Konec volného pohybu služeb v Evropské unii?

Problematika vysílání pracovníků a otázka systematické aplikace národních právních úprav týkajících se minimální mzdy na oblast silniční dopravy jsou v současnosti ostře diskutovanými tématy. Pozornost je upírána především na Německo, kde 1. 1. 2015 vstoupil v platnost Zákon o minimální mzdě, tzv. MiLoG, a Francii, kde je od 1. 7. 2016 uplatňován Zákon o růstu, aktivitě a rovnosti příležitostí, tzv. Loi Macron. Evropská komise (EK) zahájila vůči Francii a Německu řízení o porušení Smlouvy o fungování EU, tzv. infringement.

Německý MiLoG požaduje vyplácení plošné minimální mzdy ve výši min. 8,50€ na zaměstnance provozující tranzit, kabotáž a mezinárodní přepravu na území Německa (na tranzit bylo uděleno moratorium po dobu řízení EK). Dopravní a logistické firmy jsou povinné informovat německé celní úřady před realizací dopravní operace o tom, jak dlouho se budou pohybovat po německém území a vést o tom oddělené záznamy. Konfederace evropského podnikání BusinessEurope se mj. obává, že německý zákon může být v rozporu se zásadami nařízení Řím I, jejichž cílem je zajistit, aby byla pracovní smlouva řízena právními předpisy pouze jednoho členského státu.

Zákon Loi Macron vychází ze směrnice o vysílání pracovníků (1996/71/EC) a z vymáhací směrnice ke směrnici o vysílání pracovníků (2014/67/EU) a upravuje působnost francouzského zákona o podmínkách vyslaných pracovníků na dopravní operace. Zákon uplatňuje minimální mzdu ve výši 9,67€ a vztahuje se na kabotáž a mezinárodní dopravu, nikoli na tranzit. Obavy vyvolává především administrativní a finanční zátěž plynoucí z požadavku na stálého zástupce vysílající firmy se sídlem ve Francii, po kterém budou francouzské úřady požadovat zaslání potřebných dokumentů během 45 minut. Francie připravila formulář pro speciální osvědčení o vyslání pro dopravce s maximální dobou platnosti 6 měsíců bez ohledu na počet vyslání a dopravních operací. Osvědčení musí zahrnovat informace o společnosti vysílající pracovníka, pracovní smlouvě řidiče, stálém zástupci ve Francii, registračním čísle dopravce, výši mzdy vyplacené řidiči a dalších uhrazených výdajích (mj. ubytování a dietách, které nejsou součástí minimální mzdy).

Co se potvrzení o vyplacení francouzské minimální mzdy týče, požadavek na rozlišení základní mzdy, mzdy za přesčasy a dalších mandatorních položek stanovených francouzským zákonem či sektorovou kolektivní smlouvou je v souladu s aktuálně projednávaným návrhem revize směrnice o vysílání pracovníků v Radě (2016/0128 final), nicméně nikoli se stávající legislativou. Při fyzických kontrolách ve vozidlech je pozornost věnována nejen dokumentům, ale také záznamu z tachografu a platnosti dokladu CMR pro účely posouzení, zda se jedná o tranzit. Řidičům hrozí sankce ve výši 450€ za chybějící osvědčení ve vozidle, 750€ z důvodu chybného vyplnění osvědčení či 2000 eur za každého řidiče v případě, že dopravce nebude mít osvědčení o vyslání ani zástupce na území Francie. Případné dotazy je možné posílat na e-mailovou adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..


Evropská komise zahájila vůči Francii a Německu řízení o porušení Smlouvy o fungování EU, tzv. infringement. V rámci řízení zvažuje, že systematická aplikace legislativy týkající se minimální mzdy Německem a Francií na všechny dopravní operace, které se i okrajově dotýkají jejich území, neúměrně omezuje svobodu poskytování služeb a volný pohyb zboží. Aneb zvažuje, že napojení na teritorium hostitelské země je v některých typech dopravních operací příliš malé na to, aby byla aplikace legislativy týkající se minimální mzdy ospravedlněna. Německo i Francie zaslaly EK odpověď, která ji vyhodnocuje. Dle neoficiálních informací je Německo připraveno s EK jednat o zmírnění administrativní zátěže kladené na dopravce (mj. snížení požadavků na doklady, zřízení kontaktního místa v podobě webové stránky či vyjmutí z aplikace MiLoG určité mezinárodní přepravy na základě ujeté vzdálenosti v Německu). Francie nadále trvá na tom, že pouze aplikuje směrnici o vysílání pracovníků (2014/67/EU).

Při aplikaci směrnice 2014/67/EU je třeba vzít v úvahu vysoce mobilní povahu mezinárodní silniční dopravy. Zároveň je nutné najít řešení, které bude v souladu s evropským právem a neohrozí působení dopravních firem na vnitřním trhu. Aplikace národních legislativ na silniční dopravu vede k fragmentaci unijního dopravního trhu a značným finančním nákladům pro dopravce a objednavatele dopravních služeb. V tomto duchu se na EK obrátili v červnu 2016 ministři 11 států střední a východní Evropy formou společného dopisu, ve kterém vyzývají EK, aby podnikla opatření proti národním protekcionistickým opatřením v členských státech a poskytla jasný regulatorní rámec zajišťující fungování odvětví silniční dopravy v souladu se základními svobodami vnitřního trhu EU. Státy se ohradily proti zneužívání sociálních otázek pod nálepkou tzv. sociálního dumpingu jako záminky pro zavádění ochranářských opatření s tím, že pravidla silniční dopravy by měla být regulována na evropské úrovni. Dle některých stakeholderů je také třeba rozlišovat mezi tranzitní přepravou a vykládkou/nakládkou a tzv. kabotáží a dlouhodobým nepřetržitým působením zahraničních dopravců v dané zemi. Problémem je také tzv. paušalizace nekalých praktik kvůli rozvolněným pravidlům kabotáže a jejich obcházení. Na EK se již obrátilo s dotazy několik českých europoslanců. Někteří z nich poukázali na paradox, kdy pokutovaní řidiči kamionů ve Francii jsou trestáni dvakrát, a to zaměstnavatelem za neobdržení adekvátní mzdy a francouzským zákonem za nedodržení právních předpisů ze strany jejich zaměstnavatelů. Europoslankyně Martina Dlabajová poskytla Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na toto téma rozhovor, který si můžete přečíst zde.
 

Na společný dopis ministrů dopravy 11 členských států reagovali ministři dopravy 8 členských států (Francie, Německa, Belgie, Nizozemí, Lucemburska, Dánska, Itálie a Norska). Autoři v něm zdůraznili nutnost dodržovat pravidla nediskriminace a plně prosazovat stejné úrovně sociálních práv pro občany, podniky a zaměstnance poskytující služby na jejich území, a to bez ohledu na národnost a další okolnosti. Dodržování tohoto principu nemůže být považováno za protekcionistické, ale za aplikaci evropských smluv a reflektování principu stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě. Ministři by přitom upřednostňovali hledání jednotného řešení na evropské úrovni před národními opatřeními. Po vzoru Německa a Francie jsou podobné národní legislativy již připravované mj. v Itálii, Belgii, Holandsku a Rakousku s tím, že Itálie již pracuje na přípravě prováděcích opatření a Rakousko hodlá novou legislativu podobnou MiLoGu uplatňovat nejspíš již od začátku roku 2017. Obdobný pohled zaujímá také Evropská federace pracovníků v dopravě, jejíž zástupci tvrdí, že aplikace opatření v rámci Loi Macron jsou pouze korektní transpozicí právních požadavků stanovených v článku 9 směrnice o vysílání pracovníků (2014/67/EU) a žádá EK o zastavení řízení vůči Německu a Francii. Zároveň napadla Komisi za neschopnost zajistit řádnou implementaci pravidel v silniční dopravě v EU a rovné zacházení s řidiči, spravedlivou hospodářskou soutěž a důvěru v dopravní trh v EU. Dle odborů by se řidiči ocitli v důsledku neuplatňování směrnice na některé dopravní operace v právním vakuu. Kvůli neexistujícím pravidlům a kritériím by bylo na EK a příslušných soudech, aby při regulaci zaměstnaneckých podmínek pracovníků případ od případu posuzovaly, zda se na dopravní operaci bude již vztahovat směrnice (96/71/EC) kvůli dostatečnému napojení na teritorium hostitelské země, či princip země původu.

 

Zatímco v Německu doposud žádná pokuta dle dostupných informací udělena nebyla, Francie již pokutovala zhruba desetkrát. Také ministr dopravy ČR Dan Ťok vyjádřil znepokojení nad nárůstem kontrol a pokut českým dopravcům spojených s aplikací Loi Macron a požádal o dočasné pozastavení kontrolních činností a neuplatňování dotčené části zákona Loi Macron a jeho prováděcích předpisů po dobu, než bude dokončen probíhající přezkum slučitelnosti francouzské právní úpravy s právem EU.

Evropská komise už v březnovém návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků poukázala na to, že implementace současné směrnice na sektor mezinárodní silniční dopravy nastoluje právní otázky, které by měly být řešeny pomocí sektorově specifické legislativy. Považuje tak za příhodné zhodnotit tuto záležitost v kontextu připravovaného silničního balíčku. Silniční iniciativy lze očekávat v první polovině roku 2017 ve dvou fázích, nejprve se zaměřením na přístup na trh v silniční nákladní dopravě a zhruba v létě na sociální aspekty v silniční dopravě (do 11. prosince 2016 je možné vstoupit do veřejné konzultace). EK si je vědoma specifičnosti dopravy, nicméně úplné vyjmutí silniční dopravy z působnosti směrnice bude prakticky nemožné kvůli principu stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě, který podporuje část EK v čele s jejím předsedou.
 
Členové SP ČR by se měli zapojit do veřejné konzultace k sociálním otázkám v silniční dopravě a poslat EK svoji pozici spolu s analýzami a návrhy řešení. SP ČR bude záležitost nadále sledovat ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU a dalšími subjekty a informovat členy o vývoji v souvislosti s připravovaným silničním balíčkem a dalším vývojem projednávání návrhu EK na revizi směrnice o vysílání pracovníků.

Jana Radová
stálá delegátka SP ČR při BusinessEurope
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 
Kateřina Pavlíková
/
kategorie EU infoservis
zpět