Zaměstnavatelé pro nový instrument ILO proti nucené práci

Úmluvu č. 29 z roku 1930 ratifikovalo 177 států ILO, přesto je ve světě 20,9 milionů obětí.

V úvodu Mezinárodní konference práce oslovila účastníky Jeho Svatost papež František. Mezinárodní organizace práce (ILO) letos předsedá Skupině OSN pro globální migraci. K nadcházející diskusi o revizi úmluvy č. 29 k nucené práci papež František řekl: velké počty mužů a žen nucených hledat si práci mimo svou rodnou zem jsou důvodem pro znepokojení. I přes naděje v lepší budoucnost často narážejí na nedůvěru a odepření vstupu, nemluvě o procházení tragédiemi a prožívání neštěstí.“

Nucená práce a novodobé formy otroctví a obchodování s lidmi jsou předmětem diskusí široké mezinárodní veřejnosti a rostoucích znepokojení. Přijetím prvního nástroje proti nucené práci – Úmluvy o nucené práci č. 29 z roku 1930 – ILO naléhalo na členské státy, aby potlačily využívání nucené práce v co nejkratší době a stíhaly tyto delikty. Nyní po více než 80 letech i přes ratifikaci úmluvy téměř v celém světě (ve 177 zemích) tyto praktiky stále existují. Zneužívání lidí zahrnuje sexuální zneužívání, nucenou práci, otrocké praktiky a obchodování s lidskými orgány. Podle šetření ILO ILO 2012 Global Estimate of Forced Labour“ bylo v roce 2012 na světě 20,9 milionů obětí.

Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (IOE) v Ženevě podpořila právně závazný Protokol i Doporučení.  IOE již v roce 2008 vytvořila příručku pro zaměstnavatele a podniky „Boj proti nucené práci“ a v roce 2010 připravila stanovisko „Nucená práce a proč by se jí zaměstnavatelé měli zabývat“. Zaměstnavatelé však požadovali, aby Protokol byl stručný a nezatížený přílišnými detaily a Doporučení obsahovalo jen to zásadní a splnitelné.

103. Mezinárodní konference práce přijala Protokol a Doporučení k Úmluvě č. 29 o nucené práci:

Protokol potvrzuje definici zakotvenou v Úmluvě 29. Státy jsou povinny potírat nucenou práci a přijmout účinná opatření zejména v oblasti prevence, ochrany obětí a jejich odškodnění.

  • Státy by měly přijmout politiky a vytvořit národní akční plány na účinné a udržitelné potírání nucené práce ve spolupráci se sociálními partnery.
  • Mezi opatření v oblasti prevence patří:
    - poučování a informování lidí, zejména z nejvíce ohrožených skupin;
    - poučování a informování zaměstnavatelů;
    - posílení vymahatelnosti legislativních opatření;
    - posílení inspekce práce a relevantních organizací, které odpovídají za implementaci;
    - ochrana migrujících pracovníků před nekorektním a podvodným jednáním již při náboru;
    - podpora principu předběžné opatrnosti (due diligence) v soukromém i veřejném sektoru;
    - zajistit ochranu osob, zejména migrujících pracovníků
    - a zaměření na příčiny a rizikové faktory fenoménu nucené práce.
  • Každý stát by měl zajistit, aby oběti nucené práce, bez ohledu na svůj právní statut, měly zajištěný přístup k odpovídajícím a účinným nápravným opatřením (včetně kompenzací)
  • Státy by měly zajistit, aby kompetentní instituce měly pravomoc nestíhat oběti nucené práce a nepokutovat je z důvodu jejich zatažení do nelegálních aktivit.

Doporučení se ve svých ustanoveních věnuje konkrétním opatřením v  oblastech prevence, ochrany obětí, nápravných opatření (kompenzací a přístupu k soudům), vymahatelnosti práva a mezinárodní spolupráce.

Zpráva ILO „Posílení aktivit k zastavení nucené práce“ (1. část, 2. část – A, B) (AJ)

Zpráva 103. MKP s návrhem Protokolu a Doporučení k Úmluvě č. 29 o nucené práci (AJ)

Tisková zpráva Evropské komise (AJ)

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU
členka zaměstnavatelské delegace

Blízková Marta
/
kategorie ILO
zpět