Zaměstnanost v zemích EU

Od roku 2011 vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v horizontu další dekády za cíl

• zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %,
• zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 % a
• snížení počtu mladých předčasně opouštějících vzdělávací systém na úroveň pod 10 %.

U jejich grafické prezentace jsme publikované ukazatele

• setřídili vzestupně podle jejich hodnot, takže
• při vyznačeném průměru za EU a
• barevně odlišené hodnotě za ČR lze snadno získat přehled bez dalších komentářů.

Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 20-64 let.

Nejnižší míra zaměstnanosti byla v Maďarsku a Itálii, ze sousedních států byla zejména nízká na Slovensku a v Polsku. Na druhé straně byla výrazně vyšší ve většině vyspělejších zemí.

V 1. čtvrtletí letošního roku dosáhla míra zaměstnanosti v EU v kategorii 20-64letých mužů až 74,5 % a byla výrazně vyšší než míra zaměstnanosti 20-64letých žen (61,9 %).

U mužů zaujímá ČR osmou nejvyšší pozici v míře zaměstnanosti,

zatímco u žen je mírně pod průměrem EU.

To se projevuje i v rozdílech v míře zaměstnanosti mužů a žen. Souhrnný rozdíl mezi oběma kategoriemi za EU je jen 12,6 procentních bodů, ČR však svojí výrazně vyšší hodnotou patří mezi země s nejvyšším rozdílem (hned za Maltou, Řeckem a Itálií).

Také podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v ČR ve věku 30 – 34 let není příznivý:

• Česká republika s dosaženým podílem 22,5 % je na 3. místě od konce v rámci sledované skupiny zemí, hned za Rumunskem a Itálií.
• Požadovanou hranici 40 % přitom překračuje již 14 zemí.

Z následujících 3 grafů vyplývá, že podíl vysokoškolsky vzdělaných žen je podstatně vyšší než podíl mužů.

U mužů splňuje požadovanou hranici 40 % jen 5 zemí,

zatímco u žen je to již v 15 zemích včetně Polska.

Největší rozdíl ve prospěch podílu vysokoškolsky vzdělaných žen je ve skandinávských zemích.

Mládež předčasně opouštějící vzdělávací systém je definována jako osoby ve věku 18 – 24 let s nejvyšším dosaženým vzděláním odpovídající stupni ISCED 0,1,2 nebo 3c (nejvýše dosažené střední vzdělání bez maturity), které se dále nevzdělávají.

V roce 2010 patřila Česká republika spolu se Slovenskem a Slovinskem mezi země s nejnižším podílem osob předčasně opouštějících vzdělávací systém a řadí se tak mezi 6 zemí, které již splňují požadovanou hranici 10 %.

Obdobná situace je u mužů, s jejichž vysokým podílem na Maltě, ve Španělsku, Portugalsku a Itálii.

zatímco u žen splňuje 10 procentní hrabici již 15 zemí (údaje za Estonsko nebyly k dispozici). Také u žen je nejvyšší podíl u shodných zemí jako u mužů, ale zařadilo se mezi ně i Rumunsko.