549. Plenární zasedání EHSV

Ve dnech 22. – 23. 1. 2020 se konalo v Bruselu 549. Plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru se zaměřením na Chorvatské předsednictví, Zelenou dohodu pro Evropu a brexit.

První den zasedání byl věnován debatě o prioritách chorvatského předsednictví EU „Silná Evropa ve světě výzev“ s ministrem pro zahraniční a evropské věci Chorvatské republiky Gordanen Grlićem Radmanem, který ve svém úvodním projevu zdůraznil: „Hlavním posláním HR PRES je sbližovat Evropu s občany, protože čekají, že budou ve středu evropských politik. Chceme posílit jednotu členských států. Evropa musí být vůdčí a důvěryhodnou silou ve světě. S EHSV se chceme spolupracovat především na oblastech jako demografické změny, nerovnosti, udržitelné financování celoživotního učení, jednotný trh pro všechny a financování transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku.“

V druhé časti prvního dne proběhlo slavnostní rozloučení s členy a delegáty ze Spojeného království.

Druhý den zasedání proběhla diskuse na téma Od COP25 k Zelené dohodě pro Evropu, jíž se zúčastnili:

• Luca Jahier, předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
• Amina J. Mohammed, náměstkyně generálního tajemníka OSN
• Virginijus Sinkevičius, komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov
• Ovais Sarmad, zástupce výkonného tajemníka UNFCCC
• Peter Schmidt, předseda Střediska pro udržitelný rozvoj, EHSV Skupina II
• Semia Cherif, hlavní koordinátorka a autorka pro síť MedECC, Tunisko
• Enrico Giovannini, mluvčí Italské aliance pro udržitelný rozvoj

549. Plenární zasedání EHSV projednalo a přijalo tato dvě stanoviska:

NAT/765 Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (stanovisko z vlastní iniciativy)

• Přijetí cílů udržitelného rozvoje OSN v roce 2015 bylo přelomové v tom, že se mezinárodní společenství rozhodlo řešit globální problémy integrovaným propojením hospodářského, environmentálního a sociálního rozměru. Cílem by mělo být dosažení rovnováhy mezi hospodářskou prosperitou a udržitelností životního prostředí, sociálním začleňováním a soudržností a zároveň podpora udržitelných investic a inovací, dobrá zaměstnanost, demokratická účast a právní stát. Hospodářství by mělo být prostředkem k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Je tedy načase zamyslet se nad možným přechodem na nový hospodářský model, který lidem i planetě umožní rozvíjet se a prosperovat. EHSV zdůrazňuje, že se Evropská unie plně zavázala k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje, které v ní byly vytyčeny. Aby byla zaručena jejich náležitá realizace, musí EU neprodleně vytvořit základy pro udržitelnou a inkluzivní ekonomiku blahobytu, které bude sloužit všem. EHSV vyzývá EU, aby navrhla novou vizi prosperity pro lidstvo a naši planetu, jež bude vycházet ze zásad environmentální udržitelnosti, práva na důstojný život a ochrany sociálních hodnot. Jedním z faktorů umožňujících uskutečnění této vize je hospodářství.
• V rámci ekonomiky blahobytu je třeba zajistit ochranu ekosystémů, zachování biologické rozmanitosti a spravedlivý přechod na klimaticky neutrální styl života v celé EU a podpořit udržitelné podnikání. Důležitou roli při prosazování těchto záměrů budou hrát vzdělávací systémy v EU, jejichž úkolem bude zprostředkovat společnosti způsob uvažování budoucích politických činitelů a čelných představitelů.
• EHSV je si vědom toho, že v zájmu dosažení tohoto cíle bude nezbytné podpořit zásadní změny, které již začaly probíhat v souvislosti se způsobem podnikání, organizací práce, úlohou investic a strukturou peněžního systému.
• EHSV navrhuje provést hodnocení toho, do jaké míry členské státy EU závisejí na růstu, a vypracovat strategii pro položení většího důrazu na udržitelnou a inkluzivní prosperitu hospodářství EU. Mimoto doporučuje přezkoumat fiskální a měnová pravidla EU tak, aby umožňovala uskutečnit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství.

NAT/781 Treska obecná ve východní části Baltického moře

• Skupiny loďstva, které jsou nejvíce závislé na populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, čítají více než 300 plavidel v Litvě, Lotyšsku a Polsku. Zákaz jejího lovu velmi negativně ovlivní některé regiony a pobřežní komunity.
• Evropský hospodářský a sociální výbor souhlasí s návrhem Komise na přijetí urgentních opatření v odvětví rybolovu tresky obecné v Baltském moři, ale domnívá se, že samotný návrh nemůže stačit k naplnění potřeb této oblasti a v ní žijících populací. Vzhledem k tomu, že z vědeckého výzkumu vyplývá, že stávající úmrtnost tresky obecné souvisí více s environmentálními faktory než s rybolovem, žádá EHSV Komisi, aby považovala za prioritní každý zásah, který přispěje ke zlepšení ekosystému Baltského moře. EHSV vyzývá členské státy, které mají pravomoc stanovit pravidla pro přidělování finančních náhrad za vrakování rybářských plavidel, aby měli řádně na paměti odborné pracovníky tohoto odvětví, kteří by přišli o zdroj příjmů. EHSV vyzývá členské státy, aby s využitím prostředků z ESF prováděly programy rekvalifikace pracovníků, kteří v současnosti pracují v tomto odvětví.

Vladimíra Drbalová
Členka EHSV

Informační bulletin zaměstnavatelské skupiny EHSV