Ikona průmyslu: PETROF je největším evropským vývozcem akustických pian

Přes 150 let se v Hradci Králové vyrábějí špičkové klavíry a piana Petrof. Hráli na ně světově uznávaní klavíristé, nástroje získaly řadu prestižních cen. Dnes tradiční rodinná firma vyrábí klavíry za čtvrt miliardy korun a naprostou většinu z nich vyváží do světa. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto klavíry PETROF zařadil do ankety o největší průmyslové ikony, které budovaly dobré jméno českého průmyslu doma i v zahraničí.

Klavíry a pianina PETROF patřily už od založení firmy v roce 1864 ke světové špičce. Když v roce 1927 dělníci v královéhradecké továrně postavili klavír s výrobním číslem 40 tisíc, putoval do Číny. Jeho vlastníkem se stal jistý Tentsin Prihoda, jehož předci patrně pocházeli z Čech. Jakoby tento okamžik předznamenal dnešní dobu. PETROF, který se musel po krizi v roce 2004 více orientovat na východní trhy, se stal největším evropským vývozcem pian do Číny. Tamní trh je obrovský. Ročně Číňané koupí na 450 tisíc pian, což je 45krát více než Evropané.

Historie firmy se začala psát před 154 lety. Její zakladatel Antonín Petrof se původně vyučil truhlářem. Zaujaly ho však klavíry. V Čechách tehdy nebyl ani jeden výrobce těchto nástrojů, všechny se musely dovážet z Vídně. Vydal se proto ke strýci Josefu Heitzmanovi, který se zabýval výrobou klavírů, aby se u něj vyučil. Zkušenosti sbíral také u strýcových konkurentů. Po sedmi letech se vrátil do Hradce Králové a v roce 1864 postavil první klavír, který nesl jeho jméno.

Klavíry Petrof si vydobyly dobré jméno i na rakouském císařském dvoře. Petrof získal pro svůj závod titul dvorního továrníka. Symbolický klavír s pořadovým číslem 30 tisíc získal následník trůnu František Ferdinand d’Este. Mezi světovými válkami PETROF vyvážel nástroje do celého světa a získal za ně řadu prestižních cen.

Za druhé světové války se z uznávaného výrobce klavírů stal dodavatel muničních bedniček pro německou armádu. Po skončení války ve firmě pracovalo jen 90 zaměstnanců. Petrofové ale sázeli na rychlé obnovení poptávky po klavírech, protože velké množství jich bylo za války zničeno při bombardování. Objednávky se začaly hrnout z Anglie, Nizozemska i Palestiny. V roce 1947 se celkový počet klavírů vyrobených od založení firmy přehoupl přes 60 tisíc.

Po komunistickém převratu v roce 1948 tehdejší vláda PETROF znárodnila a začlenila ho do národního podniku Továrny na piana a varhany. Podnik se ovšem potýkal s problémy se zásobováním. Ztratil také dřívější kontakty na známé umělce, skladatele a umělecké ústavy. Situace se zlepšila o pět let později. V Hradci Králové vzniklo vývojové oddělení pro klavírnický průmysl, z něhož vzešlo také v následujících letech velmi oblíbené nízké piano. Další prototypy proslavili virtuózní klavíristé Svajtoslav Richter a Artur Benedetti Michelangeli.

V roce 1974 se celkový počet nástrojů vyrobených od založení firmy vyšplhal na 200 tisíc. Ročně továrnu opouštělo devět stovek klavírů a na pět tisíc pianin. Významným odbytištěm byl Sovětský svaz. V rukách státu zůstala značka PETROF až do roku 1998. „Tatínek privatizoval firmu dlouhých osm let. Konečný verdikt nebyl zrovna příznivý, protože nám stát v restituci vrátil pouhá čtyři procenta firmy. Zbytek jsme si museli koupit,“ vzpomíná dnešní jednatelka Zuzana Ceralová Petrofová.

O šest let později na PETROF dolehla první krize. Propad amerického dolaru a poptávky v USA a později i v Evropě se potkal s rostoucím zájmem o elektronické hudební nástroje na úkor těch akustických. Zároveň začala do světa proudit levná produkce z Číny. Firma musela podstoupit restrukturalizaci. Zbavila se některých nemovitostí a snížila počet zaměstnanců na polovinu. PETROF také splatil téměř půlmiliardový úvěr, za který v privatizaci rodina odkoupila státní podíl.

Finanční krize z roku 2008 výrazně omezila poptávku po klavírech. „Na podzimní veletrh v Šanghaji přijela jen polovina návštěvníků. Nikdo nechtěl kupovat piana na sklad a platit předem,“ vzpomíná Zuzana Ceralová Petrofová. Před Vánocemi svolala všechny čtyři stovky zaměstnanců do jedné dílny. „Shodli jsme se na nutnosti postupně snižovat počet zaměstnanců a rekvalifikovat ostatní, aby každý byl schopen zastával více výrobních pozic,“ říká jednatelka firmy. PETROF kromě hudebních nástrojů v té době začal vyrábět luxusní interiéry, speciální boxy, včetně humidorů na doutníky, nebo reproduktorové skříně.

Ke 150. narozeninám si Petrof nechal zaregistrovat na celém světě značku ANT. PETROF, kterou používá pro nejvyšší řadu klavírů a pian. V oddělení výzkumu a vývoje připravovali první model této značky pět let. Má zcela novou konstrukci a jsou v něm uplatněny i dva firemní patenty.

Za celou historii PETROF vyrobil přes 630 tisíc nástrojů. Z 80 procent jde stále o ruční práci. Do zahraničí firma vyváží 94 procent z dvou tisícovek nástrojů, které za rok vyrobí. Jen loni se obrat PETROFu přehoupl přes čtvrt miliardy korun.

V poslední době se firma otevírá veřejnosti. Zájemci mohou navštívit Muzeum PETROF a absolvovat komentovanou prohlídku ve výrobě. V loňském roce byla otevřena PETROF Gallery. Obchodní a kulturní centrum přímo v areálu firmy vzniklo rekonstrukcí staré výrobní haly. V příštím roce firma oslaví 155. narozeniny.

Stáhněte si přehlednou brožuru s profily všech 10 průmyslových ikon

Jan Stuchlík
/
kategorie 100 let
zpět