Výběr z monitoringu médií 3.11.2011

Benefity: v kurzu jsou pojištění a věrnostní program
Mladá fronta DNES | 3.11.2011 | Rubrika: Ekonomika zaměstnání | Strana: 5 | autor: Kateřina Hovorková

Podnikům se zase daří, rozšiřují nabídku zaměstnaneckých bonusů. Myslí přitom na zdraví a relaxaci svých pracovníků, přispívají jim na pojištění i výhodné nákupy, odměňují výročí.

Příspěvek na dovolenou, na lázně, na vzdělávání, poukázka do sportovního centra, peníze na nákup zdravé výživy - to jsou některé zaměstnanecké benefity, které se stále častěji objevují v nabídce firem. Jejich ekonomická situace se po letech krize letos konečně zlepšila, a tak jsou k pracovníkům štědřejší.
K běžným, skoro až otřepaným bonusům v podobě mobilního telefonu, notebooku či stravenek přidávají firmy benefity přispívající ke zdraví a relaxaci pracovníků. Zvláště u pozic, kde je zvýšená míra stresu, jsou velmi oblíbené. A jak je získat? Většinou jsou součástí věrnostního programu, například takzvané kafeterie. Zaměstnanci za dobře odvedenou práci dostávají body a ty pak proměňují za různé věci, třeba i za slevy na zboží.

Stoupá zájem o pojistky

Podle průzkumu společnosti Trexima poskytuje skoro 60 procent firem bonus v podobě pojištění. Předností pojistek je daňové zvýhodnění stejně jako u stravenek, příspěvku na dovolenou a na vzdělávání.
"Udělali jsme si průzkum v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Ukázal, že podíl společností, které svým zaměstnancům poskytují příplatek na životní pojištění a penzijní připojištění, oproti loňsku stoupl o 15 procent," uvádí ředitel Employee Benefits ING Pojišťovny Jiří Běťák. Podle něj podniky svým zaměstnancům přispívají na pojištění nejčastěji kolem pěti set korun, někde je to však až dva tisíce korun měsíčně.

Dovolená o týden delší

Základní výměra dovolené jsou čtyři týdny. Týden navíc nabízí podle průzkumu společnosti Trexima v kolektivních smlouvách podniků 76 procent zaměstnavatelů. Jedno procento dokonce dává dva týdny dovolené navíc. "Někteří svým zaměstnancům navyšují nárok na dovolenou pouze ve dnech," vysvětluje analytička trhu práce Kateřina Duspivová z Treximy. Podle ní se počet dní dovolené navyšuje především v odvětví informační a komunikační činnosti nebo v peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak bez volna navíc jsou zaměstnanci v oblasti ubytování a stravování.

Učte se pro firmu

Letos se nadšeně mluví o benefitech na vzdělávání. V současnosti je využívají čtyři pětiny podniků a v následujícím roce by podle odborníků mohlo přibýt dalších 11 procent. "Oblíbenost vzdělávání jako zaměstnaneckého benefitu potvrzuje trend posledních měsíců - firmy více investují do budoucnosti svých lidí namísto věcného odměňování," říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti.
Větší podpora vzdělávání vyplývá přitom nejenom ze zájmu zaměstnanců, ale částečně i z potřeb firem vychovat si kvalifikované odborníky a také si je udržet.
"Zřejmě tu zapracovaly vzpomínky na předkrizový stav, kdy firmy zoufale sháněly, přetahovaly si a přeplácely vzdělané specialisty," dodává Radek Špicar.

Homeoffice nejčastěji u IT

Práci z domova začaly podniky využívat více v době krize, aby ušetřily náklady na pracovní místo. Zájem o tento benefit však roste dál. Zatím ho nabízejí převážně velké, mezinárodními firmy, a to hlavně v oblasti IT.
"Naši lidé nejvíce oceňují flexibilní pracovní dobu a homeoffice. Samostatné rozvržení pracovní aktivity umožňuje vyjít vstříc požadavkům klientů, dosahovat dobrých výkonů a přitom si zachovat volný čas," říká Jan Kebza z finančně poradenské firmy AWD ČR. "Ceněny jsou i odměny za dobře odvedenou práci - nabízíme svým zaměstnancům dovolenou na Šrí Lance, vMexiku, na Bahamách, v Laponsku."

Tisíce za věrnost podniku

Téměř 77 procent firem podle Treximy nabízí odměny při významných pracovních a životních výročích. Výše se odvíjí od délky zaměstnání.
Podle společnosti Profesia dostávají benefity častěji pracovníci ve velkých firmách. V malých podnicích do 10 zaměstnanců je nemá 37 procent lidí. Většinou se dávají manažerům, jen čtyři procenta z nich žádný nemají. Naopak lidé na nejnižších pozicích si o bonusech mohou nechat jen zdát. Mezi pomocnými zaměstnanci je nedostává až 42 procent lidí.

***

Anketa Jaké benefity zaměstnancům poskytujete?

René Grebeň, generální ředitel, České Energetické Centrum

>Rozdáváme hvězdičky - jakýsi podíl na zisku firmy

Nejsme příznivci plošného rozdávání všem, snažíme se vytvořit konkurenční prostředí. Významným benefitem jsou u nás takzvané hvězdičky. Je to jakýsi podíl na zisku společnosti. Z každé zobchodované MWh rozdělujeme určitou částku mezi zaměstnance, kteří hvězdičku obdrželi. Někteří jich mají i několik a jejich podíl se poté zvyšuje. Odměna je vyplácená jednou ročně.

Luděk Pfeifer partner M. C. TRITON

>Kdo má problémy, může dostat od firmy i půjčku

Stravenky, nápoje, dva volné dny při nevolnosti na pololetí, příspěvky na kulturní a sportovní akce, na životní a penzijní pojištění, odměny při jubileích...
Ve vybraných pozicích hradíme nadstandardní zdravotní péči, úrazové a cestovní pojištění. Uznání získala ochota firmy poskytnout půjčku a podpora profesního růstu dětí zaměstnanců.

Jan Spáčil, partner Ambruz & Dark / Deloitte Legal

>Pracovníci si výhody vybírají sami

Zaměstnancům poskytujeme benefity ve formě kafeterie - sami si sestaví balíček výhod, například ze stravenek, připojištění, jazykových kurzů, sportovních či kulturních aktivit. Myslím, že tuto flexibilitu oceňují. Také pracujeme na tom, aby mohli jet na zkušenou do některé spolupracující zahraniční advokátní kanceláře.

Průvodce evropským bankrotem
Ekonom | 3.11.2011 | Rubrika: Zoom - Krize v Evropě | Strana: 7 | autor: Jan Němec, Marcela Honsová, Martin Petříček

Evropa se snaží za každou cenu zabránit úplnému bankrotu Řecka. Země si ale nakonec může svůj krach odhlasovat sama v referendu.

Krach Řecka, či dokonce dalších zemí eurozóny se projeví i v České republice. Hrozí vyšší nezaměstnanost, další škrty a růst daní.

Evropská dluhová krize ani přes slavnostně oznámený nový plán na záchranu Řecka nekončí. Naopak. To, co politici vydávají za definitivní řešení a postavení hráze dluhům, podle mnoha ekonomů ve skutečnosti znamená jen další odsunutí problémů do budoucna. "Opravdový" bankrot Řecka přijde později s plnou silou a mohou ho následovat pády dalších zemí. "Dluhová krize Evropy stále trvá a roste. Skutečný bankrot se odkládá nejspíš do roku 2012, kdy bude kvůli celoevropsky opět navýšenému dluhu ještě dražší," varuje ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Není navíc jisté, zda k uskutečnění záchranného plánu vůbec dojde. Řecký premiér Jorgos Papandreu totiž v pondělí oznámil, že chce o něm vypsat referendum. Vzhledem k značnému odporu lidí ke škrtům aktuální průzkumy veřejného mínění ukazují, že Atény nakonec mohou plán odmítnout. To by znamenalo jediné - Řecku by vyschl přívod peněz z EU, země by se dostala do platební neschopnosti, a musela by vyhlásit "tvrdý" bankrot. Zřejmě by také splatila ještě menší část dluhů než v případě "řízeného" krachu. Pokud Řekové řeknou balíčku opatření "ne", dluhová krize se může nekontrolovaně rozšířit do dalších zemí.
České domácnosti i firmy by se proto raději měly připravovat na nejhorší -další kolo hospodářské recese, které s sebou pády Řecka či dalších ekonomik přinesou. Ministerstvo financí už pro příští rok snížilo odhad růstu ekonomiky z 2,5 na pouhé jedno procento. I když samotnému Česku platební neschopnost a bankrot prozatím nehrozí, potíže se do tuzemska přenesou zprostředkovaně přes bankovní systém či klesající zájem o české zboží v zahraničí. Na rozdíl od Řeků nicméně Češi mají to štěstí, že dopady nebudou tak drastické a že se na ně mohou připravit. V Česku nehrozí pády bank, "masová" ztráta úspor lidí ani 20procentní nezaměstnanost. Pokles životní úrovně by ale jihoevropské bankroty přinesly i Čechům.
Řecko nebude poslední Týdeník Ekonom oslovil ekonomy se dvěma scénáři budoucnosti. První počítá s tím, že Řecko na dohodu nakonec přece jen kývne, plán bude fungovat a zamezí dalšímu šíření krize v Evropě. Druhý je výrazně pesimističtější. Předpokládá, že dluhové problémy zasáhnou také Itálii nebo Španělsko.
Analytici se většinou shodli na jednom: vyhlídka ojedinělého bankrotu Řecka je pro českou ekonomiku únosná. Bankovní systém by pád Atén ustál bez problémů a bankrot jihoevropské země by se zásadně nepodepsal ani na zakázkách českých firem, a tím na nezaměstnanosti. "Primárním faktorem bude kondice našich hlavních obchodních partnerů, tedy západní Evropy v čele s Německem," upozorňuje portfolio manager společnosti Conseq Investment Martin Stupavský. V porovnání s Německem je totiž Řecko pro české exportéry v podstatě zanedbatelným partnerem.
Do jihoevropské země vloni podle údajů Českého statistického úřady vyvezly české firmy zboží za celkem zhruba 7,5 miliardy korun, zatímco export do Německa dosáhl téměř 900 miliard.
Daleko horší důsledky by měl scénář počítající s rozšířením krize. A ten se jeví jako reálnější. "Bohužel to není poslední krize, protože se nepodařilo vyřešit jádro problému," hodnotí poslední dohodu evropských politiků světoznámý investor George Soros. Důsledkem této varianty vývoje by byla další celoevropská recese. Ta by se na českém hospodářství podepsala hůře.
Nejtvrdší dopad by pocítili exportéři. Kvůli klesající poptávce v Německu i dalších zemích Evropy by přišli o část zakázek.
Do EU přitom směřují čtyři z pěti zahraničních transakcí českých firem. "V případě negativního scénáře se dá očekávat výrazný nárůst míry nezaměstnanosti na deset i více procent," odhaduje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Druhým řešením by bylo snižování mezd. Dokazuje to i průzkum DHL CzechTrade mezi 500 českými exportéry. Podle něj při obnovení recese plánuje snížení počtu zaměstnanců více než čtvrtina firem, 20 procent nevylučuje pokles mezd.
Recese a útlum hospodářství by způsobily problémy i České republice jako státu. Vybral by méně na daních, a musel řešit "díru" ve státním rozpočtu. Ekonom Pavel Mertlík odhaduje, že by ve státní kase mohlo chybět až sto miliard korun ročně. Důsledkem by bylo zvyšování daní či osekávání sociálních výdajů. "Došlo by pouze k zákonné valorizaci penzí; ani koruna navíc. Vyšší podpora lidem spořícím v penzijních fondech by se nerealizovala a zvýšený výběr DPH by nešel na reformu penzí, ale rovnou do rozpočtu," popisuje dopady na výdajové straně rozpočtu analytik ČSOB Petr Dufek.
Úspory jsou v bezpečí Na rozdíl od Řeků by ale ani za velmi nepříznivého scénáře nemuseli mít čeští střadatelé obavy o své úspory. České banky mají dostatek kapitálu i likvidních - tedy na hotovost rychle a snadno převoditelných aktiv. "Úroveň vysoce likvidních aktiv českých bank je v rámci Evropy z říše snů," hodnotí stav českých bank ředitel sekce dohledu nad finančním trhem České národní banky David Rozumek. Česká národní banka navíc podle něho ještě zpřísnila kontroly vzájemných transakcí finančních ústavů s jejich zahraničními "matkami". Nemělo by proto dojít k tomu, aby se na dobré formě tuzemských finančních domů jejich majitelé v problémech hojili.
Jistotu klientů především u menších bank zvyšuje ještě pojištění uložených peněz prostřednictvím Fondu pojištění vkladů, a to v plné výši do 100 tisíc eur. V případě extrémního vyhrocení situace to samé ovšem neplatí pro velké finanční ústavy. "Pokud jde o velké banky typu Česká spořitelna, Komerční banka nebo ČSOB, scénář výplaty náhrad vkladů v podstatě nepřichází v úvahu. Peníze dosud odvedené do fondu na výplatu tak velké banky nestačí," připouští ředitelka fondu Renáta Kadlecová. Problémy velkých finančních institucí, přestože nejsou pravděpodobné, by podle ní muselo řešit ministerstvo financí. A to buď záchranou z peněz daňových poplatníků, nebo prodejem. "Jedním z nejefektivnějších řešení je například nalezení strategického partnera a prodej banky i se závazky vůči klientům.
Pak to znamená, že výplata,fyzicky' neproběhne, ale peníze klientů jsou převedeny na účet nové banky," vysvětluje takový postup Kadlecová.
Důležitou otázkou je i "krizový" vývoj závazků vůči bankám, a to především z pohledu hypoték. Jak by rozsáhlá recese zasáhla tuto oblast? Podle ekonomů by i v pesimistické variantě pokračovalo období nízkých úrokových sazeb a není důvod k obavám z výrazného zvýšení nákladů na hypotéku. Pouze žadatelé o nový úvěr by se zřejmě museli - stejně jako firmy - smířit s důkladnějším prozkoumáním své finanční situace kvůli větší opatrnosti bank.
Dluhový očistec a salámový bankrot Scénář pádu Itálie či Španělska neskýtá radostné vyhlídky na několik příštích let. Hlavním viníkem skutečnosti, že jej není možné vyloučit, jsou evropské politické špičky. Ony stojí za kupením dluhů, stejně jako za nevolí k jejich splácení a přiznání skutečného rozsahu problémů. Situace v Řecku tak ani vzdáleně nepřipomíná dramatickou situaci z Argentiny, kde na začátku tisíciletí proběhl státní bankrot "se vším všudy".
Hrozba státního krachu a oslabování pesa tehdy přiměla mnohé Argentince ke zřizování dolarových účtů. V dolarech si také půjčovali nebo brali hypotéky.
"Oddolarizování" ekonomiky bylo bolestivé zejména pro střadatele, kteří nestihli peníze uložit v zahraničí. Dolarové vklady v argentinských bankách se převedly na pesa oficiálním kurzem 1 : 1,4. Navíc prosinci 2001 vláda úspory zmrazila. Lidé si mohli vybrat pouze 250 dolarů za měsíc, později byl limit zvýšen na tisíc dolarů. Tzv. "corralito" fungovalo až do konce roku 2002.
Opatření způsobilo značný pokles životní úrovně Argentinců. Devalvace jim přinesla snížení reálných mezd, "pesifikace" je zase připravila o velkou část úspor. Nezaměstnanost se v polovině roku 2002 přehoupla přes 22 procent a podle údajů konzultační firmy Equis každý den spadly pod hranici chudoby dva tisíce lidí. V roce 2003 nedosáhla ze svých příjmů na základní životní potřeby přes polovina Argentinců. Kvůli tvrdým opatřením se však Argentina z počátečního šoku poměrně rychle zotavila. Během necelých tří let se podařilo vyrovnat propad hrubého domácího produktu a do konce dekády rostla ekonomika v průměru o šest procent ročně. Nezaměstnanost po třech letech od bankrotu klesla na deset procent. Loni vykázal argentinský statistický úřad dvanáctiprocentní nezaměstnanost.
Řecko tímto bankrotovým "očistcem" zatím neprošlo. I přes škrty, propouštění desítek tisíc lidí a snižování platů ve veřejné správě až o pětinu, prodlužování věku odchodu do důchodu a zvyšování daní je situace v zemi stále vzdálená argentinskému dramatu. Bankrot této jihoevropské země přitom de facto nastal už loni na jaře, kdy Aténám došly peníze na splácení závazků. Místo přiznání stavu věcí však politici přistoupili na "salámovou" metodu bankrotu. Když se z problémů Řecko nevzpamatovalo ani po půjčkách a částečných reformách, začali vyjednávat s věřiteli o odpuštění části dluhu. Nejprve se dohodli na pětině, nyní na polovině.
Ani tato dohoda však podle ekonomů stačit nebude. "Eurozóna se shodla, že polovina nominální hodnoty řeckého dluhu bude odepsána. Půjde ale pouze o dluh vlastněný bankami a jinými soukromými investory," upozorňuje Markéta Šichtařová z Next Finance. Dluhopisů vlastněných Evropskou centrální bankou (ECB) nebo členskými státy eurozóny se "odpouštění" netýká. I po odepsání se proto dluhová zátěž sníží pouze ze 350 miliard na 250 miliard eur. "A to je málo.
Příliš málo. Je to jen necelých 29 procent celkového řeckého dluhu," vysvětluje Šichtařová. Výsledný dluh Řecka se tak i po "restrukturalizaci" bude pohybovat ve výši 120 procent HDP. Argentina přitom zbankrotovala i se závazkem polovičním.
Dohoda evropských politiků navíc neřeší samu podstatu řeckého dluhu. Bez reforem a kontroly jejich dodržování hrozí, že se záhy po odpisu poloviny dluhopisů začnou závazky opět rychle hromadit. Ke dnu táhne Řecko i euro, které je pro jeho ekonomiku příliš silné a činí zemi málo konkurenceschopnou. Rozbijí eurozónu obavy o euro?
Mezi argentinským bankrotem a řeckou "restrukturalizací" je mnoho rozdílů. Zatímco Řecko s eurozónou v zádech o škrtání dluhů vyjednává s investory předem a takříkajíc v rukavičkách, Argentina použila silnější "páku". Jednoduše vyhlásila platební neschopnost a pak licitovala. To jí umožnilo dohodnout odpis až tří čtvrtin dluhů. Investoři raději přistoupili na toto řešení, než aby odešli s prázdnou. Jihoamerická země se také nemohla spolehnout na pomoc bloku o síle EU a musela si "vystačit" s Mezinárodním měnovým fondem. Na druhou stranu ale právě absence provázanosti Argentiny se sousedními zeměmi zabránila přelití krize. Šíření řecké nákazy zasáhlo už prakticky celý jih Evropy. Kvůli jednotné měně na ni doplácejí i země, které hospodaří relativně zodpovědně.
Právě provázanost Evropy, euro a obavy o přelévání problémů z jedné země do druhé stojí za současnou opatrností evropských politiků. Proto přicházejí s řešením vždy až ve vleku událostí za pět minut dvanáct. Nezanedbatelná je ovšem i politická motivace. Vyřešení řeckého problému "tvrdým" bankrotem a odchodem země z eurozóny by znamenalo přiznání chyby při pokládání základů jednotné Evropy. Právě tato opatrnost a odkládání problémů mohou paradoxně vést k vygradování krize až k rozpadu spolku platícího eurem.

***

1% Takový růst české ekonomiky očekává v optimistické variantě ministerstvo financí. Černé scénáře bankrotů více zemí prognóza nezohledňuje.

NÁZORY / Str. 13

Více, nebo méně Evropy? Ekonomové Jiří Havel a Petr Mach polemizují nad budoucností EU.

Pád Řecka by Česko zvládlo dobře. Bankroty Itálie nebo Španělska by ale naši ekonomiku zasáhly poměrně tvrdě.
George Soros, investor a majitel hedgeového fondu

Není to poslední krize, nevyřešilo se jádro problémů.

Praktický průvodce dluhovou krizí

Rady pro každého

Přijde další zvyšování daní? Ministerstvo financí bude kvůli zhoršení ekonomiky hledat úspory i zdroje ve zvyšování daní. Očekávat se dá zvyšování DPH, respektive urychlené sjednocení obou sazeb na 19 procentech.

Jsou peníze v bance v bezpečí?
Díky přísnému dohledu ČNB jsou tuzemské banky v dobré kondici. O úspory proto není třeba mít obavy ani v případě nepříznivého vývoje v Evropě. Výše kapitálu bank je v Česku v průměru téměř dvojnásobná oproti požadavkům Evropské unie a také jejich zahraniční pohledávky jsou minimální. Uklidňující je i fakt, že velké banky jako Česká spořitelna, Komerční banka nebo ČSOB jsou příliš důležité na to, aby je stát nechal v problémech padnout. Pro případ ztrát u menších bankovních domů zase existuje Fond pojištění vkladů, jenž spravuje 21 miliard korun. "Současné prostředky stačí na pokrytí výplat vkladů například všech kampeliček, nebo několika menších bank," uklidňuje výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová. Každý střadatel má přitom pojištěny vklady v plné výši do 100 tisíc eur (cca 2,5 mil. Kč).

Dá se důvěřovat české koruně?
Ekonomové odhadují kolísání kurzu koruny. "Bude oslabovat až k 25,50 koruny za euro, od třetího kvartálu 2012 zase bude posilovat," předpovídá ředitelka analytické firmy Next Finance Markéta Šichtařová.

Začne propouštění a snižování mezd?
Oproti předpokladům z léta zpomalí ekonomický růst Evropy v příštím roce se stoprocentní jistotou. Dotkne se to i České republiky, která podle nových odhadů ministerstva financí v příštím roce poroste jen o jedno procento místo původně očekávaných 2,5 procenta. Zhoršení kondice hospodářství se projeví v růstu nezaměstnanosti. Přestože Česko bankrotem ohroženo není, vzhledem k silné vývozní orientaci si problémy "importuje". Částečně situaci navíc zhorší menší domácí poptávka. V případě hluboké dluhové krize by ale hospodářství utrpělo především nižší poptávkou po českém zboží v zahraničí. "Ekonomika bude v takovém případě během roku 2012 stagnovat a současný trend snižování nezaměstnanosti se během roku otočí," předpovídá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Firmy při větším ekonomickém propadu budou nuceny propouštět a zmrazit, či snižovat nominální mzdy. Utrpí zejména odvětví, která měla problémy už během recese před dvěma lety. Nejohroženější jsou služby, maloobchod a stavebnictví. Propad by se odrazil v automobilovém průmyslu či u výrobců domácího spotřebního zboží a elektroniky. "Defenzivní odvětví jako energie nebo odpady jsou samozřejmě ohrožena méně," potvrzuje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Jak ochránit majetek před znehodnocením?
Zlaté pravidlo investování o diverzifikaci portfolia bude v případě bankrotů jižních zemí důležitější než jindy. Majetek bude nejlepší rozložit na více částí. "Ideální portfolio by mělo mít defenzivní profil, tedy méně akcií a více hotovosti," doporučuje portfolio manažer společnosti Conseq Investment Michal Stupavský. Úplným základem by však měla být vlastní nemovitost a půda poskytující jistoty do budoucna. A to jak z pohledu zajištění vlastního bydlení, tak z pohledu relativně nejméně kolísající hodnoty takové investice v krizi. Od věci ale není ani uložení části majetku do drahých kovů. "Vzácné kovy v podobě reálného stříbra a zlata v nejvážnějších krizích a strastech vždy obstály na výbornou," dodává Stupavský.

"Nejméně jsou ohrožena odvětví jako energetika nebo odpady.''
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank

10%
Až na takovou úroveň se při návratu recese může zvýšit nezaměstnanost v Česku. Propouštění hrozí nejvíce v maloobchodě, stavebnictví nebo výrobě aut. Naopak relativně klidní mohou být třeba zaměstnanci v energetickém sektoru.

Při návratu recese plánuje propouštění téměř třetina českých firem.

Co řeší firmy?
Otázku, jak proplout turbulentní dobou v případě zhoršení dluhové krize a státních bankrotů v Evropě, řeší také firmy. Mají obchodovat v eurech, nebo v dolarech? Mají hledat nová odbytiště? (Čtěte na další straně.)

Praktický průvodce dluhovou krizí

Rady pro firmy

Které firmy bankroty nejvíce zasáhnou? Hluboké vrásky na čele mají české exportní firmy. Krize způsobená státními bankroty totiž způsobí pokles poptávky spotřebitelů v cizině - zejména v Německu.

Budou banky půjčovat?
Český bankovní sektor je sice nadstandardně zdravý, ale v případě "opravdového" státního bankrotu Řecka a dalších zemí by oslabily i tuzemské finanční domy. Pak lze čekat omezení úvěrové aktivity bank, a to jak zahraničních, tak českých. Problém se získáním úvěru by tak kvůli větší obezřetnosti finančních ústavů měly i české firmy. Ty by se musely smířit s daleko důkladnějším prověřováním své bonity při žádání o půjčku a přísnějšími podmínkami.

Obchodovat s "jihem", nebo ne?
České firmy vyvážející do zahraničí by měly být opatrnější při výběru obchodních partnerů v Evropě. Některé zakázky v předlužených zemích jsou problémové už nyní. Pokud se situace zkomplikuje, bude lepší se jim kvůli riziku horší vymahatelnosti pohledávek úplně vyhnout. Ještě více to platí při obchodech se státními podniky na jihu Evropy. Například Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, vyvážející nemocniční lůžka do více než 90 zemí světa, přiznává, že mu odběratelé v Itálii a Španělsku neplatí přibližně rok. Celkem mu dluží více než šest milionů eur. Firma se proto snažila pohledávky prodat "pod cenou" faktoringovým společnostem. Ani v tom nebyla úspěšná. "Ve Španělsku jsme nenašli ani jednu společnost, která by pohledávky odkoupila. Extrémně se bojí, protože jde především o dluhy státních nemocnic. To dost vypovídá o stavu ekonomiky a státní kasy," varuje Frolík. Čeští exportéři by se proto měli snažit rozložit svůj byznys do více oblastí světa. "Exportérům se určitě vyplatí nespoléhat jen na Německo a další země Evropské unie, ale snažit se hledat nové trhy, například v prosperující Asii," míní šéf Hospodářské komory Petr Kužel. Jako preventivní opatření pro případ hluboké recese doporučuje úspory a sestavení krizového scénáře pro výrazný pokles poptávky. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, je důležité poohlédnout se po možnostech vývozu do rozvíjejících se zemí, jako jsou Čína, Indie či Brazílie. Ty na rozdíl od Evropy rychle rostou a zvyšuje se i jejich poptávka po zahraničním zboží.

Obchodovat v eurech, nebo v dolarech?
Kvůli problémům eurozóny přestává být evropská měna jistotou. V případě krizového vývoje hrozí její znehodnocení. Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček proto exportním firmám doporučuje "namixovat" příjmy i výdaje v různých měnách. "Za nejlepší považuji kombinaci eura, dolaru a české koruny," radí. Úplný pád eura ale nepovažuje za pravděpodobný. Euru věří zatím většina podniků. Pád Itálie by už ale byl důrazným argumentem pro odklon od této měny. "V případě špatného vývoje by stálo za úvahu domluvit se s obchodními partnery v zahraničí na kontraktech ve stabilnější měně," konstatuje generální ředitel společnosti Škoda JS Miroslav Fiala.

Zvýší se podnikům daně?
Ze stejného důvodu, z jakého lidem hrozí růst spotřebních daní či jiných odvodů, nemohou být klidné ani firmy. Přestože současná vláda zvyšování podnikových daní odmítá, v případě potřeby "zacpání" děr v rozpočtu v tuhé krizi může dojít i na ně. V podstatě jistá je vyšší korporátní daň v případě, kdy by se k moci dostala opozice.

"Příjmy i výdaje firmy je nejlépe namixovat v eurech, dolarech a korunách.''
Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků

"Odběratelé v Itálii a Španělsku nám dluží přes 6 milionů eur.''
Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet

29% je skutečný podíl dluhů, které chtějí věřitelé odpustit Řecku. Dohoda z minulého týdne o prominutí poloviny pohledávek se totiž vztahuje jen na soukromé instituce. Evropským organizacím i Mezinárodnímu měnovému fondu bude muset Řecko půjčené peníze vrátit ve stoprocentní výši. Bude tak nadále dlužit přes 250 miliard eur.

Dohoda unijních politiků neřeší samotnou podstatu dluhu.