Výběr z monitoringu médií 8.2.2010
ČSÚ: Nezaměstnanost dál stoupá
ČT 24 | 5.2.2010 | 21:10 | pořad: Ekonomika
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidí bez práce v Česku přibývá. V posledním čtvrtletí loňského roku marně hledalo práci víc než 7 procent všech práceschopných, což je meziroční nárůst skoro o tři procenta. Vyplývá to z výsledků Českého statistického úřadu.
redaktor
--------------------
230 tisíc, tolik lidí bylo bez zaměstnání na konci roku 2008, o rok později už práci hledalo skoro 385 tisíc nezaměstnaných. Na zlepšení může podle odborníků česká ekonomika ještě nějaký čas zapomenout.
Zdeněk LIŠKA, generální ředitel, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Česká republika není připravená ani v mezinárodním srovnání z hlediska flexibilních forem práce, my se domníváme, že je to špatně, chtěli jsme to řešit novelou zákoníku práce, jenže bohužel k tomu nedošlo.
Miroslav FRAYER, analytik, Komerční banka
--------------------
Já bych očekával, že během toho prvního čtvrtletí ještě uvidíme nárůst míry nezaměstnanosti, přece jen ten český trh práce není tak pružný jako například ve Spojených státech, a proto bych očekával, že ještě k nějakému propouštění dojde.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom, Raiffeisenbank
--------------------
Cyklický vrchol růstu nezaměstnanosti přijde někdy v druhém čtvrtletí letošního roku a pak se navíc spojí se sezónním přílivem absolventů škol, tak ta nejvyšší čísla čekáme v průběhu třetího čtvrtletí.
redaktor
--------------------
Český statistický úřad změřil nezaměstnanost ve čtvrtém čtvrtletí na 7,3 procenta. Podle ministerstva práce, které používá jinou metodiku, je počet nezaměstnaných ještě vyšší - 8,7 procenta.
Miroslav FRAYER, analytik, Komerční banka
--------------------
Tam bych předpokládal růst míry nezaměstnanosti někam k 8 procentům, co se týká tý statistiky ministerstva práce a sociálních věcí, tam bych očekával růst zhruba někam k 10 procentům.
Lubomír LÍZAL, ekonom, CERGE-EI, Národohospodářský ústav AV ČR
--------------------
Také se jedná o výběrové šetření pracovních sil, což je trošku jiná míra, než jaká je míra registrované nezaměstnanosti, která již je přes 9 procent. A tato míra je vlastně založená na výběrovém šetření, kdy se tazatelů ptají, zda pracují.
redaktor
--------------------
O nezaměstnanosti včera mluvil i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Podle něj se její vývoj otočí k lepšímu až poté, co začnou domácnosti víc nakupovat, a to by mělo být až příští rok
Nezaměstnanost ve 4. čtvrtletí 2009 stoupla na 7,3%
financninoviny.cz | 5.2.2010 | rubrika: Hlavní zprávy | strana: 0 | autor: ČTK
Míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně stoupla o 2,9 procentního bodu na 7,3 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procentního bodu. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.
Odlišná metodika zjišťování se promítla do rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tendence vývoje obou měr byly podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 8,7 procenta, tedy o 3,3 procentního bodu více než před rokem.
Tempo růstu nezaměstnanosti v posledním čtvrtletí loňského roku se podle statistiků významně snížilo. Rok 2009 se přesto nadále vyznačuje prudkým vzestupem úrovně nezaměstnanosti v České republice, uvedli. Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 16.900 lidí.
Celkový počet nezaměstnaných osob dosáhl 385.000, z toho bylo 189.000 žen a v porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2008 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 154.200. V relativním vyjádření jde o nárůst zhruba dvoutřetinový (66,8 procenta). Meziroční růst nezaměstnanosti se projevil jak u žen (o 60.100), tak především u mužů (o 94.200).
Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se proti předloňskému poslednímu čtvrtletí nepatrně zvýšil, a to o 5600 osob na 112.900. Jejich podíl se přiblížil třetině všech nezaměstnaných (29,3 procenta), přitom ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 činil při relativně nízké úrovni nezaměstnanosti 46,5 procenta.
Nízkou míru nezaměstnanosti, i přes vzestup nezaměstnanosti v roce 2009, mají trvale vysokoškoláci (tři procenta) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 procenta). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,3 procenta) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (8,1 procenta).
Předběžné výsledky za čtvrté čtvrtletí 2009 potvrzují nadále negativní vliv poklesu výkonnosti ekonomiky na úroveň celkové zaměstnanosti, když se průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, snížil proti předchozímu čtvrtletí o 5400 osob, což je o 0,1 procenta.
Meziročně poklesl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, o 106.200 osob na 4,927 milionu, což je nejvyšší meziroční pokles počtu zaměstnaných osob od roku 1999. Meziroční relativní pokles počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním činil 2,1 procenta. Převážná část byla zaměstnána na plný úvazek, podíl částečných úvazků byl v civilním sektoru 5,8 procenta.
V porovnání s ostatními zeměmi EU zaostává ČR ve flexibilitě pracovního trhu, komentoval data mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Podíl pracujících na částečný úvazek dosahuje v Česku 5,5 procenta, což je za Bulharskem a Slovenskem třetí nejhorší výsledek. Průměrný podíl pracujících na částečný úvazek je přitom v zemích sedmadvacítky 18,7 procenta.
Druhým podstatným zjištěním je podle svazu skutečnost, že pouze necelá třetina ze 173.000 osob, které nejsou podle metodiky ILO registrované jako nezaměstnané, ale hledají práci, je ochotna do 14 dnů nastoupit do zaměstnání. Svědčí to o celkové malé ochotě a flexibilitě části tuzemské pracovní síly i nedostatečné pružnosti pracovního trhu, dodal Mostýn.
Počet zaměstnanců včetně členů produkčních družstev se meziročně snížil o 123.800 na 4,097 milionů a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 83,1 procenta. Počet podnikatelů v hlavním zaměstnání včetně pomáhajících rodinných příslušníků se naopak zvýšil o 17.800 na 830.600 a jejich podíl na celkové zaměstnanosti zvýšil o 0,7 procentního bodu na 16,9 procenta.
"Trend snižování počtu zaměstnaných osob v pozici zaměstnanců včetně členů produkčních družstev se již nadále významně neprohluboval, ve třetím čtvrtletí 2009 totiž činil meziroční pokles 117.500 osob. Nadále však platí, že pokles počtu osob v pozici zaměstnanců přispěl během roku 2009 k poklesu zaměstnanosti v České republice," uvedl ČSÚ.
Vzniká nová vládní rada pro vědu. V napjaté atmosféře
tyden.cz | 5.2.2010 | rubrika: Věda | strana: 0 | autor: - von -, ČTK
Vědci si stěžují, že neznají plány budoucích členů vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada zasedne od března v novém složení, všichni navržení kandidáti se měli představit na veřejném slyšení. Kromě lidí nominovaných Akademií věd to ale všichni odmítli.
Vědci si stěžují, že neznají plány budoucích členů vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada zasedne od března v novém složení, všichni navržení kandidáti se měli představit na veřejném slyšení. Kromě lidí nominovaných Akademií věd to ale všichni odmítli.
Občanskému sdružení Věda žije! se to nelíbí, veřejnost prý má právo vědět, kdo rozhoduje o penězích na vědu. Podle Milana Mostýna ze Svazu průmyslu ČR, který také navrhnul šest kandidátů, je však rozhodnutí o nových členech rady pouze na premiérovi Janu Fischerovi.
"Občané mají právo znát názory kandidátů na klíčové otázky řízení vědy," zlobí se vědci ze sdružení Věda žije! Nominovaní by prý proto měli na veřejném slyšení představit svou představu o řízení a financování vědy. Měly by prý také objasnit, jakým způsobem chtějí peníze určené na výzkum rozdělovat.
Po ministryni školství Miroslavě Kopicové a dalších představitelích zainteresovaných institucí proto formou otevřeného dopisu (PDF) žádají vysvětlení, proč nominovaní veřejné slyšení odmítli.
"Veřejné slyšení bylo jednou z variant. Na základě jednání s premiérem se však převážná většina kandidátů rozhodla, že by nebylo vhodné tímto způsobem ovlivňovat jeho rozhodování," komentoval to Mostýn.
Kromě Svazu průmyslu a akademie navrhla své zástupce také Česká konference rektorů a Rada vysokých škol.
Rozhodne premiér
Premiér tento měsíc personální návrhy posoudí a poté je vládě navrhne ke jmenování. Fischer se přitom o kandidátech bude radit se zástupci všech zastoupených institucí.
Akademická obec požaduje výměnu členů rady už delší dobu. Vědci, zejména z Akademie věd, totiž nejsou spokojeni s metodikou hodnocení výsledků vědecké práce, kterou rada vypracovala a která je podkladem pro rozdělování peněz ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj.
Unijní podnikatelé volají po podpoře průmyslu
euractiv.cz | 5.2.2010 | rubrika: Euractiv.cz / Sekce / Ekonomika a euro | strana: 0
Konfederace evropského podnikání – BusinessEurope včera zaslala nové Evropské komisi doporučení, jak by v průběhu jejího mandátu měla vypadat hospodářská politika EU. Podnikatelé se zasazují o podporu tržních mechanismů a unijního průmyslu.
Zpráva BusinessEurope, která nese název „Go for Growth“ (Pojďme růst) staví především na tom, že čím vyššího se podaří dosáhnout hospodářského růstu, tím menší bude nezaměstnanost a tím rychleji bude možné zacelit „díry“ ve veřejných financích.
„Rozdíl mezi růstem evropské ekonomiky z jednoho procenta na dvě procenta by znamenal 6,5 milionu nových pracovních míst a snížení veřejných dluhů o 450 miliard eur a tedy o sedm procent do roku 2014,“ uvádí se v tiskové zprávě BusinessEurope.
Pokud chce Evropa nastartovat dlouhodobě udržitelnou expanzi hospodářství, musí se podle podnikatelů vrátit k „základním hodnotám tržní ekonomiky“. Je třeba „adekvátně“ odměňovat využití výrobních faktorů, podněcovat podstupování „přiměřených podnikatelských rizik“, zajišťovat transparentnost tržních cen, chránit a rozvíjet práva duševního vlastnictví, odhalovat a trestat podvody, potírat protekcionismus a financovat „udržitelné veřejné služby“, popisuje zpráva klíčové principy pro prosperitu evropských podniků.
A jaké jsou zásadní výzvy, kterým musí Evropa v následujících pěti letech čelit? Největším úkolem je podle BusinessEurope překonání krize, následované řešením stárnutí obyvatelstva, klimatických změn a globálního nedostatku základních surovin. Evropa by také měla posílit svou úlohu ve světové ekonomice, zdůrazňují podnikatelé.
Podle šéfa BusinessEurope Jurgena Thurmanna je nezbytně třeba, aby Unie přišla s jednotnou průmyslovou politikou, která by pomohla výrobním závodů i podnikům působícím ve službách znovu se odrazit ode dna. Upozornil také, že nelze házet přes palubu těžký průmysl, protože služby jsou na něm do velké míry závislé. „Hodně služeb by bylo ztraceno bez silné průmyslové základny,“ varoval Thurmann s tím, že klíčové je především odstraňování administrativních překážek a dotvoření jednotného trhu.
Zmíněné principy a výzvy se podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR), který se na zprávě také podílel, týkají samozřejmě i Česka. To si musí také udělat pořádek ve svém vzdělávacím systému, připomíná Vladimíra Drbalová ze SPČR.
„Z dlouhodobého hlediska bude pro české podniky důležité zejména předvídání budoucích dovedností a jejich lepší sladění s potřebami podniků. Ignorování tohoto nesouladu je časovanou bombou na naší cestě ke konkurenceschopnosti,“ uvedla Drbalová.
Organizace BUSINESSEUROPE, zastupuje 40 zaměstnavatelských svazů z 34 zemí Evropy, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR, a současně více jak 20 milionů malých, středních i velkých firem.
Rozhovor s Jiřím Drahošem, předsedou Akademie věd ČR
ČRo 1 - Radiožurnál | 5.2.2010 | 17:30 | pořad: Dvacet minut Radiožurnálu
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pokud se vysloví věta: V Česku došlo k 7 laserovým útokům na dopravní letadla. Vypadá to, jako by se někdo snažil dané letadlo sestřelit a jakoby byla přímo ohrožena bezpečnost či životy pasažérů. Skutečnost je daleko prozaičtější. Někdo, kdo si koupil možná obyčejné laserové ukazovátko, stojí v ose sestupu nebo startu letadla a ukazovátkem se na letadlo snaží takzvaně posvítit. Piloti tvrdí, že takto osvícený člen posádky je minimálně na několik vteřin takzvaně vyřazen z provozu a je dezorientován a řízení za něho musí převzít jeho kolega. Situace byla poslanci vyhodnocena jako závažná a chystají se takové útoky trestat podle nového zákona. Začíná 20 minut Radiožurnálu, přeji vám dobré odpoledne. Dnes je mým hostem předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš, dobré odpoledne, vítejte v Českém rozhlase. Pane předsedo, přijde vám jako vědci, situace v tomto ohledu natolik závažná, aby poslanci při, řekněme, tom, jakou rychlostí pracují v Poslanecké sněmovně, teď rychle přijímali nějaký zákon k tomu, aby byly řešeny laserové útoky na dopravní letadla?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak nevím, jak budou poslanci pracovat. Je pravda, že ty laserové útoky, jak jsem četl v tisku, existují, vy jste to zmínil, jsou to běžně dostupná laserová ukazovátka nebo třeba lasery, které máte ve vypalovačkách DVD, takže ty instrumenty, ty lasery existují. Já myslím, že to je nějaká klukovina tohle toho, ale samozřejmě beru, že to může být nebezpečné pro piloty. On ten laser má dosah několik stovek metrů. Já vlastně nevím, jak funguje ochranka letiště, že si může každý zpoza plotu letiště, myslím si, že aby to oslnilo někoho, tak to skutečně musí být pár set metrů, že se tam někdo může postavit a hrát si. Připadá mi to jako docela podivné, ale věřím, tomu, že ten pilot by s tím mohl mít problém.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím-li tomu správně, tak opravdu nějaké standardní laserové ukazovátko, které se používá prostě na konferencích, na ukazování na tabuli, tak dokážeme několik stovek metrů dosvítit tak koncentrovaně, že je možno, že to někoho oslní?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ono je to tak, ta ukazovátka mají také různou intenzitu, ale jsou to všechno tyhle běžně dostupné lasery, pokud vím, jsou lasery do 500 miliwattů, do poloviny wattů výkonu a ty, jak říkám, jsou ve vypalovačkách, v počítačích, a ta laserová ukazovátka, to je asi nejdostupnější materiál, abych tak řekl, takže ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu ti piloti, kteří mluvili o těchto útocích a o tom, že byli oslněni, tak uváděli, že někdo užil laser minimálně třetí třídy, který je schopen na vzdálenost dvou kilometrů zapálit papír. To popravdě řečeno, nevypadá na laser, který je v myši, vypalovačce nebo v ukazovátku?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já nejsem fyzik, ale jak říkám, o laserech něco málo vím. Ty lasery třetí třídy, které jste zmínil, to jsou podle mého názoru přesně ty, do půl wattu výkonu. A ten, myslím si, není schopen na vzdálenost zmiňovanou vámi zapálit jakýkoliv papír. To by laserové ukazovátko bylo opravdu nebezpečná zbraň, tak jsem přesvědčen o tom, že to jsou běžně dostupné lasery. Ono mimochodem dneska, kdejaká diskotéka používá laserovou show. Tam jsou také lasery, ale také té třetí třídy s tímto zmíněným výkonem, takže těch laserů je mezi lidmi hrozná spousta.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pokládáte, pane předsedo Drahoši za nesporné, že dejme tomu, na tu vámi zmíněnou vzdálenost několika set metrů je možno prostě se sítnicí lidského oka udělat něco takového, že na pár vteřin je to oko vyřazeno z provozu?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že ano. Neznám, jak by to fungovalo na těch několik set metrů. Vím, že ten dosah tam je a vím, že také na konferencích vědeckých střel jsou všichni nabádáni, aby laserová ukazovátka používali opatrně, aby s nimi nemířili do obecenstva, do publika, ale jen na to promítací plátno, takže to nebezpčí, myslím si, že tam je.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dlužno podotknout, že například server BBC uveřejnil video-záběry, kterak dokonce britská policie používá jakýsi přístroj na vyhledávání těchto laserových útočníků, protože to pokládají za extrémně nebezpečné, zejména vůči například policejní vrtulníkům. Napadlo mě, není možné použít jakousi rozptylující fólii někde na vnitřní stranu skel?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To nevím, ale určitě by jedna z možností, jak se tomuhle tomu bránit. Jsou brýle, brýle, které jaksi odfiltrují tu frekvenci laseru. To znamená, je to samozřejmě, zní to nesmyslně, aby si piloti před přistáváním na ruzyňském letišti preventivně nasadili takové brýle, ale o té folii nevím, ale tohle by byl způsob, jak tomu zamezit, ale jak říkám je to asi nějaká klukovina. Nicméně může být nebezpečná podle mého názoru.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A ještě poslední otázka, to nebezpečí vůči sítnici lidského oka je tedy asi nesporné. Je možné, že takto relativně málo výkonný laserový paprsek poškodí něco přímo na letadle?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne. Já si myslím, že to není možné. To ne. Jediný problém může být skutečně krátkodobé oslepení pilota, případně z menší vzdálenosti škoda na sítnici, ale určitě takovýto laser nepoškodí nic a nezapálí nic.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Posloucháte 20 minut Radiožurnálu. Jejich dnešním hostem je předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Pane předsedo, naposledy jsme se viděli ve 20 minutách v polovině minulého roku. Vy jste tehdy používal poměrně silná slova. A mluvil jste o možnosti fyzické likvidace Akademie věd. To bylo v souvislosti, řekněme, s přesouváním peněz v rámci České vědy a jejího financování. Změnila se situace?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Změnila se na základě určitého tlaku ze strany Akademie věd, ale i na základě vstřícného postupu vlády premiéra Fischera, proběhla řada jednání a vláda nakonec to naprosto ten nesmyslný názor rady pro výzkum vývoje a inovace, pokud jde o rozpočet na vědu a výzkum a peníze pro akademii. Vláda ho nakonec změnila. Změnila ho v tom smyslu, že tu původně miliardovou ztrátu pro akademii kompenzovala půl miliardou, takže pro rok 2010 máme o půl miliardy méně, ale s tím s umíme vyrovnat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste tehdy mluvil, pane předsedo, právě jaksi v následnosti na to, co si myslí a jak plánovala právě rada pro vědu, výzkum a inovace o určitém jaksi trendu snižovat peníze pro rozpočet samotné Akademie věd a to potom vedlo k tomu, že jste mluvil o případné fyzické likvidaci Akademie věd. Tento trend je zrušen? Takto to prostě nebude?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Vypadá to, že to takhle nebude. Ten trend znamenal pro léta 11 a 12 redukci pro Akademii věd, až o 2,5 miliardy korun. Nyní je situace taková, že je předložen rozpočet nebo diskutuje se o rozpočtu, který by zachoval výdaje Akademie věd na 11 a 12 ve výši roku 2010. To znamená, měli bychom o té půl miliardy méně, ale k tomu propadu by tam nedošlo.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jestli tomu úplně dobře rozumím, tak ve chvíli, kdy pokud budou jaksi politici přistupovat velice vážně k tomu, jaké dopady má ekonomická krize, takže téměř všechny resorty budou šetřit, tak v tomto ohledu tedy Akademii věd šetření nečeká?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
My už šetříme, my vlastně šetříme půl miliardy. A kromě toho já jsem to také několikrát říkal, ta navrhovaná redukce, kterou navrhovala rada pro výzkum a vývoj inovace nemělo vlastně s krizí mnoho společného. To byl přesun peněz v rámci rozpočtu na vědu a výzkum na jiné instituce do takzvaného experimentálního vývoje a směrem k podnikům.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A teď už to bylo jinak?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Nevím jaksi jak bude vypadat ten rozpočet, struktura rozpočtu na léta 11 a 12. V každém případě je zde návrh, aby ta dotace Akademii věd v té výši 2010 zůstala zachována. Takže já nevím, jak dopadne, nebo kde se ty peníze vezmou a jaké přesuny tam budou. Ale já doufám, že ten návrh vlády bude akceptován.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste si teď, plane předsedo Drahoši, docela pochvaloval přístup minimálně předsedy vlády Jana Fischera. Na druhou stranu on přece v určité fázi nechtěl s vědci vůbec jednat poté, co vědci vyšli do ulic. A Jan Fischer říkal, že debata se na ulici nedá vést. To znamená, to už je urovnáno?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Je to urovnáno. Já myslím, že i pan premiér pochopil, že těm, kteří do těch ulic vyšli, jde o českou vědu a vlastně i kulturu, takže už se věc srovnala. Pan premiér přijal představitele hnutí věda žije, hovořil s nim, myslím si, že tam došlo k vyjasnění názorů.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu právě sdružení nebo občanské sdružení Věda žije, zveřejnilo včera výzvu, která je nazvána: Veřejnost má právo vědět, kdo a jak chce řídit českou vědu. Po pravdě řečeno, ta výzva není úplně příjemná zejména vůči vládě, protože tam se zmiňuje například resort ministerstva školství, respektive ministryně školství paní Kopicová a to v souvislosti té, že se chystá personální obměna právě onoho poradního orgánu vlády, tedy rady pro vědu, výzkum a inovace a že ani ministryně Kopicová nechce, aby proběhla veřejná slyšení jednotlivých kandidátů do této velice důležité pro českou vědu, rady. Proč?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já se musím přiznat, nevím o tom, jestli paní ministryně chce nebo nechce ta slyšení. Vím určitě, že to nechce Česká konference rektorů, a že to nechce svaz průmyslu a dopravy. Z důvodů mě neznámých, protože na schůzce s premiérem Fischerem, kde všechny tyto instituce, tedy akademie, Svaz průmyslu, reprezentace vysokých škol a paní ministryně, která proběhla a kde pan premiér deklaroval vůli k takovému veřejnému slyšení, tak paní ministryně se tam k tomuto nevyjadřovala, ale jak říkám, kromě akademie to nepodpořil nikdo, takže nevím, jak pan premiér nakonec, jak se rozhodne, ale my bychom to v Akademii věd uvítali. Myslíme si, že by to přispělo k takovému transparentnímu způsobu jmenování.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste jmenoval další dvě instituce či sdružení, Konferenci lektorů a pak také například Svaz průmyslu a dopravy, zástupce nominuje také Hospodářská komora České republiky. To jsou, co se týče pohledu na českou vědu a způsob jejího financování pro vás nepřátelské instituce?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ne. Já si myslím, že také byla řada nedorozumění v komunikaci. My jsme měli nedávno schůzku s vedením Svazu průmyslu a dopravy s panem prezidentem Mílem a jeho kolegy za Akademii věd tedy myslím. Vyjasnili jsme si některé věci. Samozřejmě pohledy na některá stanoviska jsou odlišná. My tvrdíme, že bez kvalitního základního, ale i aplikovaného výzkumu nebude žádný vývoj a nebudou žádné inovace. Takže pro nás je prioritní financování základního a aplikovaného výzkumu akademie věd, také dělá spoustu aplikovaného výzkumu. Ale myslíme si, že bez toho prostě inovace nebudou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu v tom současném personálním složení Rady pro vědu a výzkum a inovace jsou lidé, o kterých vy, pane předsedo i vaši kolegové z Akademie věd jste v minulém půlroce říkali, že to jsou právě oni, kteří tlačí na to, aby byl zmenšen rozpočet pro Akademii věd a tedy zmenšen její vliv, zmenšen počet zaměstnanců a tak dále a tak dále. Vy se neobáváte toho, že po přejmenování personálním této rady se situace možná i zhorší?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já mám pocit, že už víc zhoršit se nemůže. Mé výhrady k současné radě jsou opravdu zásadní a vy jste to zmínil a nebudu to opakovat. Já pevně doufám, a nejen já, ale i akademická veřejnost, že nově jmenovaná rada bude daleko lepší nebude tam ten institucionální blokový systém hlasování průmysl proti akademii nebo vysoké školy proti někomu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A jak toho chcete dosáhnout? Protože, když se člověk dívá na řekněme bloky nominovaných lidí, tak právě to jsou ty bloky, kterých jste mluvil, tedy blok lidí, které nominuje Akademie věd, blok České konference rektorů, rady vysokých škol, Svazu průmyslu a dopravy České republiky, tak proč by to hlasování potom nemělo být blokové, vždyť přece každá ta skupina má poněkud jiné zájmy?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To máte pravdu, ale já mezi těmi navrhovanými jmény vidím a teď nemluvím o těch za Akademii věd, vidím za celou řadu schopných a rozumného konsensu přístupných lidí, takže já si myslím, že pokud by pan premiér jmenoval tu radu dobře a s tím dobře souvisí i ta možnost třeba veřejného slyšení, já si myslí, že ti kandidáti, kteří jsou nominováni do rady, by měli například říct, jak si práci v takové radě představují. Já mám pocit, že řada lidí tam kandidovala v minulosti a třeba i kandiduje a nemají vůbec představu, co ta rada má dělat, jak by měla fungovat. Takže ten pohled na ta jména je určitě optimistický, jsou tam jména tedy lepší i horší z tohoto pohledu, ale já doufám, že pan premiér rozhodne nebo že jmenuje kvalitní radu. Říkám, horší už to být nemůže.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane předsedo, mám číst ta jména a budete říkat, jestli je horší nebo lepší?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne, ne, to bych v tuto chvíli nechtěl komentovat, omlouvám se.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Posloucháte 20 minut Radiožurnálu a Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky je jejich hostem. Pojďme k tomu veřejnému slyšení, protože to je informace, zejména pro posluchače Radiožurnálu, byť je Rada pro vědu, výzkum a inovace poradním orgánem vlády, tak má poměrně velké slovo ohledně rozhodování kolem financování české vědy, tak pokud by nakonec bylo rozhodnuto, že neproběhnou veřejná slyšení těch nových kandidátů do nového obsazení této rady, tak co to podle vašeho názoru bude znamenat?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že důležitý je v tuto chvíli výsledek. Myslím si, že teď nejsem přítelem nebo nejsem zastáncem toho, aby nebyla veřejná slyšení, ale myslím si, že premiér může jmenovat dobou radu nakonec i bez toho slyšení. Je to v jeho kompetenci, ale právě aby rozptýlil pochybnosti o nějakém lobbingu, o nějaké schopnosti nebo neschopnosti těch jednotlivých kandidátů, tak proto by byla ta veřejná slyšení, myslím si, i v zájmu pana premiéra a on s tím na tu zmiňovanou schůzku přišel, on byl, myslím si, sám překvapen tím, že rektoři i Svaz průmyslu se vyjádřili jednoznačně, že nepodpoří tohle veřejné slyšení.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Máte představu, proč právě konference rektorů nechce veřejné slyšení?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Musím přiznat, že jsem to nepochopil. Myslím, že jejich kandidáti jsou určitě schopni obhájit své názory, takže ten názor reprezentovaný předsedou konference rektorů na té schůzce mě zaskočil.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Když se člověk dívá na ty bloky, řekněme, nominovaných nebo navržených lidí, jednotlivých sdružení a jednotlivých oblastí České vědy, tak z Akademie věd je suverénně největší, nejpočetnější. Znamená to, že byste měli mít největší zastoupení poměrné v radě?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne, my jsme vlastně reagovali na to, že vysoké školy nominují dvakrát čtyři uchazeče, protože vysoké školy původně byla jedna reprezentace, aspoň na té schůzce. Tam bylo zmíněno, že česká konference, rada vysokých škol, vysoká škola nebo vysoké školy mají takovou duální reprezentaci a bylo řečeno, že nominují dvakrát po čtyřech, takže my jsme logicky nominovali také osm kandidátů, dva dokonce mimo akademii věd.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane předsedo, vy jste v těch momentech, kdy ještě měla akademie věd pocit, že jde takříkajíc o krk, tak jste také říkal, že pokud budete mít například o miliardu korun méně na rok 2010, takže nastane kromě jiného také poměrně masivní propouštění. Máte o půl miliardy méně, propustil jste, byť jednoho zaměstnance?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem nepropustil zaměstnance, předseda nemůže propustit zaměstnance. Zaměstnance propouštění ústavy, ale k vaší otázce, ano, ústavy propouštěly.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dokážete říct, v jakém množství se propouštěli?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Nemám ještě přesná čísla, ale každý ústav musel zredukovat své náklady o 10 % zhruba, dalo se to řešit samozřejmě různě, ale vím, že řada ústavů to řešila ukončením pracovních smluv, třeba termínovaných, které měly. Takže k tomu propouštění, byť ne v nějakém masivním měřítku došlo.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A také se mluvilo, ale to byly výhrady vašich kritiků, tedy kritiků Akademie věd %České republiky, že by samotná akademie měla udělat a teď si dokážu představit nějaký vnitřní audit, nebo audit nějakého externího jaksi zadavatele, jestli její samotné hospodaření, jestli vůbec tak vědecká činnost, kterou vytváříte, prostě je, jestli dobře nakládáte s penězi?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já na to mohu říct jen to, že ústavy jsou auditovány, jednotlivé ústavy jsou auditovány každoročně a je vydávána klasická zpráva auditora, takže tam si myslím, že není možno očekávat zásadní pochybení a pak vždycky říkám, že Akademie věd z 15 % zaměstnanců produkuje asi 40 % výsledků v české vědě. Mimochodem v nedávno zveřejněném žebříčku takové to scimago 2 tisíci institucí na světě se akademie umístila na 99. místě daleko nejlepší z českých institucí. Takže já si myslím, že Akademie věd, byť není ideální, a my na tom samozřejmě pracujeme, tak odvádí velice solidní práci a solidní výsledky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě jedna poslední otázka k samotným výsledkům a to se vlastně týká i způsobu hodnocení kvality jakékoliv v České republice někde ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně leží zákon, který podali sociálně demokratičtí poslanci, který by měl hodnocení kritéria na hodnocení české vědy vrátit o několik kroků zpět. Je to dobrý nápad?
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
My jako Akademie věd toto stanovisko nebo tento návrh poslanců podporujeme, je zcela demagogické tvrzení, že touto novelou by se vrátilo něco o několik let zpět. Pouze by se zrušilo, a teď to řeknu nehezky, stupidní hodnocení, které vymyslela rada pro výzkum a vývoj. Mimochodem do předloňského roku fungovala tato věda z bez takovéhoto hodnocení, pouze rada pro výzkum a vývoj musela zodpovědně přistoupit k rozdělování peněz. Oni si to teď chtějí zjednodušit, že zapnou ten kafemlejnek a ten jim vychrlí číslo. Už na rozpočtu Akademie věd se ukázalo, že to je nesmysl.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
K tomu se, pane předsedo, dá podotknout jediné. My jsme to tady spolu minule probírali, to je ta oblíbená černá díra české vědy, do které, pokud se nepletu, spočítali na 4 miliardy z nějakého úhrnu 20 miliard, takže když se to vrátí zpátky tam, kde jste říkal, že ta věda fungovala i bez toho hodnotícího kafemlejnku, tak fungovala, ale s tou čtyřmiliardovou černou dírou.
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak o těch černých dírách se dnes ví a mluvilo se o nich. Já jsem si jist, že zodpovědná rada pro výzkum a vývoj tohle to nemůže dopustit. Takže tohle to není žádné vracení se do minulosti, je to o zodpovědnosti instituce a právě ten kafemlejnek tu zodpovědnost snímá, když si prostě namelete nějaké číslo, tak už nebudete kontrolovat, jestli je má cenu nebo nemá cenu. Takže já musím říct, že ten poslanecký návrh Akademie věd podporuje a myslím si, že jako jediná to zdůvodnila, také proč.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak takových bylo dnešních 20 minut Radiožurnálu zejména o české vědě. Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš byl jejich hostem. Pane předsedo, díky za váš čas a na shledanou.
Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já děkuji za pozvání na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Martin Veselovský byl u také u mikrofonu Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.
38 opatření proti krizi
ČT 24 | 7.2.2010 | 13:05 | pořad: Otázky Václava Moravce II.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
38 opatření proti krizi to je soubor 38 opatření, na kterých se dohodla vláda s odbory a zaměstnavateli. Jde například o zlepšení podnikatelského prostředí, snížení administrativní zátěže, výstavbu dvou jaderných bloků v Temelíně nebo modernizaci elektrárny Prunéřov. Tyto projekty mají přilákat do Česka jak nové investory, tak i pomoci domácím firmám. Jenže část těchto návrhů vyvolává pochybnosti Strany zelených, která se podílela na vzniku Fischerovy úřednické vlády.
dohoda vlády, odborů a zaměstnavatelů se rodila ztuha. K průlomu ve vyjednávání došlo po mnoha týdnech v úterý.
Milan ŠTĚCH, předseda ČMKOS, senátor /ČSSD/ /2. 2. 2010/
--------------------
Potvrzuji, že dohoda je na světě. Je to 38 bodů, které mají význam věcný, mají také význam určitého poselství.
Jan FISCHER, premiér /2. 2. 2010/
--------------------
Důležitým poznatkem z toho dnešního jednání je velmi významný signál, významný signál zaměstnancům, zaměstnavatelům, české veřejnosti, koneckonců i českým politikům, že sociální dialog v této zemi pokračuje, pokračuje na dobré úrovni, jakkoliv může být kontroverzní, jakkoliv trvalo dost dlouho, než jsme třeba tu shodu našli, to si asi musíme přiznat. Ale nechyběla nám vůle odpracovat, tu shodu hledat a nakonec tu shodu najít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Už do konce března má vláda třeba posílit prostředky pojišťovny EGAP o 1 miliardu. Podobná částka má přitéct i do České exportní banky. Nejpozději do polovinu roku má být hotová třeba analýza zkráceného pracovního týdnu nebo zrychleného čerpání peněz z evropských fondů.
Jan HANÁK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy /2. 2. 2010/
--------------------
Jsou tam body, které se týkají prorůstových opatření pro ekonomiku, což znamená pokračování nebo strategie vlády za podpory sociálních partnerů pro výstavbu jaderné elektrárny Temelín, trojka, čtverka, rekonstrukce Prunéřova, podpora výstavby a strategie výstavby dopravní infrastruktury s kontrolním režimem, výstavba jezů na Labi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Balík 38 protikrizových opatření má už v pondělí probírat Fischerova vláda. A proti části návrhů má zásadní výhrady Strana zelených, která se podílela na vzniku kabinetu.
Martin BURSÍK, poslanec /SZ/ /3. 2. 2010/
--------------------
Tohle není plán protikrizových opatření vlády, ale tohle je doklad intelektuální krize ve vládě, protože skutečnost, že krátce před volbami vláda, která nemá žádný mandát rozhodovat takhle významné věci, přinesou takový wishlist, takovou vlastně knihu přání všech možných lobbistů a šejdířů, kteří si přejí splavnit Labe, vystavět dva bloky elektrárny Temelín, zasahovat do nezávislosti ministerstva životního prostředí, které velmi důkladně posuzuje elektrárnu Prunéřov, nepřijímat žádné zákony nad rámec legislativy EU, a dokonce nepřijímat geologický zákon, to je vidět,že to vznikalo v době, kdy se ještě nepodařilo té lobby přes vládu shodit novelu horního zákona.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Expředseda Strany zelených Martin Bursík. Současný šéf zelených Ondřej Liška nevylučuje, že schválení protikrizového balíčku s body, které se jeho straně nelíbí, může vést k odchodu dvou ministrů, kteří jsou ve vládě za zelené. Počítáte, pane premiére, s tou variantou v pondělí?
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Tak jednak bych jaksi ponechal stranou polemiku s těmi velmi silnými výrazy, které tam padly. Nevím, kdo mají být ti lobbisti či šejdíři, jestli už i sociální partneři, tak budiž. Ani nechci polemizovat, řekněme, s intelektuální slabostí nebo silou svého kabinetu, to nechám prostě na jiných. Ta dohoda se sociálními partnery se rodila skutečně velmi těžko. My jsme připravili východiska z krize, chcete-li exit strategy, ošklivě, teda cizojazyčně. Poprvé šla ze stolu, přiznejme si, to neměla potřebnou kvalitu jako vládní dokument. Já nejsem člověk, který obhajuje věci, který prostě k obhájení nejsou. Znova připravili jsme dokument, který už patřičnou úroveň měl, sociální partneři se vůči němu nicméně vymezili, to jsem samozřejmě čekal, to přece není možné, aby to byl společný dokument. Čili, shodli jsme se na tom, že exit strategy bude dokument vlády, ale také jsme se shodli na tom, že je možné najít nějakého společného jmenovatele, na kterém bude shoda. To má obrovskou cenu, takováto dohoda v této době se sociálními partnery a svědčí o tom, že tu opravdu běží v té zemi sociální dialog, že tu funguje sociální koheze, že sociální partneři přicházejí s vládou diskutovat, jednat. To se všechno stalo a ne v nějaké abstraktní rovině, ale výběru těch 38 bodů. To,že se tam dostaly ty kontroverzní vůči Straně zelených, ty se tam dostaly, protože právě na nich velmi trvali sociální partneři prostě proto, že to jsou investice, které podle jejich názoru, ale i po názoru vlády můžou přinést samozřejmě oživení, vedou k vytvoření pracovních míst a podobně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budete je z toho vyhazovat? Protože Ondřej Liška s vámi jednal koncem týdne a řekl vám výhrady Strany zelených s tím, že pokud projde všech 38 bodů včetně těch, které se zeleným nelíbí, tak vyhrožují o tom, že by mohli v krajním případě nominanti za Stranu zelených opustit vládu.
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Já ty výhrady znám, já to ponechám na volné diskusi ve vládě. Vláda, jak známo, nerozhoduje podle toho, jak si usmyslí premiér, vláda rozhoduje ve sboru, což víme všichni. Ministři zelených si budou mít příležitost k tomu nějaký postoj definovat a vyslovit ho. Na druhé straně ten ukončený dialog a ta shoda na těch bodech tak, jak byla, nebyla jednoduchá, pro mě znamená obrovskou devizu. Bylo by velmi obtížné právě tyto věci takzvaně renegociovat,čili jednat o nich znova. To je potřeba všechno prostě zvážit, s tím se vším jsou spojeny nějaké politické náklady a uvidíme reakce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jako jediný člen vlády tedy budete hlasovat i pro ty body, když to jsou krátkodobá opatření, pro ty body, které opravdu jsou přece dlouhodobé, ať už dostavba dvou bloků Temelína, modernizace elektrárny Prunéřov nebo výstavba jezů na Labi? Vy jako člen vlády pro ně budete hlasovat?
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Rozdělme to a jeďme kus po kuse a velmi klidně. Jezy na Labi, skutečně to je požadavek sociálních partnerů a když jednáte ve třech, tak neprosadíte vždycky prostě všechno. Všimněte si, že ve vládním dokumentu, v exit strategy takto napsány ty jezy nejsou. To je jedna věc. Rozhodování o Prunéřovu není vůbec dlouhodobá záležitost, to je záležitost, kde EIA prakticky měla být ukončena. Pan ministr Dusík se ještě obrátil na renomovanou zahraniční agenturu, aby k tomu dala svoje stanovisko. Čili, to rozhodnutí, to je horizont několika týdnů, to není nějaká dlouhodobá věc. A pokud jde o Temelín, tak ČEZ tu věc začal prostě soutěžit, to snad všichni víme, ten proces byl odstartován a je samozřejmě dlouhodobý. Tohle je spíš o formulaci celkového postoje. My víme, že třetí a čtvrtý blok Temelína nebude postaven do několika měsíců, do několika měsíců ani nebude rozhodnuto o tom, kdo bude vlastně dodavatelem. To je tak strašně složitá procedura. Koneckonců za ty peníze, za které se bude soutěžit, tak není divu,že to vyžaduje nějakou proceduru. A ta byla odstartována.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co vám v těch bodech chybí? Odborná oponentura, pane profesore Mejstříku. A je možné to, co kritizují zelení, opravdu označit za krátkodobá opatření?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Takhle, já bych napřed řekl jeden fakt,že něco takového, aby se odstartovala takováto diskuse, jsme v podstatě v závěrech NERVu přesně měli. Když se podívám zase zpět na mnou připomínaný příklad Finska, tam mají dokonce pravidelnou proceduru, kdy vtahují všechny sociální partnery, vládu, politiky různých stran a i vědce k tomu, aby ten proces vlastně vedl k hledání konkurenceschopného Finska. Musím říci, že já toto chápu jako první krok, jo. To, co tady vlastně vzniklo, je takový první zárodek toho, že tripartita nehledá jenom řešení o kolektivní smlouvě a o nějakých specifických záležitostech. Opravdu přál bych si, aby.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to ale jenom, pardon, není to ale opravdu takové vaření dortu pejskem a kočičkou, že tam na straně jedné dáme navýšení prostředků EGAPu, na straně druhé do toho dáme Temelín a dostavbu dvou bloků?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Takto, já bych řekl, podívejte se, ono se to jmenuje Návrh krátkodobých opatření. Krátkodobá opatření znamenají dva typy opatření, buď jsou opatření typu navýšení prostředků pro EGAP, což je věc, na které se všichni shodneme. Při vlastně otevřenosti české ekonomiky není pochyb, abychom si zachovali konkurenceschopnost, to musíme udělat. Tady je jasno. A druhá věc je, že jsou některá krátkodobá opatření, která vlastně odstartují určitý zase proces, jako v případě Temelína, který byl třeba řadu let zablokovaný. Já se hlásím k tomu, že já to považuju za rozumné. Co se týče třeba výstavby Prunéřova, tam skutečně si myslím, že tam už ten čas dokonce možná uběhl. Tam, jak známo, Prunéřov je různými stranami kritizován za právě pomalé chování v České republice, a dokonce i Mikronésie nás kdesi žaluje a podobně. Takže, to považuju spíš jako opravdu,že tak dlouho jsme se zdržovali v těch, blokovali jsme, vetovali jsme různá řešení, až vlastně žádné řešení zatím není na stole. Takže, tam nějaké řešení skutečně vláda koneckonců přijmout musí a tam jde jenom o to, v jaké míře se bude ta prunéřovská elektrárna opravovat. To znamená, já chápu, že ne každé z těch opatření musí všem ministrům, potažmo i představitelům všech stran konvenovat, ale v tom je právě podstata dialogu, ano. Proto já bych pro příště trošku se krotil ve výrazech, jo, ale každému to občas ujede. A jestliže to,že někdo se tímto způsobem osočil vůči určitému materiálu, který je specifický a určitě naznačuje jako,že do budoucna má cenu touto cestou jít, já bych prostě to celé nezahazoval. Tím spíše, že ne, co mi tam teda trošku schází, je, že ty podklady nejsou jaksi podložené hlubší analýzou. Tam se připomíná proces EIA, což jsou dopadové analýzy. Jestli si vzpomínáte, my, když jsme dělali stimulační opatření pro NERV, přes NERV pro vládu,tak jsme vždycky měli snahu ocenit dopady těch jednotlivých opatření, náklady, výnosy. Tady v tomto případě bych právě doporučil tu skupinu rozšířit o ten vstup, aby ty analýzy před tím, než něco z té skupiny vypadne podobně jako v tom Finsku, aby byly podloženy analýzama na aging, analýzama na konkurenceschopnost finského dělníka versus dělník v Číně a tak dále. Takže, to jsou ty věci,které zatím tam schází.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore Švejnare.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-EI
--------------------
Já bych k tomu dodal, že jsou tady dvě roviny, které jsou velmi důležité. První, myslím, že je velmi hodnotné to, že se sociální partneři opravdu shodli a sociální shoda má zvláště v krizových situacích, ve které jsme, ekonomicky řečeno, obrovskou hodnotu. Takže, to je výborné. Na druhé straně je též důležité, aby prostě všechny strany, které podporují tuto vládu včetně zelených, kteří hrají důležitou roli ve středu politického spektra, aby opravdu byli s tím spokojeni a byli ochotni to podporovat a aby byli ochotni, že jo, s tím dále pracovat, protože v tom zbývajícím horizontu času, který máme,tak je důležité, aby vláda byla akceschopná. Čili, bych se tady přimlouval za to, aby opravdu se ty věci, ty, které jsou přijatelné,aby se samozřejmě rozjeli a aby pokračoval dialog samozřejmě. Pokud možno, aby se došlo k východisku ve všech bodech a myslím, že prostě další dialog v některých třech nebo čtyřech bodech, že je možný a tím se může dojít k absolutním konsensu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér Jan Fischer těch 38 bodů tady před sebou má a mohu-li se dívat nikoliv přes rameno,ale takto z boku, tak 37 plus 1 bod. Pokud byste, pane premiére, měl je stručně teď projet, které si podle vás budete moci odškrtnout jako premiér úřednické vlády, které určitě prosadíte z těch 38 opatření? Která to určitě budou?
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Tak my jsme tady mluvili o EGAPu a o ČEB, to jsou konkrétní, to jsou všechno věci,které se dají udělat exekutivně, už jsme tady o nich mluvili. Můžeme postoupit v řadě bodů, které se týkají podnikatelského prostředí, snižování administrativy, náročnosti, jsou tam některé věci, které ty podniky musí sledovat duplicitně a podobně. Neuděláme je hned, ale myslím si, že můžeme pro to vypracovat dobrý návrh. Podnikatelé si nesmírně stěžují, a mám pro to pochopení, nakonec dost jich znám, že jsou prostě vystavováni nekoordinovaným kontrolním mechanismům, ty kontroly tam chodí prostě téměř denně, od téhle instituce, často duplicitně a podobně. Takže, to je možné, aniž bychom rezignovali na dobrou kontrolu, tak ten systém je možné nastavit určitě inteligentněji. Další věc je, už jenom poslední a nikoliv nejmenší - strukturální fondy, urychlení čerpání. Podle posledních analýz a zpráv z ministerstva pro místní rozvoj ta situace se zlepšila. Já jsem rád, klepu na co, na dřevo. Ne, že bych byl úplně na vrcholu nějaké spokojenosti, já obvykle nebývám, ale je to podstatně lepší. Jsou některé zanedbané oblasti, které mě ale mrzí tuplem, věda, výzkum, inovace. Tam pokulháváme naprosto nepochopitelně. Tam je potřeba přidat. To je první věc a to si myslím, že je možné odpracovat ještě teď. A pak je samozřejmě nutné se velmi dobře zamyslet nad případnou realokací prostředků, které nedávají smysl, byly naplánovány, neuměli jsme je zdůvodnit nebo jdou do projektů, které prostě v krizi najednou vypadají úplně jinak a naopak, jsou neudržitelné dokonce a naopak můžeme alokovat ještě teď peníze, je ještě čas realokovat ty peníze na programy, které v souvislosti s protikrizovými opatřeními dávají lepší smysl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z kterých škatulek, lidově řečeno, se budou přesouvat ty peníze? Protože, pokud se nemýlím,tak do konce února právě má ministerstvo pro místní rozvoj předložit vládě návrh na rychlejší, lepší čerpání peněz z evropských fondů.
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Ano, tak já si od toho dokumentu opravdu hodně slibuji. Nechci předbíhat, co tam budou konkrétní návrhy. Já jsem zmínil ten věda, výzkum, inovace, velmi k zamyšlení je třeba integrovaný operační program, naopak třeba regionální operační programy běží velmi rychle. Takže, je možné prostě při těch realokacích uvažovat jednak, co je protikrizové, co dává smysl a co je možné ještě samozřejmě s Bruselem, protože některé to. Jinak trpíme tím, ale to už ta vláda, to už neumíme odstranit, těch programů je neslýchané množství pro tuto zemi, pro ekonomiku této difenze, pro Českou republiku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, tuším, 26.
Jan FISCHER, premiér
--------------------
26. Tak tím jsme si teda, tím, že jsme to takhle rozdrobili, jsme si nesmírně zkomplikovali život, snížili úroveň koordinačně definičně už, jenom podstatou, že je jich tolik. Tak pohybujme se v té šestadvacítce,ale pohybujme se tam, pokud možno, rozumně. Tak to je další.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Michiganská univerzita, Institut CERGE-EI
--------------------
Vědu, výzkum bych rozhodně podpořil, protože to je naše budoucnost, tady opravdu bych na to dal důraz.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je to budoucnost i Otázek, protože bychom rádi jednou měsíčně tady v Otázkách dělali takové odborné diskuse a inovace, technologie a vzdělanostní ekonomika, to bude další téma. Dnes jsme se bavili převážně o veřejných financích.
Zdanění benefitů: Fischer chce jednat
ČT 1 | 7.2.2010 | 19:00 | pořad: Události
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Premiér Jan Fischer se chce sejít se zástupci odborů a jednat s nimi o nových pravidlech danění zaměstnaneckých výhod. Řekl to v polední diskusi v České televizi. Hned několik odborových organizací se totiž připojilo k hrozbě stávky, kterou zvažují už na konci února. Vadí jim, že nové danění zaměstnaneckých benefitů ohrožuje například režijní jízdenky, slevy na zboží nebo v závodním stravování. Podle odborů jejich protest může odvrátit jen vyškrtnutí příslušného ustanovení ze zákona.
Jan HREŇO, redaktor
--------------------
Nový zákon o DPH platí od začátku roku. Zaměstnavatelé nově odvádějí daň ze zaměstnaneckých výhod z jejich tržní ceny a ne ze sumy, kterou za ně platí zaměstnanci. Například na režijní jízdence Českých drah jde o skok z 25 na 2200 korun. Premiér chce odbory přesvědčit, aby nakonec ke stávce nesáhli.
Jan FISCHER, premiér
--------------------
Já i tu hrozbu stávkovou považuji za velmi krajní, velmi krajní možnost, já se chci poradit s ministrem financí, ale je to především věc zákonodárců a změny v zákoně.
Luboš POMAJBLÍK, předseda, Odborový svaz dopravy
--------------------
My samozřejmě vítáme jakoukoliv výzvu k jednání, které bude mít smysl, ze kterého můžou být výsledky, s panem premiérem jednání, předpokládám, výsledky mít bude.
Jan HREŇO, redaktor
--------------------
S odboráři souhlasí i zaměstnavatelé.
Jaroslav HANÁK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Byla dohoda, že tyhle věci by zaměstnanci, zaměstnancům by mělo být poskytováno a vrátili jsme se k tomu na mimořádné tripartitě.
Jan HREŇO, redaktor
--------------------
Ministerstvo financí by se změně nebránilo, i přes nižší zisky státní pokladny.
Ondřej JAKOB, mluvčí, ministerstvo financí
--------------------
Je trochu pro nás překvapením, jakou to nyní vyvolalo pozornost, protože vždy jsme říkali, jaké to má důsledky.
Jan HREŇO, redaktor
--------------------
Hlavní roli má teď parlament. Návrh změny zákona má připravený ČSSD, není ale jisté, že současná sněmovna případnou novelu stihne projednat a schválit. Jan Hreňo, Česká televize.
ČSÚ: Nezaměstnanost vzrostla na 7,3 procenta
E15 | 8.2.2010 | rubrika: Byznys | strana: 7 | autor: čtk
Míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně stoupla o 2,9 procentního bodu na 7,3 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procentního bodu. Informoval o tom statistický úřad.
Míra registrované nezaměstnanosti podle ministerstva práce a sociálních věcí, které používá jinou metodiku, dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 8,7 procenta, o 3,3 procentního bodu více než před rokem.
Tempo růstu nezaměstnanosti se v posledním čtvrtletí roku podle statistiků významně zpomalilo. Rok 2009 se přesto nadále vyznačuje prudkým vzestupem úrovně nezaměstnanosti v Česku. Celkový počet nezaměstnaných osob dosáhl 385 tisíc, z toho bylo 189 tisíc žen a v porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2008 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 154 200.
Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (tři procenta) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 procenta). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,3 procenta).
V porovnání s ostatními zeměmi unie zaostává Česko ve flexibilitě pracovního trhu, komentoval data mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Podíl pracujících na částečný úvazek dosahuje v Česku 5,5 procenta, což je po Bulharsku a Slovensku nejméně v unii. V průměru přitom v unii pracuje na částečný úvazek 18,7 procenta lidí.
Vydělává méně než polovina lidí
Ekonomicky neaktivních obyvatel bylo v Česku v posledním loňském čtvrtletí 5,6 milionu, tedy 53,2 procenta z celkové populace včetně dětí. Vyplývá to z analýzy ČSÚ. Ve srovnání s 27 státy EU se Česko řadí na 12. místo s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Ve věkové skupině 15-64 let to bylo 65,2 procenta (průměr EU činí 64,8 procenta).
Kdo bude řídit českou vědu?
Haló noviny | 8.2.2010 | rubrika: Z DOMOVA | strana: 2 | autor: (zku)
Během několika týdnů má být jmenována nová vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která formuluje vědní politiku České republiky. Představitelé vysokých škol, akademie věd a průmyslu nyní nominovali kandidáty do rady. »RVVI je zdánlivě pouhým poradním orgánem vlády, ale vláda se jejími doporučeními zpravidla řídí. Rada tak prakticky vytváří vědní politiku státu. Navíc se podílí na rozhodování o financích pro výzkum ze státního rozpočtu. RVVI pracuje v současném složení nekvalitně, což loni vyvolalo silné protesty vědců. Z těchto důvodů je jmenování nové rady významnou politickou událostí,« uvedla pro Haló noviny Michaela Vojtková z fóra Věda žije!.Premiér Jan Fischer požádal o nominace kandidátů do RVVI Českou konferenci rektorů, Radu vysokých škol, Akademii věd ČR a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR). Navrhl také, aby proběhlo veřejné slyšení kandidátů. »Oslovené organizace, kromě Akademie věd, a ministryně školství Miroslava Kopicová však tento návrh podle našich informací zamítly. Tento jejich krok pokládáme za nepřijatelný. Myslíme si, že veřejnost a vědci mají právo vědět, kdo chce řídit českou vědu, jakou koncepci hodlají tito lidé v RVVI prosazovat a jak chtějí rozdělovat peníze daňových poplatníků určené na výzkum,« tvrdí Vojtková.
Fórum proto zaslalo již 26. ledna ministryni školství a představitelům vysokých škol a průmyslu otevřený dopis. Žádá je v něm o vysvětlení jejich postoje. Adresáti na dopis dosud neodpověděli. Zástupci fóra jim ho proto předají osobně. Zároveň budou na místě předání rozdávat text dopisu občanům, aby je informovali o situaci. Fórum Věda žije! 22. února připravuje do pražského divadla Archa veřejnou diskusi, kam pozve všechny kandidáty do RVVI. Dostanou šanci seznámit odbornou veřejnost, občany i novináře se svými představami o budoucnosti české vědy. Plný seznam odborníků navržených do rady není znám, ale naše redakce ví, že Akademií věd České republiky byli do RVVI navrženi odborník na termodynamiku Karel Aim, biochemik Pavel Hobza, imunolog Václav Hořejší, fyzikální chemik Jan Hrušák, fyzik Jiří Chýla, jazykovědec Karel Oliva, farmaceut Jan Šotola, a exrektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Kandidáty České konference rektorů jsou rektor Václav Hampl z Univerzity Karlovy, Jiří Málek z Univerzity Pardubice, Karel Rais z Vysokého učení technického v Brně a prorektor Univerzity Karlovy Jan Škrha. Za Radu vysokých škol kandidují Tomáš Opatrný z Univerzity Palackého v Olomouci, Petr Sáha z Technické univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Stanislava Hronová z Vysoké školy ekonomické a Rudolf Haňka z Vysoké školy ekonomické. Svaz průmyslu a dopravy České republiky odmítl jména kandidátů médiím sdělit. Dle informací Fóra Věda žije! jsou nominováni prezident SP ČR Jaroslav Míl, viceprezident SP ČR Pavel Kafka, člen představenstva SP ČR Jiří Cienciala, člen představenstva SP ČR Zbyněk Frolík a prezident i viceprezident Hospodářské komory Petr Kužel s Pavlem Bartošem.
