V roce 2010 vzrostl vývoz meziročně o 17,7 % (o 379,6 mld.Kč) a dovoz o 20,3 % (o 404,6 mld. Kč). Přebytek obchodní bilance se meziročně snížil o 25 mld. Kč na 124,5 mld. Kč.
| Vývoz byl směrován do | a dovoz přicházel ze |
|---|---|
|
|
Rozdílná diferenciace obou veličin se pak projevila v pozitivním vlivu na obchodní bilanci za země EU a negativním za ostatní země mimo EU.
Z následujícího grafu je patrné, že kromě Německa a Slovenska se na vývozu nejvíce podílí dalších 6 členských zemí EU a teprve pak přichází Rusko s 2,7 % podílem.
Pořadí zemí z hlediska absolutních meziročních přírůstků vývozu je totožné.
V relativním vyjádření jsou však meziroční přírůstky značně odlišné. Na následujícím grafu s vyznačeným průměrem růstu (17,7 %)modrou přerušovanou čarou je vidět, že Německo má šestý nejnižší přírůstek a nejvyšší dynamiky dosáhl vývoz do Číny.
Ve struktuře dovozu podle zemí se na druhé místo za Německem dostala Čína následovaná Polskem a Ruskem a teprve pak se objevuje Slovensko s 5,2 podílem na celkovém dovozu v roce 2010.
Z hlediska absolutních meziročních přírůstků dovozu je pořadí zemí samozřejmě shodné jako při řazení podle jejich podílů na celkovém objemu dovozu.
Dynamika meziročního růstu dovozu se značně liší od pořadí zemí podle jejich podílů. Z vyznačeného průměrného přírůstku dovozu (20,3 %) na následujícím grafu je patrné, že jen 6 zemí (Čína, Korea, Thajsko, USA, Rusko a Polsko) dosahovalo při dovozu nadprůměrného růstu, zatímco 11 zemí mělo přírůstek podprůměrný.
Komoditní struktura zahraničního obchodu podle oddílů SITC ukazuje na výrazný podíl strojů a dopravních prostředků jak ve vývozu (54,2 %), tak i v dovozu (41,1 %).
Dalšími významnými komoditami jsou
Tržní výrobky (17,4 podíl na vývozu a 17,0 na dovozu) a
Průmyslové spotřební zboží (11,1 podíl na vývozu a 9,8 na dovozu).
Uvedené zbožové skupiny mají i většinou největší zásluhu na aktivním stavu obchodní bilance.
Vývoz strojů a dopravních prostředků byl nejvíce ovlivněn vývozem silničních vozidel, který se na něm podílel z 31,6 %.
Ještě více se jejich vliv projevuje v obchodní bilanci, jejíž celková kladná výše za skupinu strojů je ze 75,8 % ovlivněna pozitivní bilancí silničních vozidel.
Druhou nejvýznamnější skupinou s pozitivním vlivem na bilanci zahraničního obchodu je Průmyslové zboží, reprezentované zejména různými výrobky a nábytkem. V podskupině Různé výrobky jinde neuvedené se na jejich vývozu podílí zejména Předměty z plastických hmot, Kočárky, hračky, hry a sportovní potřeby, které se podílí na celkovém vývozu této podskupiny v hodnoceném období ze 49,4 %.
Významný pozitivní vliv na bilanci zahraničního obchodu má i nábytek, kde však nemá největší podíl vlastní nábytek, ale sedadla užívaná v motorových vozidlech a díly sedadel přestavitelných na lůžka, která do podskupiny Různé výrobky jinde neuvedené náleží.
Ve skupině tržních výrobků dominují Kovové výrobky jinde neuvedené s převahou vývozu (reprezentované zejména Výrobky ze základních kovů, Spojovacími materiály, Konstrukcemi ze železa, oceli a hliníku a Nářadí a nástroje), Železo a ocel s převahou dovozu a Výrobky z pryže s převahou vývozu.
Kromě dvou výše uvedených podskupin s převahou vývozu ovlivňují pozitivní objem bilance i Výrobky z nekovových nerostů, u kterých má v detailu dosud významné postavení sklo a skleněné zboží.
Zahraniční obchod s chemikáliemi reprezentuje sice čtvrtý nejvyšší objem vývozu i dovozu, ale díky výrazné převaze dovozu nad vývozem má negativním vliv na obchodní bilanci. Z detailů publikovaných na dalších dvou grafech je vidět, že se na něm nejvíce podílí dovoz léčiv, který představuje téměř 1/3 celkového dovozu chemikálií.
Tato situace se pak projevuje i v obchodní bilanci této skupiny, která je negativní ve většině jejích podskupin, s maximem v již zmíněné skupině léčiv.
Ve výběru zemí s meziroční pozitivní změnou obchodní bilance v období leden až prosinec 2010 přesahující 1 mld. Kč se nejvíce podílelo Německo a Slovensko.
Na přebytku bilance s Německem se nejvíce podílí stroje a dopravní prostředky,
Naopak ve výběru zemí s meziroční negativní změnou obchodní bilance v období leden až prosinec 2010 přesahující 1 mld. Kč se nejvíce podílela Čína, následovaná Koreou, Ázerbájdžánem a Ruskem.
U Číny byla nejvyšší část negativního přírůstku obchodní bilance generována ve skupině strojů, kde došlo k meziročnímu zvýšení negativní části bilance ze 127,1 mld. Kč na 210,8 mld. Kč.
U Ruska to byl nákup palivových článků pro jadernou elektrárnu Temelín, dříve dodávanými z USA a u Ázerbájdžánu růst dovozu ropy.