ke změnám v novém systému nemocenského pojištění
Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy České republiky ke změnám v novém systému nemocenského pojištění (návrh novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)
Svaz průmyslu a dopravy České republiky nesouhlasí s navrhovaným věcným řešením, jehož jediným cílem je získat prostředky ze systému nemocenského pojištění na vykrytí deficitů jiných sociálních systémů, resp. ke krytí schodku státního rozpočtu.
Zaměstnavatelé se velmi obtížně smiřovali s novou úpravou nemocenského pojištění v podobě převedení na ně povinnosti poskytovat nemocným zaměstnancům po dobu 14 pracovních dní náhradu mzdy místo nemocenské. Jedním z argumentů proti nové právní úpravě, který ze strany zaměstnavatelů často zazníval, byla administrativní a finanční náročnost zabezpečení fungování nové úpravy. S novou právní úpravou zaměstnavatelé souhlasili za předpokladu, že jim bude sníženo pojistné na 1,4%.
Alespoň při takovém snížení by zaměstnavatelé byli schopni pokrýt jak náklady týkající se výše vyplácených náhrad mezd, tak náklady spojené s administrací systému (např. nákup SW programy, nový způsob výkaznictví, školení zaměstnanců při zavádění systému, zabezpečování kontroly, aj). Není bez zajímavosti, že přípravy na zavedení nového systému již u zaměstnavatelů probíhají.
Navrhované řešení – změny v sazbách odvodu pojistného je proto pro zaměstnavatele naprosto nepřijatelné. Z proklamované nové, údajně motivační úpravy nemocenského pojištění zůstává již pouze převedení administrativy spojené s náhradou mzdy na zaměstnavatele bez kompenzace těchto nákladů. Zaměstnavatelé odmítají hrát roli pouhého administrátora s krytím mzdových náhrad v příštím roce se stejnou sazbou odvodu pojistného ve výši 3,3% a v dalším roce sice se sníženou sazbou na 2,3%, ale pouze s polovičním krytím mzdových náhrad.
Důrazně upozorňujeme, že novelizovaný systém v prvé etapě tj. roku 2007 není motivační pro nikoho - ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance, ani pro lékaře a může vést dokonce ke zvýšení čerpání prostředků ze státního rozpočtu. Proč by např. zaměstnavatelé investovali prostředky do kontroly a sledovali vývoj pracovní neschopnosti zaměstnanců ve své firmě z hlediska četnosti případů v prvých 14 dnech, když jim stát tyto náklady neuhradí a výdaje na náhrady mezd se pokryjí ze státního rozpočtu? Právě zejména z uvedených důvodů nemůže systém motivovat ani zaměstnance, aby systém nezneužívali, ani lékaře, protože ti nebudou nuceni ke spolupráci ze strany zaměstnavatelů a nebudou v četné míře dotazováni na sdělování režimu dočasně práce neschopného u jednotlivých zaměstnanců.
Domníváme se, že pro dosažení současného cíle – snížení rozpočtového deficitu prostřednictvím novely právní úpravy nemocenského pojištění lze dosáhnout efektivnější cestou, a to odložením účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění o 2 roky, tj. od 1. 1. 2009. Stát by tak dostal nezbytné finanční prostředky a zároveň by se vyvaroval v období 2 let takovým zásahům do systému, jejichž dopady budou převážně negativní ( nárůst pracovní neschopnosti, nemožnost pokrýt náhrady mezd při snížené sazbě 2,3%, aj.).
Považujeme rovněž za nepřijatelné, aby o tak zásadní změně právní úpravy nebylo vedeno řádné připomínkové řízení, když na druhé straně jsou nám zasílány svým významem zcela okrajové právní předpisy (ve vazbě k této problematice např. vyhláška, kterou se stanoví náležitosti průkazu zaměstnanců orgánu nemocenského pojištění pověřených ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance).
Žádáme o projednání návrhu změn nového systému nemocenského pojištění v řádném připomínkovém řízení, včetně zařazení tohoto bodu na nejbližší jednání Plenární schůze RHSD ČR, neboť jde o otázku, která se bytostně týká hospodářských a sociálních zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Považujte toto stanovisko za zásadní.
Ing. Zdeněk Liška v.r.
generální ředitel
V Praze dne 31. srpna 2006
