Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil publikovaných ČSÚ pracovalo v prvních třech čtvrtletích letošního roku v národním hospodářství v průměru 238 tis. osob, které pobíraly důchod.
Pracující důchodci tak celkově představovali téměř 5 % všech pracujících a jsou tak nezanedbatelnou částí aktivních pracovních zdrojů.
Převažující část z nich byli důchodci v řádném starobním důchodu, včetně pracujících s předčasným starobním důchodem to bylo 150 tis. osob.
Více než 80 tis. pracujících důchodců pobíralo invalidní důchod všech stupňů.
Počet pracujících žen s důchodem mírně převažuje nad počtem mužů (o 3,2 tis.). Jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných žen dosahuje 5,8 %, zatímco u mužů je to 4,9 %.
To je důsledkem vyššího počtu pracujících žen pobírajících pouze vdovský důchod a zejména vyššího počtu aktivních žen v řádném starobním důchodu.
Pracující starobní důchodkyně převyšují počty pracujících starobních důchodců v celé desetileté skupině 55-64 let o 10,8 tis. osob. Jednoznačně se tak projevuje vliv odlišné věkové hranice pro odchod do důchodu, která umožňuje zejména mladším důchodkyním dále pracovat a zároveň pobírat důchodové dávky. Intenzita pracovního zapojení mužů a žen podle věkových skupin je však výrazně odlišná:Výrazné rozdíly jsou v podílu starobních důchodců na celkovém počtu pracujících ve skupině 60-64letých:
Podíl důchodců na celkovém počtu pracujících se podstatně mění ve skupině 65letých a starších:
Důchodci v invalidním důchodu tvoří celou jednu třetinu pracujících důchodců.
Velké rozdíly jsou v intenzitě pracovního zapojení důchodců podle úrovně dosaženého formálního vzdělání.
Uvedené rozdíly se projevují jak u mužů, tak i u žen.
Nejvíce starobních důchodců pracuje ve zpracovatelském průmyslu, jejich podíl na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví je však velmi nízký.
Starobní důchodci často pracují v odvětví terciárního sektoru, a to
Naproti tomu je jejich podíl velmi nízký ve všech odvětvích průmyslu, ve stavebnictví a v dopravě a skladování.
Nízký je podíl starobních důchodců i v některých odvětvích terciárního sektoru jako např. ve veřejné správě.
Osoby v mladším produktivním věku přirozeně dominují zejména v informačních a komunikačních činnostech, ale i v peněžnictví a pojišťovnictví.
Z výsledků šetření je patrné, že 63,5 tis. starobních důchodců (více než 42 %) pracuje ve vysoce kvalifikovaných profesích, zařazených do hlavní třídy vědečtí a odborní duševní pracovníci nebo do široké skupiny technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků.
Relativně často pracují i jako
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (přes 14 %). V současnosti se tedy
dobře uplatňuje nejen řada odborníků pracujících ve svém oboru vzdělání, ale
mnozí důchodci nacházejí práci i mimo obor vzdělání, resp. mimo profesi
vykonávanou v produktivním věku. Počet starobních důchodců pracujících na
postech pomocných a nekvalifikovaných pracujících totiž více než dvojnásobně
převyšuje četnost všech pracujících starobních důchodců se základním vzděláním.
Nízké zapojení starobních důchodců do práce v organizacích a firmách výrobního
sektoru dokumentuje skutečnost, že jejich podíl na četnosti velké třídy
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a ve třídě Obsluha
strojů a zařízení nedosahuje ani dvě procenta celkové zaměstnanosti.
Tyto rozdíly se projevují jak u mužů, tak i mezi ženami.
Velký rozdíl ve struktuře pracujících starobních důchodců je z hlediska jejich postavení v zaměstnání.