Úspěšné kandidatury českých europoslanců do vedení Evropského parlamentu

V návaznosti na nedávno proběhlé volby do Evropského parlamentu Vám přinášíme informace o úspěších českých europoslanců při získávání vedoucích pozic v rámci EP a několik zajímavostí z volební statistiky. Svaz průmyslu a dopravy ČR úspěchy reprezentantů České republiky v EP vítá a všem zvoleným k jejich funkcím blahopřeje.

Z celkem čtrnácti místopředsedů Evropského parlamentu jsou nově hned dva z České republiky: za frakci Obnova Evropy kandidovala úspěšně již v prvním kole Dita Charanzová (ANO,RE). Druhé kolo hlasování přineslo místopředsednickou funkci i Marcelu Kolajovi (Piráti,Zelení/EFA).

Místopředsedové mohou v případě potřeby nahradit předsedu při plnění jeho povinností, včetně předsedání plenárním zasedáním. Jsou rovněž členy předsednictva EP, orgánu zodpovědného za vnitřní pravidla Parlamentu. Předsednictvo navrhuje předběžný rozpočet Parlamentu a rozhoduje o administrativních, personálních a organizačních záležitostech. Na rozdíl od europoslanců (jejichž mandát je pětiletý) je předsednictvo EP voleno vždy jen na dva a půl roku. V končícím období měla ČR místopředsedu EP jednoho, a to Pavla Teličku (HLAS, ALDE).

Čeští europoslanci byli úspěšní, i pokud jde o kandidaturu do vedení jednotlivých parlamentních výborů. Z celkového počtu dvaceti výborů a dvou podvýborů zaujali Češi místopředsednickou funkci hned ve čtyřech z nich. Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) se stal prvním místopředsedou hospodářského výboru EP, Jan Zahradil (ODS, ECR) rovněž prvním místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod a europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, RE) se stala řadovou místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) uspěl ve druhém kole hlasování a získal post místopředsedy výboru pro sociální věci.

Ve zbývajících letních týdnech bude předsedkyně budoucí Evropské komise dávat dohromady národní nominace do kolegia komisařů, které má spolu s navrženými portfolii předložit Evropskému parlamentu do 10. září. Slyšení před europoslanci (známé též pod označením „grilování“) je pak pro kandidáty na nové komisaře naplánováno na týden od 30. září do 4. října. Evropský parlament pak o složení Evropské komise definitivně rozhodne v týdnu od 21. října tak, aby se počínaje listopadem 2019 mohla nová Komise von der Leyenové ujmout úřadu.

Jak vyplývá z nedávno zveřejněné statistiky evropských voleb, celkem 435 v květnu zvolených členů Evropského parlamentu jsou nováčci (58%). Nejvíce nových europoslanců bude reprezentovat Slovensko (85%) a nejméně Maltu (33%). Průměrný věk europoslanců je 50 let. Nejmladšímu je pouhých 21 let, nejstaršímu europoslanci pak 82 let. Zastoupení žen v Evropském parlamentu dosahuje 40 % (celkem 302 europoslankyň).

Ačkoli volební účast v České republice byla u evropských voleb stále jedna nejnižších v EU, oproti eurovolbám v roce 2014 zaznamenala úctyhodný skokový nárůst o 11 procentních bodů (na bezmála 29%).

Zdroje: Oficiální web Evropského parlamentu, iRozhlas