Dopady koronaviru na indickou ekonomiku - analýza

Prostřednictvím českého velvyslanectví v Indii vám přinášíme přehled dopadů koronavirové krize na indickou ekonomiku a na obchodování EU s Indií. Studii zpracovalo Evropské obchodní a technologické centrum EBTC v rámci programu Evropské komise na podporu dialogu obchodní politiky mezi EU a Indií. Dokument přináší pohled na několik klíčových oblastí, které jsou součástí Dialogu EU-India.

Zpráva v makoroekonomických datech uvádí pokles indického HDP o 5%, který je však nutno nyní brát vzhledem k dynamickému vývoji jako indikativní. Dopad koronavirové krize je v rámci zahraničního obchodu velice znatelný u importu do Indie, a to z důvodu poklesu poptávky v Indii, zasaženou koronavirem mnohem znatelněji, nežli např. trh evropský (v období květen – červen rozdíl 15 % v poklesu HDP) a také díky komoditnímu složení zboží, které překračuje hranice. Zpráva potvrzuje, že ekonomické dopady ještě vice evokují potřebu indické vlády stimulovat lokalizaci výroby v Indii. Doprovodným jevem obecného protekcionismu je i vymezení proti obchodování s Čínou. Zvláštní dopad má ekonomický propad na malé a střední podniky. Studie rovněž obsahuje informace o opatřeních jednotlivých svazových států a obnovení “nového normálu”.

Evropská unie se i prostřednictvím ČS EU snaží o přenos zkušeností s Green Dealem, tedy obnovou ekonomik v post-covidové době se zvláštním zřetelem na environmentálně šetrný a udržitelný rozvoj. V této věci byl např. oznámen Delegací Evropské unie zájem předat IND vládě demarche, nicméně postup je v této oblasti velmi opatrný, jelikož Indie dlouhodobě prosazuje své právo neomezovat hospodářský růst na úkor ochrany životního prostředí, a lze jen těžko očekávat, že tomu bude jinak v době veřejných deficitů a obrovských ztrát v národním hospodářství, tedy alespoň v krátkodobém horizontu.

Energetický sektor i přes 30 % pokles nečeká dle ratingové agentury Fitch dlouhodobá recese, proto nesáhla ani ke snížení ratingu v této oblasti. Očekává se však, že krize může mít dopad na nákup solárních panelů z Číny, která je jejich hlavním dodavatelem, odstavení tepelných elektráren v důsledku zachování zaměstnanosti, což může mít vliv na dosažení ambiciózních cílů indické vlády vytvořit kapacitu z obnovitelných zdrojů energie do roku 2022 175 GW.

Sektor odpadového hospodářství je v Indii nerozvinutý, chabě organizovaný a nesystémový. Většina sběru odpadu se řadí do “šedé ekonomiky” a systém recyklace a opakovaného užití zdrojů je zde „v plenkách“. V krátkodobém horizontu se očekává propad investic do sektoru, omezení zapojení moderních technologií a pokles jak exportu, tak výrobních kapacit v samotné Indii. Potenciál zde však existuje, a to zejména v oblasti čištění vody. Ve střednědobém horizontu (2 a vice let) se pak očekává návrat na úroveň před koronavirovou pandemií.

Co se týče vodního hospodářství, mezi negativní dopady, které lze očekávat, je další prohloubení nedostatku vody v určitém čase a na určitém místě. Společnosti z oblasti dodávek vodou mohou mít problémy s prodejem prodělečných aktiv. Z krátkodobého hlediska jsou ohroženy infrastrukturní projekty, a to v důsledku obrovské vnitroindické migrace (tzv. námezdní dělníci z Uttapradéše a Biháru). V ohrožení je rovněž dosažení různých cílů udržitelného rozvoje, které si Indie vytyčila dosáhnout. V krátkodobém výhledu se i tento sektor setká s poklesem poptávky, importu a zapojení nových technologií.

Jedním z nejvíce zasažených sektorů je oblast udržitelné mobility. Provoz metra je až na výjimky prakticky zastaven až doposud, tzn. půl roku. Evidentní je rovněž přesun k osobní dopravě v rámci sociální zdrženlivosti a odstupů, ale často i díky zastavení vnitrostátní dopravy a absence možnosti se přesunout mezi jednotlivými místy jinak, nežli individuálně. Již nyní je zřejmý dopad poptávky na elektromobily. Další investice do alternativních pohonů nelze dle přiložené analýzy v krátkodobé době očekávat, jelikož automobilový průmysl, zasažený zpomalením sektoru ještě před koronakrizí, byl ještě více citelně zasažen snížením poptávky. Očekávání naopak směřují k nákupům nízkoemisních vozidel ve veřejných zakázkách a důraz na rozvoj kolejové dopravy, kterou Indie v této době více než obvykle deklaruje.

Informační technologie, online prostředí a distanční obchod představují jednoznačně oblast, která z momentální situace těží, a jejíž další růst v Indii předpokládá i přiložená studie. Očekává se větší využití tele a online medicíny, která je i tak v Indii více rozšířená, nežli např. v České republice. Další příležitostí v oblasti digitalizace je implementace elektronických karet pro příděl potravin, kdy je spouštěn vládní program jednotné karty pro systém distribuce potravin na příděl, a to v počtu 230 milionů kusů. V Indii se rovněž rozmohlo využití práce z domova či distanční formou. Další nárůst lze předpokládat v implementaci technologií, které pomáhají online konferencím, dálkovému přístupu ke kancelářským pracím z domova, anebo i různým platformám, softwarovým řešením, včetně kybernetické bezpečnosti.

Kompletní analýzu je možné stáhnout na tomto odkazu.