Český export v minulém roce poklesl

Pandemie Covid-19 je první globální krizí, která ovlivnila fungování ekonomiky ve všech zemích světa. Protiepidemická opatření a omezování zahraničních styků dopadly zvláště negativně na mezinárodní obchod, který je na prostupnosti hranic závislý. Restrikce v oblasti výroby a dopravy způsobily prudký pokles celosvětové nabídky a narušení dosavadních dodavatelských řetězců.

Pokles celkové mezinárodní výměny se nevyhnul ani České republice. V bilanci zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí export za rok 2020 meziročně klesl o více než 3 %, import o více než 4 %. Data Českého statistického úřadu ukazují, že nejstrmější pád zaznamenal český vývoz v dubnu a květnu, kdy jeho hodnoty klesly o rekordních 33 % a 25 %. Od července byl patrný jeho postupný návrat k původní výši z doby před koronavirovou krizí, v říjnu a listopadu vývoz v meziročním srovnání dokonce vzrostl o 5 % a 9 %. To je velice dobrá známka postupného oživování, které však bude do budoucna závislé na několika vnitřních i vnějších faktorech.

Z klíčových destinací pro české exportéry poklesl minulý rok vývoz nejvíce do Jihoafrické republiky (o 35 %), Španělska (21 %), Izraele (16 %) a Indie (14 %). Tyto státy musely kvůli rozsahu pandemie zavést přísná a dlouhotrvající omezení, která utlumila ekonomickou aktivitu a která vedla ke snížení domácí spotřeby. Příjmy některých těchto zemí pochází navíc z nejvíce zasažených sektorů, jako jsou turismus či služby. Naopak více zboží se podařilo vyvézt do Turecka (nárůst o 22 %), Korejské republiky (17 %), Irska (10 %) a Mexika (7.5 %). Většina těchto zemí se úspěšně vypořádala s bojem proti pandemii bez dramatických následků na místní ekonomiku. O 24 % se zvýšil také vývoz do Singapuru, kde bude brzy znovuotevřen český zastupitelský úřad. Příznivou zprávou je fakt, že export do Německa, které je pro ČR nejvýznamnějším obchodním partnerem, nebyl v celoroční bilanci i přes výkyv v první polovině roku oslaben a udržel se na téměř stejné úrovni (pokles pouze o 1 %).

Pro Českou republiku jako stát s vysoce otevřenou ekonomikou, hluboce integrovanou do mezinárodních struktur, bude zásadní co nejrychlejší návrat exportu k původním hodnotám. Silný růst by pomohl brzkému zotavení české ekonomiky po koronavirové krizi. Naopak dlouhodobější oslabení zahraničního obchodu by ohrozilo celkovou kondici hospodářství a míru zaměstnanosti v zemi.

Ke stabilizaci obchodních toků do zahraničí podstatně přispěje odvrácení dalších pandemických vln a úspěšnost očkovacích strategií. Za příznivější epidemiologické situace by bylo možné nastavit jasná a předvídatelná pravidla pro přeshraniční pohyb osob a zboží, který je v současné době silně omezen. To komplikuje a prodražuje především mezikontinentální dopravu na vzdálenější trhy v Africe a Asii.

Na objem českého exportu v tomto roce bude mít kromě epidemiologických rizik vliv i vývoj mezinárodních obchodních vztahů. Již před pandemií byl v globálním obchodě patrný nárůst protekcionistických opatření a odklon od otevřené multilaterální spolupráce. Důležití aktéři zavedli obchodní strategie, které upřednostňují domácí výrobce a znesnadňují vstup zahraničních subjektů na trh. Tato tendence pak byla ještě zesílena během pandemické krize debatou o přesunutí strategických výrobních kapacit blíže k místu spotřeby.

Nárůst bariér v mezinárodním obchodě se promítá i do oslabené funkce Světové obchodní organizace (WTO). Její efektivnější fungování a odblokování panelu pro řešení sporů si vyžádá reformu, pro kterou bude nutné nalézt shodu mezi jednotlivými členy. Protekcionistické tendence lze také vypozorovat za odchodem Velké Británie z Evropské unie. Funkční nastavení nového režimu a rovné tržní podmínky mezi těmito dvěma hráči budou mít zcela zřejmě vliv i na dynamiku obchodní výměny v celosvětovém měřítku. Další stupňování odstředivých trendů a neochota k liberalizaci obchodních vztahů by vedly k uzavírání trhů, omezení konkurenčního prostředí a vysoké míře nejistoty. Pro české firmy by to znamenalo ztížený přístup na trhy třetích zemí a omezenou možnost exportní diverzifikace s následným efektem na celou českou ekonomiku.

Ve světle těchto globálních výzev je nutné zachovat silnou provázanost České republiky s vnitřním trhem EU a zabezpečit stabilní prostředí pro obchodní kontakty s mimoevropskými zeměmi. České firmy si musí udržet spolupráci se svými strategickými zahraničními partnery a navázat nové kontakty v oblastech, kde vlivem krizové situace došlo k přerušení obchodních vztahů. Je třeba také zareagovat na měnící se podmínky, kdy v návaznosti na zelenou a digitální transformaci dochází k přehodnocování důležitosti některých průmyslových odvětví pro další vývoj země. Český stát může zavedením vhodných opatření takové stimulující prostředí vybudovat.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vyzývá českou vládu k aktivnější proexportní politice, která bude reflektovat změněnou situaci zahraničního obchodu a jeho přínos pro oživení české ekonomiky po pandemii. České firmy potřebují rychlou obnovu podnikatelských misí a zvýšenou podporu při účasti na zahraničních veletrzích. Mělo by též dojít k rozšíření portfolia státních institucí, které poskytují exportérům finanční a institucionální podporu. Pouze rychlá a koordinovaná odpověď může mít jasný, reálný dopad.

Lukáš Martin
/
kategorie Proexportní servis
zpět