Evropská rada se zavázala dovést Evropu k růstu, obnovit důvěru investorů i evropských občanů

Přijetí Paktu pro růst a zaměstnanost jako doplňku k Fiskálnímu paktu, příprava návrhů na nové fungování eurozóny, dánský návrh na víceletý finanční rámec jako dobrý základ jednání o alokacích, odblokování patentového balíčku a zahájení přístupových jednání s Černou Horou.

Evropská unie je i nadále odhodlána pokračovat v nezbytných krocích k navrácení se na cestu růstu. K tomu dospěli šéfové států a vlád na summitu Evropské unie ve dnech 28. - 29. 6. 2012 v Bruselu. Evropská rada znovu připomněla důležitost fiskální konsolidace, strukturálních reforem a cílených investic pro stabilní růst. Evropská rada přijala dlouho avizovaný „Pakt pro růst a zaměstnanost“, jehož cílem je vyvážit Fiskální pakt. Evropská rada zakončila evropský semestr a schválila specifická doporučení Rady, která budou členské státy provádět na národní úrovni při tvorbě rozpočtu, strukturálních reforem a politik zaměstnanosti. V závěrech Evropské rady je zakotvena i zpráva prezidenta Hermana van Rompuye „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, která představuje návrhy nového fungování eurozóny.

Pokud jde o budoucí víceletý finanční rámec (MFF) dánské předsednictví odvedlo dobrou práci a předložený negociační balíček představuje dobrý základ pro další jednání. MFF musí být moderním investičním nástrojem, který podpoří hospodářský růst a konkurenceschopnost. Nosnou myšlenkou v rámci diskuse o lepší utrácení a zacílení jednotlivých investic z rozpočtu EU bylo, že referenčním kriteriem by měly být Národní programy reforem, které v sobě propojují naplňování společných cílů strategie Evropa 2020.

Evropská rada dospěla k dohodě o sídle Evropského patentového soudu, čímž se odblokovalo uzavření patentového balíčku. Centrála soudu první instance pro jednotný patent EU bude v Paříži. Rada překonala výhrady Švédska a přijala rozhodnutí o zahájení přístupových jednání s Černou Horou. Na programu Rady byly dále tyto body – legislativní balíček ke zprávě Schengenu, revize Dublinského nařízení, společný azylový systém EU (SEAS), jaderná energetika a implementace doporučení zvláštní komise ENSREG po ukončení zátěžových testů, a situace v Sýrii a Íránu.

Přípravu „Paktu pro růst a zaměstnanost“, jeho struktury a ukotvení předcházela řada diskusí a návrhů ze stran jednotlivých států nebo aliancí států – například společná zpráva Evropské investiční banky (EIB) a Evropské komise pro Evropskou radu o posílení kapitálu EIB, francouzský konzultační dokument k přípravě paktu pro růst, německá iniciativa společného dopisu k „chytrému růstu“ a německý návrh Paktu pro trvalý růst a zaměstnanost. Většina těchto iniciativ zdůrazňuje vedle fiskální konsolidace a strukturálních reforem potřebu prorůstových investic. Nejasnosti a nedostatek informací panoval i kolem plánu deseti ministrů zahraničí členských států Evropské unie na zásadní institucionální přeměnu Evropské unie.

V současné době převládá na základě aktuálního vývoje v eurozóně názor, že má-li hospodářská a měnová unie do budoucna přežít, je třeba učinit další kroky směrem k užší integraci a koordinaci politik. Centrem těchto aktivit bude především užší bankovní a rozpočtová integrace podpořená efektivnější správou eurozóny. Zpráva o krocích k plné hospodářské a měnové unii přináší hlavní stavební bloky. Některé se budou týkat EU-27, jiné EU-17, či případně ostatních nečlenských států eurozóny se zájmem o užší integraci. Zpráva navrhuje pracovní metody a načasování těchto aktivit. Téma užší integrace, především v rámci hospodářské a měnové unie, bylo kromě Evropské rady předmětem i následného eurosummitu.

Pakt stability a růstu obsahuje tři části:

• Úsilí na úrovni členských států – provádění diferenciované konsolidace veřejných financí, obnova běžných úvěrových podmínek, podpora růstu a konkurenceschopnosti, aktivní řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů, modernizace veřejné správy.
• Příspěvky evropských politik – posílení vnitřního trhu a plánované vydání Aktu o jednotném trhu II a dostát závazkům Aktu o jednotném trhu I, dokončení zejména digitálního trhu, dokončení trhu s energií (2014), patent EU, přínos budoucího MFF k růstu, rekapitalizace EIB, projektové bondy, daňové politiky, zaměstnanost mladých lidí, význam obchodu a prosazování zájmů EU v duchu reciprocity, posouzení návrhů unijních pravidel pro rizikové řízení bank a systémů pojištění vkladů.
• Faktory růstu spojené s Hospodářskou a měnovou unií – členské státy, které se účastní Euro plus paktu jsou zavázány k hlubší koordinaci svých hospodářských politik s cílem zlepšit konkurenceschopnost a vést k vyššímu stupni konvergence posilující sociálně tržní hospodářství. Zúčastněné členské státy se ztotožňují s identifikací společných konkrétních politických cílů a přijetím dalších konkrétních závazků. Pakt pro růst posílí společně s Fiskálním paktem hospodářské a fiskální řízení. Signatáři Fiskálního paktu se zavázali jej rychle ratifikovat.

Evropští podnikatelé a zaměstnavatelé sdružení v BUSINESSEUROPE, jehož členem je i Svaz průmyslu a dopravy ČR, podporují závěry Evropské rady a její závazek k růstu. Philippe de Buck, generální ředitel BUSINESSEUROPE, při této příležitosti řekl: „Evropská rada naléhavě potřebuje uvést do praxe klíčové principy, na kterých se dohodla, zejména pokud jde o větší finanční integraci v eurozóně, což hraje důležitou úlohu pro posílení důvěry v podnikání a růst.“

Závěry Evropské rady včetně Paktu pro růst a zaměstnanost [pdf 161 kB]

Prohlášení ze summitu Eurozóny [pdf 35 kB]

Zpráva "Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii" (AJ) [pdf 131 kB]

Prohlášení BUSINESSEUROPE (AJ) [pdf 21 kB]

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU