Výběr z monitoringu médií 4.3.2010
Stávka je zrušena
Prima TV | 3.3.2010 | 18:55 | pořad: Zprávy TV Prima
Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Stávka v dopravě nebude. Vlaky, autobusy i MHD tak zítra vyjedou podle jízdních řádů. Dnes odpoledne se na tom dohodli odboráři. Poslanci jim už včera vyšli vstříc a schválili novelu zákona, která snižuje zdanění zaměstnaneckých výhod. Na tahu je teď Senát a prezident. Odboráři ale varují, že pokud to dopadne jinak, než si představují, stávka může být znovu ve hře.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor
--------------------
Odboráři nás všechny napínají už přes týden. Včera jim vyšli vstříc poslanci a změnu zákona poslali do Senátu. A teprve dnes řekli odboráři jasné slovo.
Jaroslav PEJŠA, Odborové sdružení železničářů
--------------------
Koalice odborových svazů zítřejší den čtvrtého března stávku neuskuteční.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor
--------------------
Zítra tedy můžete jet do práce klidně třeba vlakem. Odboráři ale přesto hrozí, že ještě zdaleka neřekli své poslední slovo.
Luboš POMAJBÍK, Odborový svaz dopravy
--------------------
Stejně tak jak dokážeme stávku odvolat, tak ji dokážeme také připravit.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor
--------------------
A co že se opět haraší zbraněmi? Legislativní kolečko, které by mělo sporný zákon o DPH změnit, totiž ještě neskončilo. Zákon po včerejším schválení sněmovnou putuje do převážně modrého Senátu.
Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/
--------------------
Já v žádném případě nepřistoupím na tu taktiku, jestli nám to neschválíte v Senátu, bude stávka.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor
--------------------
Další překážkou, pro změnu zákona je prezident.
Václav KLAUS, prezident republiky /Zdroj: TV Nova/
--------------------
Já bych ho v žádném případě nepodepsal.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor
--------------------
Jenže jak prezidenta, tak Senát může sněmovna zase přehlasovat. Jen k tomu tentokrát bude potřebovat 101 poslanců. A právě tím, že odvolali stávku, si je odboráři pravděpodobně zasloužili.
Cyril SVOBODA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Nechceme, aby byla stávka, a za to garantujeme naše hlasy, které jsou nutné pro to, aby zákon o změně DPH prošel.
Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Já předpokládám, že dojde k takové legislativní úpravě, která odbory uspokojí.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor
--------------------
A když se obě tyto strany spojí s komunisty, budou mít na protlačení zákona ještě tři hlasy k dobru. Krajské štáby a Tomáš Drahoňovský, televize Prima.
Roman FOJTA, moderátor
--------------------
Stávka je tedy prozatím zažehnaná. Pokud by se ale uskutečnila někdy v budoucnu, byla by podle mnohých odborníků minimálně problematická.
Tereza ANTENEOVÁ, redaktorka
--------------------
O co odborářům především jde? Tady je to dobře vidět. Ve hře jsou třeba 4 koruny denně navíc na jídlo, nebo tisícovka za rok na příspěvek na rekreaci a kulturu. Suma sumárum asi 370 korun za měsíc navíc, které by zejména státní zaměstnanci museli zaplatit ze svého.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Zcela určitě se bojuje o drobné, ale spíš je to o té prezentaci síly.
Jindřich HLAS, předseda Federace strojvůdců ČR
--------------------
By to Český dráhy mělo stát přes 330 milionů. Prostě na to nemají.
Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy
--------------------
To se jedná v rámci firem o desítky milionů. Potom v přepočtu by to neznamenalo, že budou ty benefity dražší, oni by nebyly žádné.
Tereza ANTENEOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle některých ekonomů je stávka neoprávněná a současná situace prý jen bouří ve sklenici vody. Prezident republiky navíc říká:
Václav KLAUS, prezident republiky /Zdroj: TV Nova/
--------------------
Je to takový boj se státem. Není to vůbec boj se zaměstnavatelem. Ne faktičtí odboráři, ale politici uvnitř odborů bojují proti státu a to je něco úplně jiného. Na to ty odbory zřízeny určitě nikde na světě nebyly.
David MAREK, ekonom, Patria Finance
--------------------
V podstatě jde o to, že jedna skupina zaměstnanců de facto vydírá zbytek společnosti a ten na ni bude doplácet.
Tereza ANTENEOVÁ, redaktorka
--------------------
Lidově řečeno, odboráři jdou prý s kanónem na komára. Někteří ekonomové si teď kladou jedinou otázku, co se stane, až půjde o víc?
Jan PROCHÁZKA, ekonom, Cyrrus
--------------------
Až se třeba bude zvyšovat sociální a zdravotní, tak lidi budou ztrácet práce. To se jim samozřejmě nebude mnohem více líbit.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Stávka je absolutně nepřiměřená tomu stavu a té situaci, kde dneska jsme. To nemá oporu v zákoně.
Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů
--------------------
Právo odborů stávkovat, prosazovat zájmy svých členů, prosazovat zájmy zaměstnanců jsou zajištěny ústavou a my jednáme naprosto v souladu s ústavou.
Evropská unie je v krizi. Představila plán na boj proti úpadku
Hospodářské noviny | 4.3.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Adam Černý
Ještě před deseti lety si Evropská unie svou budoucnost malovala sebevědomě. Podle tehdy přijaté Lisabonské strategie se měla do desíti let – tedy nyní – stát „nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou ve světě“. Dnes kvůli hospodářské a finanční krizi sedmadvacítka pouze doufá, že se během dalších deseti roků vyhne „úpadku“. Tak vypadá vize „Evropa 2020“, jejíž návrh včera v Bruselu představil předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
To, že unie nějaký záchranný plán potřebuje, je v poslední době vidět zcela jasně. Jednotnou měnu vážně ohrožují rozpočtové a ekonomické potíže Řecka. A další země eurozóny se k němu mohou brzy připojit. Kvůli úsporným opatřením států i firem se navíc Evropou valí vlna stávek.
Přesto není jisté, že se unii podaří i méně ambiciózní cíle splnit. Hlavní důvody pochybností jsou dva: Barrosův návrh sklidil kritiku zprava i zleva a výhrady vůči němu zazněly i z členských zemí, jejichž šéfové budou Evropu 2020 ještě tento měsíc schvalovat. Své obavy již například vyjádřila i spolková kancléřka Angela Merkelová.
První druh výhrad se dal očekávat, protože Barrosův návrh je nutně kompromisem, a tak na něm chyby najde pravice i levice. Předsedovi evropských socialistů Poulu Nyrupovi Rasmussenovi vadí, že „Barroso otrocky opakuje: Nejdříve stabilita a potom růst“, a Zeleným se zdá, že Evropa 2020 klade malý důraz na podporu energeticky úsporných technologií.
Nejskeptičtější jsou zástupci podnikatelské sféry. „Nemáme žádné záruky, že to nezůstane jenom na papíře... nebo že se to začne plnit až někdy v roce 2018,“ prohlašuje ředitel organizace Business Europe Philippe de Buck. „Není tam žádná podstata,“ stěžuje si Daniel Gros z bruselského Centra pro studia evropské politiky. Podle něj tu není ve srovnání s minulostí žádná změna.
bez cukru a bez biče Za hlavní chybu Lisabonské strategie byla shodně považována její rozplizlost a nezávaznost. Tomu se snaží nynější Barrosův návrh alespoň částečně zabránit. Stanovuje menší počet přesně definovaných cílů, členské státy unie by si měly připravit vlastní plány, jak stanovených cílů dosáhnout, a komise má pravidelně výkon jednotlivých zemí hodnotit.
Se sankcemi vůči „hříšníkům“ se však nepočítá. Španělské předsednictví sice počátkem roku přišlo s myšlenkou jistého druhu trestů či pokut, u ostatních však narazilo. Jestli stanovené cíle zůstanou jen společně vyjádřeným přáním, rozhodnou šéfové států a vlád sedmadvacítky na svém summitu ještě tento měsíc.
unie stojí před volbou Předseda komise se snaží apelovat, co může, proto si nachystal různé druhy varování. „Jsme na sobě nyní závislí více než kdy předtím, proto více než kdy předtím potřebujeme hospodářskou koordinaci,“ burcoval Barroso. Pokud totiž unie nezmění své chování, hrozí jí v soutěži se Spojenými státy a Čínou další ztráta vlivu ve světě.
Nevysloveným pojmem, okolo kterého se bude točit debata na březnovém summitu, bude „ekonomická koordinace“ či „ekonomická vláda“, což je myšlenka, kterou již delší dobu prosazuje hlavně Francie. Mnohé země sice uznávají, že problémy Řecka ukázaly na slabá místa společné evropské měny a potřebu větší koordinace přinejmenším zemí používajících euro. Zároveň se však obávají rostoucího vlivu velkých zemí. Citlivý bod v Barrosově návrhu představuje myšlenka spojit hodnocení pokroku v rámci Evropy 2020 a plnění maastrichtských kritérií týkajících se rozpočtových deficitů a veřejného zadlužení. Podle listu Financial Times Deutschland německá kancléřka minulý měsíc napsala Barrosovi dopis, ve kterém vyjádřila obavy, že takovou vazbou by se hodnocení daňové kázně „zbytečně zpolitizovalo“. Angela Merkelová také není příliš přesvědčena, do jaké míry má smysl vypracovávat plány jednotlivých zemí. To před březnovým summitem nezní příliš optimisticky.
Bez jasné závaznosti se Evropa 2020 může stát znovu katalogem tužeb,což by se ještě zvýraznilo, pokud by její plnění záviselo výhradně na národních vládách. Se sankcemi se nepočítá, a kdyby premianti měli být odměňováni, tak se vynoří problém, ze kterých položek společných fondů čerpat patřičné prostředky. Najít řešení nemusí být vůbec snadné, protože se chystá zásadní debata o reformě unijního rozpočtu na léta 2014až 2018. Už nyní z některých zemí, které vstoupily do unie v posledních letech, zazněly obavy, že pokud by sedmadvacítka příště investovala více do výzkumu a vývoje, mohly by se krátit fondy, ze kterých čerpají hospodářsky méně vyspělé země.
