BusinessEurope stejně jako Svaz podporuje navýšení rozpočtu na podporu výzkumu a inovací

Skupina expertů v čele s Pascalem Lamy, bývalým generálním ředitelem Světové obchodní organizace a bývalým komisařem pro obchod, zveřejnila v červenci letošního roku svoji vizi pro evropský výzkum a inovace, známou pod pojmem Lamyho zpráva. Ta představuje jedenáct doporučení, jak maximalizovat dopad evropských investic do výzkumu a inovací, a zvýšit tak prosperitu a vyřešit zásadní společenské výzvy. Lamy ve zprávě uvádí, že za posledních dvacet let se dvě třetiny hospodářského růstu v průmyslových zemích přičítají výzkumu a inovacím. Bez evropské podpory by se ale 83 % projektů financovaných z programu Horizont 2020 neuskutečnilo. Lamy proto ve zprávě navrhuje zdvojnásobit rozpočet pro nástupce programu Horizont po r. 2020, tzv. FP9, na 160 mld. eur. Komise by návrh na program FP9 měla představit v květnu či červnu roku 2018 spolu s dalším víceletým finančním rámcem EU po r. 2020.

Dle BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, zpráva správně uvádí, že prioritou EU je překonat její inovační deficit. Víceletý finanční rámec po r. 2020 je unikátní příležitostí, jak posílit roli inovací v Evropě a financování výzkumných a inovačních aktivit s přidanou hodnotou. Byznys je připraven sehrát svoji roli a poskytnout nepostradatelný soukromý kapitál k financování významných projektů. Úzká spolupráce všech aktérů, vč. veřejné správy, průmyslu, výzkumu, akademické sféry a občanů, je nicméně klíčová pro úspěch programu FP9. BusinessEurope hodnotí pozitivně mj. ta doporučení Lamyho zprávy, která se týkají zachování nároku na financování u podniků všech velikostí, začlenění výzkumu a inovací do vzdělávacích programů či další simplifikace. Některá doporučení však vyžadují další vyjasnění a diskuzi se stakeholdery, mj. návrh na zrušení třetiny existujících schémat a nástrojů pro financování výzkumu a vývoje.

Dne 24. října proběhla v BusinessEurope diskuze o FP9 mezi zástupci členských svazů BusinessEurope včetně SP ČR a stálých zastoupení členských států při EU. Předseda pracovní skupiny BusinessEurope pro výzkum a inovace Jan-Eric Sundgren poukázal na neschopnost Evropy přeměnit znalosti a řadu skvělých nápadů v nové výrobky a služby a přenést je na nové trhy. S dvěma třetinami výdajů na výzkum a vývoj pocházejících ze soukromého sektoru sehrají evropské společnosti klíčovou úlohu. Sundgren však zdůraznil, že je nezbytné správně nastavit politický rámec a zajistit adekvátní veřejné financování. V této souvislosti uvítal doporučení Lamyho zdvojnásobit prostředky EU na výzkum a inovace po r. 2020.

BusinessEurope vytvořilo spolu s Pascalem Lamy společné video.

Rovněž na národní úrovni probíhají debaty o H2020 a jeho nástupci. Dne 24. října proběhla konference České dny pro evropský výzkum, kde se debatovalo o střednědobém hodnocení programu Horizont 2020 s výhledem na příští rámcový program FP9. Tuto akci každoročně pořádá Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s MŠMT. Konference se zúčastnili zástupci výzkumných organizací, státní správy či byznysu a shodli se, že je nutné snížit administrativní požadavky, zjednodušit schéma programů podpory a sjednotit pravidla s evropskými strukturálními a investičními fondy.

Prezentace vystupujících naleznete zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se do debaty rovněž zapojuje, jelikož považuje kvalitní výzkum, vývoj a inovace za základní předpoklad, aby Česká republika patřila mezi ekonomicky nejvyspělejší země světa a rostla tak i životní úroveň jejích obyvatel. Jen inovující firmy se dokážou posunout v hodnotovém řetězci na vyšší stupeň a produkovat výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou. Komunitární programy podle něj slouží nejen k získání dalších finančních zdrojů, ale především k získání mezinárodních zkušeností a kontaktů. Svaz proto prosazuje, aby se programů mohly zúčastnit firmy všech velikostí a docházelo tak ke vzájemným synergiím. Rovněž prosazuje zvýšení rozpočtu EU na VaVaI a zjednodušení tohoto prostředí, aby se firmám a výzkumným organizacím usnadnila jejich činnost včetně vzájemné spolupráce.

Svaz toto prosazuje také na národní úrovni, kde se mu jednak podařilo prosadit navýšení prostředků na aplikovaný výzkum v následujícím roce ve státním rozpočtu nebo prosadit mimo jiné v novele zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaVaI, částečné snížení administrativní zátěže, zřízení seznamu výzkumných organizací či vyjasnění způsobilých nákladů. Pro zvýšení motivace ke vzájemné spolupráci výzkumného a firemního sektoru se také intenzivně podílel na vytváření Metodiky hodnocení výzkumných organizací.

Tereza Řezníčková
/
kategorie BusinessEurope
zpět