Podle čtvrtletních statistik MPSV k 31. 12. 2009 evidovaly úřady práce celkem 539 136 uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaní) a jen 30 927 volných pracovních míst.
Z grafu je patrný záporný regresní vztah mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst (čím menší počet pracovních míst, tím větší počet nezaměstnaných).
Těsnost této závislosti hodnocená koeficientem determinace (korelačním koeficientem vyjádřeným v procentech) vypočtená
z absolutních hodnot dosahuje statisticky významné hodnoty -91,3 % a
z meziročních přírůstků (úbytků) -81,4 %.
Na základě zjištěných parametrů regresní přímky můžeme dospět k závěru, že
pokud v letošním roce nedojde k významnějšímu vzestupu volných pracovních míst, bude i ke konci roku 2010 počet nezaměstnaných překračovat půlmilionovou hranicí.
Při hodnocení strukturálních změn však sledujeme jejich vývoj jen od konce roku 2004, protože v červenci toho roku došlo ke změně metodiky registrované nezaměstnanosti ve snaze maximálně ji přiblížit metodice ILO.
Z vývoje absolutních hodnot nezaměstnaných podle pohlaví je patrné, že dynamičtější kategorií jsou muži, protože
při klesajícím trendu nezaměstnanosti, klesají rychleji počty nezaměstnaných mužů a
při rostoucím trendu nezaměstnanosti, rostou rychleji počty nezaměstnaných mužů než žen.
Tyto vztahy platí i pro relativní hodnoty, když
v období 2007/2004 klesl počet nezaměstnaných mužů o 33,1 % a žen o 28 %
v období 2009/2007 rostl počet nezaměstnaných mužů o 71,6 % a žen o 35,0 %.
Při zhruba stejném celkovém počtu nezaměstnaných ve výchozím roce 2004 (542 tis.), jako v koncovém roce 2009 (539 tis.), se podíl nezaměstnaných mužů snížil z 49% na 52,1 %.
Při velmi rovnoměrném rozložení četnosti počtu nezaměstnaných podle věkových skupin v pásmu 20 až 59 let pohybující se v koncovém roce v rozsahu od 10 do 13 % byly extrémní hodnoty jen v obou krajních intervalech do 19 let a 60 až 64 let.
Mírně sestupná tendence přírůstku nezaměstnaných od intervalu 20 - 24 let ovlivnila i mírný pokles průměrného věku uchazečů o zaměstnání z 39,78 let v roce 2008 na 39,14 let k 30.12. 2009.
:
Obdobný trend se projevuje i při hodnocení věkových skupin podle pohlaví, opět s výraznější dynamikou u mužské populace.
Ve věkových skupinách 35 až 59 let se projevuje výrazně nadprůměrný podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Poslední věkovou skupinu 60 až 64 let neuvádíme, protože je s muži nesrovnatelná.
Ve struktuře nezaměstnaných podle dokončeného stupně vzdělání má dominantní postavení skupina
Nižší střední odborné vzdělání, které se podílelo na celkovém počtu nezaměstnaných koncem roku 2009 42 % a
Neúplné základní vzdělání s 26 %.
Zarážející je nadprůměrný přírůstek (54 % vyznačený v grafu přerušovanou čarou) nezaměstnaných ve vyšších vzdělanostních strukturách počínaje úplným středním vzděláním. Nejde o zanedbatelná čísla, protože v období 2008 až 2009 se zvýšil počet nezaměstnaných s
ÚSO o 11 890 osob,
ÚSO s výučním listem a maturitou o 29 552 osob a
u vysokoškoláků o 7 264 pracovníků.
Rozdíly ve vzdělanostní struktuře mezi muži a ženami jsou standardní, tj. s vyššími přírůstky u mužů.
Struktura nezaměstnaných podle doby jejich evidence na úřadech práce měla nejvyšší hodnoty v jejich nejkratších intervalech, a to se sestupnou tendencí. V ostatních skupinách jsou pak podíly v podstatě vyrovnané.
Uvedené rostoucí hodnoty přírůstků nezaměstnaných podle délky nezaměstnanosti ukazují na počátek krizových jevů již před rokem 2009.
V souvislosti s délkou nezaměstnanosti je vhodné dokumentovat i klesající podíl nezaměstnaných pobírajících podporu s rostoucí dobou jejich nezaměstnanosti.
Průměrná měsíční výše nároku koncem daného období činila 5 745 Kč s nejčetnější hodnotou (20,2 % nezaměstnaných) v pásmu 2501-3500 Kč, z toho
u žen 5 053 Kč s nejčetnější hodnotou (27,5 % nezaměstnaných) v pásmu 2501-3500 Kč a
u mužů 6 308 Kč s nejčetnější hodnotou (15,2 % nezaměstnaných) v pásmu 5501-6500 Kč.
Výrazné rozdíly ve struktuře nezaměstnanosti podle její délky trvání se vyskytují mezi ženami a muži zejména v krajních intervalech:
do 3 měsíců spadá 36,1 % žen a 27 % mužů a obrácený vztah je
od 12 do 24 měsíců, kde je podíl nezaměstnaných mužů téměř o 3 % vyšší než u žen a
nad 24 měsíců, kde je podíl nezaměstnaných mužů již o 4,5 % vyšší než u žen.
Uvedené rozdíly mezi ženami a muži ve struktuře nezaměstnaných podle doby jejich nezaměstnanosti byly ovlivněny i rozdíly v meziročních změnách jejich stavu.
Nejvýraznější rozdíly v přírůstcích nezaměstnaných jsou v pásmu
do 3 měsíců trvání nezaměstnanosti s větším přírůstkem mužů a
12 až 24 a nad 24 měsíců s vyšším přírůstkem (nebo nižším úbytkem) u žen.
Relativní meziroční změny nezaměstnaných podle jejich posledního zaměstnání jsou v podstatě rovnoměrně rozloženy na všechny sledované profese podle Katalogu zaměstnání s výjimkou příslušníků armády, kde jedině došlo k poklesu nezaměstnaných.
Obdobný vývoj probíhal i s přihlédnutím k pohlaví uchazečů o zaměstnání s tím, že pokles nezaměstnaných příslušníků armády se týkal jen žen, zatímco u mužů této profese došlo ke vzestupu.
Nejvýraznější rozdíl mezi podílem nezaměstnaných mužů a žen je u obsluhy strojů a zařízení (10 procentních bodů), který zřejmě vyplývá i z většího obsazení této profese muži.
V meziročním srovnání došlo k relativně nejvyššímu poklesu volných míst, a to o 78,1 %. Poklesem byly v podstatě nejvíce postiženy kategorie s nejnižšími požadavky na vzdělání.
I přes výše uvedený pokles volných míst zůstává největší podíl volných míst pouze s požadovaným základním vzděláním a již tradičně je i největší poptávka po vyučených.
Z celkového počtu 30 927 volných pracovních míst k 31.12.2009 nabízí v odvětvovém členění největší podíl:
zpracovatelský průmysl (19 %),
stavebnictví (13,2 %)
obchod a údržba motorových vozidel (11,6 %) a
zdravotní a sociální péče (6,4 %).
Tak jako u vývoje počtu nezaměstnaných v profesním pohledu se týká úbytek počtu volných míst všech profesí s výjimkou armády.
Největší poptávka zůstává po pomocných a nekvalifikovaných profesích a dále pak po řemeslných a technických pracovnících.
