k návrhům změn daně z příjmů (červen 2005)
Výdajový paušál 50%. V obecné rovině je nutno vítat každé snížení administrativní zátěže živnostenského podnikání, byť i jen určitého segmentu. Vládní návrh vyjadřuje zájem vlády podporovat určité podnikatelské oblasti. Zvýšený výdajový paušál je nesporně výhodný pro všechny poradenské služby, advokáty, notáře apod. Tedy investičně a materiálově nenáročné profese s vysokou přidanou hodnotou vlastní kvalifikované práce. Z tohoto pohledu lze návrh hodnotit kladně, neboť v oblasti ohodnocení kvalifikované práce, postavené na znalostech má naše společnost co dohánět. Je otázkou, zda podpora - vyšší ohodnocení - kvalifikované práce, má být stavěna na fiktivním daňovém základu? Druhou stranou této mince je skutečnost, že hlavní váha živnostenského podnikání by měla být ve škále běžných služeb obyvatelstvu - řemesla, opravy, maloobchod, pohostinství a bezpočtu dalších. Bohužel, těchto živnostníků se ani 50% paušál v naprosté většině netýká.
Daň ze závislé činnosti – zvýhodnění nízkopříjmových skupin. Tento návrh nesporně koresponduje programem sociálně demokratické vlády. Z hlediska podnikatelské sféry je zdánlivě neutrální. Dokonce by bylo, z tohoto pohledu, možno konstatovat, že efektem bude pozitivní zvýšení koupěschopné poptávky početně významné skupiny zaměstnanců. Bohužel i toto opatření má druhou stranu mince. Dotýká se především zaměstnanců s příjmy do výše průměrné mzdy, pro zaměstnance s platy překračujícími dvoj a vícenásobně průměrnou mzdu je efekt zcela zanedbatelný. Vrací se nám tak nivelizační tendence (v příjmech netto) a na rozdíl od opatření v živnostenském podnikání, k prohloubení mzdové degradace vysoce kvalifikované práce prováděné v závislé činnosti.
Tyto dvě, současně přijaté, vládní daňové předlohy bohužel dokazují naprostou nekoordinovanost vládní daňové politiky, která bude mít i své dopady. Výrazně prohloubí příjmové rozdíly mezi vysoce kvalifikovanou prací zaměstnanců a stejně kvalifikovaných pracovníků pracujících jako osoby samostatně výdělečně činné. Důsledkem bude snaha, zejména mladších, kvalifikovaných pracovníků odejít „na volnou nohu“ ihned po získání dostatečných odborných zkušeností. Firmy se tak stanou jakousi odbornou institucí na postgraduální vyškolování vysoce kvalifikovaných OSVČ. Pokud nebudou chtít tyto pracovníky zaměstnat „Švarc systémem“ budou je muset „přeplácet“ za cenu neúměrných nákladů dnešní odvodové zátěže z mezd.
Mobilita pracovních sil. Místopředseda vlády Martin Jahn prosadil pod aktuálním heslem -zvýšení mobility pracovních sil - možnost částečné úhrady cestovného „přespolním“ zaměstnancům zaměstnavatelem a přechodného ubytování těchto pracovníků. Podniky, které skutečně potřebovaly pracovníky i ze vzdálenějších regionů, dokázaly tento problém řešit již dnes, mnohdy však na hranici daňových zákonů. Úprava daňových zákonů v této oblasti byla již delší dobu žádoucí. V této souvislosti však doufám, že schválený vládní návrh zákona již neobsahuje žádné nároky „pojišťoven (sociální a zdravotních)“ z titulu nepeněžního plnění, či jiné drobné podmínky. Při projednávání variantních návrhů tohoto zákona na pracovní skupině RHSD pro daně, došlo k nezvyklé názorové shodě odborů a zaměstnavatelů. Předložené návrhy ještě zhoršovaly, současné zcela nevyhovující podmínky.
Editační povinnost – závazný a dlouhodobě závazný výklad daňových povinností v případech, které nejsou zákonem jednoznačně řešeny. Toto stanovisko by povinně vydával správce daně na žádost poplatníka. Podnikatelská sféra prosazuje uzákonění této povinnosti již řadu let. Jedná se o zcela pochopitelný požadavek, který vyplývá z naprosté nepřehlednosti a nejasnosti všech rozhodujících daňových zákonů, kdy jednotlivé paragrafy mohou mít i různý výklad. Navíc, v běžné praxi reálně dochází - v průběhu času - k jinému výkladu stejného zákonného ustanovení, než v době jeho vzniku. Pro stabilitu podnikatelského prostředí je proto důležité, zakotvit nástroj, který by po dobu platnosti nepřesného zákona, závazně řešil konkrétní podmínky. Tento institut (editační povinnosti) existuje v různém rozsahu v řadě zemí, a to i těch, jejichž daňové zákony měly kontinuální vývoj a nepodléhaly revolučním změnám a nápadům lidové tvořivosti zákonodárců. Poslední kategorické odmítnutí editační povinností Ministerstvem financí, bohužel nesvědčí o zájmu vlády zlepšovat kvalitu podnikatelského prostředí.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
