Výběr z monitoringu médií 29.12.2011
Strach ovládá ekonomiku
ČRo 6 | 28.12.2011 | 21:40 | Pořad: Zaostřeno na finance
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dnes se všichni bojí, že přijde nějaká nová krize a ekonomové jsou za jedno, že v novém roce skutečně dorazí. Jen není vůbec jisté, jaká vlastně krize bude. Třeba se bude opakovat jen běžné ekonomické zpomalení, ke kterému dochází se železnou pravidelností, anebo se skutečně odehraje další krutý šok, jaký postihl světovou ekonomiku po pádu banky Lehman Brothers. Co nás vlastně čeká, ptá se také magazín Zaostřeno na finance, který připravily Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Pořadem provází Petr Holub. Letošní rok začal nad očekávání dobře a nikoho by nenapadlo, jak skončí. Naděje tehdejší doby se dá označit dvěma slovy - německý průmysl, který se zázračně zotavil po předchozí krizi. Nečekaně dobrý úvod roku 2011 popisuje analytik Československé obchodní banky Petr Dufek.
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
Německé podniky se odpíchly, jejich zakázkové knihy se permanentně plní. Když se podíváme třeba na zakázky v automobilovém průmyslu, tak v Německu už vlastně překonaly tu úroveň, kterou dosahovaly před krizí. Takže tady je jasný trend a jasná síla průmyslu v Německu, která těží z globálního oživení ekonomiky. Němci jsou výrazně průmyslová ekonomika a pokud roste v celém světě poptávka po průmyslovém zboží, tak oni ji dokáží vytěžit daleko lépe než třeba Británie, která na průmysl už tak nespoléhá.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dá se spoléhat na průmysl? My jsme vlastně v tom roce 2008 zažili, že světová ekonomika se nedá předpovědět a během několika měsíců může mít průmyslový export neuvěřitelný propad.
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
Samozřejmě, průmysl sebou přináší pozitiva i negativa. My jsme do roku 2008 zažívali fakt, že průmysl výrazně podporoval ekonomiku a byl tím hlavním tahounem, když to řeknu tím ošklivým slovem, celé ekonomiky a následně v době krize byl právě průmysl, který ji do toho minusu zase stáhnul. Nicméně průmysl je základní odvětví, díky kterému ekonomiky, jako je česká nebo německá, dokážou nejenom spadnout do krize, ale velmi rychle se z té krize i dostat.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže nemyslíte si, že by měly s tím být v nejbližších letech potíže, tudíž, že Němci mohou být i nadále optimističtí, jako jsou dnes.
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
Já si myslím, že mohou být nadále optimističtí a samozřejmě i jsou. Když se podíváme na výsledky ukazatele IFA očekávání průmyslových firem nebo vůbec německých firem celkově, tak vidíme, že jim se plní zakázkové knihy, oni jsou velkými optimisty v tuto chvíli. Já si myslím, že na ten průmysl se můžeme spoléhat i v roce letošním. I když asi tak moc jako v roce loňském. Asi nikdo nepředpokládá, že Německo poroste tak silným tempem tři a půl procenta jako loni.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy už jste zmínil, že Němci chtějí šetřit a připravili úsporný balíček, který bude fungovat příští tři roky. Tady se nedá čekat, že by mohl být ten růst nějak výrazněji ohrožen?
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
On určitě bude pomalejší díky rozpočtovým balíčkům. Nicméně já spoléhám hodně na tu privátní sféru. Soukromé firmy, které těží z oživení v zahraničí a výrazně exportují. Když si srovnáme třeba Německo s Británií, tak právě u německé je vidět ten dvouciferný nárůst exportu a vlastně ta schopnost využít současné příležitosti na celosvětovém trhu. Británie, která spoléhá na služby, o které v tuto chvíli takový zájem není, tuto příležitost využít nemůže. Navíc Německo radikálně neškrtá. Ty škrty jsou samozřejmě vidět, nicméně nejsou tak dramatické, protože Německo není ani v tak špatné fiskální situaci, jako je Velká Británie. Navíc přístup Německa na úvěrovém trhu obecně je mnohem příznivější a v podstatě nejlepší v celé Evropě. Takže Němci, když si potřebují půjčit, tak si půjčí a absolutně nejlevněji ze všech.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když jsme takhle hovořili o těch Němcích a o Britech. Tady vzniká logicky otázka, proč je ta současná situace pro Němce o tolik lepší než pro Brity. Němci mají výhodu, že mohou spoléhat na silný export, který teď může vyvážet vlastně do celého světa, anebo je tam ještě nějaký jiný důvod, proč Němci vydrželi tu krizi lépe, například třeba neměli takové problémy s bankami, nevím.
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
Dá se určitě říct, že měli mnohem menší problémy s bankami než třeba Velká Británie. Ale obecně si myslím, že německá ekonomika je mnohem pružnější než britská ekonomika. Ona se dokáže velice rychle přizpůsobit situaci, kdy například roste nezaměstnanost. My jsme viděli, jak zafungoval třeba kurzarbeit v Německu. Že nezaměstnanost výrazně nevzrostla, výrazně se nezhoršila ani finanční situace domácností, což samozřejmě udrželo i domácí poptávku v nějakém rozumném růstovém tempu. Navíc Němci si dlouhodobě pěstují a pečují o svoji konkurenceschopnost. Když se podíváme na mzdové náklady v celé Evropě, tak zjistíme, že Němci jsou jedni z nejumírněnějších. Tu svoji dlouhodobou konkurenční pozici si udržují, narozdíl od většiny západní Evropy. A tím pádem mohou sklízet i tak velké úspěchy ve srovnání s ostatními.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Němečtí experti dnes jsou velmi sebevědomí a dokonce tvrdí, že napříště už nebude Německo stát výlučně na exportu, ale že zároveň se oživuje domácí poptávka. To si myslíte, že je realistický výhled, třeba i vzhledem k tomu, že státní rozpočet bude šetřit?
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
Určitě se dá říct, že to je blízko reálnému pohledu, protože sice vláda bude šetřit, nicméně vidíme rostoucí investiční aktivitu německých firem. Po tom tříletém půstu, kdy se škrtaly investice v podstatě napříč celou Evropou, i v Německu firmy se dneska více přiklánějí k investicím a mohutně expandují, takže z tohohle pohledu i ta domácí poptávka v Německu bude silnější právě díky investicím.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vysvětloval v únoru Petr Dufek z ČSOB. Ovšem růst německého a spolu s nimi českého průmyslu se zlomil někdy v dubnu nebo v květnu a počátkem srpna to už experti viděli úplně jinak. Tehdy proběhla tisková konference Svazu průmyslu a dopravy, na které jeho prezident Jaroslav Hanák popsal výsledky šetření mezi českými podnikateli.
Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Očekávání v těch nejdůležitějších parametrech, to znamená ve vývoji zakázek a nových investic, zaměstnanosti a růstu mezd nejsou výrazně optimistická. Jsou skromná a poskytují reálný pohled na vývoj ekonomiky. Samozřejmě žijeme ve velkém světě, jsme malá otevřená ekonomika a dopady na nás jsou velmi vážné. Naši podnikatelé nepodceňují problémy ekonomiky Spojených států, nikdo nepodceňuje tragický konec ekonomiky Řecka. A dnes odpoledne vystoupí se zásadním projevem italský předseda vlády Berlusconi, neboť v Itálii je ekonomika ve vážném stavu. Z dovolené se vrací španělský premiér Zapatera, aby řešil problémy ekonomiky Španělska. To jsou velké vykřičníky. Nedaří se Japonsku dostat se z potíží recese po tsunami. A když vezmu ještě ty velké problémy, které existují pro nás jako potenciální zákazníky v Severní Africe, v Arábii, kde vidíte politické problémy napříč celou Severní Afrikou a od Jemenu, přes Sýrii, to radši nechci ani tu tragédii, co se tam vyvíjí, komentovat, až někde po Omán. To jsou vlivy, které na nás nepředstavitelně působí. A k tomu na nás dopadá i vnitřní situace, nesourodost koalice, která relativně vypadá, že je vyřešena k 30.6., ale já bych takový optimismus nesdílel. Takže první je vývoj zakázek, když se podíváte na procenta, není to optimistické. To první číslo 34 procent předpokládá zvýšení, naopak snížení zakázek očekávají dvě třetiny firem. Myslím, to je hodně dramatické číslo. To je naprosto klíčový parametr pro český byznys. V oblasti investičních výdajů, pokud se podíváte na následujících 12 měsíců, opět to není optimismus. Uvědomme si, že pro budoucí konkurenceschopnost a vývoj ekonomiky, nové investice do výroby, rozšíření výrobní kapacity, efektivnost nebo změna sortimentu jsou naprosto zásadní parametry. A jestli firmy nebudou investovat nebo nebudou mít prostředky a prostor na investování, tak to pro českou ekonomiku a strategii konkurenceschopnosti to není dobrá zpráva.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Řekl prezident svazu průmyslu. A ve stejných dnech jeho zjištění potvrdil Český statistický úřad, konkrétně jeho vrchní ředitel Josef Vlášek.
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
Statistický úřad teď na počátku srpna publikoval řadu údajů z ekonomiky. Tato čísla hodnotí, nebo podle těchto čísel lze hodnotit ten vývoj v České republice diferencovaně, ale ten základní trend, že dochází ke zpomalení oživení a že v některých případech ty signály jsou tak silné, že by mohlo se z nich usuzovat i na zastavení toho oživení, tak ty jsou silné a ta data taková jsou.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A co tam je, řekněme, hlavní indicií, že by mohlo končit to období, kdy ekonomika oživovala?
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
Těch indicií je víc, ale rozhodující je průmysl, který sice pokračuje v růstu, ale ten růst je skutečně poměrně jednostranně zaměřen a tažen teda výrobou motorových vozidel a především teda osobních aut. A je velice závislý na vývoji ve světě, což souvisí teda i s celkovou otevřeností českého průmyslu a tady zřejmě ten dopad událostí, které proběhly v posledních dnech a týdnech ve světové ekonomice, bude nejsilnější. Ta ostatní odvětví, ta signalizují již delší dobu problémy, velké problémy jsou ve stavebnictví, kde skutečně dochází k poměrně výraznému poklesu jak produkce, tak i zaměstnanosti. A i signály na nejbližší období jsou ne dobré, protože dochází ke snižování počtu nově povolené výstavby, dochází k velkým redukcím v oblasti veřejných zakázek. Což dopadá zejména na inženýrské stavby a ten segment pozemních staveb, kde teda zesílil, zas na druhé straně, bych řekl, poptávka po nějakých drobnějších akcí, opravách a podobně, nestačí ty výpadky nahradit. Totéž je možné říci i o zemědělství, kde pokračuje propad v oblasti živočišné výroby, kde vlastně dochází k dalšímu omezování stavu hospodářských zvířat a produkce masa i mléka. To nepřináší dobré vyhlídky do budoucna, protože je to spojený i s poklesem zaměstnanosti v zemědělství.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Právě z těch dat statistického úřadu vyplývá, že co roste, to je stále exportní průmysl nebo export jako takový. Dá se z toho usoudit, že čeští exportéři našli nějaké nové možnosti, jaké předtím nebyly známy, anebo se drží starého osvědčeného postupu, že se většina českého exportu realizuje přes Německo?
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
Určitě platí, že většina toho exportu jde přes Německo. Ale přece jenom v určitých směrech dochází k rozšiřování i toho přímého vývozu, bych řekl, východním směrem. A to především do Ruska a do zemí asijských, případně i do zemí Bricu, to je Jižní Afrika a Brazílie. Dochází i ke změně v té struktuře toho exportu. To znamená, že i část těch exportů, které jdou přes Německo, tak přes to Německo směřuje i do těchto zemí, to znamená do Ruska a na východ. Takže ono je velice obtížné tady diferencovaně se vyjádřit k tomu, jak se to s tím exportem bude vyvíjet, ale určitě jako hlavní teda možnosti nějakého dalšího rozvoje exportu vidím na východě v Rusku a v Asii.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Právě vrchní ředitel Josef Vlášek má nejblíže k datům, která mapují ekonomický vývoj. Proto také dodnes nemohl konstatovat, že krize už skutečně přišla. Neexistují o tom žádné údaje. Ovšem nálada se od srpna výrazně zhoršila a ředitel Vlášek to přičítá zkušenostem z roku 2008, kdy ekonomika najednou propadla. Třeba výkon průmyslu v Česku poklesl během dvou měsíců o dvacet procent. Čeho se tedy bojíme a co se může stát, vysvětluje opět zkušený statistický veterán.
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
Skutečně se zatím nedovedu vypořádat s tím, co se odehrálo v té předchozí krizi, a to znamená, kde vlastně došlo k velice prudkému propadu a vzápětí došlo k poměrně naznačovanému výraznému oživení. To jako zatím, myslím, vysvětlení, zcela jasné vysvětlení nemá, co se to odehrálo v té ekonomice. A to je jedině podle mého názoru jedním ze zdrojů nejistoty toho dalšího našeho vývoje, protože je otázka, jestli toto se nemůže opakovat. To jako myslím, zatím na to odpověď není.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A našla se tedy odpověď na to, proč najednou vypadly zakázky a produkce v tom roce 2008? Jak jste sám říkal, potom se to oživilo, byť to bylo třeba s pomocí některých vládních fiskálních impulsů, například v Německu.
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
No, zatím to vysvětlení, pokud jsem ho dobře interpretoval, tak spočívalo v tom, že došlo k zastavení toku úvěru a vlastně financování těch podniků, ale to si myslím, že vysvětlení zatím je nedostatečné, protože to asi tedy ty důvody byly významnější a složitější, takže to ještě musí být předmětem zkoumání. A to zatím neproběhlo, myslím si, ani u nás na statistice, ani teda v ekonomické mezi ekonomy.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A to nestačí toto vysvětlení, prostě padla banky Lehman Brothers, banky se všechny lekly, nastal, jak se říká, anglicky credit crunch, přestalo se půjčovat a podniky na chvíli vypnuly výrobu. Tak jednoduché to tedy nebylo.
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
No, to si myslím, že ne, protože reálná ekonomika, ta má určitou setrvačnost. A je docela překvapující, že by se najednou všechno zastavilo a pak zase najednou všechno rozjelo. Ono ty otázky vzbuzuje taky v tom, že pokud se podíváte na tu grafickou křivku těch předchozích let, tak takhle prudký propad, zase následně rychlé oživení tam na té křivce na posledních dvaceti letech nenajdete.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Česká republika zažila zpomalení v letech 2001 - 2002. Bylo tedy mírné, třeba ten ekonomický růst v roce 2001 byl asi 4%, pak to zpomalilo na 2%. Proč tehdy došlo k tomu zpomalení?
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
To já přesně nedokážu jako se k tomu vyjádřit, ale mohu k tomu jenom říct ve vazbě na to, co se stalo v roce 2008, že tady ten propad od těch plusových a minusových hodnot se pohyboval někdy mezi sedmi a osmi body v tom rozdílu, zatímco v tom roce 2001 nebo 2002 maximálně mezi čtyřmi až pěti body. To ukazuje, že prostě ty propady byly zcela jiné intenzity.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A dnes jsme tedy blíže tomu roku 2002 nebo 2008?
Josef VLÁŠEK, vrchní ředitel ČSÚ
--------------------
To v této chvíli nevím. Ale vzhledem k tomu, co se odehrálo v tom roku 2008, tak jsem trochu neklidný v tom, že dokážu si teda představit, že skutečně zase tam může dojít k tomu dalšímu zubu a vytvoří to vlastně to už předtím vzpomínané to dvojité W.
Přicházející rok hrozí nezaměstnaností
Haló noviny | 29.12.2011 | Rubrika: Z ekonomiky | Strana: 6 | autor: (ici)
Míra nezaměstnanosti by mohla v České republice příští rok při nepříznivém ekonomickém vývoji překročit deset procent. Mezi postižené obory bude patřit stavebnictví, zpracovatelský průmysl i služby.
Vyplývá to z ankety mezi analytiky a profesními svazy. Podle nejčastěji uváděného, optimistického scénáře se bude průměrná míra nezaměstnanosti pohybovat okolo devíti procent s tím, že v některých měsících tuto hranici mírně překročí. Pokud by se však prohloubily problémy v Evropě, mohly by podniky přistoupit k rozsáhlejšímu propouštění. »Trvala-li by recese v tuzemsku rok, zřejmě by se to odrazilo ve vzestupu míry nezaměstnanosti nad deset procent,« připustil Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Nutno ale uvést, že řeč je o registrované nezaměstnanosti. Ta skutečná je a bude o několik procentních bodů vyšší. Úřad práce ČR totiž každý měsíc vyřazuje z evidence kolem dvaceti tisíc uchazečů o práci, aniž by pro ně bylo zaměstnání. Malá část jich sice odchází do důchodu, ale většina zůstává bez zaměstnání, případně vstupuje do »šedé ekonomiky«. V oficiálních číslech o nezaměstnanosti se sice tito lidé neobjevují, ale ve skutečnosti rozšiřují řady »armády nezaměstnaných«, která tak v reálu čítá kolem 700 tisíc příslušníků.
Mezi obory nejvíce postižené propouštěním bude patřit stavebnictví. V něm podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví pracuje přes 400 000 lidí. Stavební odbory odhadují, že do konce letošního roku by mohlo skončit 15 000, v příštím roce pak 25 000 z nich. Na pracovníky ve stavebnictví jsou navázáni i další zaměstnanci. »Při budování dopravní infrastruktury připadají na jednoho stavbaře další dvě až tři místa v jiných profesích,« uvedl mluvčí stavebních odborů Miroslav Svoboda s tím, že u bytové výstavby je tento poměr ještě vyšší.
S tím souhlasí prezident Svazu kovohutnického průmyslu Karel Šperlink. Ten z hlediska zaměstnanosti ve svém oboru předpokládá stabilní situaci. »Výjimku tvoří firmy závislé na stavebnictví,« podotkl.
Mezi postižené obory by mohl patřit i zpracovatelský průmysl. Podle mluvčího Svazu průmyslu a dopravy Milana Mostýna některé sektory tohoto odvětví, například výroba počítačů, již zaznamenaly značný pokles zakázek. To by se však nemělo týkat automobilového průmyslu. Podle Antonína Šípka ze Sdružení automobilového průmyslu se v této oblasti nedají čekat dramatické změny. »V hypotetickém případě velkých potíží by výrobci nejprve uvolňovali agenturní pracovníky a dopad na kmenové zaměstnance by byl minimální,« uvedl. Propouštění se dá naopak očekávat u firem působících v oblasti služeb. »Viditelný pokles reálných tržeb zažívá především realitní sektor, telekomunikace, pohostinství a ubytování,« uvedl Petr Dufek z ČSOB.
Podle Ondřeje Myslivečka ze společnosti LMC by pokles zájmu o pracovníky mohl nastat i ve finančním sektoru v důsledků vládních škrtů v administrativě. Naopak stálicí z hlediska zájmu o nové zaměstnance pravděpodobně zůstanou IT vývojáři a obchodníci, kterých je podle něj na trhu dlouhodobě citelný nedostatek.
Z regionálního hlediska se dá největší nárůst nezaměstnanosti očekávat tam, kde se dlouhodobě potýkají s vysokým počtem osob hledajících práci. »Jedná se především o Olomoucký, Moravskoslezský a Ústecký kraj,« uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
