Výběr z monitoringu médií 8.12.2011
Přebytek zahraničního obchodu
ČT 24 | 7.12.2011 | 21:10 | Pořad: Ekonomika
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Rekordním přebytkem 25,5 miliardy korun skončil v říjnu zahraniční obchod. To je skoro o 12 miliard lepší výsledek než loni. Příští rok ale zřejmě už tak silný nebude. Evropská i světová ekonomika a s nimi i poptávka po českém zboží kvůli dluhové krizi výrazně zpomalí.
redaktor
--------------------
O celých 10 % se vyšplhala poptávka po zboží vyrobeném u nás, a to i proto, že čeští vývozci se už dívají za hranice Evropy, kde jsou trhy o poznání zdravější. Za dobrá čísla ale může z velké části automobilový průmysl.
Petr DUFEK, makroanalytik ČSOB
--------------------
Kdyby nebylo automobilek, tak by samozřejmě výsledek zahraničního obchodu byl záporný, v podstatě i automobilky vykázaly největší přebytek v historii České republiky a jejich obchod skončil přebytkem 26 miliard korun.
redaktor
--------------------
Evropské trhy jsou ale ve výrazných problémech a české firmy proto zkouší prorazit jinde.
Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Na rozdíl od toho prvního kola světové hospodářské krize před třemi lety tentokrát už většina z nich se připravuje a bude reagovat ex ante, což samozřejmě přispěje k efektivitě těch protikrizových opatření.
redaktor
--------------------
Horší zprávou pro českou ekonomiku jsou výsledky ze stavebnictví. Kleslo na 8 %. Jinými slovy, investoři se na trh už tolik neženou.
Václav MATYÁŠ, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
--------------------
V tom meziročním srovnání ten osmiprocentní propad je naprosto zřetelný. On se promítá do zaměstnanosti. Od toho roku 2008 ten pokles už představuje cirka ve finančním vyjádření 100 miliard, a to už je samozřejmě na pováženou.
redaktor
--------------------
Situace v zahraničním obchodu se bude pravděpodobně měnit a příležitostí k exportu příští rok už nebude tolik. Horší časy by se podle ekonomů daly odvrátit třeba širší nabídkou. Tou může být třeba nanotechnologie.
Krize se odkládá. Nejdříve přijde v příštím roce
aktualne.cz | 7.12.2011 | Rubrika: Práce - Ekonomika | Strana: 0 | autor: Petr Holub
Český statistický úřad zveřejnil údaje o rozhodující části tuzemské ekonomiky. Průmysl stagnuje
Česko může i nadále spoléhat na svou hlavní protikrizovou zbraň. Průmyslová produkce se v říjnu udržela na úrovni prvního pololetí. Současný vývoj ani vzdáleně nepřipomíná ekonomický propad před třemi lety.
Průmysl, rozhodující prvek celé tuzemské ekonomiky, podle nových údajů Českého statistického úřadu v říjnu meziměsíčně stoupl o 0,1 procenta, v meziročním srovnání roste o 1,7 procenta.
Zatím se tak nepotvrzují nejhorší obavy, že se může opakovat hluboká krize z roku 2008. V říjnu 2008 produkce poklesla proti předchozímu měsíci o 8,7 procenta, letos stagnuje.
Tržby průmyslových podniků proti loňsku vyrostly o 2,6 procenta. Firemní výnosy ještě nedávno rostly víc než desetiprocentním tempem, pomalejší rychlost ale zařadily už v dubnu a další zpomalení od té doby nenastalo. Říjen tak nepřinesl průmyslovým firmám žádný důvod k propouštění.
Právě propadu zakázek a následného propouštění se průmyslníci ještě v září citelně báli. "Dají se čekat odstávky a rekvalifikace pro ty, kdo nebudou mít právě práci," říkal před měsícem Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Stabilitu průmyslu nyní zaručuje export, který dosud dokáže vyrovnávat propad domácí poptávky. Roli hlavního odběratele upevnilo Německo, které dováží z Česka o 16 procent víc než před třemi lety. Cizinci mají z českých výrobků největší zájem o automobily, kterých nakupují o třetinu více než před třemi lety.
"Průmysl zbrzdil růst výrazně méně, než se čekalo. Včera příjemně překvapil růst průmyslových objednávek v Německu, což dává českému průmyslu určitou naději. My se však domníváme, že šlo spíše o dočasnou korekci předchozích poklesů. Průmysl v celku i nadále bude bojovat s velmi slabou poptávkou," uvedl Pavel Mertlík, expert Raiffeisenbank.
Minimální mzdu nezvýšíme, odmítla vláda Drábkův návrh
aktualne.cz | 7.12.2011 | Rubrika: Práce - Finance | Strana: 0 | autor: Petr Kučera
Překvapení: I po pěti letech zůstane minimální mzda beze změn, měla vzrůst o 400 Kč
Minimální mzda zůstane i po Novém roce na dosavadní úrovni 8000 korun měsíčně. Vláda totiž překvapivě zamítla návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09.
Drábek po letním jednání s odbory poslal do vlády dvě varianty. Podle první měla minimální mzda stoupnout o 400 korun, podle druhé o 500 korun.
"Podle vlády si však nyní nelze dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se bude ekonomika České republiky vyvíjet," řekl Drábek k nesouhlasu ostatních ministrů.
Zjednodušeně řečeno: Firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění namísto zvýšení mzdy.
Českomoravská konfederace odborových svazů přitom chtěla, aby minimální mzda vzrostla o 15 procent, tedy na 9200 korun.
Zaměstnavatelé naopak trvali na nižší částce. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun. Hospodářská komora zpočátku připouštěla nárůst maximálně o 240 korun, ideálně však zachování současné úrovně.
Neprošel ani další návrh, na němž se Drábek v létě shodl s odbory i zaměstnavateli: Pro mladistvé zaměstance už neměla platit nižší sazba minimální mzdy. Podle odborů šlo o neodůvodněnou diskriminaci. "I tady se nakonec nic nemění," potvrdil ministr online deníku Aktuálně.cz.
Změna nejen pro nejhůře placené
Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.
Stouply by totiž i i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.
O odlišení minimální mzdy podle regionů už Drábek neuvažuje. Tak jako dosud tedy zůstane jednotná pro celé území České republiky.
Změna po pěti letech
Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.
Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.
"Spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o 14,6 procenta, takže se minimální mzda výrazně znehodnotila. Další růst cen se očekává v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty," argumentuje nyní Českomoravská konfederace odborových svazů. Navrhované zvýšení o 15 procent má kompenzovat inflaci, respektive nárůst spotřebitelských cen za posledních pět let.
Drábek však podobně jako Nečas připomíná, že daňovými úpravami se od roku 2007 zvýšil čistý příjem nejhůře placených zaměstnanců o pět až 23 procent, zejména těch s dětmi.
Zvýší příjmy, nebo připraví o místo?
Odboráři se odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné mzdy v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků.
"V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima," říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.
Naopak zástupci zaměstnavatelů a pravicových stran obvykle zdůrazňují, že minimální mzda by měla být výrazně nižší. Jinak to prý zvyšuje náklady na pracovní místo, což paradoxně vede k nižší zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému.
Žádný skok, varují firmy
"Vnímáme určité objektivní faktory, které vytvářejí tlak na zvýšení minimální mzdy. Případný růst by však neměl mít formu výrazného skoku," říkal v létě mluvčí Svazu průmyslu a dopravy mluvčí Milan Mostýn.
"Je potřeba najít způsob, který nezatíží zejména malé a střední firmy, kde je vyšší podíl nekvalifikované fyzické práce," dodal.
Případný překotný růst by podle firem ohrozil jejich konkurenceschopnost, ekonomika by si jej nemohla dovolit.
Podle Hospodářské komory je nutné postupovat velmi opatrně, protože vývoj české a světové ekonomiky je nejistý, firmám porostou ceny elektřiny a dalších vstupů, zdražuje ropa, navíc dluhové problémy některých států mohou ve střednědobé perspektivě ohrozit růst ekonomiky i v Česku.
Vláda zvýší životní i existenční minimum, mimimální mzda zůstane
ct24.cz | 7.12.2011 Strana: 0 | autor: jš
Vláda dnes rozhodla o zvýšení životního minima, které bude od počátku příštího roku 3410 korun místo nynějších 3126 korun. Existenční minimum se zvýší z nynějších 2020 korun na 2200 korun. Vláda chce tímto krokem nejchudším občanům kompenzovat změny v dani z přidané hodnoty (DPH). Vláda dnes naopak neschválila zvýšení minimální mzdy – zůstane tedy na osmi tisících korunách.
Co je životní a existenční minimum
Životní minimum je nejnižší částka na zajištění jídla a základních potřeb. Porovnává se s ním příjem lidí či rodin kvůli sociálním dávkám. Existenční minimum je suma nutná pro přežití. Na tu může spadnout třeba nezaměstnaný, který si práci aktivně nehledá. Minimum se využívá při stanovení nároku na dávky v hmotné nouzi, přídavku na dítě, sociálního příplatku, alimentů či nezabavitelné částky při exekuci.
Vláda může minimum upravovat podle vývoje cen v zemi, pokud růst nákladů na stravu a základní potřeby přesáhne za určité období pět procent. Naposledy minimální částku zvedala v lednu 2007.
Rada postižených i odbory zvýšení kritizují - je prý příliš malé. Představitelé handicapovaných uvedli, že návrh nezohledňuje dopad reforem a růst DPH v příštím roce. Požadovali proto zvednutí minima ne o devět, ale o 14 procent.
Názor na výši minimální mzdy není jednotný
Sociální partneři vlády, tedy zaměstnavatelé a odbory, se k navýšení hrubé minimální mzdy nestaví jednotně. Zatímco největší odborová centrála v zemi, Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala v připomínkovém řízení zvýšení základní sazby minimální mzdy na 9200 Kč měsíčně, druhá největší centrála, Asociace samostatných odborů, byla pro zvýšení na 8500 korun.
Na straně zaměstnavatelů zvýšení odmítá například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, protože by to podle ní komplikovalo ekonomické podmínky firem. Naproti tomu Hospodářská komora podpořila zvýšení na 8400 korun. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se odměňování minimální mzdou týká zhruba dvou až tří procent, tedy 80 000 až 120 000 všech zaměstnanců v České republice.
Přijíždí ruský prezident. Jde hlavně o Temelín
denik.cz | 7.12.2011 | Rubrika: Z domova | Strana: 0 | autor: Kateřina Perknerová
Vztahy Ruska a Česka jako jeho bývalé satelitní země se za dvacet let proměnily. Na to, jakým směrem se ubírají, dá částečnou odpověď i ve středu začínající návštěva ruského prezidenta Dmitrije Medveděva.
Zatímco před patnácti lety v Česku žilo 3600 Rusů, nyní je to přes 31 tisíc. Trvalý pobyt jich tu má 13800. Ještě zajímavější je dynamika v turistice. Před šesti lety do Česka zavítalo 185 tisíc Rusů, loni to bylo 414. Obsadili tak za Němci hned druhé místo. Tato čísla Medveděv jistě dobře zná. Důležitější jsou ale ta o vzájemné obchodní výměně, která je dlouhodobě nepříznivá pro Česko.
„Medveděv přijíždí s obrovskou nabídkou, totiž výstavbou železnice za 40 miliard korun. Nepochybně očekává, že to bude nezanedbatelný argument při jednání o dostavbě Temelína,“ řekl Deníku publicista a znalec ruských poměrů Jan Petránek. Česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport je nejvážnějším konkurentem amerického Westinghousu.
„Rusko je pro české exportéry jedním z nejvýznamnějších trhů mimo EU. Vzhledem k současné situaci v unii lze očekávat, že jeho důležitost ještě poroste. Svědčí o tom i objem obchodu, který už nyní představuje pro takové podniky, jako je například Škoda Auto nebo skupina PPF Petra Kellnera,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Kromě rámcové smlouvy na železnici mají prezidenti Klaus a Medveděv podepsat i dohodu na elektrárnu v Soči.
Má ale Medveděv, který příští rok z Kremlu odejde, aby přenechal prezidentský stolec Vladimíru Putinovi, jako politik váhu? „Medveděv má perspektivu, mezi intelektuály má dobrou pověst, Západ ho přijímá pozitivně, je mladý a počká si, až Putinovy vnitřní i vnější zdroje vyschnou,“ míní Petránek.
Kremelskými kuloáry se prý šíří zvěst, že to byl právě Medveděv, kdo se vzdal prezidentské kandidatury v Putinův prospěch se slovy: „Nám všem prospěje, když bude reprezentovat Rusko jako prezident, než aby kazil jisté věci jako premiér.“ V čele ruské exekutivy má stanout právě Medveděv.
Během dvoudenní návštěvy se jistě bude hovořit o ruských volbách, v nichž Medveděvovo a Putinovo Jednotné Rusko přišlo o ústavní většinu. Komunisté skončili druzí a Žirinovského nacionalisté čtvrtí. Značí to, že politicky přituhne? „Z Ruska není třeba dělat strašáka, tyto hlasy většinou znějí ze zemí, které s Rusy čile obchodují,“ uzavřel Petránek.
.
Na ekonomickou spolupráci se dívám očima budoucnosti
E15 | 8.12.2011 | Rubrika: Příloha - Rusko - obchodní partner | Strana: 3 | autor: Václav Petříček
Připomeňme si nejdříve teritoriální skladbu zahraničního obchodu Československa před politickými a ekonomickými změnami na začátku devadesátých let. Více než tři čtvrtiny tehdejší obchodní výměny směřovalo do takzvaných socialistických zemí a zbytek do takzvaných kapitalistických států, použijeme-li tehdejší názvosloví. Během první poloviny 90. let se toto teritoriální zaměření zcela změnilo, přitom dynamika ročního růstu se pohybovala kolem 10 procent. Tato změna přinesla české ekonomice nesporně prospěch, ale zároveň ji činí zranitelnou.
Vyhodnotíme-li dosavadní vývoj českého zahraničního obchodu s přihlédnutím k probíhajícím ekonomickým a finančním problémům ve světě, dojdeme nutně ke dvěma prioritám pro Českou republiku: maximální využití výhod vnitřního trhu EU, hledat prostor pro dlouhodobé uplatnění českého zboží, služeb a kapitálu na východních trzích (Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Čína, Indie a tak podobně).
Ruská federace je pro Českou republiku strategickým partnerem v oblasti dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů.
Konkurenční prostředí a postupná nasycenost ruského trhu však ze strany českých firem vyžaduje důraznější a především dlouhodobější přístup, který musí být více založen na investicích, výrobních kooperacích a inovacích. Připravená Deklarace o partnerství pro modernizaci vytváří pro tento přístup dobrý základ, neboť je doprovázena deseti reálnými projekty v oblasti inovační spolupráce. Stále větší úlohu by měla sehrávat spolupráce mezi českými a ruskými vysokými školami.
Významnou úlohu v tomto směru sehrává Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckou spolupráci mezi ČR a RF. Tato komise má především za úkol posuzovat základní smluvní vztahy mezi oběma státy a vytvářet prostředí pro realizaci významných společných projektů. Letošní zasedání Komise bylo o to významnější, že se ve značné míře podílelo na přípravě ekonomické části setkání prezidentů Klause a Medveděva.
Jedním ze základních předpokladů pro poznání ruského trhu je spolupráce s ruskými regiony, kterých je více než 80. V tomto směru sehrává významnou úlohu Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států, s.o.k., která organizuje podnikatelské mise do těchto oblastí a následně odborné semináře pro naše podnikatele.
Spolupráce mezi institucemi a agenturami, jako je Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Komora pro hospodářské styky se SNS, Česká exportní banka, EGAP je jedním ze základních kamenů pro vytvoření kvalitních podmínek pro posílení ekonomických a obchodních vztahů mezi ČR a RF.
O autorovi| Václav Petříček, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS
