Výběr z monitoringu médií 29.9.2011

  

Schopnost Česka konkurovat cizině
ČRo Rádio Česko | 27.9.2011 | 08:08 | Pořad: Rozhovor na aktuální téma

moderátor
--------------------
Schopnost Česka konkurovat cizině se rok od roku zhoršuje, ještě v roce 2009 jsme byli na 31. Pozici, letos je to o sedm příček níž. Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes předvede vládě svoji strategii, která by měla Česko povznést o 20 pozic nahoru. Vystačí si se třemi písmeni, instituce, infrastruktura, inovace, tedy třemi písmeny I. Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a obchodu sice směřování například hi-technologiím vítá, ale podle něj se průmysl nedá přestavět ze dne na den.

Jaroslav HANÁK, prezident Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Samozřejmě k tomu je potřeba připravit školství, vzdělané lidi a víme, v jakých problémech naše školství je a je samozřejmě logické, že minimálně s pětiletou základnou bude vždycky průmysl a nosný je automobilový průmysl v této fáze. Přerod samozřejmě by byl dobře, ale museli bychom připravit lidi a mít na to připravenou vědeckou základnu a to mám trochu obavu, že až na výjimky a já nepodceňuji naše akademiky, tak samozřejmě takhle připraveni nejsme.

moderátor
--------------------
Pan Hanák si na druhou stranu pochvaluje, že zdejší vývozci by se měli do budoucna spolehnout na opěrné body v zahraničí, aspoň to podle něj slibuje spolupráce ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničí.

Jaroslav HANÁK, prezident Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Ta filosofie těch 70 míst do dvou let Czech Trade v těch strategických místech, tím já mám na mysli především země BRICK, především Brazílie, Rusko, Indie, Čína, ale samozřejmě třeba i oblast Arabského poloostrova, Severní Afriku až se zklidní, Jižní Ameriku. Čili cítím to jako docela dobrou šanci. Je z toho cítit trochu optimismus.

moderátor
--------------------
Míní Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a obchodu. A my jsme ve spojení s ministrem průmyslu a obchodu, Martinem Kocourkem, dobrý den. Vy jste to už určitě několikrát řekl dokonce i v našem vysílání, ale pro ty, kdo to ještě neslyšeli, co se skrývá za těmi třemi I?

Martin KOCOUREK, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Pod těmi třemi I se skrývá důraz, který chceme dát na jednotlivé rozvojové strategické projekty a týká se to oblasti vylepšení fungování institucí, propracování infrastruktury a zároveň politikou v oblasti inovací.

moderátor
--------------------
Když to vezmeme po pořádku, tak právě třeba budování dopravní infrastruktury je jedním z pilířů. Proč tedy vaše vláda omezuje například peníze do dopravních staveb tak, že ministr dopravy dokonce říká, že bude muset kvůli nedostatku prostředků dokonce vrátit část peněz do EU?

Martin KOCOUREK, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Protože jednak bych chtěl podotknout, že ten strategický plán se týká roku 2020 v oblasti těch cílů. Zadruhé jsme omezení také tím, že v první řadě musíme zastabilizovat a dát do pořádku veřejné finance. To znamená, teď jsme ve fázi udělání si pořádku ve veřejných financí a pak můžeme přikročit v rámci naší stabilizace k realizaci těch jednotlivých priorit.

moderátor
--------------------
Vrátím se zase k tomu bodu instituce, tak právě neefektivní veřejná správa sráží Českou republiku v hodnocení konkurenceschopnosti. Ale zase pořád oponuji, tak nepodílíte se prohlubování té slabiny tím, že koalice ve sněmovně už poněkolikáté odložila platnost takzvaného služebního zákona, který by měl státní správu stabilizovat, profesionalizovat?

Martin KOCOUREK, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Služební zákon v tom starém pojetí, jak tady byl velmi nákladný a z našeho pohledu ne též úplně efektivní, byl nahrazen zákonem o státních nebo veřejných úřednících. To znamená, v této oblasti chceme zprofesionalizovat státní správu. Nicméně na druhé straně my cítíme, že co u našich institucí úplně nefunguje, tak je zejména styk s veřejností ať už s podnikatelskou nebo laickou a za druhé je to riziko potenciální korupce, takže v tomto ohledu jsme připravili návrhy na řadu opatření, které by jednak zpružnil styk veřejnosti se státními úřady a zároveň zamezovali byrokracii a korupci.

moderátor
--------------------
Jaká jsou to opatření?

Martin KOCOUREK, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Je to zejména přechod na nějakou formu digitální komunikace, která bude napřímo, nebude muset občan obíhat úřady. Úřady budou muset pracovat s informacemi, které dostanou, nebude se nic dublovat. A zároveň, co se týká například oblasti veřejných zakázek,tak vše, pokud možno, by mělo být zveřejněno na internetu, aby to bylo pod veřejnou kontrolou.

moderátor
--------------------
A jakým způsobem, to už je moje poslední otázka, abychom se dostali k tomu poslednímu bodu. Jakým způsobem chcete dostat jaksi do českého průmyslu ty inovace, když jak jsme slyšeli, pan Hanák říká, že školy ani podniky nejsou úplně připraveny na to, aby podpořili to směřování k hi-technologiím?

Martin KOCOUREK, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Ano, to je současný stav, který si uvědomujeme. My chceme začít už opatřeními v rámci předškolní výchovy, to znamená, co nejvíce dětí v předškolním věku zapojovat postupně do předškolního procesu tak, aby byly připraveny na ten školní proces. Za druhé je to velká provázanost mezi školami a praxí a za třetí to už v té vyšší fázi spolupráce a vysokých škol s podniky na tom, aby výsledky vědy a výzkumu se přenášely rychleji do praxe.

moderátor
--------------------
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, děkuji za rozhovor. Na hledanou.

Martin KOCOUREK, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Hezký den.

moderátor
--------------------
Dalším hostem je Jaroslav Ungerman, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů, vítám vás. Dobrý den. Řeknu vám úplně naivně, mají vlastně vůbec odbory důvod se starat o konkurenceschopnost?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Dobrý den. Já myslím, že se jich to také dotýká, jsou to představitelé zaměstnanců nebo aspoň zčásti zaměstnanců, jak se na to díváme. Je to první věc, která by je měla zajímat. Vždyť přece na konkurenceschopnosti a na tom, všem, jak se ekonomice bude dařit, závisí také materiální postavení těch lidí, a na druhé straně na tom závisí i podnikateli, jestli se dobře daří zaměstnancům.

moderátor
--------------------
Tak teď jste se kvalifikoval pro tenhle rozhovor,takže jde podle vás ministerstvo, tedy v té strategii konkurenceschopnosti po podstatě problému? Věříte, že pomocí těchto změn se podaří zvýšit konkurenceschopnost?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Já věřím, že nejde. Já jsem bohužel neslyšel celý ten rozhovor, který měl pan předseda Hanák, ale podívejte, hlavní důraz, který je kladen v této strategii konkurenceschopnosti, z mého pohledu je to, je stále diskuse o tom, že Česká republika má stále vysoké náklady práce. Já se zeptám těch autorů, co jsou to vysoké náklady práce, jestliže naše náklady práce tak jak jsou spočítané českými výzkumnými ústavy, jsou 29 %. Německý, kolik mají být, 10%, 15 % těch německých, anebo daleko víc. Není snad smyslem toho, že Česká republika vstoupila do EU, že se naše konkurenceschopnost, ale také náklady práce, chcete-li mzda, bude také blížit k těm ostatním zemím? Vždyť přece chceme všichni žít tak, jako žijou oni, anebo se ten relativní rozdíl má zvětšovat? To je otázka, na kterou si neodpovíme.

moderátor
--------------------
To je samozřejmě asi jeden bod té strategie a co říkáte těm dalším instituci, infrastruktury, inovace, je to podle vás dobrý směr, který nastavilo ministerstvo obchodu, co se týče těchhle bodů?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
V institucích asi ano, inovace samozřejmě ano, ale i já mám otázku, kterou tam vznesl pan Hanák, totiž zda skutečně jsme tady si uvědomujeme, co to jsou inovace, zda si uvědomujeme, že naše školská soustava tak jak je nastavena, třeba struktura vysokých škol, struktura vysokoškoláků, vždyť je to všechno na humanitním vzdělání. Ale vždyť my přece potřebujeme také technické vzdělání a co uděláme pro to, aby tady bylo technické vzdělání, abychom si zachovali to, co jsme tady měli v minulosti,že jsme totiž, vezměte si to, že za posledních sto let ta česká ekonomika se profilovala také jako vývozce, investičních celků, technologií a ukažte mi, kde dneska tady takovouhle výrobu máme?

moderátor
--------------------
Tohle byste podpořil, ale máte nějaké jiné nápady, než s jakými přichází ministerstvo?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Samozřejmě, já se stále domnívám, že je potřeba otevřít diskusi, tady právě na to, jakým způsobem jsme připraveni nebo jakým způsobem jsme připraveni podpořit český průmysl, ale ten materiální průmysl, ten který je schopen opravdu vyvážet inovace, technologie, víte, mně tam chybí něco takového, já bych řekl, takový malý příklad. Vezměte si, co to je západoevropský projekt Airbusu. Před 30 lety o tom Airbusu nikdo nevěděl, 20 lety také ne. Dnes je to nejvýznamnější světový výrobce letadel, samozřejmě se státní podporou a já bych něco takového očekával od české vlády.

  

  

  

 

Přidělení emisních povolenek
ČRo 6 | 28.9.2011 | 21:40 | Pořad: Zaostřeno na finance

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vláda vyslyšela volání průmyslníků a přidělila jim zdarma emisní povolenky v hodnotě 50 miliard korun. Ministři vysvětlili, že tím chtějí zlepšit výkony tuzemské energetiky a těžkého průmyslu vůbec, aby lépe obstál v soutěži se západní konkurencí. Jestli se 50 miliard věnovaných na účet podniků daňovým poplatníkům vrátí, bude dnes zjišťovat magazín Zaostřeno na finance, který vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu 6 a Aktuálně.cz. Pořadem provází Petr Holub. Argumenty, které nakonec vládu přesvědčily k tomu, aby podnikům povolenky rozdělila zdarma, vysvětlil Českému rozhlasu 6 viceprezident Svazu průmyslu a jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal Jan Rafaj.

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Zatím je spoustu energetických firem, které již předložily na ministerstvu pro životní prostředí své investiční programy, jak modernizovat, zejména jak uložit prostředky do ekologizace těch svých zařízení, zvýšit účinnosti, snížit emise a tak dál. Již několik let tyto podniky na tom pracují a ejhle, rok před tím, než se má celý projekt rozjet, tak přichází ministr financí s návrhem, že by chtěl část povolenek zdanit. Myslím si, že to je opravdu nepochopitelný krok a krok proti konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já jenom připomenu argumenty ministra financí. On tvrdí, že ty výnosy z povolenek jsou výnosem pro státní rozpočet a není tedy rozumné rozdávat ty povolenky "zadarmo", když rozpočet je v té špatné situaci, jako je letos. To si myslíte, že tato argumentace není dostatečná?

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Ale víte, tohle to si vyjednala Česká republika s ohledem na to, že považuje tuhle oblast jako svoji konkurenční výhodu. Potřebovala posílit tenhle segment průmyslu. Očekávala, že právě firmy ze svého zisku a tím, že budou moct vlastně tady zaměstnávat i lidi, přinesou do státního rozpočtu daleko víc než tím, že budou zdaněné jejich povolenky. Myslím si, že to je krok opačným směrem, to, co dělá ministerstvo financí. Je to dost nepochopitelné. A domnívám se, že Evropská komise, kdyby znala ten záměr na začátku, že by ani na tento model nepřistoupila, neumožnila České republice dávat výjimku.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A dá se nějak odhadnout, kolik nových pracovních míst by tímto způsobem, tedy rozdělením povolenek, v uvozovkách, zadarmo, mohlo vzniknout?

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Ono to možná není úplně o nových pracovních místech, které by vznikly, i když se domnívám, že s novými technologickými zařízeními by některá pracovní místa i vznikla, ale spíše je to o zajištění stávajících pracovních míst, protože v opačném případě může dojít k tomu, že se začne část toho byznysu přesouvat, a to už sledujeme nyní, za hranice České republiky. Uvědomme si nadnárodní investory, kteří mají své filiálky v Polsku, na Slovensku, v Česku a rozhodují o alokaci svých investic do budoucna a výrobních zdrojů. Tak samozřejmě zvažují každou i investiční pobídku, která v té dané zemi je. A jestliže vnímají, že v téhle zemi je zejména nestabilní a nejisté prostředí podnikatelské, to znamená začnete s určitým záměrem, a když jste téměř před jeho realizací, tak vám někdo řekne, že už podmínky neplatí, tak se může rozhodnout pro jinou krajinu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Z toho, co říkáte, vyplývá, že existují producenti energie, kteří mohou ty nové zdroje postavit například v Polsku nebo na Slovensku, poblíž českých hranic, a pak dodávat tu energii do České republiky? Rozuměl jsem správně?

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Určitě. Dneska už máte otevřený trh s elektřinou, to znamená, že není vůbec žádný problém, aby stejně jako jakákoliv jiná komodita nebo jiný výrobek se exportoval či importoval, v tomto případě importoval, do České republiky, tak i elektřina může být importována.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že tam nejde o peníze pro ČEZ, což se někdy využívá v argumentaci proti rozdělování povolenek, ať už ze strany ministerstva financí nebo ekologických aktivistů. Na tom, co v těch kritikách zaznívá, ale zřejmě něco bude, protože z těch cca 50 miliard, to je hodnota těch povolenek, by podle předběžných výpočtů měl ČEZ dostat dvě třetiny. Kdo tedy, proč by právě ČEZ měl dostat částku kolem 30 miliard?

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Ale to se musíme v prvé řadě zeptat, proč vláda považovala za důležité vyjednat tuto konkurenční výhodu a umožnit těm firmám. Já se domnívám, že ten důvod byl naprosto pragmatický a to z toho důvodu, že ve srovnání se srovnatelnými podniky na západ od nás, ty podniky jsou v úplně jiné kondici a my je musíme posílit. A podívejme se na teplárníky, podívejme se na drobné výrobce energií a skutečně potřebujeme i třeba průmyslové energetiky, potřebujeme podpořit tenhle svůj segment.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Včetně toho ČEZu? To vám nevadí.

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Ale my, nám nevadí ani ČEZ. Domníváme se, že ČEZ bude o to ziskovější a o to může rozdělit více dividend.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Existuje také debata o tom, jakou přesně metodou ty povolenky rozdělit. Té jedné se říká benchmarking, to znamená, že v podstatě by se ty povolenky rozdělovaly podle toho, kolik zdrojů která ta energetická společnost využívá. Další metoda je tzv. grandfathering a ta zvýhodňuje energetické společnosti, které používají zastaralejší zdroje, a tudíž potřebují i více investic na to, aby je modernizovaly. Svaz průmyslu dává také přednost grandfatheringu jako ministerstvo životního prostředí?

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
No, Svaz průmyslu zastává tady určitou kombinaci těch přístupů a v prvé řadě tyhle modely vznikají na půdě Evropské unie a my se musíme podívat, v jaké kondici je naše energetika, to znamená, jak potřebují posílit naši teplárníci, jak potřebují posílit výrobci energií. To znamená každý proces, který snižuje, vždycky v benchmarku naše republika dopadne hůř jednoznačně, protože, jak jsem řekl na začátku, naše zařízení není tak modernizováno jako v západní Evropě, proto asi ten druhý model by byl pro nás přijatelnější, ale je to podnik od podniku. To znamená je to skutečně o tom dát koncepci dohromady a hledat východisko, abychom zejména modernizovali naše stará zařízení.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy už jste říkal, že firmy mají připraveny projekty právě na modernizaci těch energetických výrob. O co jde konkrétně, jestli už se to může říkat.

Jan RAFAJ, viceprezident Svazu průmyslu, jeden z ředitelů hutní firmy ArcelorMittal
--------------------
Jsou to nejrůznější projekty, které by měly zejména zvýšit účinnost a využitelnost vlastně energií při výrobě elektrické energie, snížení emisí do ovzduší, a to zejména emisí CO2. Takže jsou to výstavby nových kotlů, energeticky méně náročných a více účinných. Jsou to nejrůznější zařízení na odsiřování, denitrifikaci a podobně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Tyto argumenty však nepřesvědčily experty Ekologického právního servisu. Jeho odborník Jan Šrytr například tvrdí, že občané přišli o své peníze zbytečně.

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
Co se týká pomoci životnímu prostředí, tady je zásadní problém, že ty investice, které jsou naplánované v rámci toho přidělení povolenek zdarma, by prostě nastaly bez ohledu na to, jestli ty povolenky budou přidělené nebo nebudou přidělené. Vyplývá to z několika věcí, například z toho, že řada z těch investic už byla dávno zahájena. Tady je zásadní říct, že původním smyslem celé té derogační výjimky, nebo té možnosti přidělit ty povolenky zdarma, bylo to, že ty firmy přijdou s něčím novým, s něčím novým, nějakými lepšími investicemi, které významně posunou ten energetický sektor. To, k čemu došlo v České republice, je, že firmy prostě předložily svoje investiční plány dlouhodobé a dostaly je proplacené.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale samotné firmy říkají, že právě vzhledem k výhledu, že budou zdarma povolenky, připravily řadu náročných ekologických programů či programů, které budou ekologizovat jejich provoz, že po nesplnění tohoto příslibu by se dostaly do velkých finančních problémů. Ale neznamená to, že ve skutečnosti se naplnilo to, co vy žádáte, aby vznikly nové projekty? Oni říkají, že budou nové.

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
Pokud by to tak bylo, tak asi já osobně bych byl první, který by řekl, že ta výjimka je dobrý nápad.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
My říkáme firmy energetické, ale dvě třetiny těch povolenek zdarma dostane státní společnost ČEZ. Já jsem se v té souvislosti tedy chtěl zeptat, když už tedy hovoříme o 50 miliardách, které daňový poplatník svěří energetickým firmám, tak jaké budou hlavní investice? Vy jste už mluvil o modernizaci uhelné elektrárny Ledvice. Jaké jsou ty další klíčové projekty?

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
Co se týká ČEZu, tak ten tam má skutečně obrovské projekty. Padl už tady projekt Ledvic. To není modernizací, to je prostě vybudování nové elektrárny se životností 40 let, což samo o sobě je podle nás věc, která by se v tom plánu vůbec neměla ocitnout, protože ta výjimka je mimo jiné zamýšlena tak, aby se snižovala závislost na jednom typu fosilního paliva. Takže kromě těch Ledvic, což je mnohamiliardový projekt, se tam také ocitl projekt paroplynové elektrárny v Počeradech, který také byl zahájen před tím, než vůbec ta celá derogační výjimka byla vytvořena na evropské úrovni, je tam projekt paroplynové elektrárny v Mělníku a řada nějakých dílčích úprav na dalších uhelných projektech. Takže jsou to věci, které probíhají, které prostě ČEZ bude, které ČEZ již realizuje nebo bude muset realizovat. Takže v podstatě je to taková malá domů.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Je to tedy opravdu tak, že ty hlavní investice jsou stavby nebo modernizace uhelných elektráren.

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
To bych, to si nejsem úplně jistý. Každopádně značná část těch investic nejsou úplně stavby nových elektráren, to je pravděpodobně případ jenom oněch Ledvic a projektu elektrárny Kladno společnosti Alpiq, ale jsou to investice do uhelných zdrojů a do plynových zdrojů.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já bych se ještě vrátil k tomu dalšímu argumentu, že tato státní podpora pomůže konkurenceschopnosti českých firem. Ono ten argument se rozvádí ještě do dalších vět, že pokud nedáme povolenky tuzemským energetikům, tak ztratí konkurenceschopnost vůči konkurenci například v Polsku nebo na Slovensku, kde tedy budou mít výhodnější podmínky, tudíž investoři se spíše soustředí na investice v těchto zemích a například, i když budou chtít zásobovat elektřinou Českou republiku, tak to postaví někde třeba u Čadci za českými hranicemi. Myslíte si, že to není přesvědčivý argument? Pokud by byl, tak by to skutečně znamenalo, že se touto investicí zachrání spousta pracovních míst.

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
No, mně tenhle argument přijde dost úsměvný, protože Česká republika je čistý vývozce elektřiny. To znamená, že argument, že se přesunou investice do energetiky za hranice, nevím úplně, o co jej v tuhle chvíli opřít. Co se týká konkurenceschopnosti. Samozřejmě platí to, že když někdo dostane 50 miliard do kapsy, tak se jeho pozice oproti jeho konkurentům výrazně vylepší. Ale myslím si, že tady se spíš jedná o interní konkurenci v rámci České republiky, to znamená konkurence, například velké teplárny versus decentralizované zdroje vytápění a tak dále. Co se týká toho, jak moc by to dopadlo na český průmysl, kdyby se, kdyby se ty volné povolenky nerozdělily, tak tady je potřeba říct, že spotřebitelé těm firmám už od roku 2005 ty povolenky platí. Až do roku 2013 ty povolenky jsou rozdělovány zadarmo, a přesto je jejich cena promítnutá v ceně silové elektřiny. A tak tomu bude i nadále, bez ohledu na to, jestli ty firmy dostanou povolenky zadarmo nebo ne. Jinými slovy, neplatí přímá úměra, my teď dostaneme část povolenek zadarmo a nám se sníží a o to se sníží cena elektřiny. To znamená, že ty peníze vlastně dostanou ty firmy dvakrát, nejdříve od spotřebitelů, a potom od státu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže vy skutečně příliš nesouhlasíte s tím přidělením povolenek. Takže logická otázka zní, jakým jiným způsobem by se daly ty povolenky, respektive výnos z nich, lépe použít?

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
Směrnice hovoří jasně o tom, že polovina výnosů z té dražby povolenek musí být použitá na investice do, řekněme, když to řeknu obecněji, zelených opatření, snížení emisí skleníkových plynů a tak dál. Takže to je jasné. V rámci této poloviny si myslím, že dlouhodobě, a to je spíše ideový postoj, prokazuje jako poměrně slušnou výkonnost program jako například Zelená úsporám nebo jakýkoliv program, který podporuje spíše než výrobu úspory na straně spotřeby. Jinými slovy, ty peníze by se taky dostaly přímo do rukou lidem a ne několika, do deseti velkých molochů. Co se týká té druhé poloviny, těch druhých 25 miliard zhruba, tak tam stát má volnou ruku a může je použít jakýmkoliv způsobem. A já bych se samozřejmě přimlouval za to, aby se to použilo na environmentální opatření a klidně zase na program typu Zelená úsporám. Na druhou stranu dokážu si představit variantu, že stát v současné době, kdy se debatuje o tom, že se rapidně škrtají, škrtá v rozpočtech, například ministerstva školství, že se prostě rozhodne tyhle peníze použít na posílení těch rozpočtových kapitol, kde skutečně ten tlak je velký. Myslím, že by se za to nezlobili ani ekologové, ani ti energetici.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Průmyslníci často připomínají, že všechny povolenky nakonec zadarmo nedostanou, že dostanou pouze třetinu a tudíž povolenky v hodnotě asi 100 miliard korun bude mít stát v příštích 7 letech k dispozici. Už se ví, co se s nimi stane a existují na to třeba ve vašem sdružení nějaké projekty?

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
No, ta debata o tom, co se stane s těmi výnosy z povolenek, ta právě probíhá na vládní úrovni a samozřejmě probíhá i v rámci debat v neziskovém sektoru a myslím si, že i v rámci debat v průmyslových sdruženích a tak dál. Nedávno poměrně široká aliance, nejen nevládních organizací, ale například i zástupců vlastníků bytových domů, zástupců některých odvětví průmyslu, vyzvalo vládu k tomu, aby se ty výnosy používaly právě na podporu úspor, například v podobě už zmiňovaného programu Zelená úsporám. Jakým způsobem se ta debata vyvíjí na vládě, zatím já osobně nevím. Každopádně platí to, že bude následovat změna zákona s povolenkami na emise skleníkových plynů a v nejbližších měsících a týdnech by to rozhodnutí, jakým způsobem se ty peníze využijí, mělo být učiněno. A k tomu argumentu, že průmyslníci již tak budou platit víc jak 70 procent povolenek. Tohle se týká jenom energetiky, těch 70 procent. Když se podíváte na další sektory, jako například sektor teplárenství, ten má zvláštní samostatnou výjimku, která mu až například v případě České republiky přinese až do roku ..., jenom v období 2013 až 2020 31 miliard v podobě úlev z obchodování s povolenkami. A ta podpora bude pokračovat až do roku 2027. Zvláštní výjimku mají velké průmyslové podniky, to jsou tzv. podniky ohrožené únikem uhlíku, nebo-li přestěhováním někam, kde ten systém nefunguje. Ty mají také výjimku z toho dražení. Takže ten systém je dost děravý a už sám o sobě v tom základním nastavení obsahuje řadu úlev, jak pro ty podniky, tak pro některé energetické sektory. Ta 50miliardová dotace, o které se teďka bavíme, to je vlastně výjimka ještě v rámci těch výjimek pro několik vybraných členských zemí, která ten systém ještě více znepřehledňuje a činí jakoby nesystematičtějším.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud by bylo na vás, tak vy byste těch 100 miliard užili právě na ty programy typu Zelená úsporám, rozumím správně?

Jan ŠRYTR, odborník, Ekologický právní servis
--------------------
Podle mýho názoru je nejlepší způsob, jak dosahovat nějakých redukčních cílů nebo závazků v oblasti ochrany klimatu, tím, že prostě budeme snižovat energetickou spotřebu. Ten potenciál tady existuje. Bylo to prokázáno řadou expertních studií, například i Pačesovou komisí. A těch peněz je poměrně velký balík a myslím si, že by to mohlo tu českou ekonomiku posunout významným způsobem dopředu, protože jak vyplývalo například z vyhodnocení toho programu Zelená úsporám, tak těch 10 miliard, které se tam zhruba rozdělily, nebo plus minus, přineslo poměrně zajímavý počet nových pracovních míst, přineslo poměrně velký impuls do té ekonomiky a vygenerovalo i poměrně velký příjem v podobě daní a tak dále. Takže přijde mi to jako rozumný způsob, jak s tím naložit a zároveň neztratit ze zřetele ten smysl existence celého toho systému a to je snižování energetické náročnosti evropských ekonomik.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Uvádí Jan Šrytr z Ekologického právního servisu. Česká vláda ráda pomáhá podnikům, občanům za to však vystavuje vysokou daň. Třeba to však firmy občanům vrátí tím, že vytvoří nová pracovní místa a omezí svůj negativní vliv na životní prostředí. Bude na to čekat i magazín.

 

 

 

 

Nečas má nového šéfporadce pro vědu. Začnou se dít velké věci?
ceskapozice.cz | 27.9.2011 | Rubrika: Věda a vzdělávání | Strana: 0 | autor: Martin Rychlík

Petr Fiala by mohl pomoci se změnami ve vědě. Má vysoký kredit u akademiků, manažerské zkušenosti a s premiérem Nečasem si rozumí.

Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) zahájil v pondělí činnost. Otvíral jej samotný premiér Petr Nečas (ODS), jenž této příležitosti využil ke jmenování svého hlavního poradce pro vědu. "V řadě vyspělých zemí, které skutečně sázejí na vědu, výzkum a inovace, je zvykem mít hlavního vědeckého poradce. Rozhodl jsem se tímto inspirovat a jmenoval jsem na tuto pozici dlouholetého a úspěšného rektora Masarykovy univerzity, profesora Petra Fialu," řekl premiér Nečas.

Fiala má být článkem mezi vládou, vládní radou a vědciDle předsedy vlády se Fiala postará především o řízení vědy, výzkumu a inovací. "Bude mít za úkol koordinovat veškeré vědecké a výzkumné aktivity a současně bude základním komunikačním článkem mezi vládou, vládní radou a vědeckou komunitou," uvedl Nečas. Jak máme premiérovo rozhodnutí číst? Že by se konečně dostalo na skutečné reformy vědy?

"Nejde jen o nové jméno. Myslím, že se skutečně začnou dít velké věci. Jsem zvědav, zda pan premiér konečně začne řešit dlouhotrvající nefunkčnost vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jak už hodně dávno přislíbil, ale stále na to neměl čas," řekl zdroj ČESKÉ POZICE z nejvyšších pater české vědy.Rada, která trochu nefunguje...

Z vládní rady vystoupili počátkem roku podnikatel Zbyněk Frolík i Jaroslav Míl za Svaz průmyslu a dopravy ČR. V nedávné době se spekulovalo o dalších jménech, která by svou práci pro RVVI mohla skončit...

"Rada nefunguje, jak má. Místo koncepčních věcí se stále řešily spory o peníze mezi třemi vrcholnými představiteli zájemců: vysokými školami, Akademií věd ČR a průmyslem. Nemělo smysl ztrácet čas," řekl Frolík v lednovém rozhovoru pro ČESKOU POZICI.

Profesor Fiala byl v pondělním interview v České televizi poměrně opatrný, formální, ale z některých vyjádření bylo možné vytušit, že po zmapování potřebných věcí tyto kroky skutečně přijdou. Bude třeba učinit politická rozhodnutí, řekl Fiala v ČT.

Současný ministr školství Dobeš výzkumu příliš nehoví. Právě Fiala by skutečně mohl být tím, kdo změnám v české vědě pomůže. Má vysoký kredit u akademiků, manažerské zkušenosti a s premiérem Nečasem si v hlavních bodech reformy rozumí. A když se loni nestal ministrem školství - jak prý jisté kruhy v ODS plánovaly -, bude mít nyní spoustu příležitostí, jak současný stav zlepšit.

Tím spíše, že současný ministr školství Josef Dobeš (VV) vědě a výzkumu příliš nehoví. Jak třeba ukázal při památném projevu během prvního výročí Technologické agentury ČR, kdy přítomný premiér Nečas obracel oči v sloup.

A možné výtky proti Fialovi, že má vědcům radit "pouhý" politolog? Kdeže. Právě to může být jednou z dalších výhod, neboť poměry v řízení české vědy byly a jsou politikou par excellence.

 

 

 

 

Konkurenceschopnost Česka se má dostat do 1. světové dvacítky
zpravy.rozhlas.cz | 27.9.2011 | Rubrika: domaciekonomika | Strana: 0 | autor: Václava Vařeková,Lucie Maňourová,Mirek Kašpar

Snahou trojkoaliční vlády je dostat Českou republiku mezi 20 nejkonkurencepschopnějších zemí světa. Ministři posoudí strategii, která navrhuje na dvě stovky kroků. Týkají se například podpory výzkumu a vývoje, stability veřejných financí nebo zlepšení odborného vzdělávání.

„My jsme si vytknuli jako určitý slogan pro tuto naši strategii konkurenceschopnosti ‚ Zpět na vrchol‘, což má ukázat, že Česká republika stále ještě je docela úspěšnou průmyslovou zemí,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. „V tomto ohledu nám vychází jednoznačně, že pokud neprovedeme zásadní strukturální reformy, ale v mnohem širším pojetí, než o kterých se dnes mluví, a nebudeme v nich permanentně pokračovat v příštích letech, budeme kontakt se světovou špičkou neustále ztrácet,“ upozornil. Česká republika je podle něho nyní v žebříčku konkurenceschopnosti na 36. místě a to by se mělo změnit.Jedním z pilířů strategie je budování dopravní infrastruktury, vláda přitom omezuje peníze do dopravních staveb a ministr dopravy dokonce říká, že bude muset kvůli nedostatku prostředků dokonce vrátit část peněz Evropské unii. Kocourek v tom rozpor nevidí. „Plán se týká až roku 2020, v první řadě musíme stabilizovat veřejné finance, pak teprve můžeme přikročit k realizaci jednotlivých priorit,“ vysvětluje ministr.Změna školstvíŠkolský systém je jednou z největších překážek konkurenceschopnosti, jeho pozice se v žebříčku zhoršila o patnáct příček. „Chceme co nejvíce dětí předškolního věku zapojovat tak, aby byly připraveny na školní proces. Zvýšit by se také měla provázanost mezi školní výukou a praxí. Třetím bodem je spolupráce vysokých škol s podniky tak, aby se výsledky vědy a výzkumu rychleji přenášely do praxe,“ vypočítává ministr Kocourek.V hodnocení konkurenceschopnosti sráží pozici Česka i neefektivní veřejná správa. Vlády přitom opakovaně odložily platnost tzv. služebního zákona, který by měl státní správu stabilizovat a profesionalizovat. „Služební zákon ve starém pojetí byl velmi nákladný a neefektivní a bude nahrazen zákonem o veřejných úřednících. Co nefunguje je styk úřadů s veřejností včetně podnikatelů a riziková je také korupce,“ říká Kocourek, který si hodně slibuje především od elektronizace státní správy. Česko nyní patří podle Globální zprávy o konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra mezi čtyřicet zemí, kde je největší překážkou podnikání právě korupce. Česko zůstane průmyslovéJaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a obchodu sice směřování k high technologiím vítá, ale podle něj se nedá průmysl přestavět ze dne na den. „Samozřejmě je k tomu potřeba připravit školství, mít vzdělané lidi. Naší základnou vždycky bude průmysl a nosný je v této fázi především automobilový průmysl. Přerod by byl dobrý, ale museli bychom na to mít lidi a vědeckou základnu a mám obavu, že až na výjimky na to připraveni nejsme,“ míní Hanák.Na druhou stranu vládu schválí za to, že by se zdejší vývozci do budoucna mohli spolehnout na opěrné body v zahraničí. Aspoň to podle něj slibuje spolupráce ministerstva průmyslu a zahraničí. „Filozofie vzniku 70 míst CzechTradu do dvou let ve strategických místech, především v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), ale třeba i na Arabském poloostrově či v severní Africe, je dobrá šance,“ dodává šéf Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák.

 

 

 

 

 

Petr Kužel: Produktivita během krize vzrostla o dvacet procent
profit.cz | 27.9.2011 | Rubrika: Osobnosti | Strana: 0 | autor: Dalibor Dostál

V Brně za pár dnů začíná Mezinárodní strojírenský veletrh. I přesto, že tento sektor zdaleka nevykazuje takové výsledky jako před rokem 2008, přivezou tam české firmy velké množství novinek a inovací. Právě ty jsou odpovědí českého strojírenství na krizi, říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.

Strojírenské firmy zaznamenaly loni propad produkce proti roku 2008 o 45 procent. Jaký bude podle vás pro české strojírenství letošní rok?

Statistika za první půlrok 2011 říká, že čeští strojaři zažívají oživení. Ovšem proti objemům, které měli před rokem 2008, to je nesrovnatelné. Objem zakázek je menší, samy zakázky jsou menší. I tomu se ale české firmy přizpůsobily. Jestli se začíná blýskat na lepší časy, bude jasné až podle toho, jak se stát postaví ke strojírenství a jak se mu podaří realizovat strategii konkurenceschopnosti týkající se exportu i strojírenství.

Jak se poučilo české strojírenství z krize?

České firmy nyní mají racionálnější přístup ke svým aktivitám. Po roce 2008 začaly dávat část vydělaných peněz do inovací, což bude názorně vidět na strojírenském veletrhu v Brně. Kromě inovací začaly firmy investovat i do vzdělávání lidí. Krize přinesla i další obrovské plus. Firmy se rozloučily s pracovníky, kteří v nich byli ze setrvačnosti. Produktivita práce v Česku totiž stoupla o téměř 20 procent.

Obstály české firmy v krizi dobře?

Reagovaly podle intuice a myslím, že reagovaly správně. Oproti firmám ze zahraničí měly nevýhodu v tom, že žádnou podobnou krizi v novodobé české historii nezažily. Zahraniční firmy mnohdy evidují a popisují krize, které v minulosti prožily, a dokážou proto reagovat lépe. Nepomohl ani bankovní sektor, který sice peníze měl, ale bál se je půjčovat. Tím, že jsme převážně napojeni na západní trhy, zejména na Německo a další státy, pocítili jsme výrazně pokles zakázek i v oblasti exportu. A to je něco, z čeho si nyní bereme velké poučení. Proto se častěji mluví o podpoře exportu do třetích zemí.

Daří se českým strojařům více exportovat na rozvíjející se trhy?

Daří se to zatím velmi omezeně. Firmy daly hodně peněz do inovací a nemají často další na to, aby si v zahraničí otevřely své pobočky. Proto se obrací nejen na Hospodářskou komoru, ale taky na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) či CzechTrade. Pozitivně hodnotím podporu MPO pro desítky veletrhů, na které český stát každoročně vyšle firmy s českou podporou. Ještě výrazněji by ale pomohlo, pokud by Česká exportní banka u některých rizikových zemí přehodnotila jejich hodnocení. Tyto země totiž vypisují zajímavé tendry, ovšem české firmy na takové kontrakty nedostanou úvěry právě kvůli rizikovým faktorům těchto rozvíjejících se zemí.

Petr Kužel (49)

Narodil se 11. března 1962. Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a později také manažerský vzdělávací program A&W Business School. Pracoval v Bytovém podniku Prahy 5 a ve společnostech Pragoinvest a ČSAO. Od roku 1992 podniká v realitách, pojišťovnictví, v oblasti cenných papírů
a poradenství. Prezidentem Hospodářské komory ČR byl zvolen v květnu 2008. Mezi jeho záliby patří knihy, myslivost, lyžování, golf a motosport.

O jaké riziko u těchto zemí jde?

V některých zemích například ne zcela funguje politický systém. Nebo nemáme s touto zemí smlouvu o dvojím zdanění nebo o ochraně investic a podobně.

Stojí takové riziko za mírnější hodnocení?

Určitě. Vždyť všechno souvisí se vším. Pokud firmy dostanou úvěr od České exportní banky, budou vyrábět, jejich zaměstnanci budou mít peníze a budou utrácet. Jednotlivci i firmy budou odvádět daně, a to znamená přísun peněz do státního rozpočtu. Udrží se zaměstnanost a stát nebude vydávat peníze na podporu v nezaměstnanosti.

V souvislosti s novými kontrakty se mluvilo i o roli ekonomické diplomacie. Pracuje efektivně v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi?

V tom máme určitě velké rezervy. Nepomohlo ani rušení míst obchodních radů bez ohledu na výsledky jednotlivých úřadů. Dnes se snaží ekonomickou diplomacii nahradit MPO a CzechTrade. Svůj projekt má i Hospodářská komora, kdy chceme postupně jmenovat honorární zástupce Hospodářské komory v zahraničí. Do pěti let plánujeme mít takových zástupců mezi 30 až 50. Nepříliš efektivně se stát chová i v oblasti politických zahraničních misí. Na ty politici sice jezdí, ale kvůli možnému mediálnímu tlaku se mnohdy bojí české firmy v zahraničí podpořit. Přitom na tuto podporu právě protistrana čeká.

Ještě před pádem Muammara Kaddáfího jste se letos v červnu s ministrem zahraničí Schwarzenbergem zúčastnil cesty do Libye a jednal s tehdejší povstaleckou radou, dnešní legitimní vládou Libye. Přinese tato cesta něco konkrétního tuzemským podnikům?

Hospodářská komora v Libyi nabídla pomoc při nastartování podnikání. Tamní partneři si jsou vědomi našich dvacetiletých zkušeností s liberální ekonomikou. S prozatímní vládou jsme jednali i o možnosti budování systému výběru daní a instituce podobné českému Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tuzemské firmy by se mohly zapojit do projektů, které nyní chystá libyjská vláda. Existují už velké energetické projekty, zájem o oblast čištění odpadních vod a výstavbu silnic. V Izraeli, kde jsme nedávno také jednali, zase mají zájem o české IT specialisty a geology.

V Německu se kvůli odklonu od jádra chystá mohutná investiční aktivita v energetice. Jsou na tuto příležitost tuzemské podniky připraveny a mohou obstát v souboji se světovými giganty?

Mohou uspět, ale budu velmi mile překvapen, pokud by se kdokoliv mimo německé firmy do tendru dostal. V Německu se má stavět zhruba 20 plynových elektráren. Až na drobnosti by to české firmy samozřejmě zvládly. Ovšem Německo si svůj trh a své zakázky pravděpodobně pohlídá pro německé firmy.

Je to omezení soutěže?

Beru to spíš jako pochvalu pro Německo, že si svůj trh podnikání uchrání tak, že peníze, které bude muset Spolková republika vydat, z mnoha procent zůstanou v německých firmách.

Když se mluví o rozvoji průmyslu a strojírenství, vždy jsou zmíněny inovace a propojení s výzkumnými institucemi. Daří se dostatečně propojit obě oblasti?

Hodně se o tom mluví, ale teorie je něco jiného než praxe. Ta za teorií pokulhává. Inovace, které se vesměs v průmyslu využívají, si financoval průmysl sám. Do vědy a výzkumu jde přitom ze státního rozpočtu více než 30 miliard korun ročně, což je v pořádku. My jako Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy jsme ale několikrát žádali o změnu současného systému, aby se peníze jednoduše a transparentně rozdělily rovnoměrně mezi aplikovaný výzkum, výzkum na vysokých školách a vývoj rychlých inovačních kroků, které využije průmysl. Takto vložená jedna koruna by pak mohla přinést zpět 15 až 20 korun. Zatím se to ale takto propojit nedaří.

Co by pomohlo k rychlému rozvoji strojírenského průmyslu?

Strojařům chybí zakázky buď od českého státu, nebo firem. I proto jsme podpořili krok vlády, která tuzemským podnikům poskytne zdarma emisní povolenky. Právě energetické firmy mají dostatečné finanční zázemí, aby byly schopné investovat do modernizace technologie zhruba 150 miliard korun. Chystá se výstavba a modernizace energetických bloků. Impulzem by bylo také posílení energetické soustavy, která to nutně potřebuje. I to by znamenalo další práci pro lidi. Hospodářská komora navrhuje také posílení rozpočtu pro Českou exportní banku a EGAP.

Proč je rozdání povolenek za 50 miliard korun tak prorůstové opatření?

Ke každé koruně, kterou takto energetické firmy dostanou zdarma, musejí samy přidat 1,7 až 2,5 koruny a musejí do pěti let odsířit a odpopílkovat svá zařízení. Tato modernizace velmi pomůže například Moravskoslezskému kraji. Navíc se v průběhu pěti let vydá zhruba 150 miliard korun, které, doufám, alespoň ze 70 procent zůstanou u českých firem.

 

 

 

 Jižní Morava ocenila masnou výrobu a uměleckého kováře
Hospodářské noviny | 29.9.2011 | Rubrika: Ceny HN | Strana: 1 | autor: Eva Moniová

Novými jedničkami jihomoravského byznysu jsou výrobce masa a masných výrobků, společnost Steinhauser z Tišnova, a umělecký kovář Jiří Skřivánek z Veselí nad Moravou. Krajští vítězové šestého ročníku soutěží Vodafone Firma roku 2011 a Era Živnostník roku 2011 postupují do celorepublikového finále, kde budou reprezentovat Jihomoravský kraj.
„Shodli jsme se na tradičních firmách. Oba vítězové kombinují kvalitu a tradici. U firem bylo vítězství první nad druhou těsné, vítězství v kategorii živnostníků však bylo jednoznačné,“ shrnul předseda poroty Milan Šťastný, manažer prodeje klíčovým zákazníkům společnosti ČEZ Prodej.
Vítězná firma Steinhauser uspěla v konkurenci 248 společností. Firma se zaměřuje na výrobu masa a masných produktů. Její tradice, která sahá až do 18. století, byla obnovena v roce 1991. „Ocenili jsme kvalitu výrobků bez zbytečných přísad, péči o zaměstnance a v neposlední řadě tradici,“ komentoval rozhodnutí poroty její člen Andrej Straka, Regional Sales Manager společnosti Vodafone Czech Republic.
Své zboží Steinhauser prodává jak přes obchodní řetězce, tak ve svých řeznictvích. Vyvážejí také do zahraničí. Firma se snaží profilovat kvalitou. Špekáček od Steinhauseru ru například obsahuje více než 8 80 procent masa. „Je sice j jeden z nejdražších, ale k když ho napíchnete n nad oheň, tak vám nespadne, vychutnáte s si ho,“ podotkl prokurista společnosti Martin Klouda.
kM
O živnostenský tn titul bojovalo 140 podnikatelů a na prvním místě stanul umělecký kovář Jiří Skřivánek z Veselí nad Moravou. „Zvítězila krása a tradiční černé a bílé řemeslo. První místo prezentuje černé řemeslo uměleckého kováře, druhé místo obsadila elegance v podobě klobouků paní Radky Chabičovské a bronz získalo kvalitní pekařské řemeslo,“ komentoval umístění živnostníků na stupních vítězů porotce Jiří Homola, regionální ředitel Poštovní spořitelny.
Jiří Skřivánek svou živnost založil před více než deseti lety s kolegou a společně ji dovedli až k druhému místu v loňském krajském kole soutěže Živnostník roku. Poté se rozešli a pan Skřivánek musel tak tr trochu začínat znovu. „Bylo t to těžké období, protože t jsem přes den d dělal na zakázkách k a o víkendech d a večerech v vybavoval dílnu, abych ji uvedl ds do původního stavu,“ popsal své letošní trable.

***

Teď vyrábím mříže a bránu na Dům vína U Závoje, kousek od Staroměstského náměstí v Praze. Předtím jsem se podílel na renovaci Fürstovy vily v Bzenci. JIŘÍ SKŘIVÁNEK

Era Účetní roku 2011 Účastnit se mohou všichni, kdo se zabývají účetnictvím a mohou tuto činnost doložit minimálně jednou referencí. Do druhého kola postoupí sedm soutěžících, kteří získají v rozřazovacím testu nejvyšší počet bodů a zároveň poukážou na zbytečnou administrativní povinnost, která nejvíce zatěžuje podnikatele. Finálové kolo proběhne v Praze za osobní účasti finalistů. Vítězem se stane ten, kdo nejlépe vypracuje případovou studii. Kvalitu řešení studie provede Komora certifikovaných účetních. Přihlásit se můžete do 20. 10. 2011 na www.firmaroku.cz

Odpovědná firma roku 2011 a Web roku 2011

Odpovědnou firmou roku 2011 Jihomoravského kraje, kterou vyhlašuje společnost Vodafone, je společnost Arch. Design. Firma působí v oboru architektury a projekce. Jako jedna z prvních v ČR zřídila firemní miniškolku pro děti zaměstnanců až do 7 let. Je členem České rady pro šetrné budovy (CZGBC), sdružující firmy, pro které je „zelené“ stavění normou. Soutěž Web roku 2011, jejímž vyhlašovatelem jsou Zlatéstránky.cz společnosti Mediatel, vyhrál v kategorii firem dodavatel projektů rodinných domů Euroline Bohemia (www.euroline.cz). V kategorii živnostníků zvítězil web Richarda Kučery (www.krbykucera.cz), který se zabývá stavbou krbů.

FAKTA

VODAFONE FIRMA ROKU Jihomoravský kraj: vítězové 1. místo Steinhauser 2. místo Lomax & Co 3. místo Bokap Společnost Steinhauser se bude o celostátní titul Firma roku 2011 ucházet 10. 11. 2011 před finálovou porotou v Praze.

ERA ŽIVNOSTNÍK ROKU Jihomoravský kraj: vítězové 1. místo Jiří Skřivánek 2. místo Radka Chabičovská 3. místo Jaroslav Pešák Hlasovat pro Jiřího Skřivánka v SMS hlasování o celostátní titul Živnostník roku 2011 bude možné od 21. 10. do 20. 11. 2011.

Vodafone Firma roku 2011 Finalisté Jihomoravského kraje A + BX Okna, Brno, dodavatel plastových oken a dveří Apidomia, Tišnov, prodej dětského textilu Arch. Design, Brno, projektová činnost Bioveta, Ivanovice na Hané, výzkum a výroba veterinárních imunologických a farmaceutických přípravků Bokap, Znojmo, výrobce obuvi Lomax & Co, Bořetice, výrobce garážových vrat MCAE Systems, Kuřim, aplikace 3D technologií Metax Krby, Brno, dodavatel značkových krbů Picasso Styl, Brno, výrobce a dodavatel nadstandardní exteriérové dveřní HPL výplně Picasso Styl Steinhauser, Tišnov, výroba masných výrobků Era Živnostník roku 2011 Finalisté Jihomoravského kraje Radoslav Tejkal, Adamov, překladatelská činnost Jan Konečný, Brno, prodej šperků z chirurgické oceli Jaroslav Pešák, Velké Pavlovice, výroba a prodej pečiva Jiří Skřivánek, Veselí nad Moravou, umělecký kovář Marie Čermáková, Brno, majitelka fitness a wellness studia Miroslava Kachlíková Gregorová, Ivanovice na Hané, výroba a prodej cukrářských výrobků Radek Slatinský, Otnice, výroba sportovních dresů Radka Chabičovská, Brno, kloboučnictví Renáta Mildner, Ochoz u Brna, prodej chovatelských potřeb Jana Stejskalová, Brno, prodej zdravé výživy Odborná porota Andrej Straka, Vodafone Czech Republic Jiří Homola, Era Roman Mikluš, Mediatel Milan Šťastný, ČEZ Petr Kostík, Hospodářská komora Barbora Hlávková, Everesta Zdeněk Dufek, Krajský úřad Jihomoravského kraje Jiří Lošťák, Česká asociace franchisingu Hana Londinová, Cech topenářů a instalatérů České republiky Pavel Koňarik, Cech čalouníků a dekoratérů Ilona Staňková, Svaz průmyslu a dopravy Petr Dolina, Svaz českých a moravských výrobních družstev Tomáš Bílý, Asociace pro fair trade Rostislav Kubica, Cech klempířů, pokrývačů a tesařů Eva Brožová, Media Marketing Services Pavel Richter, Datank

 

 

 

 

Stupně vítězů na Vysočině obsadily výrobní firmy
Hospodářské noviny | 29.9.2011 | Rubrika: Ceny HN | Strana: 2 | autor: JOSEF JEŽEK

Dveře a zárubně, lyže a snowboardy, drátěný program, stříkací technika, farmářské produkty a kožená galanterie. Všechny firmy a živnostníci, kteří se umístili na stupních vítězů soutěží Vodafone Firma roku a Era Živnostník roku 2011 Kraje Vysočina, něco vyrábějí. Na první příčku porota dosadila výrobce dveří a zárubní a výrobce stříkací techniky.
„Boj o první místo byl těsný jak u firmy, tak živnostníka. Přihlédli jsme k postoji k jejich podnikání a přínosu pro kraj. Zajímalo nás také, jaké měli podnikatelé startovní podmínky,“ shrnul rozhodování poroty její předseda Dominik Los, manažer prodeje klíčovým zákazníkům společnosti ČEZ Prodej.
Sapeli v boji o titul Firmy roku předběhla dalších 241 společností, které se za Kraj Vysočina přihlásily. Firma vyrábějící dveře a zárubně se zaměřuje na dokonalý design, funkčnost a co nejširší sortiment výrobků. Prodej jí zajišťuje hustá síť nezávislých obchodních partnerů, kteří zákazníkům poskytují současně poradenství, montáž a servis.
„Ocenili jsme stabilitu firmy v rámci kraje, velký počet vytvořených pracovních míst, vztah k zaměstnancům, zákazníkům a ekologii. Sapeli nabízí široký sortiment výrobků s důrazem na funkčnost, design a kvalitní servis,“ komentoval výběr poroty její člen Aleš Záruba, Partner Area Manager společnosti Vodafone Czech Republic.
Společnost Sapeli, jakkoli zní její název cizojazyčně (sapeli je druh afrického mahagonu), je ryze českou společností. Založil ji v roce 1992 po restituci rodinného majetku současný ředitel společnosti Jindřich Procházka. Dnes je firma díky svým technologiím na úrovni špičkových evropských výrobců a stala se uznávanou českou značkou. Na nejbližší období chystá například zvýšení stupně hlukové izolace a bezpečnostní třídy svých dveří.
Druhou příčku obsadila firma Sporten z Nového Města na Moravě. Vyrábí běžecké, sjezdové a speciální lyže a snowboardy pro všechny věkové a výkonnostní kategorie. Devadesát procent t produkce vyváží do celého p světa, a to i na náročné s trhy, jakými jsou t například Skandinávie, USA a Japonsko.
O krajský titul nejlepšího živnostníka n svedlo bitvu 153 podnikatelů. Vítězný Josef Ježek vyrábí stříkací techniku na práškovité organické hmoty, především barvy a jiné plasty, i techniku na anorganické prášky, jako jsou mazadla, křídy apod. Za největší úspěch svého podnikání považuje vytvoření ryze české koncepce stříkací techniky, která je schopná konkurovat výrobkům z celého světa. Prý je předčí svou jednoduchostí, spolehlivostí a nižší cenou. „Provází ji mnoho přihlášených užitných vzorů i medaile z mezinárodní výstavy,“ chlubí se zlatý živnostník.
Podnikat začal v době, kdy se velká továrna, kde pracoval, začala pod tíhou konkurence rozpadat. „O vývojového konstruktéra přestal být zájem, a tak jsem se v roce 1992 rozhodl, že se zkusím živit sám,“ vzpomíná Josef Ježek. „Ocenili jsme, že jej jeho práce baví, oslovila nás také česká technologie a obrovská inovativnost. Ve svém oboru patří k nejlepším v ČR,“ vysvětlil porotce Milan Kramoliš, regionální ředitel Era Poštovní spořitelny.
Stříbrným živnostníkem se stal zemědělec František Němec z Netína. Velký úspěch mu v průběhu posledních tří let přinesl projekt Najdi si svého farmáře, spuštění provozu farmářských trhů a prodejna v Praze.

V počátcích jsem musel objíždět republiku, navštěvovat lakovny a přímo v provozu přesvědčovat, že nabízené zařízení je minimálně srovnatelné s německým či americkým.

***

Odpovědná firma roku 2011

Odpovědnou firmou roku 2011 Kraje Vysočina, kterou vyhlašuje společnost Vodafone, se stala společnost Sapeli. Ta je zároveň v tomto kraji Vodafone Firmou roku 2011. Titul Odpovědná firma si odnesla zejména za dodržování etického kodexu, který znamená naplňování vizí, strategií a cílů a soustavné investice do vzdělávání zaměstnanců. Navíc v oblasti ekologie se společnosti za poslední dva roky podařilo snížit spotřebu energie ve výrobě o celých 50 %.

Web roku 2011

Soutěž Web roku 2011, jejímž vyhlašovatelem jsou Zlatéstránky.cz společnosti Mediatel, vyhrál v kategorii firem tradiční producent uzenin Krahulík - Masozávod Krahulčí (www.krahulik.cz). V kategorii živnostníků zvítězil Dušan Duda (www.fiat-autoduda.cz). Ten se zabývá autoopravárenstvím a prodejem nových vozidel.

FAKTA

VODAFONE FIRMA ROKU Kraj Vysočina: vítězové 1. místo Sapeli 2. místo Sporten 3. místo Feroplast Společnost Sapeli se bude o celostátní titul Firma roku 2011 ucházet 10. 11. 2011 před finálovou porotou v Praze.

ERA ŽIVNOSTNÍK ROKU Kraj Vysočina: vítězové 1. místo Josef Ježek 2. místo František Němec 3. místo Blanka Mudrová Hlasovat pro Josefa Ježka v SMS hlasování o celostátní titul Živnostník roku 2011 bude možné od 21. 10. do 20. 11. 2011.

Vodafone Firma roku 2011 Finalisté kraje Vysočina Autobazar Vysočina, Žďár nad Sázavou, prodejce ojetých vozů Čikom-Stav, Třebíč, stavební činnost Feroplast, Chotěboř, výroba drátěných výrobků Kaple, Žďár nad Sázavou, hoteliérství Kovo HB, Svratka, výroba domácích potřeb, zakázková výroba svařovaných dílů a lisovacích nástrojů Plastyko Word, Batelov, vakuové tvarování z plastů Sapeli, Polná, výrobce dveří a zárubní Sporten, Nové Město na Moravě, výrobce lyží Truhlářství Profi, Sázavka, truhlářské práce Via Alta, Třebíč, projektově-inženýrská společnost Era Živnostník roku 2011 Finalisté kraje Vysočina Bedřich Hloch, Jihlava, knihařství Blanka Mudrová, Rynárec, výroba kožených produktů Dušan Duda, Náměšť nad Oslavou, autorizovaný prodej a servis vozů značky Fiat František Němec, Netín, provoz zemědělské farmy se zaměřením na zpracování mléka Ilona Semerádová, Šlapanov, daňové poradenství Josef Ježek, Ledeč nad Sázavou, vývoj, výroba, prodej a servis zařízení pro povrchovou úpravu práškovými nátěrovými hmotami Jaroslav Vafek, Nové Město na Moravě, prodej kuchyní Martina Bílá, Pelhřimov, zasilatelství Miroslav Vrbka, Třebelovice, elektrotechnické služby Petr Dostál, Nové Město na Moravě, výroba drobného dárkového zboží Odborná porota Aleš Záruba, Vodafone Czech Republic Milan Kramoliš, Era Roman Mikluš, Mediatel Dominik Los, ČEZ Barbora Hlávková, Everesta Miloslav Ileček, Hospodářská komora Hana Medřická, CzechInvest Petr Holý, Krajský úřad Kraje Vysočina Jiří Krajča, Česká asociace franchisingu Ladislav Lněníček, Cech topenářů a instalatérů České republiky Bohuslav Voda, Cech čalouníků a dekoratérů Ilona Staňková, Svaz průmyslu a dopravy Vladimír Veverka, Svaz českých a moravských výrobních družstev

 

 

 

 

Likvidovat stravenky a zaměstnanecké benefity je zvrhlost
Revue Sondy | 22.9.2011 | Rubrika: Aktuální sondy | Strana: 5 | autor: Petr KOLEV

JAK TO VIDÍME MY

Vláda přijala daňový zákon navržený ministrem Kalouskem, v jehož rámci se ruší daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Jde zejména o stravování a stravenky. Finanční analytik tvrdil v médiích, že zaměstnanci stravenky opouštějí a chtějí se raději vzdělávat. Předsedů základních organizací jsme se zeptali, jak lidé v provozech hodnotí rušení stravenek.

Libor BŘENEK předseda POO OS TOK, Nová Mosilana, a.s., Brno:

Benefity obecně, ale závodní stravování a stravenky především neodmyslitelně patří k firemní kultuře. Tady nejde pouze o výhodu, ale také o zdraví zaměstnanců. Stejného názoru jsou i představitelé Svazu průmyslu a dopravy. Stát zrušením benefitů uspoří asi 100 milionů korun, což je v rámci celého rozpočtu zanedbatelné, ale je to velmi významná částka pro zaměstnance. Na druhou stranu čtete, že jistá zdravotní pojišťovna vypsala výběrové řízení pro právnickou kancelář za 320 milionů korun, která jí bude dodávat software...
S vládním opatřením proto zásadně nesouhlasím. Jde o soukromou snahu ministra Kalouska, který je zřejmě psychicky narušený, když například tvrdí, že benefity pokládá za perverzní a bude proti nim bojovat do poslední kapky krve.

Jan KLIMEŠ předseda ZO OS ECHO, Česká rafinérská, a.s., Litvínov:

Zaměstnaneckými benefity se kompenzují mzdy zaměstnanců. V nepřetržitých provozech mají možnost opatřit si za stravenky jídlo. Na směnách se nemohou vystřídat a přestávka na jídlo je jim proto proplácena. Nečasova vláda škrtá výhradně na úkor zaměstnanců, kdežto bohaté odmítá více zdanit. Argumenty pana Kalouska jsou směšné a trapné. Zejména když víme, za jaké ceny si v parlamentní kantýně může koupit jídlo a případně i nějaké to štamprle, když ho nutně potřebuje. Doufáme, že se ještě podaří záměr vlády zvrátit v Poslanecké sněmovně. Že by naši zaměstnanci místo stravenek preferovali vzdělávání, jsem si nevšiml. Umožnit zvyšování kvalifikace je ze zákona povinností zaměstnavatele a zaměstnanec se tomu navíc musí podvolit.

Stanislav MALUŠEK předseda ZO KOVO, Železárny Veselí nad Moravou:

Zaměstnanci, kteří poctivě pracují, potřebují jedno teplé jídlo za směnu. Zajímalo by mne, jestli vláda zruší i benefity a různé výhody pro sebe a své spřízněné. Mám tím na mysli politiky, poslance, vládní úředníky, ale také OSVČ, protože sem patří i daňové úlevy podnikatelům apod. Kalousek zřejmě zneužívá lidskou závist a nepřejícnost, když tvrdí, že benefity jsou nespravedlivé, ba přímo perverzní. I u nás je určité procento zaměstnanců, kteří stravenky nedostávají a ti říkají, že jim zrušení stravenek nevadí. Ptám se jich, kde zůstala odborová a zejména lidská solidarita. Co se týče tvrzení, že o stravenky mezi zaměstnanci klesá zájem a že preferují vzdělávání, u nás v železárnách rozhodně tento trend nenastal.

Oldřich TUREČEK předseda odborové organizace NOS PPP, Nestlé Česko, závod Sfinx Holešov:

Nevím, jak se k tomu postaví náš zaměstnavatel, ale myslím si, že z Kalouskova nápadu není nadšený. Tím méně odbory a zaměstnanci.
Ministr Kalousek a celá vláda si neuvědomují, že tím nic nezískají, ale naopak mnoho ztratí. Zajistit stravování pro zaměstnance není rozmar zaměstnavatele nebo odborů - jde o zdraví lidí. Budeme se snad vracet na počátek 20. století, kdy si lidé nosili v kastrůlkách jídlo do práce? Pokud nějaký průzkum tvrdí, že zaměstnanci již stravenky nepreferují a raději volí vzdělávání, mám podezření, zda si ten průzkum neobjednal zrovna Kalousek. U nás jsme takové trendy nezaznamenali. Zaměstnanci volí raději stravování a benefity zaměřené na zdraví.

 

 

 

 

Stavbařům se vláda zajídá
Revue Sondy | 22.9.2011 | Rubrika: Náš rozhovor | Strana: 14 | autor: Nataša HYBLEROVÁ


Zatímco ve vyspělých zemích EU je stavebnictví považováno za pilíř dynamického rozvoje ekonomiky, v České republice je z popudu vlády pouze předmětem škrtů a soustavného snižování účasti státu na investicích. Říkají to odboráři i zaměstnavatelé. Kritická situace v odvětví došla tak daleko, že zástupci Odborového svazu Stavba a Svazu podnikatelů ve stavebnictví svolali na 20. září do Prahy celostátní aktiv stavbařů, aby hledali východiska. A pozvali i Petra Nečase, kterému předseda OS Stavba Stanislav ANTONIV v srpnu poslal otevřený dopis.

* Proč jste veřejně oslovil premiéra Nečase?

Vláda nejen zkrátila na rok 2012 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na 37 miliard, což znamená snížení objemu finančních zdrojů o 21 %, ale na srpnové tripartitě předložila návrh zkrátit rozpočet SFDI ještě na letošní rok. Podstatně se tím sníží zaměstnanost v odvětví a naopak zvýší náklady na sociální dávky. Na další tisíce zbytečně propouštěných zaměstnanců dopadne svízelná životní situace. Proto ten dopis. Premiéra Nečase jsem upozornil předem, že mu napíšu a že se s ním budu chtít setkat před mimořádnou tripartitou, která se uskuteční 15. září (po uzávěrce čísla) na ministerstvu financí. Zde bychom měli projednávat návrh státního rozpočtu investičních fondů na příští rok, které se týkají dopravy a bydlení.

* Takže platí stále, že vám není lhostejný osud 450 000 lidí v odvětví a že jste s podnikateli na jedné lodi?

Svaz podnikatelů ve stavebnictví dodržuje džentlmenskou dohodu, že v době krize udrží kmenové zaměstnance. Na druhé straně my zase netlačíme na takový nárůst mezd, jaký bychom si představovali. To je realita. Mrzí nás ovšem, že stavební firmy, které sponzorovaly řadu politických stran, se jim teď důrazně nepřipomenou. Pravice říká, že hájí podnikatele, ale které? Usuzuji, že stavební firmy nemají vliv, jaký jsme měli my, když byla první krize a kdy jsme významně lobbovali u premiéra Miloše Zemana. Vznikly fondy pro rozvoj bydlení a dopravy, do kterých šly ze státního rozpočtu finance. Očekávali jsme, že pravicová vláda bude nyní naslouchat našim sociálním partnerům. To se bohužel nestalo. Ministr dopravy Pavel Dobeš a prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák dokonce na srpnové tripartitě řekli, že krácení připravené Miroslavem Kalouskem by znamenalo, že bychom nakonec vraceli peníze Evropské unii.

* Bavili jste se s podnikateli o společném postupu?

Prezidiu Svazu podnikatelů ve stavebnictví jsme na návrh předsednictva OS Stavba nabídli uspořádat společné demonstrativní akce před Úřadem vlády. Našim sociálním partnerům se to nelíbilo.

* Celostátní aktiv stavebníků má být útokem proti vládě?

Čekáme, že nám Petr Nečas řekne, proč vláda tyto věci dělá, když v Evropě se neprovádějí. Očekáváme, že nám Miroslav Kalousek vysvětlí tzv. rozpočtovou odpovědnost neboli všechny ty ekonomické nesmysly. Pozvali jsme též ministra dopravy Pavla Dobeše, který je garantem dopravní infrastruktury, ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, který je garantem bytové politiky, ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, předsedu ČMKOS Jaroslava Zavadila, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka a předsedu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Víznera.

* Jaké vyhlídky mají zaměstnanci ve stavebnictví?

Statistika prokázala, že jsme nejpostiženější odvětví, a jestliže se nám předtím dařilo, protože stavebnictví prožívalo boom, mělo množství subdodávek, zaměstnávalo spoustu zahraničních dělníků buď přímo, nebo formou švarcsystému, tak toto postupně mizí a krize se nyní dotkne kmenových zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří si je drželi, protože se na ně mohli spolehnout, je budou propouštět. Nemají na vyplácení 60 % mezd, když nejsou zakázky. Vyhlídky budou hodně záviset na tom, jak se k nim postaví stát. Je snadné říkat, na co nejsou prostředky, ale ať představitelé vlády také řeknou, kde je utratili! Ať si hlídají penězovody, brání se rozkrádání veřejných rozpočtů a předraženým zakázkám. Kdyby zůstaly peníze slibované v programovém prohlášení vlády, stavebnictví by se stabilizovalo a došlo by k růstu ekonomiky.

* Co vlastně naznačuje současná situace v odvětví?

Vláda připravila tzv. programy konkurenceschopnosti a v Bruselu za to má čárku. Jenže rozvoj dopravní infrastruktury je podmínkou konkurenceschopnosti a přitom vláda krátí prostředky. Nemá zpracovánu ani energetickou politiku a hrozí, že přijme horní zákon, kterým se stát vzdá nerostného bohatství. Nejen vývoj v našem odvětví nasvědčuje tomu, že současná vláda naprosto rezignovala na hospodářskou politiku.

* V čem je pro stavebnictví nebezpečný švarcsystém, který byl ještě nedávno trestným činem, ale nyní mu vláda dala zelenou?

Švarcsystém byl vždycky bolestí našeho odvětví. Ve stavebnictví neustále upozorňujeme, že na jedné straně vyhovuje pseudopodnikatelům, kteří si chtějí rychle nahrabat. A dokonce i pracovník, který přejde do švarcsystému, se mylně domnívá, jak je zvýhodněn. Neuvědomuje si, že zatímco podnikatel na něm vydělá, kdykoli se ho může zbavit, neboť vůči němu nemá žádné povinnosti. Vyždímá ho pracovník pak nedostane podporu v nezaměstnanosti, nedostane nemocenské, a když půjde do důchodu, bude se divit nízké penzi. Ale zavinil si to sám, když na švarcsystém přistoupil. Peníze, které mu zaměstnavatel dává, nejsou zas tak veliké, aby si mohl něco ušetřit. Je to vážná věc. Bohužel, lidé si nechají vyplácet minimální mzdu a další peníze na černo. Jako OSVČ pak prodělají na celé čáře. Kalousek sice připravuje zákony na podporu švarcsystému, aby se zdálo výhodné do něj vstoupit, ale kdo OSVČ zaručí, že jakmile do švarcsystému přejdou, tak je Kalousek neobere na přímých daních, neboť peníze budou ve státní kase chybět?

* Vědí odboráři jak dál? Co bude se slibovaným horkým podzimem?

Stavebnictví je privátní sektor, a když teď budeme demonstrovat před Úřadem vlády, tak se veřejné mínění postaví proti nám, že jsme stavbařské lobby. Vláda se na nás vykašle, i když do toho s námi podnikatelé půjdou. Proto chceme oslovit veřejnost aktivem, aby pochopila, že nejde jenom o naše odvětví, že krize ve stavebnictví se promítá do dalších oborů, které na něj navazují. ČMKOS stojí za našimi požadavky a OS Stavba je v odmítání tzv. reforem pevnou součástí ČMKOS. Jsme solidární. Když ale půjdeme do generální stávky, stávkovali bychom proti zaměstnavatelům a vláda by se tomu smála. Někteří zaměstnavatelé by byli docela rádi, nemuseli by totiž vyplácet mzdy, když nejsou zakázky. Myslíme si ale, že bychom se měli bránit. Ve stávce by měly být všechny svazy, které jsou buď přímo, nebo nepřímo napojeny na veřejný rozpočet, a lidé jsou přímo, nebo nepřímo zaměstnanci státu. My všichni ostatní musíme vyjít do ulic a zablokovat města. Neměla by to být jenom Praha a Václavské náměstí. Lidi ve všech krajských městech musí vyjít do ulic a jasně dát signál této vládě, aby šla od toho. A když nebude stačit dvouhodinová stávka a demonstrace, přijdou na řadu stávky celodenní. K tomu je ale potřeba, aby nás občané nepodporovali jen v obývácích a hospodách. Lidem z Prahy a středních Čech ještě nedošlo, o co jde, a tak to zatím vypadá, že jsme generálové bez vojska. Neprohrávají odboráři, prohrávají lidé, a o to jim bude hůř.

* Také si myslíte, že lidé mají takovou vládu, jakou si zaslouží?

Voliči nalítli marketingovým tahům politických stran. A kde máme jistotu, že se to nebude opakovat? Největší jistota je, že se začnou zajímat o vlastní osud. Budou muset znovu získat zpět věci, které jejich předkové vybojovali a stálo je to mnoho obětí i krve. Tady si lidé museli vždycky všechno vybojovat a dokonce přestát dvě obrovské světové války, které zapříčinil kapitalizmus. Teď prohráváme jednu věc za druhou. O to hůř se budou získávat zpátky. Nerad bych, aby to bylo za stejnou cenu jako v minulosti. Říkali jsme si, že se války nesmějí opakovat a aby se nemohly opakovat, vznikl sociální stát. Proto jsme podporovali i vstup do Evropské unie. A co se děje v EU? Kapitál rozkládá sociální stát a není to jenom v Česku. My ale máme tak arogantní vládu, že se postarala o absurdní situaci. Té mohou čelit jen zaměstnanci, kterých je nejvíc a vždy tvořili nejvyšší hodnoty.

 

 

 

Studovat při zaměstnání? EFEKTIVNĚ!
Revue Sondy | 22.9.2011 | Rubrika: Firemní kultura | Strana: 17 | autor: (red)

Podle nejnovějšího průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy se řadí vzdělávání vedle stravenek a penzijního připojištění k nejoblíbenějším a nejžádanějším benefitům pro zaměstnance. Zaměstnavatelé, kteří ctí firemní kulturu, vědí, že prohlubování a zvyšování kvalifikace jim významně pomáhá stabilizovat personální obsazení ve firmách. Pokud jde o absolvování nejrůznějších krátkodobých školení, není v tom pro zaměstnance žádný problém. Rozhodneme-li se však studovat uprostřed slibně nakročené kariéry, studium při práci může být opravdu náročné, ale zvládnutelné.

Své o tom vědí například PhDr. Roman Leština, MBA, prokurista jedné z nejvýznamnějších českých pojišťoven, a Mgr. Jan Semotán, ředitel pražského obchodního domu My. Oba studovali na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha (UJAK). Roman Leština vystudoval obory Vzdělávání dospělých a Andragogika a prestižní manažerský program MBA - Řízení lidských zdrojů a Evropská unie. Andragogiku vystudoval i Jan Semotán, oba tak mají důkladné zkušenosti s kombinovanou formou studia.

Kvalitní základ pro praxi

Oba se shodují, že studium při zaměstnání není úplně jednoduché; aby bylo pro studenta přínosné, vyžaduje určitou časovou náročnost. Ovšem Univerzita Jana Amose Komenského Praha díky svým bohatým zkušenostem kontinuálně pracuje na vytváření optimálních podmínek pro efektivní studium. Ve výsledku se tak studium při zaměstnání oběma pánům rozhodně vyplatilo. V čem? „Především v tom, že jsem se v některých studijních předmětech mohl opírat o své profesní zkušenosti a naopak vědomosti získané ve škole aplikovat do praxe. Řídím velký tým lidí, který je potřeba neustále vzdělávat, intenzivně s ním pracovat, aby uspěl v konkurenčním prostředí. Vzdělávání dospělých i Andragogika byly přesně obory, které mi v mnohém napověděly, jak vše zefektivnit, zkvalitnit a také jakých chyb se vyvarovat,“ vysvětluje Roman Leština. S tím souhlasí i Jan Semotán: „Spousta teoretických zkušeností, které jsem získal při studiu, mi pomáhá prakticky denně - ať už jde o základy psychologie nebo systematičnost a nejrůznější postupy osvojené vypracováváním seminárních prací. Škola mi poskytla další rozhled i díky spolužákům. Spousta z nich již zastávala důležité pozice a funkce a ocenil jsem i jejich životní zkušenosti.“

UJAK první v Česku

Univerzita Jana Amose Komenského Praha jako první soukromá vysoká škola v České republice poskytla svým studentům ucelený systém univerzitního vzdělání, a sice možnost získání všech typů univerzitních titulů (Bc., Mgr., Ing., PhDr., Ph. D. a profesní manažerský titul MBA -Master of Business Administration). Toto plně strukturované studium, sestavené podle evropských modelů, se zejména díky moderním, efektivním formám výuky vyznačuje vysokou prostupností a širokými možnostmi uplatnění absolventů. Pilíře studia tvoří Speciální pedagogika, Vzdělávání dospělých, Andragogika, Evropská hospodářsko-správní studia, Sociální a mediální komunikace, Management cestovního ruchu, Právo v podnikání, Manažerská studia, Audiovizuální komunikace a tvorba, Scénická a mediální studia, nově také Bezpečnostní studia nebo Pojišťovnictví. „Velký zájem je v poslední době o bakalářské studium v těchto oborech, které je při zaměstnání z hlediska délky trvání snadněji zvládnutelné. Teprve po jeho absolvování se mohou absolventi rozhodnout, zda budou pokračovat dále, ale rozhodnutí nemusí padnout ihned po absolvování bakalářského studia,“ zdůrazňuje Ing. Petr Blecha, manažer UJAK.

Studium při zaměstnání a zákoník práce

Zákoník práce stanoví podmínky pro studium při zaměstnání, jeho umožnění však musí být vždy v souladu s potřebami zaměstnavatele. V takovýchto případech uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem tzv. „kvalifikační dohodu“, jejíž součástí je závazek zaměstnavatele o poskytování pracovních úlev a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele nejdéle 5 let po absolvování studia. Do této doby se například nepočítá doba rodičovské dovolené. Kvalifikační dohoda musí být vždy uzavřena písemně, jinak je neplatná.

 

 

 

 

ČEZ opouští klíčový manažer
Lidové noviny | 29.9.2011 | Rubrika: Peníze & byznys | Strana: 15 | autor: VLADIMÍR PISKÁČEK

Firma se stahuje ze zahraničí. Šéf fúzí a akvizic Vladimír Schmalz končí, stejně jako celé jeho oddělení

Je mozkem zahraniční expanze, za kterou ČEZ za posledních sedm let utratil přes 100 miliard korun, výraznou postavou v pražské ODS a také pravděpodobně jednou z příčin pádu bývalého šéfa firmy Martina Romana. Nástup nového generálního ředitele Daniela Beneše přežil ředitel úseku fúzí a akvizic Vladimír Schmalz o 15 dní, na konci září z ČEZ odchází. Podle svých slov na vlastní žádost, podle informací Lidových novin se však Beneš rozhodl celé Schmalzovo oddělení zrušit a jeho dlouholetého šéfa odvolal. Minimálně část současných zaměstnanců akvizičního oddělení by podle informací LN měla přejít do divize International Tomáše Pleskače.
„Zrušení celého úseku bude trvat několik měsíců,“ sdělil LN zdroj obeznámený s děním v energetickém gigantu. „Ale je jasné, že po projednání s odbory úsek zanikne.“ Odchod z ČEZ potvrdil Lidovým novinám také Schmalz, podle svých slov odchází na vlastní žádost. „Zahraniční akvizice nejsou pro nového šéfa ČEZ prioritou, chce se soustředit na Českou republiku, takže jsem s ním vyjednal svůj odchod. Odcházím z firmy na vlastní žádost, protože ČEZ se nyní bude soustředit především na domácí trh,“ řekl Schmalz.
Schmalz byl ve firmě tím, kdo vyhledával privatizované energetické či rozvodné sítě v regionu a zařizoval jejich akvizice. Podle kritiků tohoto způsobu expanze ČEZ se firma pod Romanovým vedením - a Schmalzovým plánováním - chovala spíš jako investiční firma než jako energetika majoritně vlastněná státem. Politici napříč spektrem však tento postup podporovali. S myšlenkou na zahraniční expanzi navíc přišel již někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl.
Ztráty v Maďarsku a Albánii Schmalzem vyjednané akvizice však firmě podle dostupných informací příliš nevynášejí, je možné, že na nich dokonce tratí. ČEZ dlouho nechtěl výsledky v zahraničí rozklíčovat na jednotlivé firmy, nyní je zveřejňuje jednou ročně ve výročních zprávách. Za éry Martina Romana a Schmalze ve vedení úseku investoval ČEZ v zahraničí přes 100 miliard korun. Stabilní zisky přinášejí rozvodné sítě v Rumunsku a polské elektrárny, naopak ztráty přináší hlavně podíl v maďarském koncernu MOL a v albánské rozvodné soustavě. Schmalz však považuje expanzi za úspěšnou.
„ČEZ byl národní šampion a já jsem hrdý na to, že jsem pomohl udělat z něj šampiona mezinárodního,“ dodal Schmalz. Přestože se ČEZ snažil prezentovat expanzi do zahraničí jako týmové rozhodnutí, byl to Schmalz, kdo je schvaloval a doporučoval. Veškerá rozhodnutí o akvizicích však schvalovalo celé představenstvo firmy.
Zahraniční investice ČEZ kritizoval také premiér Petr Nečas, který požaduje, aby firma upřela maximální pozornost a finanční prostředky na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. V rozhovoru pro LN vyjádřil jisté pochybnosti o zahraničních investicích ČEZ i ministr financí Miroslav Kalousek.
„Otázka zahraničních investic samozřejmě vypadala jinak ve světle situace, kdy se o nich rozhodovalo, a jinak, když přišla krize. O tom, do jaké míry byly zahraniční investice efektivní nebo ztrátové, nesmí rozhodovat pocity, ale tvrdá čísla. Management si samozřejmě musí svá rozhodnutí obhájit,“ řekl před týdnem LN Kalousek.
Židle v ČEZ i v ODS Na Schmalzovi vadilo některým politikům také jeho angažmá v politice, vrcholný manažer ČEZ sedí za ODS od roku 2010 v pražském zastupitelstvu. Bývalý šéf ČEZ Martin Roman čelil kvůli Schmalzovým politickým aktivitám několikrát tlaku na to, aby jej odvolal. Nakonec se s ním dohodl, že proto, aby mohl v ČEZ zůstat, nebude kandidovat do pražské rady a zůstane jen v zastupitelstvu.
Podle kritiků tím symbolizoval prorůstání politiky a byznysu. Za Schmalzovým pádem může stát i snaha premiéra Nečase o omezení vlivu bývalého premiéra Mirka Topolánka v energetickém odvětví.
***

Vladimír Schmalz vedl úsek fúzí a akvizic ČEZ od června 2004 Kariéra Vladimíra Schmalze

1991-2004 Generální ředitel a později předseda představenstva a akcionář společnosti SAWBAC. Firma podniká v oblasti facility managementu, tedy správy budov a majetku a údržby v Česku a na Slovensku. od roku 2010 Člen Zastupitelstva hlavního města Prahy za ODS.

2004-2011 Ředitel úseku fúzí a akvizic v ČEZ. V letech 2004 až 2005 zastupoval zájmy ČEZ v dozorčí radě Severočeské energetiky, v letech 2005 až 2006 také v dozorčí radě Škoda Praha. Je členem dozorčí rady distribuční společnosti EAD Stolichno v Bulharsku a od roku 2006 zastává funkci generálního ředitele ZAO TransEnergo v Rusku.

Od roku 2004 investoval ČEZ do expanze v zahraničí přes 100 miliard korun Zdroj: ČEZ