Zjišťování o výrobě a spotřebě paliv a energií provádí ČSÚ statistickými výkazy u podniků s 20 a více zaměstnanci vyčerpávající metodou. Údaje o zahraničním obchodu (vývoz a dovoz) s palivy a energií jsou doplňovány údaji ze statistiky zahraničního obchodu (dle systémů sběru dat Intrastat-Extrastat).
Údaje za rok 2009 byly většinou převzaty ze statických podkladů Energetického regulačního ústavu (ERÚ), protože ČSÚ je dosud nepublikoval.
K největšímu přírůstku výroby elektrické energie došlo v letech 2002 a 2003, kdy byl zahájen provoz prvního a druhého bloku jaderné elektrárny Temelín.
V roce 2009 byly největším dodavatelem elektrické energie z parních a paroplynových elektráren hnědouhelné elektrárny Počerady (6 655 GWh] a Prunéřov II (6 634 GWh), které mají také nejvyšší instalovaný výkon (1 000 MW a 1 050 MW)
Největším zdrojem elektrické energie z vody jsou akumulační elektrárny Orlík, která dodala v roce 2009 do sítě 474 GWh a Slapy s dodávkou 360 GWh.
Největším instalovaným výkonem však disponují přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně (650 MW) a Dalešice (450 MW).
Většina větrných elektráren byla instalována v letech 2007 až 2009, jak je i vidět ze stoupajících hodnot výroby elektřiny v předchozím grafu. Většinou se jedná o turbíny s jmenovitým výkonem 2 MW. Největší dodávky jsou realizovány z farmy 21 větrných turbín VTE Měděnec v Krušných horách - v roce 2009 to bylo 97 GWh, tj. 33,7% z celkové výroby větrných elektráren.
Již v roce 2006 se koeficient ročního využití přes všechny technologické problémy v JE Temelín přiblížil 70 % a nyní dosahuje 75,6 %. V loňském roce pak dosáhlo celkové využití instalovaného výkonu jaderných elektráren 81 % (zásluhou JE Dukovany s využitím 87 %) a má tak nejvyšší hodnotu ze všech u nás instalovaných zdrojů elektrické energie.
Také obě výše zmíněné nejvýkonnější hnědouhelné elektrárny mají vysoký koeficient celoročního využití instalovaného výkonu (Počerady 76% a Prunéřov II 72 %).
Instalovaný výkon slunečních elektráren dosáhl v roce 2009 hodnoty již 465 MW a předstihl tak kapacitu větrných elektráren (193 MW) 2,4krát.
U nás instalované sluneční elektrárny využívají přímé přeměny slunečního záření využitím fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce (nejčastěji tenké destičce z monokrystalu křemíku) působením světla (fotonů) uvolňují elektrony.
Nejnižší koeficient ročního využití instalovaného výkonu mají sluneční elektrárny, jejichž provoz je omezen jen na dobu denního světla, zatímco větrné elektrárny mohou pracovat i v noci.
Nejvyšších hodnot celoročního využití instalovaného výkonu dosahují v souladu s přírodními podmínkami fotovoltaické elektrárny na jižních částech republiky (Jaroslavice v okrese Znojmo -13,6 %, Dubňany v okrese Hodonín - 13,2 % a Břest v okrese Kroměříž - 13 %).
Obrovský růst počtu slunečních elektráren způsobený preferenčními cenami jimi dodávané energie ukazuje, že jejich instalovaný výkon by mohl na konci letošního roku dosáhnout 900 MW.
Pro nové fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 byla výkupní cena rozdělena podle výkonu systému:
Pro systémy s výkonem do 30 kWp byl stanoven zelený bonus na 11,28 Kč/kWh a
pro větší systémy na zelený bonus 11,17 Kč/kWh.
Zelený bonus je poskytován za vyrobenou energii bez ohledu na to, zda byla výrobcem spotřebována nebo prodána.
Výkupní cena je garantována po dobu provozu fotovoltaické elektrárny, která byla stanovena na 20 let.
V roční výrobě elektrické energie dominují 3 kraje (Ústecký, Vysočina a Jihočeský) jejichž výroba pokrývala v roce 2009 76,8 % celkové spotřeby elektrické energie v ČR.
Na její spotřebě se naproti tomu nejvíce podílí kraje Středočeský (14,4 %), Moravskoslezský (13,5 %) a Praha (9,3 %).
Názorně je to vidět na následujícím grafu znázorňujícím saldo výroba - spotřeba, ze kterého je patrné, že 9 krajů musí svoji spotřebu elektrické energie pokrývat "dovozem" z jiných krajů, což klade značné nároky na přenosovou soustavu a její bezpečnost.
V odvětvové struktuře byl největším odběratelem elektrické energie průmysl, který se v roce 2009 objemem 22 204 GWh podílel na celkové spotřebě 32,4 %.
Tato struktura spotřeby elektrické energie je obdobná i u jednotlivých krajů s výjimkou Prahy, kde mají ve spotřebě dominantní postavení služby, domácnosti a doprava.
Spotřeba elektřiny v pražské dopravě dosahuje díky metru 37 % celostátní spotřeby elektřiny v tomto odvětví.
