Zveřejňování nefinančních informací - další zátěž pro podniky
Komise se chystá přijmout opatření ke zlepšení transparentnosti podniků v sociální a environmentální oblasti.
Politický kontext
Tento záměr Komise se objevil v dubnu 2011 jako jedno z dvanácti opatření „Aktu o jednotném trhu I“ (KOM(2011) 206). Rozpracován byl ve sdělení „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (KOM(2011) 681) vydaném v říjnu 2011 a v „Akčním plánu: Evropské právo obchodních společností a správa a řízení společností – moderní právní rámec pro angažovanější akcionáře a udržitelnější společnosti“(KOM(2012) 740) přijatém v prosinci 2012. V listopadu 2010 zahájila Komise širokou veřejnou konzultaci s členskými státy, podniky, investory a dalšími zúčastněnými stranami.
Návrh Komise
Dne 16. 4. 2012 navrhla Evropská komise změnu stávajících účetních právních předpisů s cílem zvýšit transparentnost některých velkých společností v sociální a environmentální oblasti. Dotčené společnosti budou muset zveřejňovat informace o politikách, rizicích a výsledcích, pokud jde o životní prostředí, sociální aspekty a problematiku vztahu k zaměstnancům, dodržování lidských práv, boj proti korupci a úplatkářství a širší spektrum zastoupení ve správních radách.
Nová pravidla se budou vztahovat pouze na velké společnosti s více než 500 zaměstnanci, protože náklady na uplatňování nových pravidel, které by musely vynaložit malé a střední podniky, by převýšily výhody jejich zavedení.
Podle návrhu by velké podniky s více než 500 zaměstnanci byly povinny ve svých výročních zprávách zveřejňovat příslušné významné environmentální a sociální informace. Přijatý přístup zajišťuje, že administrativní zátěž bude snížena na minimum. Místo vyčerpávající a podrobné zprávy o „udržitelném rozvoji“ by se zveřejňovaly stručné informace nezbytné pro porozumění rozvoji, výkonnosti nebo postavení společnosti. Pokud se některá konkrétní oblast společnosti netýká, nemusela by o ní podávat informace, pouze by musela vysvětlit, proč tomu tak je. Zveřejněné informace mohou být navíc poskytovány za celou skupinu, nikoli jednotlivými společnostmi v rámci této skupiny.
Navrhované opatření bylo koncipováno jako nezávazný požadavek a ponechává společnostem značnou flexibilitu, aby mohly zveřejňovat příslušné informace způsobem, který považují za nejvhodnější. Společnosti mohou používat mezinárodní nebo vnitrostátní pokyny, které považují za vhodné (například úmluvu OSN Global Compact, ISO 26000 nebo německý kodex udržitelnosti).
Pokud jde o transparentnost diverzifikovaného zastoupení v dozorčích a správních radách, velké kotované společnosti by musely poskytovat informace o své politice rozmanitosti, která se týká věku, pohlaví, zeměpisné různorodosti, vzdělání a profesních zkušeností. Zveřejněné zprávy by stanovily cíle politiky, jak byla uplatňována, a její výsledky. Společnosti, které politiku rozmanitosti nemají, by musely vysvětlit, proč ji nemají. Tento přístup je v souladu s obecným rámcem EU pro správu a řízení společností.
Co na to byznys?
Evropský byznys již ve svém stanovisku k „Obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ zdůraznil, že společenská odpovědnost firem (CSR) je dobrovolná aktivita řízená podniky a je součástí jejich podnikových strategií. Transparentnost je dnes součástí moderního podnikání. Politiky EU by neměly zasahovat do těchto procesů a každý podnik by si měl svoji strategii CSR vytvořit podle svých potřeb a podmínek a měl by si také zvolit cestu a prostředky, jak svoji odpovědnost v oblasti sociální i environmentální komunikovat. Rigidní pravidla pro podávání informací z environmentální a sociální oblasti jsou kontraproduktivní. Stávající legislativní rámec EU je dostačující.
V tomto smyslu evropští podnikatelé navazují na sdělení Evropské komise „Provádění partnerství pro růst a zaměstnanost : učinit z Evropy centrum excelence v oblasti sociální odpovědnosti podniků“ (KOM(2006) 136), ve kterém Komise jasně deklarovala, že hlavním motorem CSR jsou evropské podniky, a vyhlásila společnou iniciativu Alianci pro CSR: „Proto je záměrem Komise poskytnout otázce společenské odpovědnosti podniků větší politickou viditelnost, uznat to, co již evropské podniky v této oblasti učinily, a povzbudit je k další aktivitě. Vzhledem k tomu, že v oblasti společenské odpovědnosti podniků se jedná o dobrovolné chování, přístup zahrnující dodatečné závazky a administrativní požadavky na obchodní rizika by byl kontraproduktivní a v rozporu se zásadami lepší právní úpravy. S vědomím toho, že v otázce společenské odpovědnosti podniků jsou hlavními aktéry podniky, se Komise rozhodla, že svých cílů může nejlépe dosáhnout pomocí užší spolupráce s evropskými podniky, a proto oznamuje, že podpoří založení „Evropské aliance pro společenskou odpovědnost podniků“, koncepce založené na příspěvcích podniků aktivních při podpoře společenské odpovědnosti podniků.“
Zveřejňování nefinanční informací je upraveno ve stávajících právních předpisech EU, zejména čtvrté směrnice o právu obchodních společností o ročních účetních závěrkách. Společnosti si mohou zvolit, jakým způsobem některé informace o environmentálních, sociálních a dalších aspektech svých aktivit zveřejní.
Ve stanovisku BUSINESSEUROPE k současnému návrhu Komise na zlepšení transparentnosti podniků v sociální a environmentální oblasti prezident Jürgen R. Thumann říká: „BUSINESSEUROPE je zklamána z rozhodnutí Evropské komise navrhnout legislativní iniciativu o podávání nefinančních informací. Navrhovaný regulatorní přístup ke společenské odpovědnosti spouští riziko demotivování všech podniků, které se samy pustily do vlastních aktivit opravdové CSR. Místo přístupu škatulkování musí být chráněn záměr poháněný samotnými podniky – přispívat k naplňování cílů podnikání adresováním sociálních a environmentálních výzev nad rámec toho, co je vyžadováno zákony.“
Tisková zpráva BUSINESSEUROPE (AJ) [pdf 148 kB]
Návrh Evropské komise na směrnici o zveřejňování nefinančních informací (AJ) [pdf 164 kB]
Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy – Mezinárodní organizace a EU
- Blízková Marta
- /
-
kategorie Evropská komise