Aktivita důchodců na trhu práce v roce 2010

Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil publikovaných ČSÚ pracovalo v prvních třech čtvrtletích letošního roku v národním hospodářství v průměru 238 tis. osob, které pobíraly důchod.

Pracující důchodci tak celkově představovali téměř 5 % všech pracujících a jsou tak nezanedbatelnou částí aktivních pracovních zdrojů.

Převažující část z nich byli důchodci v řádném starobním důchodu, včetně pracujících s předčasným starobním důchodem to bylo 150 tis. osob.

Více než 80 tis. pracujících důchodců pobíralo invalidní důchod všech stupňů.

Počet pracujících žen s důchodem mírně převažuje nad počtem mužů (o 3,2 tis.). Jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných žen dosahuje 5,8 %, zatímco u mužů je to 4,9 %.

To je důsledkem vyššího počtu pracujících žen pobírajících pouze vdovský důchod a zejména vyššího počtu aktivních žen v řádném starobním důchodu.

Pracující starobní důchodkyně převyšují počty pracujících starobních důchodců v celé desetileté skupině 55-64 let o 10,8 tis. osob. Jednoznačně se tak projevuje vliv odlišné věkové hranice pro odchod do důchodu, která umožňuje zejména mladším důchodkyním dále pracovat a zároveň pobírat důchodové dávky.

Intenzita pracovního zapojení mužů a žen podle věkových skupin je však výrazně odlišná:

Počet pracujících mužů ve věku 55-59 let převyšoval počet pracujících žen v této pětileté skupině o 76 tis. (index M/Ž 1,35).
Ve skupině mladších šedesátníků (60-64 let), to bylo dokonce 2,2x více mužů než žen (o 69 tis.).

Výrazné rozdíly jsou v podílu starobních důchodců na celkovém počtu pracujících ve skupině 60-64letých:

zatímco z celkového počtu pracujících mužů pobírala důchod zhruba čtvrtina (26,5 %) všech osob,
ženy byly zapojeny do aktivního života méně často, ale podíl důchodkyň pracujících v tomto věku dosáhl dvou třetin všech pracujících žen (67,4 %).
Pro převážnou část mužů v tomto věku je tedy charakteristické, že mají příjem výhradně ze své pracovní činnosti, zatímco většina pracujících žen navíc pobírá důchod.

Podíl důchodců na celkovém počtu pracujících se podstatně mění ve skupině 65letých a starších:

Počet pracujících mužů v tomto věku značně převyšuje počet pracujících důchodkyň.
Podíl důchodců na počtu pracujících ve vyšším věku je přitom u obou pohlaví značný (u mužů téměř 90 %, u žen 95 %).

Důchodci v invalidním důchodu tvoří celou jednu třetinu pracujících důchodců.

Velké rozdíly jsou v intenzitě pracovního zapojení důchodců podle úrovně dosaženého formálního vzdělání.

Ve skupině osob se základním vzděláním pracoval pouze každý padesátý starobní důchodce.
Tento podíl rychle roste se zvyšující se úrovní vzdělání:
- ve skupině vyučených dosahuje pět procent a
- ve skupině osob se středním vzděláním s maturitou podíl pracujících starobních důchodců je vyšší než osm procent z celkového počtu respondentů s tímto stupněm vzdělání.
- ve skupině s vysokoškolským vzděláním pracoval dokonce každý pátý starobní důchodce.

Uvedené rozdíly se projevují jak u mužů, tak i u žen.

Nejvíce starobních důchodců pracuje ve zpracovatelském průmyslu, jejich podíl na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví je však velmi nízký.

Starobní důchodci často pracují v odvětví terciárního sektoru, a to

ve vzdělávání,
profesní a vědecké a technické činnosti,
ve zdravotnictví a sociální péči a v obchodu.

Naproti tomu je jejich podíl velmi nízký ve všech odvětvích průmyslu, ve stavebnictví a v dopravě a skladování.

Nízký je podíl starobních důchodců i v některých odvětvích terciárního sektoru jako např. ve veřejné správě.

Osoby v mladším produktivním věku přirozeně dominují zejména v informačních a komunikačních činnostech, ale i v peněžnictví a pojišťovnictví.

Z výsledků šetření je patrné, že 63,5 tis. starobních důchodců (více než 42 %) pracuje ve vysoce kvalifikovaných profesích, zařazených do hlavní třídy vědečtí a odborní duševní pracovníci nebo do široké skupiny technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků.

Relativně často pracují i jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (přes 14 %). V současnosti se tedy dobře uplatňuje nejen řada odborníků pracujících ve svém oboru vzdělání, ale mnozí důchodci nacházejí práci i mimo obor vzdělání, resp. mimo profesi vykonávanou v produktivním věku. Počet starobních důchodců pracujících na postech pomocných a nekvalifikovaných pracujících totiž více než dvojnásobně převyšuje četnost všech pracujících starobních důchodců se základním vzděláním.

Nízké zapojení starobních důchodců do práce v organizacích a firmách výrobního sektoru dokumentuje skutečnost, že jejich podíl na četnosti velké třídy Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a ve třídě Obsluha strojů a zařízení nedosahuje ani dvě procenta celkové zaměstnanosti.

Tyto rozdíly se projevují jak u mužů, tak i mezi ženami.

Velký rozdíl ve struktuře pracujících starobních důchodců je z hlediska jejich postavení v zaměstnání.

Zaměstnanci převažují i mezi pracujícími starobními důchodci, ale jejich podíl na celkové zaměstnanosti skupiny zaměstnanců bylo pouze 2,5 %.
Starobní důchodci totiž často pokračují ve svých pracovních aktivitách hlavně jako osoby samostatně výdělečně činné. Podíl těchto podnikatelů bez zaměstnanců představuje čtvrtinu všech pracujících, kteří souběžně pobírají starobní důchod.
Vyšší je jejich podíl i mezi podnikateli se zaměstnanci a samozřejmě mezi pomáhajícími rodinnými příslušníky. Jestliže se starobní důchodci podílejí na celkové zaměstnanosti zhruba třemi procenty (3,1 %), tak jejich zastoupení ve skupině podnikatelů bez zaměstnanců se blíží 6 %.