Mimořádný summit EU: signál odpovědnosti eurozóny a závazek k zaměstnanosti a růstu

: 30.1.2012

ČR vítá opatření směřující k rozpočtové odpovědnosti, ale ke smlouvě se nezavázala. Evropský byznys volá po silné strategii růstu. Odbory kritizují oslabení demokratických principů. .

Pondělní ráno 30. ledna 2012 vítalo delegáty mimořádného summitu EU hrdým heslem „Potřebujeme silnější hospodářskou správu“, zbytek Bruselu byl ochromen generální stávkou.

Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii

Evropa je již dlouho v očekávání, jak se státy dohodnou o nové „Smlouvě o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii“. Účelem Smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci hospodářských politik EU. Jde o mezinárodní smlouvu sjednanou mimo postupy předvídané pro změnu základních smluv EU. Úprava obsažená ve Smlouvě má však zároveň podpořit dosažení cílů stanovených v rámci primárního práva EU a zvýšit efektivitu opatření a procedur předvídaných v základních smlouvách EU. Jedná se o mezinárodní smlouvu v pravomoci členských států EU, která však bude svým předmětem úpravy úzce souviset s primárním právem EU.

Česká delegace vedená premiérem Nečasem odjela do Bruselu s mandátem vypracovaným v souladu s usnesením č. 945 o postupu při projednávání Smlouvy o posílené hospodářské unii a s pevným odhodláním projevit snahu nalézt řešení, která pomohou zvýšit věrohodnost eurozóny.

Premiér Nečas ve svém projevu řekl: „Česká republika vždy kladla důraz na rozpočtovou odpovědnost a k zavádění řady obdobných opatření se sama zavázala také na národní úrovni. Vítáme proto, že Smlouva míří tímto směrem. Je zřejmé, že je třeba zásadním způsobem reagovat na dosavadní vývoj a zabránit tomu, aby se v budoucnosti dluhová krize opakovala. Doufáme, že nová Smlouva právě k tomuto cíli přispěje. Česká republika klade důraz na to, aby projednávaná Smlouva nenarušila integritu unijních politik, a to zejména vnitřního trhu. Založení pravomocí orgánů EU pak musí probíhat v souladu s právem Unie. Za zásadní také považujeme, aby jednání o posílené spolupráci probíhala ve formátu umožňujícím plnou účast všech 27 členských zemí, což souvisí s preferencí inkluzívní povahy Smlouvy samotné i navrhovaných eurosummitů.“

ČR se při vstupu do EU zavázala přijmout euro, a proto má zájem podílet se na diskusi o budoucí podobě fungování eurozóny. V jejím zájmu proto bylo účastnit se od začátku projednávání nové Smlouvy a prosazovat své konkrétní priority. Konečné rozhodnutí o tom, zda se ČR stane signatářem Smlouvy, se bude odvíjet od detailní právní analýzy výsledného textu Smlouvy. Důvodem tohoto zdrženlivého postupu jsou obsahové a procedurální nejasnosti. Premiér Nečas považuje za důležité, že se ustanovení Smlouvy podařilo změnit tak, že k ní lze přistoupit kdykoliv.

Závazky vyplývající ze Smlouvy by se měly vztahovat jen na státy EU, jejichž měnou je euro, na ostatní smluvní strany jen pokud uplatní aktivně opt-in.

BUSINESSEUROPE, Konfederace evropského podnikání, vyjádřila dne 27. ledna 2012 své poselství mimořádnému summitu EU formou dopisu adresovanému Hermanu van Rompuyovi, prezidentu Evropské rady. Ve svém provolání BUSINESSEUROPE vyzval evropské lídry nejen k fiskální odpovědnosti, ale především k formulování silné strategie růstu. Cílem summitu by mělo být především dokázat investorům, pracujícím a občanům, že to Evropa myslí vážně, chce-li čelit hospodářským výzvám, před nimiž stojí.

ETUC, Evropská odborová centrála, ve svém prohlášení z 25. ledna 2012 smlouvu nepodpořila, i když v podstatě souhlasí s nezbytností společných pravidel a hospodářské správy. Domnívá se, že takto formulovaná Smlouva spíše Evropu oslabí, než aby ji posílila. Evropští lídři se hluboce mílí, pokud se domnívají, že Smlouva, aniž by byla provázena prohloubením demokracie na úrovni EU, nastartuje růst a vyřeší dluhovou krizi.

Prohlášení členských států k růstu a zaměstnanosti

Mimořádný summit však nebyl jen o fiskálním kompaktu. Přinesl i společný závazek členských států „Směrem ke konsolidaci podporující růst a růstu podporujícímu tvorbu pracovních míst“. Hlavním poselstvím je zaměřit se především na tři nejnaléhavější priority, na které by členské státy za podpory EU a při správném nasměrování finančních zdrojů měly zaměřit své aktivity:

Zaměstnanost mládeže
Pro Evropu klíčová priorita. Sdělení Komise „Pracovní příležitosti pro mládež“ přináší alarmující čísla, jedna pětina mladých v Evropě je bez práce, 7,5 miliónů mladých ve věku 15 – 24 let jsou tzv. NEET (ani na trhu práce, ani ve škole, ani v odborné přípravě).
Iniciativy navržené ve sdělení by se měly objevit v Národním programu reforem. Úsilí je třeba zaměřit na iniciativu „První pracoviště“, zvýšení počtu učňovských míst a míst odborné přípravy, finanční i nefinanční pobídky pro zaměstnavatele, na cíl dostat mladé lidi, kteří předčasně ukončí školní docházku zpět do systému. Důležité je dále zvýšení mobility studentů (Erasmus pro všechny, Leonardo da Vinci), posílení přeshraniční pracovní mobility, využití Evropského sociálního fondu.
Vnitřní trh
Panuje všeobecná shoda v tom, že je třeba podpořit realizaci opatření Aktu pro jednotný trh:
- implementaci směrnice o službách a záměr Evropské komise snížit počet stále ještě existujících restriktivních opatření;
- patentový systém EU a ukončení sporu mezi Německem a Francií o tom, kde bude sídlit patentový soud;
- modernizaci směrnice o profesních kvalifikacích – není potřeba nová legislativa, ale zlepšit implementaci té stávající.
Podpora malých a středně velkých podniků (MSP): priorita
- MSP vytvářejí 85 % pracovních míst v Evropě.
- Je třeba využít potenciálu 23 miliónů MSP pro tvorbu pracovních míst.
- Přístup k financím, využít všech forem (joint venture).
- Podpora mikro-podniků.