Konec volného pohybu služeb v Evropské unii?
Problematika vysílání pracovníků a otázka systematické aplikace národních právních úprav týkajících se minimální mzdy na oblast silniční dopravy jsou v současnosti ostře diskutovanými tématy. Pozornost je upírána především na Německo, kde 1. 1. 2015 vstoupil v platnost Zákon o minimální mzdě, tzv. MiLoG, a Francii, kde je od 1. 7. 2016 uplatňován Zákon o růstu, aktivitě a rovnosti příležitostí, tzv. Loi Macron. Evropská komise (EK) zahájila vůči Francii a Německu řízení o porušení Smlouvy o fungování EU, tzv. infringement.
Německý MiLoG požaduje vyplácení plošné minimální mzdy ve výši min. 8,50€ na zaměstnance provozující tranzit, kabotáž a mezinárodní přepravu na území Německa (na tranzit bylo uděleno moratorium po dobu řízení EK). Dopravní a logistické firmy jsou povinné informovat německé celní úřady před realizací dopravní operace o tom, jak dlouho se budou pohybovat po německém území a vést o tom oddělené záznamy. Konfederace evropského podnikání BusinessEurope se mj. obává, že německý zákon může být v rozporu se zásadami nařízení Řím I, jejichž cílem je zajistit, aby byla pracovní smlouva řízena právními předpisy pouze jednoho členského státu.
Zákon Loi Macron vychází ze směrnice o vysílání pracovníků (1996/71/EC) a z vymáhací směrnice ke směrnici o vysílání pracovníků (2014/67/EU) a upravuje působnost francouzského zákona o podmínkách vyslaných pracovníků na dopravní operace. Zákon uplatňuje minimální mzdu ve výši 9,67€ a vztahuje se na kabotáž a mezinárodní dopravu, nikoli na tranzit. Obavy vyvolává především administrativní a finanční zátěž plynoucí z požadavku na stálého zástupce vysílající firmy se sídlem ve Francii, po kterém budou francouzské úřady požadovat zaslání potřebných dokumentů během 45 minut. Francie připravila formulář pro speciální osvědčení o vyslání pro dopravce s maximální dobou platnosti 6 měsíců bez ohledu na počet vyslání a dopravních operací. Osvědčení musí zahrnovat informace o společnosti vysílající pracovníka, pracovní smlouvě řidiče, stálém zástupci ve Francii, registračním čísle dopravce, výši mzdy vyplacené řidiči a dalších uhrazených výdajích (mj. ubytování a dietách, které nejsou součástí minimální mzdy).
Evropská komise zahájila vůči Francii a Německu řízení o porušení Smlouvy o fungování EU, tzv. infringement. V rámci řízení zvažuje, že systematická aplikace legislativy týkající se minimální mzdy Německem a Francií na všechny dopravní operace, které se i okrajově dotýkají jejich území, neúměrně omezuje svobodu poskytování služeb a volný pohyb zboží. Aneb zvažuje, že napojení na teritorium hostitelské země je v některých typech dopravních operací příliš malé na to, aby byla aplikace legislativy týkající se minimální mzdy ospravedlněna. Německo i Francie zaslaly EK odpověď, která ji vyhodnocuje. Dle neoficiálních informací je Německo připraveno s EK jednat o zmírnění administrativní zátěže kladené na dopravce (mj. snížení požadavků na doklady, zřízení kontaktního místa v podobě webové stránky či vyjmutí z aplikace MiLoG určité mezinárodní přepravy na základě ujeté vzdálenosti v Německu). Francie nadále trvá na tom, že pouze aplikuje směrnici o vysílání pracovníků (2014/67/EU).
Na společný dopis ministrů dopravy 11 členských států reagovali ministři dopravy 8 členských států (Francie, Německa, Belgie, Nizozemí, Lucemburska, Dánska, Itálie a Norska). Autoři v něm zdůraznili nutnost dodržovat pravidla nediskriminace a plně prosazovat stejné úrovně sociálních práv pro občany, podniky a zaměstnance poskytující služby na jejich území, a to bez ohledu na národnost a další okolnosti. Dodržování tohoto principu nemůže být považováno za protekcionistické, ale za aplikaci evropských smluv a reflektování principu stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě. Ministři by přitom upřednostňovali hledání jednotného řešení na evropské úrovni před národními opatřeními. Po vzoru Německa a Francie jsou podobné národní legislativy již připravované mj. v Itálii, Belgii, Holandsku a Rakousku s tím, že Itálie již pracuje na přípravě prováděcích opatření a Rakousko hodlá novou legislativu podobnou MiLoGu uplatňovat nejspíš již od začátku roku 2017. Obdobný pohled zaujímá také Evropská federace pracovníků v dopravě, jejíž zástupci tvrdí, že aplikace opatření v rámci Loi Macron jsou pouze korektní transpozicí právních požadavků stanovených v článku 9 směrnice o vysílání pracovníků (2014/67/EU) a žádá EK o zastavení řízení vůči Německu a Francii. Zároveň napadla Komisi za neschopnost zajistit řádnou implementaci pravidel v silniční dopravě v EU a rovné zacházení s řidiči, spravedlivou hospodářskou soutěž a důvěru v dopravní trh v EU. Dle odborů by se řidiči ocitli v důsledku neuplatňování směrnice na některé dopravní operace v právním vakuu. Kvůli neexistujícím pravidlům a kritériím by bylo na EK a příslušných soudech, aby při regulaci zaměstnaneckých podmínek pracovníků případ od případu posuzovaly, zda se na dopravní operaci bude již vztahovat směrnice (96/71/EC) kvůli dostatečnému napojení na teritorium hostitelské země, či princip země původu.
Zatímco v Německu doposud žádná pokuta dle dostupných informací udělena nebyla, Francie již pokutovala zhruba desetkrát. Také ministr dopravy ČR Dan Ťok vyjádřil znepokojení nad nárůstem kontrol a pokut českým dopravcům spojených s aplikací Loi Macron a požádal o dočasné pozastavení kontrolních činností a neuplatňování dotčené části zákona Loi Macron a jeho prováděcích předpisů po dobu, než bude dokončen probíhající přezkum slučitelnosti francouzské právní úpravy s právem EU.
Jana Radová
stálá delegátka SP ČR při BusinessEurope
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
- Kateřina Pavlíková
- /
-
kategorie EU infoservis