Výhled OECD pro vzdělávací politiku 2015
Lepší příprava studentů na budoucnost cílem reforem ve všech zemích OECD.
První vydání Výhledu pro vzdělávací politiku 2015 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spodtitulem "Uskutečňování reforem" přináší podrobný přehled cca 450 vzdělávacích reforem přijatých v zemích OECD v letech 2008 – 2014. Uvedené strategie se nabízejí jako inspirativní k efektivnímu zlepšení vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích.
V zemích OECD je do vzdělávání investováno více než 12 % veřejných výdajů. Nakládání s těmito prostředky a z toho plynoucí výsledky se velmi liší. Téměř 16 % nedávno zavedených reforem se zaměřuje na zajišťování kvalitního a spravedlivého vzdělávání. Cílem asi 29 % reformních opatření je lepší příprava studentů na budoucnost. Řada zemí věnuje pozornost zlepšování kvality a relevantnosti programů odborného vzdělávání a přípravy (VET) neborozšiřování svých systémů přípravy a školení a učebních programů spojených s praxí. Např. Portugalsko zavedlo obsáhlou strategii VET, Dánsko a Švédsko své programy VET reformovaly. Mnohé země zavedly postupy, které mají zajistit, že si studenti budou schopni najít práci nebo se dále vzdělávat. Revidovány byly i národní rámce kvalifikací. Země se soustředily také na zlepšování škol (cca 24 % opatření) s cílem rozvíjet pozitivní učební prostředí a přilákat a udržet kvalitní zaměstnance. Asi 14 % strategií se zaměřilo na hodnocení a posudky reformních snah a 9 % na otázky vedení. Některé země vypracovaly komplexní vize svých vzdělávacích systémů nebo zlepšily role a rozsah odpovědností jednotlivých aktérů či reformovaly oblast dotací.
V závěrech zprávy se konstatuje, že vzdělávací reformy mohou být účinné, pokud jsou dobře implementována příslušná opatření a strategie. Dle expertů OECD musí existovat logický rámec s dostatečnou kapacitou pro hodnocení a jeho interpretaci na všech úrovních vzdělávacího systému. Aby byly do výuky úspěšně zavedeny inovace, musí se týkat specifických záležitostí výuky a učení. Pro účely zlepšení kvality vzdělávání, které školy poskytují, se tato opatření musí zaměřit na změnu výukových postupů, zachování rovnováhy mezi vnějším tlakem a podporou a rozvíjení a dosahování dlouhodobých cílů. Z analýzy vybraných reforem obecně vyplývá, že nejefektivnější opatření jsou ta, která se týkají studentů a výuky, rozvíjejí schopnosti učitelů a angažují všechny zúčastněné strany. Ve většině zemí OECD chce podnikatelský sektor zajistit těsnější vztahy se vzdělávacím systémem.
Kapitola "Zajištění konstruktivní spolupráce se zaměstnavateli" vznikla s přispěním Poradního výboru pro průmysl a obchod (BIAC) při OECD, jehož je Svaz průmyslu a dopravy ČR členem. Posilování spolupráce mezi zaměstnavateli a tvůrci politik v oblasti vzdělávání a vzdělávacími institucemi bylo jedním z klíčových zjištění šetření BIAC v oblasti vzdělávání v roce 2013 a je předmětem jeho pozornosti.
Výhled OECD pro vzdělávací politiku 2015 (AJ)
BIAC Education Survey 2013 (AJ)
Marta Blízková
Mezinárodní vztahy – Mezinárodní organizace a EU
První vydání Výhledu pro vzdělávací politiku 2015 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spodtitulem "Uskutečňování reforem" přináší podrobný přehled cca 450 vzdělávacích reforem přijatých v zemích OECD v letech 2008 – 2014. Uvedené strategie se nabízejí jako inspirativní k efektivnímu zlepšení vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích.
V zemích OECD je do vzdělávání investováno více než 12 % veřejných výdajů. Nakládání s těmito prostředky a z toho plynoucí výsledky se velmi liší. Téměř 16 % nedávno zavedených reforem se zaměřuje na zajišťování kvalitního a spravedlivého vzdělávání. Cílem asi 29 % reformních opatření je lepší příprava studentů na budoucnost. Řada zemí věnuje pozornost zlepšování kvality a relevantnosti programů odborného vzdělávání a přípravy (VET) neborozšiřování svých systémů přípravy a školení a učebních programů spojených s praxí. Např. Portugalsko zavedlo obsáhlou strategii VET, Dánsko a Švédsko své programy VET reformovaly. Mnohé země zavedly postupy, které mají zajistit, že si studenti budou schopni najít práci nebo se dále vzdělávat. Revidovány byly i národní rámce kvalifikací. Země se soustředily také na zlepšování škol (cca 24 % opatření) s cílem rozvíjet pozitivní učební prostředí a přilákat a udržet kvalitní zaměstnance. Asi 14 % strategií se zaměřilo na hodnocení a posudky reformních snah a 9 % na otázky vedení. Některé země vypracovaly komplexní vize svých vzdělávacích systémů nebo zlepšily role a rozsah odpovědností jednotlivých aktérů či reformovaly oblast dotací.
V závěrech zprávy se konstatuje, že vzdělávací reformy mohou být účinné, pokud jsou dobře implementována příslušná opatření a strategie. Dle expertů OECD musí existovat logický rámec s dostatečnou kapacitou pro hodnocení a jeho interpretaci na všech úrovních vzdělávacího systému. Aby byly do výuky úspěšně zavedeny inovace, musí se týkat specifických záležitostí výuky a učení. Pro účely zlepšení kvality vzdělávání, které školy poskytují, se tato opatření musí zaměřit na změnu výukových postupů, zachování rovnováhy mezi vnějším tlakem a podporou a rozvíjení a dosahování dlouhodobých cílů. Z analýzy vybraných reforem obecně vyplývá, že nejefektivnější opatření jsou ta, která se týkají studentů a výuky, rozvíjejí schopnosti učitelů a angažují všechny zúčastněné strany. Ve většině zemí OECD chce podnikatelský sektor zajistit těsnější vztahy se vzdělávacím systémem.
Kapitola "Zajištění konstruktivní spolupráce se zaměstnavateli" vznikla s přispěním Poradního výboru pro průmysl a obchod (BIAC) při OECD, jehož je Svaz průmyslu a dopravy ČR členem. Posilování spolupráce mezi zaměstnavateli a tvůrci politik v oblasti vzdělávání a vzdělávacími institucemi bylo jedním z klíčových zjištění šetření BIAC v oblasti vzdělávání v roce 2013 a je předmětem jeho pozornosti.
Výhled OECD pro vzdělávací politiku 2015 (AJ)
BIAC Education Survey 2013 (AJ)
Marta Blízková
Mezinárodní vztahy – Mezinárodní organizace a EU
- Blízková Marta
- /
-
kategorie OECD