Výběr z monitoringu médií 3.9.2010

  

Podpora českého exportu
ČRo 1 - Radiožurnál | 2.9.2010 | 12:10 | pořad: Ozvěny dne
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Propaguje Česko v zahraničí možnosti své ekonomiky dostatečně, nebo by stát mohl být aktivnější a prezentovat tuzemské exportéry líp než dosud? Zamýšleli se nad tím dnes odborníci pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy. Jeho prezidentem je Jaroslav Míl, dobrý den.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Míle, jak jsou zástupci českého průmyslu spokojení s tím, jak stát propaguje právě je v zahraničí?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Tak, ono je vždycky co zlepšovat, nicméně i dneska tady zaznělo, že se to za těch posledních, řekněme, 4, 5 let daří zlepšovat, to znamená, že už to není, řekněme, tak ignorovaná oblast jako na začátku 90. let nebo v polovině 90. let, ale skutečně jsme dneska i definovali potřebné změny, protože stát v podstatě má jen omezený počet lidí, i podnikatelé omezený počet lidí, kteří umí podporovat náš export a my se bez exportu neobejdeme, a tak jsme dneska definovali určité kroky, které jsou potřeba k tomu, aby za a) stát využil v co největší míře tyto lidi, aby zracionalizoval náklady na svou činnost, zvýšil efektivnost a hlavně našel systém, který umožní přivést i peníze od firem, které v podstatě nějaké teritorium chtějí exportovat nebo na něm působí, takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co doporučujete, co konkrétně doporučujete, aby to všechno, co jste teď řekl, mohlo být realizováno?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já začnu mírně zeširoka, ale není to věc, která by zdržela ty věci konkrétní, protože umím říct včetně časů. Naše zem potřebuje jednoznačnou hospodářskou politiku svého rozvoje, určitou vizi a v rámci toho vedle, řekněme, dalších koncepcí vzdělávání, školství a tak dále, je i ta proexportní politika, protože toto bude trvat nějakou dobu, než se to zpracuje, projedná, tak konkrétní kroky, které navrhujeme, je a) racionalizovat stávající činnost institucí typu, řekněme, CzechInvest, CzechTrade do modelu, o kterém by se dalo nazvat, je, řekněme, něco jako britský model, to znamená ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená konkrétním směrem?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Konkrétním směrem to znamená zachovat vliv, my jsme definovali určitý parametry, zachovat vliv ministerstva zahraničí, ministerstva průmyslu v určitém řídícím výboru, přizvat k řízení i podnikatele tak, aby do toho mohli dávat peníze, a zachovat určitou disformu diplomatické záštity pro ty obchodní zástupce, kteří budou v podstatě venku. Podle nás je toto cesta, která za a) umožní legálně financovat, řekněme, činnosti, kterým dává záštitu státní správa, umožní měřit výsledky, kterých je dosahováno, to znamená i ohodnotit lidi tak, aby to bylo v souladu s tím, čeho dosáhli, a využívat ten počet lidí, schopných lidí, který máme prostě k dispozici. Zároveň tím snížíme náklady a výrazným způsobem zvýšíme efektivnost, takže jsme přesvědčeni, že tenhle ten směr jsme schopni realizovat, ten vzor třeba ve Velké Británii funguje, existuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by to šlo. Ale řekněte mi, pane Míle, není teď trošku proti vašim plánům to plánované rušení některých zastupitelských úřadů v zahraničí?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já řeknu úplně popravdě, já si umím představit rušit skutečně úřady v počtu 10 až 20, protože řadu úřadů, například v Evropské unii, v diplomatických zastoupeních nepotřebujeme, nicméně tohle je přesně ta cesta, kdy rozlišme diplomatickou službu, rozlišme, řekněme, ten politický zájem naší diplomacie a potom ten obchodně-ekonomický. A abychom se vyhnuli těm problémům, že stát jaksi zavírá, přesouvá, má jiné priority mnohdy než třeba ten obchod, tak říkáme, postavme to jakoby vedle, postavme to tak, aby stát měl schopnost a možnost to jednoznačně ovlivňovat, ale zároveň tím, že zachováme ten ekonomický zájem, řekněme, těch subjektů, jejichž se to týká, můžeme třeba investovat 3, 4 miliony korun ročně do jednoho zastoupení v nějaké zemi ze soukromých zdrojů a zachovat tam to zastoupení. V dnešní době to prostě možný není, legislativa to nejen neumožňuje, ale v podstatě by se ten státní úředník dostal do problémů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pak by to bylo možné.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Pak by to možné bylo, a bylo by to v racionalitě toho, co naše hospodářství prostě potřebuje a naše diplomacie by se velmi věnovala skutečně těm výslovně politickým úkolům a mohla by dávat záštitu podpoře toho exportu.

 

Jak prosazovat ekonomické zájmy v zahraničí
ČRo Rádio Česko | 2.9.2010 | 14:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma
Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Zprávy dozněly ve 14 hodin a 8 minut přesně. Na Rádiu Česko posloucháte Svět o druhé, kterým vás i nadále provázejí Martina Mašková a Martin Křížek.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
I ode mne dobrý den. Čeští podnikatelé řeší, jak by měl stát prosazovat ekonomické zájmy České republiky v zahraničí. Vláda minulý týden oznámila zrušení pěti ambasád a v pondělí se premiér Petr Nečas sešel na poradě s velvyslanci. Mimo jiné řekl, že chce dbát na lepší prosazování ekonomických zájmů země. Jak by mělo vypadat v praxi, o tom dnes mluvili zástupci podnikatelské sféry v rámci kulatého stolu ekonomické diplomacii, kterou pořádá Svaz průmyslu a dopravy. Já mám teď na lince prezidenta svazu Jaroslava Míla. Dobrý den.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký typ podpory vám v naší ekonomické diplomacii chybí a do teď především?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Ta diskuse dneska byla o materiálu, který jsme nechali zpracovat, o studii, jak vůbec můžeme zlepšit efektivní z hlediska i nákladů a řekněme zlepšení činnosti těch obchodních zástupců naší činnost v zahraničí, protože naše zem prostě stojí na exportu a my si nemůžeme dovolit žádné zaváhání. Takže dnešního jednání se zúčastnili jak vysocí úředníci ministerstva zahraničí, ministerstva průmyslu a obchodu, lidé z Hospodářské komory, malých středních firem a tak dále a v podstatě ten závěr je takový, že, já to povím hodně ze široka, stát musí zpracovat něco, co nazýváme hospodářskou politikou, zvýšení konkurenceschopnosti. Tedy určitý dokument, který bude soustřeďovat všechny aktivity od vzdělání, vědy, výzkumu, inovací, průmyslovou politiku a tak dále, abychom věděli, na čem vlastně naše HDP bude stát. A nedílnou součástí takového dokumentu je i proexportní politika. Protože tohle budou ministři dělat, řekněme, nejméně rok, tak my víme, že dneska je potřeba změnit některé věci hodně rychle. A jde nám o dvě věci. První dneska v podstatě obchodní zástupci jsou pod velvyslanci řízeni řekněme MZV, jako ministerstvem zahraničí, ale částečně MPO a tahle ta dualita i přes veškerá zlepšení v podstatě se ukázala jako málo efektivní. Druhý stát má málo peněz a má také málo schopných lidí. Takže my navrhujeme strukturu, která využije ty nejlepší lidi, která sníží náklady a umožní v nemalé míře přivést i peníze od podnikatelů do sytému obchodních zastoupení v zahraničí legální formou, protože stávající systém to neumožňuje.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, prosím vás, stručně, o jaký systém by mělo jít, nebo v čem by byla změna?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Nám se docela z těch možných modelů, které jsme posuzovali, francouzský, britský, skandinávský, rakouský a podobně, docela líbí ten britský model, který by umožňoval například sloučit dnešní CzechTrade, CzechInvest, postavit je do pozice zvláštní agentury, v jejich vedení by zde seděli ve většině zástupci ministerstva zahraničí, tak ministerstva průmyslu, tak i zástupci podnikatelů, dotyční obchoďáci by skutečně byli obchoďáci, ti obchodní zástupci, nebylo by to přímo napojeno na velvyslance, velvyslanec by dával tomu tu podporu, kterou pochopitelně musí dávat tak, jak vyplývá z povahy jeho činnosti, ale byla by tam i možnost, že pochopitelně by jsme mohli ty lidi hodnotit, podle skutečných výsledků. To znamená, byla by tam určitá měřitelnost těch výsledků a pochopitelně i ekonomicky motivovat. Já mám partnera, kolegu, který ročně dává 3 miliony korun na svého zástupce v Rusku, je ochoten tyto 3 miliony korun v podstatě každý rok dát na takovéto zastoupení pro stát, když stát, a v zemi, jako to Rusko je, je to potřeba, zastřeší tuto činnost, řekněme, nějakým diplomatickým deštníkem. To znamená nějakou záštitou, garancí, že tam ten člověk není jaksi fyzická osoba sama o sobě, ale že tam skutečně funguje pro Českou republiku.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ještě,dovolíte-li, já se ještě vrátím k tomu jednomu bodu, o kterém jste se zmiňoval, to jest jakousi vícekolejnost v ekonomické diplomacii. My jsme se na to ptali i předsedy Asociace exportérů Jiřího Grunda, teď si poslechněme jeho výrok.

Jiří GRUND, předseda Asociace exportérů
--------------------
Jsou CzechTrade a potom jsou to naši obchodní radové. Já bych dál některé ty referenty, nebo ty naše obchodní zástupce a ty obchodní jako rady nějak dohromady. Protože někdy je to skutečně jako dvojkolejnost a zde záleží jak na kvalitě člověka, který tu funkci prostě vykonává. Některý bych zrušil zcela jistě, bych je dal dohromady. Tady by se dalo hodně ušetřit také.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Grund, to je předseda Asociace exportérů. A já se ještě jednou vracím k prezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavu Mílovi. Jestli dobře rozumím té vaší koncepci, kterou navrhujete, tak je do de facto nezávislost těch obchodních zástupců. Když jste o tom dnes mluvili s představiteli ministerstva zahraničí, jaká odezva na tenhle záměr byla?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já si myslím, že pozitivní. Já jsem měl příležitost o tom hovořit i s panem ministrem, jak ministrem zahraničí tak ministrem průmyslu a obchodu a myslím si, že i tento návrh víceméně reaguje i na to, co zmínil pan Grund, prostě my nemáme tolik schopných lidí. My musíme být schopni využít ty peníze, které máme k dispozici a přilákat i ty další ten stávající systém to neumožňuje. Co je ale podstatné, my jsme se také domluvili, že ten první návrh respektující řekněme těch 6 základních pravidel, to znamená využít lidi efektivně úsporně, přinést soukromé peníze, zachovat vliv ministerstva zahraničí, průmyslu, mít tu diplomatickou, řekněme, nějakou takovou tu, ten deštník nad tím a měřitelný výsledky, takže těchto 6 věcí do nějakého dokumentu dáme do konce září na stůl. Jako Svaz průmyslu a dopravy budeme nad něj v průběhu října diskutovat a v případě, že dojdeme ke shodě, já to vidím hodně optimisticky, jsme schopni dát tento dokument vládě ke schválení tak, aby, nebo státní správa ne my v tomto případě tak, abychom byli, aby byla zde situace taková, že to umíme velice rychle zrealizovat, protože jestli nám skutečně poklesne výkonnost našeho exportu, jestli my se dostaneme do situace, kdy nebudeme mít velice pozitivní obchodní bilanci, tak vzhledem i k situaci rozpočtové, řekněme, ten image naší země bude nahnut a to se vám pak projeví pochopitelně v úrokových sazbách, za který si buď půjčuje stát nebo my jako podnikatelé, nebo i občané, ať už mají hypotéky, nebo cokoliv jiného. A tohle to je cesta, jak tu činnost zefektivnit a jak jí hlavně měřit a přivést peníze odjinud a myslím si, že ten britský model je velice, velice dobrý. A úplně poslední možná taková odpověď na tu otázku ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jen stručně, prosím.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
... ano, jsou tu obavy pochopitelně, že když to jakoby vypadne z přímé pravomoci ministra, tak je to problém, ale na druhou stranu, řekněme si po pravdě, že je dobře takto koncipovaný systém /nesrozumitelné/ postaven především na ekonomických základech a ne, a na výsledcích. Kdyby CzechInvest, CzechTrade měly fungovat jako divize ministerstva průmyslu, tak nikdy nebudou mít ty výsledky, co mají. Proto byly ustaveny mimo správu MPO a tady je cesta využití těch lidí v obou agenturách co nejefektivněji. I s obchodními rady.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji vám. Jaroslav Míl, to je prezident Svazu průmyslu a dopravy. Na shledanou.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Děkuji a na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na druhé lince náš rozhovor poslouchal český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Dobrý den i vám.

Tomáš POJAR, český velvyslanec v Izraeli
--------------------
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pro vás tahle koncepce představitelná?

Tomáš POJAR, český velvyslanec v Izraeli
--------------------
Tak pro mě ta koncepce představitelná samozřejmě je. Byť je potom potřeba vyřešit dopředu konkrétní realizaci v různých, na různých územích podle toho, jakým způsobem se tam ti lidé budou pohybovat, fungovat, podle toho v jakých zemích tedy budou působit. Jinak z toho může fungovat samozřejmě po Evropě, jinak to bude fungovat na Blízkém východě, jinak to bude fungovat v Číně a je potřeba tam vyřešit ty citlivé otázky toho, jak zde bylo řečeno, diplomatického krytí, respektive,co je v rámci velvyslanectví a veškeří diplomaté a všechny zvyklosti se musí řídit vídeňskou úmluvou a tam se někdy je ten ďábel skryt v detailu a tam bude někdy složité najít ten správný model. Nicméně je zcela správně, že se díváme na to, jakým způsobem se to dělá ve Francii, v Británii, v Rakousku, v jiných zemích, protože nemá cenu objevovat kolo, má cenu se rozhodnout pro nějaký model a podle toho ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je skryt ten, jak jste řekl, ďábel? Konkrétní příklad.

Tomáš POJAR, český velvyslanec v Izraeli
--------------------
No, tak ve chvíli, kdy jste na diplomatické listině a působíte jako diplomat v rámci velvyslanectví, tak je to otázka toho, jakým způsobem se můžete pohybovat, jakým způsobem můžete fungovat, jakým způsobem jste tam na místě daňově, jakým způsobem jste tam na místě imunitně, s jakým, jaké bezpečnostní prověření musíte mít a můžete se pohybovat v rámci velvyslanectví. Takže někdy ty technické věci, já tvrdím, vždycky jsou řešitelné, ale jenom to není standardní otázka toho, když se dohodnou dva, dvě firmy nebo dva subjekty, je to trošku složitější a trošku komplikované. Má cenu každopádně touto cestou směřovat.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když by, pane velvyslanče, dostali ti obchodní zástupci České republiky, nebo jak bychom je nazývali, určitou autonomii, nebylo by to trochu riskantní třeba s ohledem na zakázky pro, řekněme, třeba pochybné nebo nestabilní režimy? Vím, že v neziskovém sektoru se někdy ozývají obavy z nich. Mohly by tomu třeba ambasády nějak zabránit?

Tomáš POJAR, český velvyslanec v Izraeli
--------------------
Tak, ve chvíli, kdy se jedná o zástupce agentury, tedy nikoliv člena velvyslanectví a někoho, kdo je na diplomatické listině, tak samozřejmě je to něco jiného, než když se jedná o diplomata na diplomatické listině. To je potřeba právě odlišit a samozřejmě ta kritéria pro diplomaty na diplomatické listině, kteří se zabývají primárně nebo jenom obchodem, jsou jiná i z bezpečnostních důvodů, z důvodů vídeňské úmluvy, z důvodu fungování celého Českého státu, než když se jedná o zástupce agentury. Faktem je, že tam, kde mohou působit plnohodnotně zástupci agentur, tak pojďme tímto směrem, nikde, někde je potřeba, aby to byla součást ambasády a tam to řešení bude složitější, nicméně vždycky je možné to řešení nalézt. Koneckonců udělaly to i jiné země a můžeme se od nich něco naučit.

 

Nespokojení vývozci suplují roli státu
Hospodářské noviny | 3.9.2010 | rubrika: Česko | strana: 19 | autor: Petr Býma, Vladimír Kaláb
České firmy nejsou spokojeny s úrovní českých diplomatů

Předložily novou koncepci inspirovanou britským příkladem

Když selhává stát, nastupují firmy. Čeští exportéři včera představili zcela novou koncepci podpory tuzemských společností na zahraničních trzích. Žádná státní instituce takový dokument léta nepředložila. „Tlak ze strany firem na větší podporu v cizině byl poslední dobou enormní,“ vysvětluje příčiny vzniku koncepce Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy, který zájmy firem zastupuje. O nutnosti zefektivnit přístup k potřebám českých podnikatelů v zahraničí se přitom diskutuje od poloviny 90. let. O zavedení nové koncepce chtějí zástupci svazu začít jednat se státem už v říjnu.
Vývozce dlouhodobě trápí zejména nekoordinovanost jejich podpory, která je roztříštěna mezi ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu a obchodu, a také slabá profesionální úroveň některých obchodních diplomatů. „Lidé, kteří jsou vysíláni ven, často nemají ani základní znalosti o českém průmyslu,“ netají se svým názorem šéfka zahraniční sekce Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.
Podle zpracované studie je třeba diplomacii jednoznačně „ekonomizovat“, tj. soustředit se především na ekonomické zájmy České republiky. Podobný přístup přitom před několika dny podpořil i prezident Václav Klaus. „Potřebujeme především lidi, co budou běhat kolem firem,“ souhlasí Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro Evropskou unii.
Podle Míla, který vychází ze závěru studie, je třeba zintenzivnit zahraniční cesty do prioritních zemí i tyto cesty lépe koordinovat. Běžně se stává, že během dvou měsíců jedou do téže země dva ministři.
Ekonomické zájmy Česka v zahraničí hájí v současnosti zejména čtyři instituce. U dvou je zřizovatelem ministerstvo zahraničí (obchodní radové na velvyslanectvích, Česká centra), u dvou pak ministerstvo průmyslu a obchodu (agentura pro podporu obchodu CzechTrade, agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest). Jako poradní orgán ministerstva průmyslu slouží Česká rada pro obchod a investice, kde se zástupci státu setkávají s firemním sektorem.
Podle Míla by se všechny tyto aktivity měly sjednotit podobně jako je tomu u misí britské zahraniční obchodní služby UK Trade and Investment. „Střechou by mělo být ministerstvo zahraničí, které by mělo udávat základní směr.“ To by podle nové koncepce spolupracovalo s ministerstvem průmyslu a obchodu a integrovalo by do sebe i CzechTrade a investiční část CzechInvestu. „Zpřísnil bych kritéria výběru zaměstnanců, více bych finančně zapojil soukromý sektor a hlídal bych návratnost všech vynaložených nákladů,“ vysvětluje Míl.
Silným podnětem pro vznik studie byla i nekoncepčnost v počtu snižování českých zastupitelských úřadů, která se měla dotknout i zemí, jež ministerstvo průmyslu a obchodu označilo za prioritní. Zástupce firem nejvíce roztrpčilo plánované rušení konzulátů v brazilském Sao Paulu a v indické Bombaji. Obě rozlehlé a lidnaté země jsou přitom řazeny mezi státy s nejvyšším exportním růstovým potenciálem. Ministerstvo zahraničních věcí nejprve zrušení konzulátů navrhlo, poté ale vlastní návrh na nátlak firemního sektoru stáhlo.
„Na tom je krásně vidět zmatečnost české proexportní politiky,“ uvádí Míl. Podle něj je chybou i zavírání ambasád v afrických zemích: „Nepotřebujeme ambasády v Lucembursku nebo Belgii, ale opouštět Afriku se nám může vymstít“.
Ministerstvo zahraniční již dříve oznámilo, že uzavře česká velvyslanectví v Kongu, Keni, Jemenu, Venezuele a v Kostarice. Ministr Karel Swarzenberg navíc v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny připustil možnost dalšího uzavírání českých zastupitelských úřadů.

 

Kocourek razí nový model obchodních zastoupení v cizině
E15 | 3.9.2010 | rubrika: Události | strana: 5 | autor: Jan ŽIžka
Ministerstvo průmyslu a obchodu usiluje o dynamičtější podporu českých vývozců, jejímž pilířem má být nový model obchodních zastoupení v zahraničí. Ta by mohla vzniknout spojením současných obchodních úseků ambasád, zahraničních poboček agentur CzechTrade a CzechInvest, popřípadě dalších agentur. „Obchodní zastoupení by bylo pružnou organizací, která by zastupovala české obchodní zájmy,“ uvedl ministr Martin Kocourek.
Potvrdil, že se Česko inspiruje finským modelem, kde funkci obchodních radů převzala agentura FinPro (obdoba českého CzechTradu). V českém případě půjde spíše o to, aby obchodní diplomaté fungovali stejně efektivně jako agentura, značkou by mělo být právě „obchodní zastoupení“. Finský model spočívá v tom, že odborníci-poradci aktivně pomáhají firmám s vyhledáváním nových trendů a příležitostí na zahraničních trzích.
Budoucí obchodní zastoupení by nemusela být vždy na stejných místech jako české ambasády, byť se počítá s tím, že spolu budou spolupracovat. Podle Kocourka už ministerstvo zahraničí přislíbilo, že pokud bude rušit další ambasády a mělo by se to dotknout i obchodních radů, projedná to nejdříve s jeho úřadem. Právě Kocourek dříve kritizoval dvoukolejnost obchodní diplomacie, na jejímž řízení se podílela obě ministerstva. Ta nyní jednají o změnách.
Jejich potřebu potvrzuje také ministerstvo zahraničí. „Budeme hledat pružnější formy řízení ekonomické diplomacie a optimální model,“ řekl včera náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub u kulatého stolu Svazu průmyslu.

 

Poškodí Schwarzenberg českou ekonomickou diplomacii?
Haló noviny | 3.9.2010 | rubrika: Z domova | strana: 2 | autor: Milan ROKYTKA

Redukce zastupitelských úřadů ČR ve světě je regresivní krok často s nevratnými následky. Vyplývá to z podrobné (200stránkové) analýzy pod názvem »Systém řízení ekonomické diplomacie v ČR«, kterou pro Svaz průmyslu a dopravy vypracovala Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů.
Odborníci proto chtějí otevřít diskusi o dlouho neřešených problémech v této, pro další rozvoj české ekonomiky klíčové, oblasti. Z pohledu skupin zemí zůstávají totiž největším obchodním partnerem ČR vyspělé země, především pak země EU. Nadále ovšem trvá disproporce mezi vývozem a dovozem, která vyúsťuje v celkově kladnou bilanci s vyspělými zeměmi, naopak s některými »emerging« (vynořujícími se) zeměmi má ČR trvalé a vysoké schodky.
Do kategorie »emerging« zemí se řadí Rusko a Čína. Obě dvě země jsou našimi důležitými partnery. V případě Číny ČR zaznamenala velmi vysoký deficit ve vzájemném obchodu dosahující téměř 174 miliard korun! Deficit s Čínou tak opětovně překročil přebytek s Německem. Je zřejmě iluzorní snažit se o menší dovozy z Číny, která se za rok 2009 stala největším exportérem světa. Bezesporu je ale nutné zvýšit angažmá českých exportérů na čínském trhu, konstatuje studie.
Další »emerging« zemí, s níž má ČR rovněž dlouhodobé deficity, je Rusko. Negativní saldo se v roce 2009 oproti 2008 zmenšilo z více než 87 miliard na 56,3 miliardy korun. Dopad mělo jak snížení objemu, tak především pokles světových cen ropy, které se v polovině roku 2008 ocitly na světovém maximu. Zápornou obchodní bilanci ČR dále vykázala se Spojenými státy, Japonskem (překračující již 55 miliard korun!), Jižní Koreou a Ázerbájdžánem.

Jak z toho ven?
Nejzávažnějším a zároveň nejnaléhavějším problémem je problém duality – dvojího řízení české ekonomické diplomacie a jejích jednotlivých oblastí. Jde o dlouhodobý problém projevů a zejména důsledků rozdělených kompetencí mezi dvěma klíčovými ministerstvy (Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR) v celém komplexu zahraničních ekonomických vztahů.
Současná a nastávající etapa vývoje české ekonomiky vyžaduje, aby v oblasti řízení ekonomické diplomacie – po 13 až 15letém období neřešení tohoto problému a v podstatě období žádných změn - došlo již k zahájení skutečně odborných diskusí s cílem vypracovat a předložit případně variantní návrhy na zásadní řešení odpovědností a kompetencí v dané oblasti.
Řešením se podle odborníků jeví realizace návrhu na nové nastavení kompetencí, na soustředění ekonomické agendy zahraničních vztahů a zahraniční politiky do agendy jednoho, odborně příslušného a připraveného ministerstva. Tímto ministerstvem je a také se jeví jako nejvhodnější – zejména z hlediska odborné připravenosti, zkušeností a znalostního vybavení – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Jak se k žhavému problému vyhrocenému ještě zbrklým rušením ambasád ze strany ministerstva zahraničních věcí postaví Nečasova vláda, budeme sledovat.

 

Koncerny se spojily, žádají „čisté“ tendry
Hospodářské noviny | 3.9.2010 | rubrika: Česko | strana: 18 | autor: Luboš Kreč
Šéfové velkých firem se dohodli, že zlepší podmínky státních tendrů. Půjdou prý příkladem svým jednáním.

Generální ředitel české divize Siemensu Eduard Palíšek se na začátku léta obrátil na další šéfy tuzemských poboček nadnárodních korporací a velkých českých firem. Navrhl jim, aby společně udělali něco pro zlepšení systému veřejných zakázek. „Jde o to, aby se firmy přihlásily k určitým principům etického chování a pomohly tím ke zlepšení současné situace,“ řekl Palíšek HN.
Jeho nápad se chytil, už se k němu přihlásila sedmička koncernů, kromě Siemensu také například obří stavební společnost Skanska. Prvního společného jednání, které je naplánováno na 11. října, se zúčastní také zástupci americké a německé obchodní komory a zřejmě i Svaz průmyslu a obchodu. Seznam členů ale není definitivní: „Je to otevřená iniciativa, rádi přivítáme i další společnosti,“ dodal Palíšek.
Ten na projektu nakonec spojil síly s Platformou pro transparentní veřejné zakázky, kterou ve stejné době, tedy ještě před volbami, zformovala právě Americká obchodní komora (AmCham). Díky ní se politici zavázali, že zpřehlední a zlepší systém státních zakázek v Česku. Pomůže americká komora „Pokud se to bude ubírat tím směrem, jak to zatím vypadá, pokusím se přemluvit další americké firmy, aby se přidaly. Panu Palíškovi už jsem dal i nějaké kontakty,“ prozradil šéf AmCham Weston Stacey.
Jím zorganizovaná platforma totiž kromě čtyř desítek návrhů pro politiky, jak upravit zákon o veřejných zakázkách, dala dohromady i etický kodex pro firmy. Takže v podstatě sepsala něco velmi podobného, o co usiluje Palíšek. Jen s tím rozdílem, že jejími členy byly spíše úředníci než vysoce postavení manažeři z průmyslových obrů.
„Proto jsme se rozhodli spojit síly - velké firmy tomu dodají na síle. Společně to bude působit věrohodněji,“ vysvětlil ředitel Skansky Dan Ťok, který sedí jak v „Palíškově skupině“, tak v té americké.
Výsledkem obou iniciativ by mohlo být, že signatáři, kteří by se ucházeli o veřejné miliony, by na internetu zveřejňovali svoji kompletní majetkovou strukturu, historii obdobných zakázek, své vztahy se zadavatelem, zápisy z jednání s úředníky či cenové nabídky.
Nové tendry příští rok Po včerejšku je zároveň jasno, kdy se změní zákon o veřejných zakázkách. Ministr pro místní rozvoj, jehož úřad má novelu na starosti, prohlásil, že jej chce mít hotový během jara 2011. „Chci vytvořit společnou komisi, která by se scházela jednou měsíčně. Tím by se předešlo různým připomínkám po dokončení,“ prohlásil Kamil Jankovský (VV) na setkání zástupců Platformy pro transparentní veřejné zakázky.
Pomoct mu v tom chtějí, nebo to aspoň tvrdí, i véčkařští poslanci -Karolína Peake prý dá dohromady sněmovní skupinu, která se porad mezi ministrem a byznysmeny bude účastnit. A pak pomůže hladšímu průchodu zákona parlamentem.
Jankovský také naznačil, kterým směrem by se úpravy zakázek mohly ubírat: na polovinu se sníží limity pro vypsání tendrů (tedy na jeden, resp. tři miliony korun u zakázek malého rozsahu), posíleno by mělo být cenové hodnotící kritérium a možná vznikne institut nezávislých expertů, které bude stát ad hoc dosazovat do tendrů.

Jasný vzkaz podnikatelů nové vládě: Víme, kudy vede cesta k budoucnosti
Lobby | 31.8.2010 | rubrika: Lobbing | strana: 10 | autor: Karel Směták
Zatímco nová vláda vzešlá z letošních sněmovních voleb už své zamýšlené kroky začíná pozvolna prosazovat, své karty na stůl vyložila v minulých dnech i reprezentace zaměstnavatelů. A to dokonce dříve, než byl nový vládní tým sestaven.
Dokument s názvem Agenda 2010 - 10 priorit pro budoucnost ČR, představený Svazem průmyslu a dopravy ČR, vytyčuje požadavky této zaměstnavatelské instituce a shrnuje klíčové směry dalšího vývoje ekonomiky a celé společnosti.

Vláda naděje
Vrcholní představitelé tuzemských zaměstnavatelů se také již sešli s premiérem Petrem Nečasem a jednali o zjednodušení daňového systému, změnách ve výběru daní či transparentnosti českého prostředí pro podnikání.
„Na vládu Petra Nečase se hledí zatím zejména jako na vládu rozpočtové odpovědnosti. Ale představitelé firem se shodli při diskusi s premiérem na tom, že jde o vládu naděje. A to ve smyslu, že vyvede zemi nejen z krize hospodářské, ale bude schopna zajistit i hlubší celospolečenské změny,“ řekl po setkání prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl.
„Pozitivně hodnotíme, že převážná část našich požadavků byla zapracována do koaliční smlouvy. Věříme, že nová vláda bude pracovat i s našimi dalšími dílčími požadavky,“ poznamenal Jaroslav Míl.
Prezident této nejvýznamnější tuzemské zaměstnavatelské organizace, hájící zájmy 1600 členských firem, poukázal však na málo ambiciózní cíle vlády při zajištění vyrovnaného rozpočtu. „Základní chybou je, že vyrovnaný rozpočet je plánován až v roce 2016. Tento cíl se tak přesouvá až na další vládu. Míjíme tím příležitost dostat rozpočtový deficit pod jedno procento v roce 2014,“ dodal Jaroslav Míl.
Právě snížení rozpočtového deficitu a dosažení vyrovnaného rozpočtu je jedním ze základních kamenů uvedeného strategického dokumentu. Jde o soupis konkrétních požadavků v deseti stěžejních oblastech, týkajících se mj. efektivní státní správy, veřejných financí, systému daní, trhu práce, vzdělávání, vědy a výzkumu a podpory exportu. Podle zaměstnavatelů je splnění nastolených požadavků předpokladem ke zvýšení konkurenceschopnosti naší země.

Všeobjímající daně
V dokumentu se poukazuje i na fakt, že konsolidace veřejných rozpočtů bude vyžadovat změny v daních. Ty by však neměly významně omezovat ekonomický růst. Pro naplnění jejich fiskální funkce navrhuje proto Svaz průmyslu a dopravy ČR jít cestou navýšení, respektive přiblížení sazeb DPH. Nepřipouští ovšem zvýšení daně právnických osob. „Vidíme prostor pro zvýšení nepřímých daní,“ podotkl viceprezident Svazu pro oblast hospodářské politiky a daní Martin Jahn.
Pro transparentnost a snížení administrativní náročnosti zmíněný dokument doporučuje snížit počet odčitatelných položek při zachování stimulace národohospodářských priorit, jakými jsou výdaje na vzdělávání, vědu a výzkum a environmentální investice.
„V oblasti daní by vize podnikatelů měly směřovat k transparentnímu a stabilnímu daňovému systému, který by měly spravovat kompetentní a efektivní finanční orgány. Podnikatelé si však uvědomují, že současný žalostný stav veřejných rozpočtů nebude možné konsolidovat pouze změnami na výdajové stránce a bude třeba zlepšit i příjmovou stránku dočasným zvýšením daní,“ uvedla konzultantka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dana Trezziová.

Legislativní plevel
Za jednu ze základních podmínek pro zkvalitnění podnikatelského prostředí považují zaměstnavatelé i modernizaci zásadních právních norem. Zvláště když dosavadní častá novelizace zákonů, tvorba zákonů bez přihlédnutí k důsledkům na konkurenční výkonnost hospodářství společně s velkým množstvím legislativních norem vytváří prostředí nestability, netransparentnosti a vysoké náročnosti na znalost platné legislativy. Taková situace je velmi nepříznivá zejména pro malé a střední firmy, které nejsou vybaveny odpovídajícím administrativním aparátem.
Proto je v uvedeném dokumentu mimo jiné i požadavek na zjednodušení a zpřehlednění legislativních norem a zajištění jejich provázanosti. Jako potřebné se ukazuje provedení inventarizace a revize stávajících norem, a to z pohledu jejich účelnosti. Současně by bylo vhodné pro zajištění adaptace podnikatelské sféry vytvořit dostatečně dlouhé období mezi zveřejněním zákona ve Sbírce zákonů a jeho nabytím účinnosti.

Kurzarbeit opět na scéně
Na stav ekonomiky má nemalý vliv i trh práce a kvalita pracovního práva. Nefunguje-li totiž trh práce optimálním způsobem, nemohou zaměstnavatelé efektivně plánovat svůj rozvoj v oblasti lidských zdrojů a přizpůsobovat se aktuální ekonomické situaci. „Je třeba, aby vznikla komplexní novela zákoníku práce, který by fungoval ve fázi recese i v době hospodářského boomu,“ uvedl v této souvislosti Martin Jahn. „Nová vláda by také měla zvážit využití tzv. kurzarbeitu, protože jde o systém, který se v sousedním Německu osvědčil.“
Cílem změn v oblasti trhu práce by podle zaměstnavatelů nemělo být pouze udržení stávajícího počtu pracovních míst, ale zejména vytváření nových. Zatím je smutnou realitou, že nabídka absolventů škol na pracovním trhu se s poptávkou zaměstnavatelů do značné míry míjí. Tím pádem pak chybí nízkokvalifikovaní pracovníci stejně jako odborníci s vysokou kvalifikací, jejichž absence brání podnikům v dalším růstu jak ve výrobní oblasti, tak i ve sféře výzkumu a vývoje. A právě bez potřebného personálního zázemí těžko mohou tuzemské firmy pomýšlet na posilování své pozice v oblasti výroby zboží s vysokou přidanou hodnotou.

 

Břemeno nemocenské ztěžkne…
Lobby | 31.8.2010 | rubrika: Aktuálně | strana: 7 | autor: Karel Směták
Čertovo kopýtko. I tak lze hodnotit jednu z novinek povolební reality. Když před časem padla na zaměstnavatele povinnost platit svým pracovníkům náhradu mzdy za první dva týdny jejich pracovní neschopnosti, vyvolalo to nemalou diskusi. Nyní může přijít další utažení šroubu…
Podle záměru Nečasova kabinetu, zakotveného ve vládním programovém prohlášení, by totiž firmy počínaje lednem 2011 měly svým zaměstnancům platit ze své kapsy další dny nemocenské navíc. Má totiž dojít k prodloužení úhrady nemocenských dávek placených zaměstnavatelem ze současných 3 + 7 dnů (karenční lhůta, kdy nemocenská není vyplácena + počet dnů hrazených zaměstnavatelem) nově na 3 + 12 dnů.
Celkem se tedy dá hovořit o třech týdnech, kdy se zaměstnavatelé budou starat o své marody. Zaměstnanci mají nemocenskou od státu pobírat až od čtvrtého týdne nemoci.

Pro i proti
Tento krok může být pro řadu zvláště malých firem likvidační, říkají jedni. Řešení by bylo sice tvrdé, ale pořád lepší než zvýšení daní, oponují druzí. Vždyť jen zvýšení daní o jedno procento by zatížilo firmy třikrát více než delší vyplácení nemocenské.
Zaměstnavatelé sice mají pro vládní úsporné škrty pochopení, nicméně danou záležitost vidí přece jen v jiném světle, zvláště když odvody na pojištění se jim v případě déle vyplácené nemocenské nijak snižovat nemají.

Nebezpeční pro firmy
„S úvahami na prodloužení doby placení nemocenské zaměstnavateli nemůžeme souhlasit,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška. „Ukazuje se, že koaliční smlouva se v mnoha směrech tvořila unáhleně a některé věci mohou mít značné dopady. Jestliže dosavadní systém platby nemocenské pomohl snížit nemocnost, hrozí nebezpečí, že nová varianta by mohla být pro některé firmy likvidační.“
Stejného názoru je i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová: „Zvyšování počtu dní, kdy má zaměstnavatel platit nemocenskou, odmítáme, dopad na zvláště malé firmy by byl opravdu citelný. Stačí jedna chřipková epidemie, která způsobí, že vyplácení delší nemocenské bude pro zaměstnavatele likvidační.“

Začarovaný kruh
Podle Zdeňka Lišky je třeba vidět problém v širších souvislostech: Se zaměstnanci, kteří více marodí, se zaměstnavatelé rozloučí, ti však zvýší počet nezaměstnaných. Stát tudíž bude potřebovat další peníze na vyplácení dávek v nezaměstnanosti. A bude je požadovat zase od zaměstnavatelů, kteří přispívají na státní politiku zaměstnanosti. Vznikne tak začarovaný kruh. „Bylo by žádoucí, aby na základě probíhajících jednání došlo ke zjemnění uvedeného návrhu na delší vyplácení nemocenské,“ uvedl generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nakolik se firmám takové zmírnění podaří prosadit, je zatím ve hvězdách. Samotná vláda, jak alespoň uvádí ve svém programovém prohlášení, „…zváží opatření, která sníží dopady na malé podnikatele s méně než 10 zaměstnanci“.
V tomto smyslu hodlá za malé firmy lobbovat i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Určitě vyvoláme řadu jednání, která opřeme hned o několik průzkumů mezi našimi členskými firmami, z nichž vzešla velice zajímavá čísla a argumenty s velkou vypovídací schopností. Tyto údaje, na kterých chceme naše jednání postavit, jsme již nové vládě poskytli,“ dodala Eva Svobodová.