Český průmysl patří k nejdynamičtějším v Evropě

V rychlosti růstu produkce má český průmysl v Evropě jen málo konkurentů. Od roku 2010 se výkon českého průmyslu zvýšil o 34,7 procenta, vyplývá z dat evropského statistického úřadu Eurostat. Vyššího růstu dosáhlo jen sedm zemí. Kromě prvního Irska všechny patří do skupiny zemí střední a východní Evropy. Produkce německých průmyslových firem vzrostla za posledních sedm let o 15,6 procenta. Průměr zemí Evropské unie se drží na 12 procentech.



České průmyslové firmy táhne především export. Jejich tržby z prodeje výrobků a služeb do zahraničí od roku 2010 vzrostly o 68,5 procenta. Tržby získané z tuzemského trhu se za stejné období zvedly jen o 9,2 procenta. Vyšší růst tržeb z exportu zaznamenaly pouze firmy z Rumunska, Bulharska a Polska. Jedinými evropskými zeměmi, kde průmyslové firmy živí především domácí trh, jsou Lucembursko a Malta.



O rychlý růst průmyslové výroby se zasloužilo především zvyšování produktivity práce v českých firmách. Přestože průmyslová produkce se od roku 2010 zvedla o třetinu, počet odpracovaných hodin se za stejnou dobu zvýšil jen o 4,3 procenta. Vyšší výkonnost firem se promítla také do mezd zaměstnanců průmyslových podniků. Jejich úroveň od roku 2010 vzrostla o 37,2 procenta. Svůj podíl na tom má také rekordní nedostatek lidí na trhu práce. V sousedním Německu se mzdy v průměru zvýšily o 31,5 procenta. Rychleji rostly mzdy v osmi zemích střední a východní Evropy. Na Slovensku se zvedly za posledních sedm let o 50 procent.

Na konci roku 2017 činila podle Českého statistického úřadu průměrná mzda v českém průmyslu 31 439 korun. Ve zpracovatelském průmyslu brali zaměstnanci v průměru 30 879 korun měsíčně. Nejvíce peněz si vydělali pracovníci v energetice, kde se průměrná mzda vyšplhala na 46 371 korun.  



Z pohledu vytvořené přidané hodnoty jsou na tom české průmyslové firmy podobně jako Dánsko. Země se srovnatelným počtem obyvatel jako Nizozemsko nebo Belgie ovšem dokážou v průmyslu vytvořit přidanou hodnotu o 40 až 80 procent vyšší než Česko. Zejména pro přibližování mzdové úrovně k poměrům v západní Evropě musí český průmysl zvyšovat podíl výroby s vyšší přidanou hodnotou. „V Německu je přidaná hodnota na pracovníka více než dvakrát vyšší než v Česku. Tomu pak odpovídá i absolutní výše mezd,“ říká analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.