Výběr z monitoringu médií 4.11.2011

 

 

 

POLITIKA: iHNed.cz: Česká energetická koncepce příliš spoléhá na jádro, tvrdí průmyslník Míl
ceska-media.cz | 3.11.2011 | Rubrika: Společnost-Stalo se | Strana: 0 | autor: iHNed.cz (mai)

Státní energetická koncepce (ASEK), kterou nyní chystá pro předložení vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je nereálizovatelná. Alespoň to tvrdí experti z Rady vlády pro energetickou a surovinovou bezpečnost.
Podle nich energetická vize ministra Martina Kocourka příliš spoléhá na jadernou energii, takže nárůst elektřiny vyrobené v těchto zdrojích je nerealizovatelný.
"Pracuje se s nereálnými předpoklady a bez ekonomických vyhodnocení nejsou dostatečně reflektovány. Usnesení budí dojem, že prioritou je dodržet termíny na úkor kvality," tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro IHNED.cz a HN bývalý šéf společnosti ČEZ Jaroslav Míl, který v radě zastupuje Svaz průmyslu a dopravy.
Kde vidíte hlavní slabiny aktualizované energetické koncepce?
Pokusím se to shrnout do třech zásadních okruhů.
Za prvé - koncepce není postavena na reálných vstupních datech. Odborníky (OTE, ERÚ atd.) zpracovaná vstupní data spotřeby elektrické energie jsou uměle navýšena. Koncepce ignoruje výhled růstu HDP (uvádí průměrný růst 3%), který má ČNB, ministr financí, ale například i předseda vlády.
Stejně tak je to s nereálným předpokladem očekávání velkého nárůstu spotřeby elektřiny pro elektromobily. Ani ministerstvo financí, ani ministerstvo dopravy nemá v plánu na nejbližších 10 let tak masivně obnovit v ČR vozový park. Požadavek na státní rozpočet, který by to musel financovat, jde přitom do desítek miliard korun. Ani výrobci aut ve svých programech takovou výrobu elektromobilů nemají. Na straně výroby a opatření elektrické energie je potom nesmyslně uvažováno s masívním rozvojem jaderné energetiky, která by tak velkou a uměle vytvořenou spotřebu měla zajistit. Myslím, že bude úspěchem, když se podaří rozšířit Temelín o 3. a 4.blok a když se prodlouží životnost Dukovan za rok 2025.

 

 

 

 

Zájem Vietnamu o biotechnologie
Haló noviny | 4.11.2011 | Rubrika: Z ekonomiky | Strana: 6 | autor: (za)

 V pondělí se v Praze konal pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR a velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v ČR seminář k výměně zkušeností a navázání spolupráce mezi VSR a podnikatelskými subjekty z ČR v oblasti biotechnologií. Vietnam patří dnes mezi 12 prioritních států, se kterými chce Česká republika rozvíjet ekonomickou spolupráci. Společně s více jak 40 zástupci českých firem, vědeckých zařízení a vysokých škol či představitelem Česko-vietnamské obchodní a průmyslové komory se jednání zúčastnil i poslanec Josef Nekl, člen Hospodářského výboru a Výboru životního prostředí sněmovny.
Členové delegace Ministerstva průmyslu a obchodu VSR vyjádřili o rozvoj spolupráce s podnikatelskými subjekty ČR velký zájem. Rada velvyslanectví VSR Hoang Thuy Duong ocenil dlouholetou obchodní spolupráci mezi Československem, dnes ČR a Vietnamem. Země, která vykazuje meziroční růst hrubého domácího produktu okolo sedmi procent, může nabídnout realizaci podnikatelských záměrů českým podnikatelům, navíc se pro ně může stát vstupní branou do jihovýchodní Asie.
Členové vietnamské delegace se zájmem vyslechli firemní prezentace zařízení pro využití bioplynu, čištění odpadních vod a technologie recyklace PET láhví. V rámci diskuse vyslovil poslanec Nekl přesvědčení, že zájem českých podniků realizovat svou výrobu ve Vietnamu má politickou podporu, o čemž svědčí výsledky pracovní cesty členů Výboru životního prostředí do Vietnamu před třemi lety i nedávná návštěva ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka ve Vietnamu.

 

 

 

 

Otázky&odpovědi: Co mají udělat české firmy, aby přežily eurokrach?
Ekonom.cz | 3.11.2011 | Rubrika: Ekonom.iHNed.cz | Strana: 0 | autor: Jan Němec, Marcela Honsová, Martin Petříček

Budou banky půjčovat? Zvýší se podnikům daně? Je bezpečné obchodovat v eurech? Týdeník Ekonom připravil doporučení, jak se mají firmy připravit na bankrot eurozóny.

1. Které firmy bankroty nejvíce zasáhnou?

Hluboké vrásky na čele mají české exportní  firmy. Krize způsobená státními bankroty totiž způsobí pokles poptávky  spotřebitelů v cizině - zejména v Německu.

2. Budou banky půjčovat?

Český bankovní sektor je sice nadstandardně  zdravý, ale v případě "opravdového" státního bankrotu Řecka a dalších  zemí by oslabily i tuzemské finanční domy. Pak lze čekat omezení úvěrové  aktivity bank, a to jak zahraničních, tak českých.

Problém se získáním  úvěru by tak kvůli větší obezřetnosti finančních ústavů měly i české  firmy. Ty by se musely smířit s daleko důkladnějším prověřováním své  bonity při žádání o půjčku a přísnějšími podmínkami.

3. Obchodovat v eurech, nebo v dolarech?

Kvůli problémům eurozóny přestává být  evropská měna jistotou. V případě krizového vývoje hrozí její  znehodnocení. Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček  proto exportním firmám doporučuje "namixovat" příjmy i výdaje v různých  měnách. "Za nejlepší považuji kombinaci eura, dolaru a české koruny,"  radí. Úplný pád eura ale nepovažuje za pravděpodobný.

Euru věří zatím  většina podniků. Pád Itálie by už ale byl důrazným argumentem pro odklon  od této měny. "V případě špatného vývoje by stálo za úvahu domluvit se s  obchodními partnery v zahraničí na kontraktech ve stabilnější měně,"  konstatuje generální ředitel společnosti Škoda JS Miroslav Fiala.

4. Obchodovat s "jihem", nebo ne?

České firmy vyvážející do zahraničí by měly  být opatrnější při výběru obchodních partnerů v Evropě. Některé zakázky v  předlužených zemích jsou problémové už nyní. Pokud se situace  zkomplikuje, bude lepší se jim kvůli riziku horší vymahatelnosti  pohledávek úplně vyhnout. Ještě více to platí při obchodech se státními  podniky na jihu Evropy.

Například Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet,  vyvážející nemocniční lůžka do více než 90 zemí světa, přiznává, že mu  odběratelé v Itálii a Španělsku neplatí přibližně rok. Celkem mu dluží  více než šest milionů eur. Firma se proto snažila pohledávky prodat "pod  cenou" faktoringovým společnostem. Ani v tom nebyla úspěšná. "Ve  Španělsku jsme nenašli ani jednu společnost, která by pohledávky  odkoupila. Extrémně se bojí, protože jde především o dluhy státních  nemocnic. To dost vypovídá o stavu ekonomiky a státní kasy," varuje  Frolík.

Čeští exportéři by se proto měli snažit  rozložit svůj byznys do více oblastí světa. "Exportérům se určitě  vyplatí nespoléhat jen na Německo a další země Evropské unie, ale snažit  se hledat nové trhy, například v prosperující Asii," míní šéf  Hospodářské komory Petr Kužel. Jako preventivní opatření pro případ  hluboké recese doporučuje úspory a sestavení krizového scénáře pro  výrazný pokles poptávky. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu  průmyslu a dopravy, je důležité poohlédnout se po možnostech vývozu do  rozvíjejících se zemí, jako jsou Čína, Indie či Brazílie. Ty na rozdíl  od Evropy rychle rostou a zvyšuje se i jejich poptávka po zahraničním  zboží.

5. Zvýší se podnikům daně?

Ze stejného důvodu, z jakého lidem hrozí růst  spotřebních daní či jiných odvodů, nemohou být klidné ani firmy.  Přestože současná vláda zvyšování podnikových daní odmítá, v případě  potřeby "zacpání" děr v rozpočtu v tuhé krizi může dojít i na ně. V  podstatě jistá je vyšší korporátní daň v případě, kdy by se k moci  dostala opozice.

 

 

 

Vystrčil (ODS): Brambory za dvě koruny!?
parlamentnilisty.cz | 3.11.2011 | Rubrika: Politici voličům | Strana: 0 | autor: Miloš Vystrčil - profil

V první polovině října jsem v krátké době po sobě byl konfrontován hned se čtyřmi zajímavými událostmi. Protože mi zážitky a dojmy spojené s těmito událostmi a jejich propojením připadají pro naši dobu docela typické, dovolím si tyto události nejdříve vyjmenovat, a potom i krátce okomentovat.

Jednalo se tedy o tyto události:

1.     Prodej jednoho kilogramu brambor v obchodě v Telči za jednu korunu a devadesát haléřů.

2.     Účast na besedě v Praze na téma: „Hrozí eurozóně zánik?"

3.     Projednávání bodu č. 27 na zasedání v Senátu s názvem „Nový víceletý finanční rámec na     období 2014 až 2020".

4.     Účast na Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě.

Byla neděle dopoledne a já jsem byl vyslán na rychlý nákup několika drobností za účelem navýšení kvality nedělního oběda. Hned, jak jsem dorazil do obchodu jsem začal na papírku sepsané zboží ukládat do košíku. Přestože obvykle nejsem příliš pozorný, ceduli oznamující, že1 kgbrambor se dnes prodává za 1,90 Kč jsem nemohl přehlédnout.

Jsem zvyklý na ledacos, ale sdělení že se v době, kdy vyspělá Evropa řeší snad svoji největší poválečnou dluhovou krizi, se kilogram brambor prodává za méně než dvě koruny, mě skutečně překvapilo. Moc zemědělství nerozumím, ale zdá se mi čím dál více, že s tou evropskou zemědělskou politikou asi nebude něco v pořádku. Nebo se možná jednalo o reklamní trik nebo tady navzdory všem dotacím a subvencím zafungoval nemilosrdný trh? Nebo je to všechno ještě nějak jinak a člověk to pouze není schopen pochopit? Stejně se mi to ale celé nějak nezdá.

Abych se alespoň trochu poučil, vydal jsem se v Praze na setkání těch, co by ekonomice EU opravdu měli rozumět. Diskusní setkání s názvem „Hrozí eurozóně zánik?" bylo hvězdně navštíveno. Na dané téma diskutovali národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek a člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Debaty se zúčastnili také člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyněk Frolík, analytik Raiffeisenbank, a.s. Aleš Michl, odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSV Masarykovy univerzity Zdeněk Sychra a komentátor a novinář Jan Macháček. Zajímá Vás výsledek debaty? Velmi lapidárně shrnuto se všichni shodli na tom, že sice neví, co bude a co se přesně v EU stane, ale že takto to již dál nejde. Tak uvidíme, zda eurozónu některý ze států opustí, nebo se dočkáme jiných scénářů nebo se třeba zase ještě nějakou dobu nestane vůbec nic a celkové zadlužení států EU se bude nadále prohlubovat.

Přiznávám, že i ve světle předchozích zpráv jsem zvědav na další vývoj návrhu Víceletého finančního rámce EU na dalších sedm let (2014-2020), který jsme projednávali v Senátu. Asi je dobré vědět, že ročně bude Česká republika na realizaci tohoto finančního rámce přispívat do pokladny EU cca v průměru 40 miliardami korun. Je otázka, zda by současné zadlužení zejména některých zemí EU nemělo vést k zásadním změnám celého konceptu.

Začal jsem bramborami a také s nimi skončím. Na tradičních Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě znovu od našich zemědělců zaznělo, že pokud se jim nevyplatí pěstovat některé plodiny, tak je zkrátka pěstovat nebudou a raději svá pole zatravní a budou brát dotace. Jak jsem již napsal, zemědělství detailně nerozumím, ale pokud nějakým bohatstvím na Vysočině i v celé ČR disponujeme, tak je to ochotou dnes již nemnoha lidí - zemědělců, kteří bez ohledu na soboty, neděle a svátky zajišťují pořád slušnou potravinovou soběstačnost ČR. Přijít o tyto lidi a jejich ochotu tvrdě v zemědělství pracovat by byla velká chyba.

 

 

 

Nenechte si ujít prosincové Strategické fórum na Štiříně
cfoworld.cz | 3.11.2011 Strana: 0 | autor: Zbyněk Hutar
Setkání top manažerů a špičkových osobností business sféry v režii agentury top vision se koná na zámku Štiřín u Prahy ve dnech 8. až 9. prosince 2011. Očekáváni jsou mj. Miroslav Kalousek, Jaroslav Hanák, Jan Mühlfeit nebo Andrej Babiš.
Tradiční štiřínské setkání, moderované Václavem Moravcem, začíná již ve čtvrtek ráno blokem o daňové reformě, kde vystoupí ministr financí Miroslav Kalousek a Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
O manažerských prioritách a vizích ve vedení společností promluví dále Jan Mühlfeit, Chairman Europe ze společnosti Microsoft a Vratislav Kulhánek, jednatel, Industrial Advisors a Chairman of the Management Board, AAA Auto. Prominentním účastníkem následné diskuse bude Andrej Babiš, majitel společnosti Agrofert Holding. Jak podnikatelé využívají svůj vliv na politickou sféru a spolupráci s veřejným sektorem? Položenou otázku zodpoví Vladek Šlezingr, generální ředitel IBM Česká republika.
Kde jinde můžete následně poobědvat s vrcholovými manažery nebo se známými politickými osobnostmi? Na Štiříně, kam z Prahy dorazíte autem za půlhodinku, je to u kulatých stolů možné.
Čtvrteční večer uzavře společný večerní program ve společnosti osobnostmi, obohacený rautem a pestrým doprovodným programem s ostatními účastníky a vystupujícími.
Páteční ráno otevře společná pracovní snídaně s Pavlem Řežábkem, členem bankovní rady České národní banky na mj. téma vývoj světových trhů, krizí ekonomik, bankovnictví. Poté se až do oběda, kterým setkání končí, rozběhnou dvě paralelní diskusní sekce, můžete si vybrat, které se zúčastníte.