosadit se nejen na trzích rozvojových zemí, ale zejména ve vysoce konkurenčním prostředí vyspělých západních ekonomik,“ napsal premiér.

***

Jak by měl temelínský tendr probíhat
» do konce října 2011 — předání zadávací dokumentace
účastníkům řízení
» polovina roku 2012 — předložení nabídek
» rok 2013 — finální rozhodnutí

Podle evropských pravidel nemůže být kritérium co největší účasti tuzemských firem přímo součástí tendru, který realizuje společnost ČEZ

 

 

 

 

Omezte jádro, sílí tlak z EU na Česko
Lidové noviny | 26.9.2011 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: DAVID TRAMBA

Brusel rozhodne, zda uzavře staré reaktory v Dukovanech

Horké měsíce teď čekají české energetiky a politiky.
Musí přesvědčit protijaderně naladěné bruselské úředníky, že jsou téměř třicet let staré ruské reaktory v Dukovanech bezpečné.
V opačném případě totiž hrozí uzavření atomové elektrárny na jihu Moravy.
A to může mít negativní vliv i na ceny elektřiny pro domácnosti či firmy, pokud výroba energie z jádra zůstane v Česku „jen“ na bedrech mladšího Temelína.
Evropská komise bude do jara příštího roku rozhodovat, zda jsou jaderné bloky v Unii odolné vůči přírodním pohromám a bezpečnostním rizikům.
Podle zdrojů LN budou však evropští odpůrci jádra usilovat o „zaříznutí“ aspoň starších reaktorů, což se týká i Dukovan.
Ty už měly jednou na „kahánku“ - před půl rokem po havárii japonské elektrárny ve Fukušimě, kdy vážně hrozilo, že Evropská komise dukovanské bloky zavře. „Měli bychom být vděční Daně Drábové, která přesvědčila Němce a další o bezpečnosti těchto reaktorů. Nebýt toho, starší reaktory v Česku, Slovensku i Maďarsku už by dnes byly uzavřené,“ řekl k tomu LN vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Ohrožení se totiž týká i slovenských elektráren v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích a maďarského energetického holdingu MVM v Paksi.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová potvrzuje, že tlak na uzavření Dukovan ze strany EU tu před půl rokem byl.
Nakonec podle ní fakta převážila nad emocemi. „Co se týká technologie, nemáme se čeho obávat. Všechny dnes provozované jaderné reaktory v Evropské unii jsou z hlediska provozní spolehlivosti rovnocenné. Problém je to čistě politický,“ tvrdí Drábová.
Provozovatelé jaderných zdrojů nyní dokončují takzvané stress testy. Počátkem prosince má Evropská komise vydat předběžnou zprávu o bezpečnosti jaderných elektráren. Podle zdrojů LN se nyní v Bruselu hraje o to, aby vyhodnocení bezpečnostních rizik bylo co nejpřísnější. Agendu má na starosti úřad eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera pocházejícího z protijaderného Německa, což vyvolává u elektrárenských společností obavy z razantního postupu.
Uzavření všech 143 jaderných bloků v Evropské unii politicky průchodné není, proto se odpůrci jádra údajně snaží nadefinovat testy tak, aby jimi neprošly aspoň starší reaktory. „Tyto snahy se dají očekávat,“ dodává k tomu šéfka státního úřadu Drábová.
Oettingerova mluvčí se ke spekulacím, že by Brusel měl v plánu doporučit ukončení provozu ruských reaktorů z osmdesátých let, oficiálně nevyjádřila. „Zatím jsme stále ve fázi shromažďování národních zpráv o výsledku stress testů. Tyto zprávy budou následně podléhat mezinárodnímu oponentnímu řízení, abychom mohli zaručit jejich důvěryhodnost,“ uvedla mluvčí eurokomisaře pro energetiku Marlene Holznerová.
Tendence ukončit další provoz jaderné elektrárny v Dukovanech zaznamenala i společnost ČEZ, která v současnosti pracuje na prodloužení životnosti čtyř dukovanských bloků o deset let.
Její nový šéf Daniel Beneš přesto věří, že Dukovany budou vyrábět dál. „Máme povolení k provozu do roku 2015. Prodloužení do roku 2025 považuji za reálné,“ řekl LN Beneš.
Jaroslav Míl, který vedl společnost ČEZ v letech 2000 až 2003, se domnívá, že udržet dukovanskou elektrárnu v provozu nebude snadný úkol. „Myslím, že by bylo ohromným úspěchem naší diplomacie, kdyby se podařilo udržet provoz Dukovan do roku 2025. Když nestihneme do vypnutí Dukovan dostavět Temelín, tak máme velký problém,“ řekl Míl v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny. ČEZ již dokončil předběžnou zprávu o výsledku stress testů, finální zprávu má Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost předat do konce října. Z předběžné zprávy úřadu však vyplývá, že české jaderné elektrárny bezpečné jsou. Úřad vedený Drábovou chce přesto navrhnout ještě několik opatření vedoucích k vyšší bezpečnosti, jako například pořízení náhradních dieselagregátů. Na provedení stress testů jaderných elektráren se evropské země dohodly v reakci na březnovou havárii v japonské Fukušimě. Testuje se dopad možných záplav a zemětřesení a extrémních výkyvů počasí. Testuje se i to, co by mohl způsobit možný pád letadla na elektrárnu, selhání systému chlazení nebo výpadek dodávek proudu. Dukovanská elektrárna, jejíž dva ze čtyř bloků momentálně stojí kvůli opravám a údržbě, byla loni největším domácím zdrojem elektřiny. Do sítě dodala 14,176 terawatthodin proudu, mladší atomová elektrárna v Temelíně dodala 13,82 terawatthodin. V tomto roce mají Dukovany v plánu výrobu 14,322 terawatthodin elektřiny a na české celkové spotřebě elektřiny se podílejí sedmnácti procenty.

Evropská komise rozhodne, které jaderné elektrárny by se měly zavřít.

Dukovany patří mezi ohrožené. Testy jaderných elektráren

1. 6. 2011 začíná testování spolehlivosti evropských jaderných elektráren

15. 9. 2011 termín pro předání předběžných zpráv o výsledku testů Evropské komisi

31. 12. 2011 termín pro předání zpráv o výsledku stress testů do Bruselu

30. 10. 2011 provozovatelé jaderných bloků mají dokončit finální zprávu

9. 12. 2011 Evropská komise zveřejní předběžnou zprávu o výsledku testů

30. 4. 2012 bude hotové hodnocení nezávislých expertů

červen 2012 Evropská komise zveřejní konečnou zprávu o výsledku testů

Ohrožené elektrárny ve střední Evropě (podíl na výrobě elektřiny v zemi) Dukovany, Česko 17 % Jaslovské Bohunice, Slovensko Mochovce + další 53 % 2 bloky ve výstavbě, Slovensko Paks, Maďarsko 37 % Ohrožené elektrárny ve střední Evropě Dukovany, Česko Jaslovské Bohunice, Slovensko Mochovce + další 2 bloky ve výstavbě, Slovensko Paks, Maďarsko

 

 

 

 

Lobbisté kvůli Temelínu nechodí
Euro | 26.9.2011 | Rubrika: Report | Strana: 26 | autor: Pavel Páral

Nelze čekat, že vysypu z rukávu nějakého svého Beneše, který se bude za mne starat o vnitřní řízení, říká nový generální ředitel ČEZ

Urychlit přípravu dostavby Temelína moc nejde, říká nový generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro týdeník Euro. Nehodlá dělat ani žádné prudké pohyby v personální oblasti.

* Ozývají se hlasy, že výměnou generálního ředitele změny v ČEZ neskončily. Počítáte s nějakou další obměnou managementu?

Ode mne se žádná revoluce čekat nedá. Přicházím z pozice výkonného ředitele do pozice generálního ředitele. Jde o kontinuitu, takže ode mne se nedá žádný prudký pohyb čekat. Na druhé straně je zde impulz našeho největšího akcionáře, tedy státu, který říká: dosud jsme po vás chtěli jen dividendu, nyní kromě dividendy požadujeme, abyste se chovali v souladu s naší energetickou koncepcí. A tomu musí být přizpůsobena i struktura řízení firmy. Martin Roman zde samozřejmě plnil nějaké úkoly, které nyní přecházejí na mne, a já nyní musím agendu vedení firmy poskládat tak, abychom jako vedení plnili vše, co plnit máme. Takže i když zde bude kontinuita, neznamená to, že se nic nezmění. Druhou věcí je, že dosud jsme rostli především akvizicemi, zatímco nyní se máme soustředit na jádro. Takže útvar, který se zabýval akvizicemi, nebude mít takovou váhu jako dosud. Podobných věcí, které budou mít vliv na organizační i personální uspořádání, bude několik. Hodlám proto na říjnovou dozorčí radu donést návrh organizačního uspořádání, který bude reflektovat vše, o čem tady mluvím, a k tomu musím mít i jména, která obhájím před dozorčí radou.

* Dojde ke sloučení pozice generálního a výkonného ředitele, nebo bude stále jasně vymezena pozice jedničky a dvojky ve firmě?

S Martinem Romanem jsme to v posledních čtyřech letech měli jasně rozdělené a fungovalo nám to. Takový tandem, jako byl Martin Roman a Daniel Beneš, tady však nyní není. Nelze proto čekat, že vysypu z rukávu nějakého svého Beneše, který se bude za mne starat o vnitřní řízení, a já budu dělat čistě práci Martina Romana. Takhle to prostě nebude. Pokud bude nějaká dvojka ve firmě, tak to chce ještě čas. Není ji možné označovat hned.

* Vyskytly se informace o tlaku na odchod Vladimíra Schmalze. Můžete to nějak komentovat?

Vladimír Schmalz je bezesporu velmi kvalitní manažer. Období, kdy se ČEZ rozpínal expanzí a zahraničními akvizicemi, považuji za úspěšné. Všechny akvizice, které jsme pořídili, jsme pořídili dobře. Ceny, za něž jsme nakupovali, odpovídají dnešnímu ocenění těchto aktiv. Nic jsme nekoupili příliš draho. Nyní ale nebudeme expandovat, a to bude mít dopad na útvar fúzí a akvizic. Jestli to bude mít nějaký dopad na Vladimíra Schmalze, budu to řešit s ním a nebudu mu to vzkazovat přes týdeník Euro.

* Na trhu se objevují dohady, že investice v Albánii a v Rumunsku jsou nyní ztrátové...

Albánie byla velmi dobrou akvizicí. Koupili jsme tam jediného distributora elektřiny. Věděli jsme, že firma bude na počátku ztrátová, ale z dlouhodobého hlediska považuji tuto akvizici za jednu z nejzajímavějších. Pokud jde o Rumunsko, tam nejsou vůbec špatné výsledky, tam se řeší nedobytné pohledávky vůči rumunským železnicím. To je nakonec obdobné tomu, co bylo v Česku. A jako se to vyřešilo v Česku, vyřeší se to i v Rumunsku. Vždycky se dá najít historka, podle níž něco vypadá špatně. Když se ale na naše akvizice dívám z globálního pohledu, nemám z toho vůbec špatný pocit.

* Před svým jmenováním jste jistě jednal s premiérem Nečasem i ministrem financí Kalouskem. Dostal jste od nich nějaké konkrétní zadání, kam vést ČEZ?

To zadání jste si mohl přečíst v novinách. Od ČEZ se čeká, že bude postupovat v souladu s energetickou koncepcí a velmi intenzivně pracovat na dostavbě Temelína. Vláda chce, aby Česká republika byla v delším časovém horizontu energeticky soběstačná a nebyla závislá na dovozech.

* Zakázka na Temelín je velmi rozsáhlá a vstupují do ní nejen ekonomické, ale i politické zájmy. Hovořili jste i na toto téma?

O tlacích a politických zájmech jsme nehovořili. A také by to skoro bylo předčasné v této fázi soutěže.

* Jde o mimořádně velkou zakázku a dostanete se jistě pod tlak lobbistů a různých vlivových skupin. Cítíte, že máte tak pevnou pozici, že jim budete schopen čelit?

Pokud jde o temelínský tendr, ještě nikdo nelobboval. Začali jezdit politici a dělat obchodní diplomacii, ale to je tak vše. Žádní lobbisté nechodí a my to ani nepřipouštíme. Já se na toto téma s neautorizovanými osobami nechci bavit.

* A jak chcete řešit to, že vláda od počátku říká, že v případě Temelína jde o národní zájmy? Existují politické souvislosti výběru dodavatele, zatímco vy to musíte koupit nejlépe, jak to půjde...

My to musíme koupit nejlépe. Jinak bychom to akcionářům nebyli schopni vysvětlit. Politici, pokud mají nějaké politické preference, musejí tlačit na to, aby ti preferovaní byli nejlepší.

* Ta debata se nikdy nevedla?

Pokud je mi známo, politici nemají žádné preference a chtějí vybrat nejlepší nabídku.

* Takže třeba strach z ruského dodavatele a případné závislosti na Rusku nepovede k diskriminaci jednoho z uchazečů?

Žádné takové striktní zadání jsem neslyšel.

* Vzhledem k tomu, jak náhle proběhla výměna generálního ředitele, se stále objevují spekulace, zda je toto řešení definitivní a zda brzy nedojde k další změně. Jak byste to komentoval?

Také jsem si to přečetl. Na to mám jednoduchou odpověď. Jsem manažerem firmy, který bude na svém místě pracovat tak dlouho, jak dlouho ho tam budou chtít její akcionáři. Já osobně mám v plánu zde zůstat dlouhá léta.

* Premiér Nečas říká, že Temelínu je třeba dát větší důraz a dostavbu urychlit, ale jak vy, tak Martin Roman říkáte, že vše běží podle plánu. To nějak moc nesouzní.

Myslím, že příprava Temelína běží dobře. Je samozřejmě možné, že někteří politici a pan premiér měli pocit, že tomu nedáváme dostatek úsilí a nejdeme do toho energetickým srdcem. Premiér má ovšem právo mít takový názor.

* Takže nebudete urychlovat harmonogram?

Ono se to ani urychlit nedá. Nezáleží na nás, ale na dodavatelích. Harmonogram, který dnes platí, vychází z toho, že v říjnu bude hotová zadávací dokumentace, v červenci příštího roku budou nabídky a na konci roku 2013 bychom měli podepsat smlouvu s vítězem. Má to svoji logiku, která vychází z toho, že všichni uchazeči stavějí své referenční bloky velmi podobné tomu, co budou nabízet pro Temelín. V roce 2013 by měla někde reálně fungovat elektrárna, kterou si předtím, než ji vybereme, budeme moci prohlédnout. Takže nějaké urychlení nemá moc smysl.

* Jak dlouho po zahájení stavby Temelína se chcete pouštět do stavby Dukovan?

Nyní soutěžíme druhý a třetí blok v Temelíně. Dukovany tam jsou pouze jako opce.

* Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že původní Dukovany budou muset být odstaveny nejspíše už v roce 2025, takže mnoho času není.

Nechci to moc komentovat. Dukovany mají povolení k provozu do roku 2015, na prodloužení se pracuje a každé další prodloužení je na deset let, takže do roku 2025. Pak je otázkou, jak si bude stát jaderná energetika v EU a zda bude možné získat další povolení. Ale to každopádně ještě zdaleka není prohrané. Navíc není nutné, aby se v okamžiku, kdy se zastaví v Dukovanech jedna elektrárna, spustila jiná.

* Jaký očekáváte vývoj v Evropě, pokud jde o energetiku, zejména jadernou?

Budoucí vývoj v Evropě je obtížně predikovatelný. Je jasné, že tlak z Německa proti jaderné energetice bude sílit. Zatím má ale každá země právo stanovovat si svou energetickou koncepci sama. Určitě ale nebude jednoduché prosazovat rozvoj jádra v sousedství Německa. Myslím si ale, že to ustojíme.

* V rozhovoru pro MF Dnes jste k vašemu sporu o ceny uhlí se společností Czech Coal řekl, že k nějaké dohodě bude muset dojít. To je o dost vstřícnější formulace, než jakou volil váš předchůdce Martin Roman. Máme čekat dohodu?

Já jsem říkal, že obě strany se budou muset dohodnout. A to neznamená, že Martin Roman by se neuměl dohodnout.

* Jaká je vaše představa o dohodě? Někde na půli cesty?

Kdybych vám to nyní řekl, tak bude Pavel Tykač poté, co si to přečte, v lepší vyjednávací pozici.

* Mají ve vaší válce s Czech Coalem nějakou roli územní limity a jejich prolomení nebo neprolomení?

Podle mne, jak se na to dívám, nehrají roli žádnou. Územně ekologický limit je jenom čára na mapě, kterou kdysi nakreslila vláda. Za tou čárou je ale dobývací prostor. Ta čára se může zase usnesením vlády zrušit, ale to neznamená, že má Tykač vyhráno. Lidé, kteří tam mají domy, tam nakonec i tak můžou žít až do smrti. To podstatné, abyste dostal povolení k těžbě od báňského úřadu, je takzvané vyřešení střetu zájmu. Takže někdo vám musí ty pozemky pro účely těžby prodat či pronajmout. Pokud někdo nevymyslí vyvlastnění ve veřejném zájmu ve prospěch soukromé firmy, což si ovšem nedovedu představit, jsou ti lidé v bezpečí, ať limity platí nebo ne. Z limitů se stala politická mantra, o které pořád někdo mluví. Jde přitom o těžbu dolu ČSA, zatímco my máme spor o uhlí pro elektrárnu v Počeradech z lomu Vršany po roce 2013. Takže máme ještě rok a čtvrt na to, abychom uzavřeli dohodu. Uhlí za limity je navíc záležitostí, která se týká období po roce 2020 a až další generace uhelných elektráren, takže nás to netrápí.

* Ale jednáte už hodně dlouho a stále bez výsledku a nakonec se můžete ocitnout pod tlakem...

V podobné situaci už jsme byli v případě elektrárny Dětmarovice, kdy jsme se nedohodli s OKD. My jsme elektrárnu odstavili, zaměstnance jsme nechali dělat údržbu, pár jsme jich poslali dočasně domů. Dodavatel to vydržel asi čtrnáct dní. Pak uhlí zlevnilo, lidé nastoupili do práce a elektrárna jela dál. Prostě v obchodním jednání můžete využít celou paletu nástrojů.

* Jste kritizováni za investice do obnovitelných zdrojů. Můžete říci, jaká je návratnost těchto investic?

Všechno, do čeho investujeme, je návratné. Když je to společensky nepopulární, musí to být ještě rychleji návratné (úsměv). Je to něco kolem deseti let.

* Takže když provozovatelé solárních parků křičí proti opatřením státu na snížení jejich ziskovosti, křičí špatně?

Ne. Je to jejich byznys. My se ale, až na jednu výjimku, obnovitelnými zdroji nadále zabývat nebudeme. Zcela v souladu s energetickou strategií státu stojící na principu energetické soběstačnosti.

* Co je tou výjimkou?

Jsou to obnovitelné zdroje v zahraničí, především v Polsku či Německu, kde je regulační rámec zajímavý již dnes a do budoucna by mohl být ještě zajímavější. Tam se dají vydělávat slušné peníze, a to velmi rychle. Ještě předtím, než se začne stavět Temelín, takže to může být jeden ze zdrojů cash flow pro Temelín.

***

Daniel Beneš (41)
* předseda představenstva a generální ředitel
ČEZ od 15. 9. 2011
* místopředseda dozorčí rady ČEZ Obnovitelné
zdroje od září 2009
* předseda dozorčí rady Severočeských dolů od
dubna 2010
* předseda dozorčí rady ČEZ Bohunice
* předseda správní rady Nadace ČEZ
* vystudoval Strojní fakultu VŠB-TU v Ostravě, titul
MBA získal na Brno International Business
School – Nottingham Trent University
* 1993–1997 vedoucí odbytu obchodníka s pevnými
palivy Bohemiacoal
* 1997–2000 ředitel společnosti Hedviga group
* 2000–2004 ředitel závodu Tchas
* 2004–2006 ředitel úseku Nákup společnosti
ČEZ
* 2006–2007 ředitel divize Správa společnosti
ČEZ
* 2007–2011 výkonný ředitel ČEZ
* 2010–2011 místopředseda představenstva ČEZ

Dosud jsme rostli především akvizicemi, zatímco nyní se máme soustředit na jádro

 

 

 

 Koloběžkou proti krizi
Profit | 26.9.2011 | Rubrika: Trendy & analýzy | Strana: 16 | autor: Jaroslav Čech

"Německý vládní činitel" (ustálený termín novinářů pro ministra financí Wolfganga Schäubleho, kdykoli si nepřeje být jmenován) asi neměl pravdu, když kritizoval MMF za nedůvěru k dostatečné kapitalizaci německých bank ve víru evropské dluhové krize. Závěry fondu prý "nejsou zcela bez vad v metodě", řekl nejmenovaný Schäuble. Stále ještě věží evropským zátěžovým testům.

Nějaké metodologické vady v poslední zprávě Mezinárodního měnového fondu (MMF) z 20. září o růstových výhledech světové ekonomiky asi budou. Jestliže například růst českého HDP na příští rok přepisuje MMF z nesmyslných 2,9 na 1,8 procenta, je to v pořádku. Toho se nezhrozí už ani Kalousek, který si na jaře tipl 2,5 procenta. Ale když experti usoudili, že Česko má „velký růstový potenciál“ a že v roce 2016 porosteme klidně i o 3,2 procenta, je to už horší. Pro ten vzdálený rok totiž tatáž instituce věští pro Německo jen 1,3 procenta. A taková disproporce mezi SRN a ČR jednoduše není možná.

Blbá nálada

Již nyní u nás právem s napětím sledujeme čísla Spolkového statistického úřadu, z nichž jasně vyplývá smršťování německé ekonomiky. Inflační tlaky se vypařily, nastupuje deflace. V srpnu tamní výrobní ceny vykázaly největší meziměsíční pokles od roku 2009, tedy od časů krizového dna.
Nálada německých vlastníků kapitálu a jejich poradců - čili investorů a analytiků - dosáhla nejhorší úrovně od konce roku 2008. A tenkrát, pár týdnů po pádu Lehman Brothers, neměl věru nikdo horší náladu než investoři a analytici. Odhlédneme-li od těch Američanů, jimž zrovna brali střechu nad hlavou, anebo od těch, kteří s krachem „svých“ firem ze dne na den přišli o finančně zajištěné stáří. Dnes se - řekl by Václav Havel - „blbá nálada“ odvíjí od evropských státních dluhů a bankrotů.
Česká zaostřenost na Německo je ovšem oprávněná, návaznost naší ekonomiky je na západního souseda - včetně křivky HDP - téměř absolutní. Také však trochu zaslepená. Opřeni o exportní „evropskou Čínu“, o „říši středu německého jazyka“, máme sklon přehlížet její problémy a podceňovat Jobovy zvěsti z ostatní Evropy. To je chyba.

Sedící bankéři

Poté co minulý týden Standard & Poor’ s snížil o stupeň rating Itálie a agentura Fitch poslala k vodě Řecko, které podle ní „nezbytně skončí v platební neschopnosti“ (na provoz státu má už jen do pátku), jsou možná liché obavy ze „švýcarské cesty“ pro Česko, které vyjádřil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Nic totiž nenasvědčuje, že by se „trhy“ napořád v panice hnaly - jako za švýcarským frankem - za českou korunou, posilovaly ji a šlapaly na štěstí našim exportérům.
Po posledních evropských „jobovkách“ začala i silná koruna klesat pospolu s eurem. Sleduje jeho „osud“. Ale ani levnější a konkurenceschopnější české zboží v důsledku oslabení koruny vůbec nemusí expandovat ve smršťující se ekonomice Německa a eurozóny (80 procent našich vývozů), které MMF na letošek předpovídá zpomalení na 1,6 a příští rok dokonce jen 1,1 procenta. A to v situaci, kdy se americká ekonomika, stále ještě nejsilnější na světě (počítáno v HDP na hlavu) hodlá dva roky potácet kolem 1,5 až 1,8 procenta. A kdy hrozí nový credit crunch, snížení, ba zamrznutí dostupnosti bankovních úvěrů. Už je to vlastně jisté, bankéři už si zase ve svých „posadách“ sedí na likviditě jako na vejcích.

Rada z pohádky

Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard vede podivné - zároveň mobilizační i ponuré - řeči. „Panuje velký strach z neznáma,“ prohlásil. A vzápětí se dožadoval důrazných politických opatření, která by zlepšila ekonomický výhled a snížila rizika. Ale jak důrazně zlepšit ekonomické perspektivy, snížit rizika a zvítězit nad strachem proti neznámu?
Blanchard nám příliš neporadil. Vlády podle něj mají - za prvé - při snižování defi citů jednat rychle, aby neztratily „důvěryhodnost“, tedy důvěru finančníků (voliči, demokraciemi a podobným herberkem se už nikdo moc nezabývá). Avšak - za druhé - nemají jednat zase tak rychle, aby zničily ekonomický růst. Auditorium asi tápalo, a tak to vysvětlil po lopatě: Jednejte vždy rázně, ale ani příliš pomalu, ani příliš rychle. Komu to není jasné?
Češi tohle chápou dávno. Nejpozději od vydání Werichovy pohádkové knihy Fimfárum, kde Zdenička zvládla obutá-neobutá a ustrojená-neustrojená přijet-nepřijet k panovníkovi s darem-nedarem a stala se královnou Koloběžkou První. Doba si zřejmě žádá rychlý překlad do hlavních světových jazyků.

 

 

 

 

Produktivita během krize vzrostla o dvacet procent
Profit | 26.9.2011 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 28

Petr Kužel:

V Brně za pár dnů začíná Mezinárodní strojírenský veletrh. I přesto, že tento sektor zdaleka nevykazuje takové výsledky jako před rokem 2008, přivezou tam české firmy velké množství novinek a inovací. Právě ty jsou odpovědí českého strojírenství na krizi, říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.

Strojírenské firmy zaznamenaly loni propad produkce proti roku 2008 o 45 procent. Jaký bude podle vás pro české strojírenství letošní rok?
Statistika za první půlrok 2011 říká, že čeští strojaři zažívají oživení. Ovšem proti objemům, které měli před rokem 2008, to je nesrovnatelné. Objem zakázek je menší, samy zakázky jsou menší. I tomu se ale české firmy přizpůsobily. Jestli se začíná blýskat na lepší časy, bude jasné až podle toho, jak se stát postaví ke strojírenství a jak se mu podaří realizovat strategii konkurenceschopnosti týkající se exportu i strojírenství.
Jak se poučilo české strojírenství z krize?
České firmy nyní mají racionálnější přístup ke svým aktivitám. Po roce 2008 začaly dávat část vydělaných peněz do inovací, což bude názorně vidět na strojírenském veletrhu v Brně. Kromě inovací začaly firmy investovat i do vzdělávání lidí. Krize přinesla i další obrovské plus. Firmy se rozloučily s pracovníky, kteří v nich byli ze setrvačnosti. Produktivita práce v Česku totiž stoupla o téměř 20 procent. Obstály české firmy v krizi dobře?
Reagovaly podle intuice a myslím, že reagovaly správně. Oproti firmám ze zahraničí měly nevýhodu v tom, že žádnou podobnou krizi v novodobé české historii nezažily. Zahraniční firmy mnohdy evidují a popisují krize, které v minulosti prožily, a dokážou proto reagovat lépe. Nepomohl ani bankovní sektor, který sice peníze měl, ale bál se je půjčovat. Tím, že jsme převážně napojeni na západní trhy, zejména na Německo a další státy, pocítili jsme výrazně pokles zakázek i v oblasti exportu. A to je něco, z čeho si nyní bereme velké poučení. Proto se častěji mluví o podpoře exportu do třetích zemí.
Daří se českým strojařům více exportovat na rozvíjející se trhy?
Daří se to zatím velmi omezeně. Firmy daly hodně peněz do inovací a nemají často další na to, aby si v zahraničí otevřely své pobočky. Proto se obrací nejen na Hospodářskou komoru, ale taky na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) či CzechTrade. Pozitivně hodnotím podporu MPO pro desítky veletrhů, na které český stát každoročně vyšle

*

firmy s českou podporou. Ještě výrazněji by ale pomohlo, pokud by Česká exportní banka u některých rizikových zemí přehodnotila jejich hodnocení. Tyto země totiž vypisují zajímavé tendry, ovšem české firmy na takové kontrakty nedostanou úvěry právě kvůli rizikovým faktorům těchto rozvíjejících se zemí.

O jaké riziko u těchto zemí jde?

* V některých zemích například ne zcela funguje politický systém. Nebo nemáme s touto zemí smlouvu o dvojím zdanění nebo o ochraně investic a podobně.

Stojí takové riziko za mírnější hodnocení?

* Určitě. Vždyť všechno souvisí se vším. Pokud firmy dostanou úvěr od České exportní banky, budou vyrábět, jejich zaměstnanci budou mít peníze a budou utrácet. Jednotlivci i firmy budou odvádět daně, a to znamená přísun peněz do státního rozpočtu. Udrží se zaměstnanost a stát nebude vydávat peníze na podporu v nezaměstnanosti.

V souvislosti s novými kontrakty se mluvilo i o roli ekonomické diplomacie. Pracuje efektivně v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi?

* V tom máme určitě velké rezervy. Nepomohlo ani rušení míst obchodních radů bez ohledu na výsledky jednotlivých úřadů. Dnes se snaží ekonomickou diplomacii nahradit MPO a CzechTrade. Svůj projekt má i Hospodářská komora, kdy chceme postupně jmenovat honorární zástupce Hospodářské komory v zahraničí. Do pěti let plánujeme mít takových zástupců mezi 30 až 50. Nepříliš efektivně se stát chová i v oblasti politických zahraničních misí. Na ty politici sice jezdí, ale kvůli možnému mediálnímu tlaku se mnohdy bojí české firmy v zahraničí podpořit. Přitom na tuto podporu právě protistrana čeká.

Ještě před pádem Muammara Kaddáfího jste se letos v červnu s ministrem zahraničí Schwarzenbergem zúčastnil cesty do Libye a jednal s tehdejší povstaleckou radou, dnešní legitimní vládou Libye. Přinese tato cesta něco konkrétního tuzemským podnikům?

* Hospodářská komora v Libyi nabídla pomoc při nastartování podnikání. Tamní partneři si jsou vědomi našich dvacetiletých zkušeností s liberální ekonomikou. S prozatímní vládou jsme jednali i o možnosti budování systému výběru daní a instituce podobné českému Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tuzemské firmy by se mohly zapojit do projektů, které nyní chystá libyjská vláda. Existují už velké energetické projekty, zájem o oblast čištění odpadních vod a výstavbu silnic. V Izraeli, kde jsme nedávno také jednali, zase mají zájem o české IT specialisty a geology.

V Německu se kvůli odklonu od jádra chystá mohutná investiční aktivita v energetice. Jsou na tuto příležitost tuzemské podniky připraveny a mohou obstát v souboji se světovými giganty?

* Mohou uspět, ale budu velmi mile překvapen, pokud by se kdokoliv mimo německé firmy do tendru dostal. V Německu se má stavět zhruba 20 plynových elektráren. Až na drobnosti by to české firmy samozřejmě zvládly. Ovšem Německo si svůj trh a své zakázky pravděpodobně pohlídá pro německé firmy.

Je to omezení soutěže?

* Beru to spíš jako pochvalu pro Německo, že si svůj trh podnikání uchrání tak, že peníze, které bude muset Spolková republika vydat, z mnoha procent zůstanou v německých firmách.

Když se mluví o rozvoji průmyslu a strojírenství, vždy jsou zmíněny inovace a propojení s výzkumnými institucemi. Daří se dostatečně propojit obě oblasti?

* Hodně se o tom mluví, ale teorie je něco jiného než praxe. Ta za teorií pokulhává. Inovace, které se vesměs v průmyslu využívají, si financoval průmysl sám. Do vědy a výzkumu jde přitom ze státního rozpočtu více než 30 miliard korun ročně, což je v pořádku. My jako Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy jsme ale několikrát žádali o změnu současného systému, aby se peníze jednoduše a transparentně rozdělily rovnoměrně mezi aplikovaný výzkum, výzkum na vysokých školách a vývoj rychlých inovačních kroků, které využije průmysl. Takto vložená jedna koruna by pak mohla přinést zpět 15 až 20 korun. Zatím se to ale takto propojit nedaří.

Co by pomohlo k rychlému rozvoji strojírenského průmyslu?

* Strojařům chybí zakázky buď od českého státu, nebo firem. I proto jsme podpořili krok vlády, která tuzemským podnikům poskytne zdarma emisní povolenky. Právě energetické firmy mají dostatečné finanční zázemí, aby byly schopné investovat do modernizace technologie zhruba 150 miliard korun. Chystá se výstavba a modernizace energetických bloků. Impulzem by bylo také posílení energetické soustavy, která to nutně potřebuje. I to by znamenalo další práci pro lidi. Hospodářská komora navrhuje také posílení rozpočtu pro Českou exportní banku a EGAP.

Proč je rozdání povolenek za 50 miliard korun tak prorůstové opatření?

* Ke každé koruně, kterou takto energetické firmy dostanou zdarma, musejí samy přidat 1,7 až 2,5 koruny a musejí do pěti let odsířit a odpopílkovat svá zařízení. Tato modernizace velmi pomůže například Moravskoslezskému kraji. Navíc se v průběhu pěti let vydá zhruba 150 miliard korun, které, doufám, alespoň ze 70 procent zůstanou u českých firem.

***

Petr Kužel (49) Narodil se 11. března 1962. Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a později také manažerský vzdělávací program A&W Business School. Pracoval v Bytovém podniku Prahy 5 a ve společnostech Pragoinvest a ČSAO. Od roku 1992 podniká v realitách, pojišťovnictví, v oblasti cenných papírů a poradenství. Prezidentem Hospodářské komory ČR byl zvolen v květnu 2008. Mezi jeho záliby patří knihy, myslivost, lyžování, golf a motosport.

 

 

 

 

 

Studentská formule, přenosný rentgen i robot Scorpio
Profit | 26.9.2011 | Rubrika: Speciál: MSV Brno | Strana: 56

Velkou pozornost návštěvníků si bezesporu vyslouží prezentace Vysokého učení technického v Brně. Vedle už na pohled vděčných exponátů, jako je Formule Student, to bude třeba i přenosný digitální rentgen, který udivuje jednoduchostí ovládání.

Tuzemská věda ani talent českých studentů nezaostávají za světem - doloží to exponáty, které pro letošní ročník MSV připravilo VUT. Mezi ty nejvděčnější patří robot Orpheus, jehož uvede Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Tohoto záchranářského robota na kolečkách předvedou vystavovatelé přímo v akci. Orpheus-AC je využitelný zejména při chemickém průzkumu. Jeho vylepšená verze Orpheus-Explorer pak přichází s inovovanými vlastnostmi. Zejména jde o vyšší rychlost pohybu a lepší vybavení.

Housenkový pás překoná i schody

Dalším vystaveným robotem bude stroj pojmenovaný Scorpio. Jeho přednosti lze nejlépe využít ve vnitřních prostorech, kde je schopný překonat díky housenkovým pásům i takové překážky, jako je schodiště.
K vidění bude i studentské vozidlo mezinárodní kategorie Formule Student, jež sestrojili studenti závěrečného ročníku navazujícího magisterského studia Fakulty strojního inženýrství. Na projektu se podíleli také studenti Fakulty podnikatelské a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií a stavba byla financována firmou Bosch Diesel.
Formuli pohání jednoválcový, vodou chlazený motor typu Husaberg FE 570. Vozidlo s prostorovým trubkovým rámem se již zúčastnilo akce Formula Student UK 2011 Event - Silverstone ve Velké Británii.

Digitální rentgen se snadným použitím

Méně nápadným, ale neméně obdivuhodným studentským počinem je rentgenový a CT přístroj SCIOX. Jeho autorem je Tomáš Svoboda, nynější student Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií. S přístrojem zvítězil v soutěži České hlavičky 2010 v oblasti „Řešení pro budoucnost“.
Přístroj je přenosný a lze s ním pořizovat klasické rentgenové a CT snímky v digitální podobě, což zjednodušuje jejich úpravu a ukládání. Díky kvalitnímu odstínění není potřeba používat bezpečnostní prostředky.
Zobrazovací systém použitý v přístroji snímá ve vysokém rozlišení a je přitom cenově mnohem dostupnější než současné profesionální přístroje. Exponát se může pochlubit dalšími oceněními, jako je první místo v soutěži Technology Cup 201, druhé místo v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti a čtvrté místo v soutěži Intel ISEF 2011 v Los Angeles.

Němci chystají společnou expozici vědy a výzkumu

Historicky poprvé bude mít také německé Spolkové ministerstvo vzdělání a vědy společnou expozici německých výzkumných pracovišť a vysokých škol. V Pavilonu A1 vystaví desítka vystavovatelů své prezentace a nabídku služeb v sektorech strojírenství, mikrosystémová technika, mechatronika, nanotechnologie, automatizace a výrobní, ekologické a informační technologie.

Zlatá medaile ocenění inovativní výrobky

I na letošním ročníku veletrhu proběhne soutěž Zlatá medaile MSV 2011. Vyhlašovateli jsou Svaz průmyslu a dopravy a Vysoké učení technické. Soutěž již tentokrát nevychází z oborového členění veletrhu, ale budou oceněny inovativní exponáty, které vyhodnotí mezinárodní hodnotitelská komise jako nejlepší. Vedle samotné medaile s sebou výhra v této soutěži přináší i možnost mediální propagace oceněného výrobku. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na galavečeru 3. října.

***

Tip na čtvrtek Aktivní přístup zvolila výprava byznysmenů z Ruska. Mezi akce, které se budou tohoto lákavého trhu týkat, patří setkání s názvem Perspektivy spolupráce s Ruskou federací v oblasti kolejové dopravy. Koná se ve čtvrtek 6. října v Kongresovém centru v sále C od 14:00.

 

 

 

 

 

JobFair je šance najít dobrou práci
Profit | 26.9.2011 | Rubrika: Speciál: MSV Brno | Strana: 57

Po dvouleté přestávce se na výstaviště vrací dvoudenní veletrh pracovních příležitostí JobFair MSV, který reaguje na obnovenou poptávku po kvalifi kovaných pracovnících zejména v technických profesích.
Na straně vystavovatelů se účastní významní zaměstnavatelé z oblasti strojírenství, energetiky, automobilového průmyslu a dalších oborů. Přihlášeny jsou mimo jiné společnosti ČEZ, Sécheron Tchequie, Škoda Auto, Nemak Czech Republic, Škoda JS nebo Škoda Power. Zájemci o práci nebo studijní stáž v technickém oboru se ve dnech 5. a 6. října v Pavilonu D mohou setkat s personalisty těchto i dalších firem, porovnat jejich nabídky a ověřit si svou pozici na trhu práce.
Zároveň se při této příležitosti uskuteční doprovodný program zaměřený na trendy zaměstnanosti v technických odvětvích. Účastníci jednotlivých seminářů se dozvědí, jaké jsou aktuální požadavky na nové zaměstnance a co nabízejí největší technické firmy v rámci programů pro nováčky a absolventy technických vysokých škol. Veletrh JobFair MSV 2011 podpoří největší studentská organizace v České republice AIESEC.
Problematice lidských zdrojů se věnuje také konference Národní soustava kvalifi kací - systém celoživotního učení pro trh práce, kterou ve středu 5. října pořádají Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Cílem akce je představit zaměstnavatelům a personalistům Národní soustavu kvalifi kací jako státem garantovaný a celostátně platný registr kvalifi kací uznávaných na tuzemském trhu práce. Nový projekt umožňuje uznávání skutečných odborných znalostí, kompetencí a profesních dovedností nezávisle na tom, jak a kde byly získány - ve škole, v kurzu, samostudiem či vlastní praxí.
Konference je zaměřena zejména na firmy z oblasti strojírenství, energetiky a bezpečnosti práce, jejichž zástupci pohovoří o prvních zkušenostech s využíváním tohoto systému.

 

 

 

Musím se modlit kvůli dálnici D1
Mladá fronta DNES | 24.9.2011 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 11 | autor: Václav Dolejší

Pavel Dobeš, ministr dopravy za Věci veřejné

96–61–41. Toto nejsou míry, ale sumy v miliardách korun, které ukazují v posledních třech letech propad peněz, jež stát dává do stavby a oprav silnic a železnic. Nový ministr chce peníze vybírat nepopulárními kroky: zdražením známek a rozšířením mýtného.

Nejmladší člen vlády, devětadvacetiletý ministr dopravy Pavel Dobeš z Věcí veřejných, nejvíc křičel při porcování letošního rozpočtu. Zároveň je to politik, jehož do vládní funkce vynesla loajalita k bossovi Věcí veřejných a k exministru dopravy Vítu Bártovi.

* Pořád jsou ještě véčkařské porady v malostranském bytě Víta Bárty v úterý?

Já nechodím do bytu Víta Bárty v tuhle tu chvíli. Teď jsem v pozici ministra dopravy, a pokud potkám pana předsedu poslaneckého klubu Věcí veřejných Bártu, tak na půdě Sněmovny. V tuhle chvíli k němu domů do bytu nechodím ani v úterky, ani v jiné dny na žádné pravidelné porady. Já chodím na porady, které jsou ve Sněmovně, nebo pokud jsem pozván na předsednictvo Věcí veřejných, vyžaduje-li mou účast.

* Narážím na to, že mnozí političtí konkurenti jsou přesvědčeni, že jste jen Bártovou loutkou. Úkoluje vás?

To je samozřejmě interpretace, která probíhala a která po mém nástupu byla akcentována. Na druhou stranu řada mých kroků, alespoň pevně doufám, teď jasně ukazuje, že jdu vmnoha směrech autonomním směrem.

* Vždyť jste třeba přebral klíčový Bártův záměr rozšíření mýtného, zpoplatnění nejen dálnic, ale silnic nižších tříd.

V mnoha případech nový management nemusí otočit o 180 stupňů a říct, že teď to všechno budeme dělat jinak, protože všichni před námi to dělali špatně. Zrovna pro rozšíření mýtného jsou tady tři důvody. Prvně dáváme příležitost k budoucímu financování takzvaných PPP projektů. Druhý důvod je, že kamiony dnes hledají náhradní trasy a objíždějí zpoplatněné dálnice i rychlostní silnice, takže výrazně poškozují objízdné silnice. Ty na takové zátěže nejsou stavěny. Třetí věc je spravedlnost: takto to přímo zaplatí dopravci podle toho, kolik ujedou kilometrů. Je to spravedlivější než dnes, kdy jdou do silnic peníze z daní i těch lidí, kteří třeba nemají auta.

* Jaká je vaše role ve Věcech veřejných? Vít Bárta na jedné z tajně pořízených nahrávek z porady prohlašuje, že vy jste jedním ze dvou lidí, kteří „reálně držej finance“ strany.

Já jsem na té poradě nebyl. Já se nemohu vyjadřovat, když kdokoliv někde pronese nějakou takovou větu. Já jsem se k Věcem veřejným dostal ze SNK Evropských demokratů, když jsme nejprve s VV spolupracovali v Praze 3. Později jsem měl za to, že by bylo velmi nevhodné, abychom tříštili síly na mnoho malých subjektů. A naopak, pokusili se o integraci do větších celků. Tak jsem se vydal cestou vstupu do Věcí veřejných, stejně jako třeba Markéta Reedová nebo Kamil Jankovský.

* Premiér Petr Nečas řekl, že „on by si v devětadvaceti letech na ministerský post netroufl“. Vy ano – to máte tolik sebevědomí a nedostatek pokory?

S pokorou by do toho člověk měl nejenom jít, ale stále ji mít v průběhu funkce. Protože ten resort dopravy je veliký. To není jen o dopravě, platí to na každého ministra. Promě to byla výzva, chtěl jsem nabídnout služby a dělat tu práci s nejlepším vědomím a svědomím. Po dvou měsících, co jsem v úřadě od rána do večera včetně sobot a nedělí, mám pocit, že přinejmenším snaha tam je.

* Pochválit se musíte jako každý politik sám, to za vás nikdo neudělá, že?

Myslím, nebo pevně doufám, že kromě snahy mám i výsledky. Nejen rozpočet, ale i přípravy na příští rok. Věřím, že vše povede k nějakému pozitivnímu pohledu na dopravu. A že opravdu budeme schopni změnit ten poměrně negativní obraz resortu u veřejnosti. Je poznamenán historickými paralelami, jako jsou třeba někteří majitelé fotbalové Slavie, kteří resortu úplně reklamu neudělali.

* Vy jste fanoušek Slavie, jejímž majitelem je exministr dopravy Aleš Řebíček. Když přijdete na stadion, říkáte si: „Sakra, nejsou tady někde ty chybějící peníze?“

To si neříkám. I když ta data, co jsem viděl, ukazují, že v jeho éře nedocházelo k úplně hospodárným řešením. Například rámcová smlouva za 470 milionů korun ročně pro vybrané čtyři právní kanceláře. Jestliže totéž dnes řešíme za 47 milionů, tak se mi to zdá minimálně zbytečné plýtvání prostředky daňových poplatníků. Jestli jsou dnes ve Slavii, nebo nejsou, fakt nevím. Každopádně jsem a zůstávám fanouškem Slavie, bohužel. Klubu jsem vždy fandil, když se dařilo i nedařilo.

* Debata o bilionovém státním rozpočtu se v závěru scvrkla na vaši hádku s ministrem Kalouskem o devět miliard. Dal vám čtyři – je to úspěch, nebo prohra?

No určitě to není výhra, to nemůžeme v resortu dopravy říkat. Doprava potřebovala 8,8 miliardy, abychom mohli zaručit, že nebudeme Evropské unii vracet peníze. Pokud máme polovinu, vrátíme Unii polovinu. Na vládě také zaznělo, že pokud stát získá nějaké další peníze, pokud se bude ekonomice dařit, tak půjdou prioritně do dopravy. Prostě proto, abychom nějakým ne úplně moudrým škrtem nemuseli vracet peníze Bruselu.

* Vždyť ekonomové naopak varují, že vláda přestřelila odhad růstu hospodářství a spíše vybere na daních míň, takže vy byste se spíš měl chystat na škrty, ne?

Doufám, že ne. Zaprvé proto, že vláda konstatovala, jak je doprava prioritou, kterou je potřeba podporovat jako prorůstový segment, a jak je důležitá pro konkurenceschopnost země. Zadruhé proto, že dopravní stavebnictví je důležité pro zaměstnanost. A zatřetí – je tu pořád potenciální hrozba vrácení dotací, které nám dává EU.

* Překvapuje mě optimismus pravicové vlády, že „zdroje budou“.

Kvůli tomu, že den před schvalováním státního rozpočtu na vládě zrovna vyjde zpráva Mezinárodního měnového fondu o očekávaném menším růstu hospodářství, prostě není možné ze dne na den předělat celý rozpočet bez projednání s jednotlivými ministry. Navíc, pokud by začalo platit zdanění hazardu, tak můžeme v rozpočtu počítat s nějakými sedmi osmi miliardami korun příjmu navíc. Ale za dva týdny může být všechno jinak. Pokud vypukne krize v eurozóně, tak ty predikce nedokáže odhadnout vůbec nikdo.

* Souvisely výrazné škrty ve vašem resortu s tím, že ministr financí Kalousek teď zrovna nemá VV moc v lásce?

To je otázka na ministra financí, jestli to byl záměr, nebo ne. Rozhodně nejen my, ale i hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, členové NERV, Asociace krajů, odboráři, zaměstnavatelé, Svaz průmyslu – ti všichni to brali jako špatný škrt. Nebyl to opravdu příliš moudrý krok, pokud chceme být konkurenceschopnou zemí.

* Ministr financí podle vás tedy není moudrý. Nebojíte se, že kdybyste to řekl ostřeji, že by vám dal facku?

Já bych velmi nerad komentoval incident pana ministra financí na ulici. Myslím, že je nevhodné se chovat vulgárně vůči komukoliv, ať je to politik, nebo ne. Na druhou stranu, v pořádku nebyla ani nepřiměřená reakce pana ministra.

* Řeknu vám pohled nespokojeného řidiče: minimum dálnic v Česku a hodně rozbitých silnic. Proti tomu zdražení dálniční známky o tři stovky na 1 500 korun a též zdražení, a dokonce rozšíření mýtného. Jak to jde dohromady?

To je naopak nutný krok, abychom prostě měli finanční prostředky na opravy a údržbu. Já teď dávám největší podíl z celkového rozpočtu na opravy, nejvíce za poslední roky. Dříve moji předchůdci více upřednostňovali stavby nových silnic. Vybírat více peněz je sice nepopulární, ale nutný krok, aby ty silnice vypadaly lépe.

* Dlouho to vypadalo, že prioritou vlád je stavba rychlostní silnice R35 z Hradce do Olomouce jako alternativa vůči brněnské D1. Proč teď najednou mluvíte o velké modernizaci „déjedničky“?

Ano, historicky se preferovala stavba severní páteřní komunikace a až po jejím dokončení modernizace dálnice D1. Já to naprosto podporuji, ale není to možné. Dodneška není jednoznačná trasa R35, nejsou vykoupeny pozemky, není to připraveno. A jestliže se dnešní stav D1 dostává do takové míry kritického bodu, že se před dvěma měsíci zvedne jeden z dálničních bloků, je třeba se rozhodnout. Buď budeme rizikově čekat devět deset let na stavbu R35. A zároveň se každou zimu modlit, aby na D1 nedošlo k totálnímu kolapsu dopravy kvůli nějakému panelu nebo mostové konstrukci. „Déjedničce“ je na některých úsecích čtyřicet let neboli deset let přesluhuje svou garanční dobu.

* A vy věříte, že opravená D1 mezi Prahou a Brnem bude dříve než za deset let?

Vždyť už od roku 2012 chceme začít s modernizací jednotlivých úseků, začneme těmi nejrizikovějšími. Tam je to o bezpečnosti silničního provozu. Tady je opravdu veliké a dlouhá léta neřešené riziko, že se opět zvedne nějaký blok.

* Vysvětlete mi, proč rekonstrukce D1 zahrnuje rozšíření vozovky o sedmdesát centimetrů? To je fígl kvůli Bruselu, který neplatí opravy, ale jen nové stavby?

Ale to není žádný fígl. My modernizujeme celou komunikaci. Není to jen povrch, ale také podloží, budeme tam dávat také nové technologie. Opravdu jde o modernizaci této komunikace.

* Vy pořád říkáte „modernizace“. Je to důležité slovo, aby na akci za dvacet miliard korun Brusel vůbec přispěl?

Modernizace, tak se to nazývá, je celá ta stavba. Já jsem přesvědčen, že teď bude pozitivní vztah Evropské komise k modernizaci české „déjedničky“.

***

Jsem slávista, bohužel. Nevím, jestli ve Slavii jsou, nebo nejsou peníze, s nimiž se plýtvalo za Aleše Řebíčka v resortu.

Pavel Dobeš Narodil se v lednu 1982 v Praze. Je ženatý, má tříletou dceru. Na Karlově univerzitě absolvoval v roce 2007 obor Evropská studia. Jako člen SNK Evropští demokraté, kteří tehdy byli součástí koalice na pražském magistrátu, pracoval v letech 2007 až 2010 jako zástupce šéfa v Pražském domě v Bruselu. Pak vstoupil do VV. Byl vlastníkem časopisu Pražan, přes nějž proudily peníze za inzeráty do VV. Od července je ministrem dopravy.