k dokumentu „Zelená kniha: Evropská strategie pro bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku“

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k dokumentu „Zelená kniha: Evropská strategie pro bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku“

Rozvoj energetického sektoru, rostoucí spotřeba energií, vztah k životnímu prostředí a k úrovni konkurenceschopnosti je tématem, který se objevuje stále častěji jako strategicky významné a to i na úrovni EU. Byli jsme požádáni v rámci přípravy stanoviska ČR k dokumentu „Zelená kniha: Evropská strategie pro bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku“ o stanovisko. To uvádíme v plném znění tak, jak jsme ho zaslali MPO.

Svaz průmyslu a dopravy ČR především vítá iniciativu Evropské komise a dalších zainteresovaných stran vypracovat strategii energetického sektoru, aby bylo možno účinně zajišťovat základní potřeby ve všech sférách života EU i v globálním měřítku. Jedná se o politiku, dokument, jenž je předložen k celoevropské diskusi zainteresovaným stranám a proto je poněkud nešťastně zvolený název "Evropská strategie pro bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku". Teprve po diskusi a zapracování jejích závěrů bude možno navrhnout a přijmout strategii v pravém slova smyslu a na jejím základě konkretizovat akční plány v jednotlivých dílčích oblastech.

Zelená kniha presentuje návrh politiky se snahou o maximální vyváženost cílů této energetické politiky a tato zásada by měla být vysoce oceněna. Kriticky musí být zhodnoceny vlivy, působící proti uvedené vyváženosti a měla by být přijata taková opatření, která omezí vlivy, působící proti žádoucí rovnováze.

Svaz průmyslu oceňuje důraz na volby a postupy, prosazující tržní mechanizmy a efektivitu přijímaných alternativ. Uplatňování této politiky nepochybně povede k řadě konfliktů, které bude nutno řešit, z dokumentu zatím nevyplývá zcela jasně, jak budou takové konflikty řešeny a jaké budou uplatněny principy řešení těchto konfliktů.

Zvláště se jedná o konflikt mezi neúměrně rostoucími nároky na partikulární řešení ochrany životního prostředí a realistickými možnostmi vývoje a uplatnění technologií jak v zajišťování primárních zdrojů, tak v generaci a konečně i ve spotřebě. Konflikt mimořádných rozměrů lze očekávat mezi politikou omezování změn klimatu a právě energetickou politikou, jestliže by měly být uplatněny zbytečné omezující faktory (postoj k jaderné energetice, nekritické postoje k obnovitelným zdrojům energie, přeceňující silně jejich skutečný potenciál apod.).

Evropská energetická politika potřebuje dlouhodobou vizi a stabilitu, zajišťovanou také koherentní regulací. Nutno se soustředit na dosažení nejvyšší přidané hodnoty a jestliže mají být zavedeny nové instituce, pak jejich zavedení musí prokázat skutečné přínosy. Svaz průmyslu oceňuje záměr Komise usilovat rovněž o koordinovanější přístup ve vnějších vztazích, kde by měly být otázky energetické politiky plně integrovány a přístupy koordinovány z celoevropského hlediska. Cílem je i vytváření optimálních tržních a investičních podmínek.

V evropské energetické politice je nutná shoda k tomu udržet a dále rozvíjet optimální působení tržních mechanizmů, zvláště s ohledem na mimořádně vysoké objemy investic, které bude nutno v celé EU vynaložit na obnovu a rozvoj energetických zdrojů. Paternalistické zasahování do těchto tržních mechanizmů může přinést pouze nedůvěru investorů se všemi negativními důsledky pro celou ekonomiku a životní úroveň EU jako celku i jednotlivých zemí. V tomto smyslu nesmí dojít k omezování volby zdrojů primární energie a technologií politickými rozhodnutími. Musí být stanoven jasný rámec, který zajistí neomezování jednotlivých zemí/společností v přístupu k volbě  technologií a tam, kde jsou takové rámce omezující, mělo by dojít k jejich úpravám.

Evropa je stále více závislá na dovozu energií, a proto jednotlivá opatření musí vést k tomu, aby byly diversifikovány zdroje dodávek a dopravní a transitní možnosti a aby byly maximálně využívány domácí dostupné energetické zdroje a podporována energetická soběstačnost členských zemí v té nejvyšší možné míře, což vede ke zpomalení nárůstu uvedené závislosti. Z tohoto hlediska považuje SP ČR za zcela nepřípustné předepisování palivového mixu a má výhrady i k "benchmarkingu" na téma závislosti na dovozu resp. obsahu uhlíku. Každá členská země má v tomto ohledu svá specifika, která nutno respektovat.

Svaz průmyslu požaduje, aby byla věnována daleko větší pozornost rozvoji skutečně funkčních trhů s energiemi, bez nichž nelze dosáhnout požadovaného pokroku. Je nutno implementovat důsledně přijatou legislativu, což je dlouhodobý a náročný proces, dosáhnout integrace do skutečně evropského trhu na bázi národních likvidních funkčních trhů a prioritou je vývoj daleko efektivnějších regulačních procesů a institucí jak v národním, tak v celoevropském měřítku. Komise by rovněž měla jasně říci, zda je navrhována harmonizace technických a komerčních pravidel pro rozvoj celoevropské sítě, a která pravidla představují překážky v obchodování.

Propojení by měla být dobře ekonomicky zdůvodněná a důležitým úkolem EU a národních vlád je zkrátit potřebné schvalovací postupy. Skutečně celoevropský trh bude nepochybně vyžadovat doplňující infrastruktury.

Pokud se týká klimatických změn, nutno hledat opravdu globální řešení tohoto globálního problému, což není možné bez realistické argumentace a obecné shody jak mezi členskými zeměmi EU, tak v globálním měřítku a nelze z těchto dohod vynechat emitenty skleníkových plynů a skutečně racionální možnosti, které v současnosti i v budoucnu existují nebo budou existovat jako výsledek masivních investic do vědy a výzkumu v oblasti zajišťování primárních zdrojů, generace energie a její efektivní spotřeby. Žádná z možností nesmí být předem vylučována, jestliže má být dosaženo vytčených náročných cílů. Vytváření příznivého prostředí musí být založeno na dlouhodobých cílech, aby se vytvořily jistoty investičního prostředí, protože energetická oblast je kapitálově náročná, životnost investic dlouhodobá a bez těchto základních jistot nelze odpovědně investovat.

Otázka energií nemůže být vyřešena jen v industriální a energetické sféře. Do hry musí odpovědně vstoupit i další aktéři, jejichž spotřeba dnes prakticky převažuje na spotřebou industriální: domácnosti (obyvatelstvo), stavebnictví a doprava (institucionální i osobní – soukromá). Obyvatelstvo musí dostat jasné sdělení, že bez jeho aktivního přínosu k úsporám jsou snahy o konsistentní energetickou politiku prakticky nerealizovatelné.

Podle našich zkušeností a znalostí považujeme za těžiště diskuse a analytických prací následující otázky.

• Vyváženost tří pilířů energetické politiky.
• Funkční trh se všemi jeho atributy.
• Důraz na stabilitu investičního prostředí.
• Využití skutečně efektivních regulačních mechanizmů jen tam, kde jsou nezbytně nutné – nutné soustavné vyhodnocování dopadů regulačních mechanizmů.
• Význam programů vědy a výzkumu a jejich dostatečného zdrojového zajištění v dlouhodobém časovém horizontu.
• Úloha obnovitelných zdrojů z hlediska spolehlivosti zásobování energiemi, jejich vlivu na cenu energií. V dokumentu je jejich význam přeceňován.
• Struktura energetického mixu s tím, že zvláštní pozornost je třeba věnovat úloze jaderné energetiky a fosilních paliv.
• Problém růstu cen energií, který ve svém důsledku znamená zvyšování nákladů a tím snižování konkurenceschopnosti ostatního průmyslu.
• Kombinovaná výroba elektřiny a tepla spojená s centralizovanou dodávku tepla.
• Zvyšování energetické účinnosti a podpora inovací energetických technologií.
• Vytváření nových institucí jen tam a tehdy, kde se prokáže jejich organizační nezbytnost a ekonomická oprávněnost.

SP ČR je připraven podílet se svým expertním potenciálem na dalších pracích, vedoucích ke vzniku racionální celoevropské energetické strategie v dlouhodobém časovém horizontu.