Na podkladě výsledků výběrového šetření pracovních sil ve 2. čtvrtletí 2010 o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR se průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) proti 1. čtvrtletí roku 2010 snížil bez očištění od sezónních vlivů o 48 tis..
Pokles nezaměstnanosti mezi 1. a 2. čtvrtletím roku 2010 je daný především obecně lepšími podmínkami pro získání práce v jarních a letních měsících, ale částečně i zlepšením situace na trhu práce.
Počet nezaměstnaných osob dosáhl 374,7 tis. (z toho
189,2 tis. žen) a v porovnání se 2. čtvrtletím roku 2009 se celkový počet
nezaměstnaných zvýšil o 40,8 tis..
Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry
nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV. Tendence vývoje
obou měr byly podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 2.
čtvrtletí hodnoty 9,0 %, tj. o 1,1 procentního bodu více než před rokem.
Meziroční růst nezaměstnanosti se projevil výrazněji v ženské složce populace (o 0,9 bodu), zatímco v mužské složce populace se zvýšil jen o 0,7 bodu.
Obdobný vývoj je patrný u mezičtvrtletního poklesu, kde u žen se míra nezaměstnanosti snížila jen o 0,5 procentního bodu, kdežto u mužů o 1,2 bodu.
V mezikrajském srovnání se vyskytují
maximální hodnoty v krajích Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském a
minimální v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji.
Ve všech krajích převyšuje míra nezaměstnanosti žen míru nezaměstnanosti mužů (celostátně o 2,1 procentního bodu), přičemž nejvyššího rozdílu dosahuje kraj Ústecký (4,8 p.b.) a Olomoucký (4,2 p.b.).
Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují první 3 věkové skupiny.
Také v porovnání míry nezaměstnanosti podle pohlaví a věku je ve všech věkových skupinách (s výjimkou věku 20 až 24 let) vyšší míra nezaměstnanosti žen.
Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,1 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,2 %).
Ve struktuře nezaměstnanosti podle vzdělání je výrazný rozdíl v míře nezaměstnanosti
v neprospěch mužů v kategorii základního vzdělaní o 2,7 p.b. a
v neprospěch žen v kategorii středního vzdělání bez maturity o 3,6 p.b..
Počet osob dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných jeden rok a déle) se nadále zvyšoval, když proti 2. čtvrtletí 2009 se jejich počet zvýšil o 59,4 tis. osob a činil 154,9 tis. osob.
Také u dlouhodobé nezaměstnanosti je rychlejší růst u žen (o 1,4 p.b.) oproti mužům, kde došlo k růstu o 1 p.b...
V porovnání míry dlouhodobé nezaměstnanosti podle pohlaví je celostátní rozdíl v neprospěch žen v hodnotě 1,4 p.b. způsoben věkovými skupinami nad 30 let, zatímco v nejmladší věkové skupině 15 až 29 let činí rozdíl v neprospěch mužů 1 p.b..
Podle krajů jsou extrémní hodnoty dlouhodobé mírY nezaměstnanosti diferencovány obdobně jako u celkové míry nezaměstnanosti.
