Turecká měnová krize


Aktuální vývoj sporu TURECKO - USA

Turecká lira sice mírně posílila poté, co turecký ministr financí Berat Albayrak včera v konferenčním hovoru s více než 6 000 zahraničními investory vyloučil možnost omezení peněžních toků či dojednání pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu. Přislíbil naopak nezávislost centrální banky, přísnější rozpočtovou disciplínu a strukturální reformy pro zdravý růst. Nicméně dnes (17.8.) propad kurzu turecké měny pokračoval.  
Americko-turecký obchodní a politický konflikt, který dramatický propad liry nastartoval, může  v budoucnu dále eskalovat. Jak dnes k americkým sankcím proti Turecku uvedl ministr financí USA Steven Mnuchin: „Jsme připraveni udělat více.“

Dlouhodobé ekonomické potíže Turecka se vyhrotily poté, co turecká lira dramaticky oslabila vůči dolaru po oznámení amerického prezidenta Trumpa z minulého pátku o zdvojnásobení dovozních cel na turecký hliník a ocel. USA tím tlačí na Turecko, aby propustilo dva roky zadržovaného evangelického pastora Andrew Brunsona údajně napojeného na kurdské teroristy. 

Turecká reakce

Turecký prezident Erdogan ohlásil odvetu v podobě zdvojnásobení tureckých cel pro americká osobní auta, alkohol a tabák. Osobní automobily z USA budou podléhat 120% clu, alkohol pak dokonce 140% clu. Ze strany Ankary jde však spíše o symbolický krok, určený domácímu publiku. Ani automobily, ani alkohol, ani tabák totiž nepředstavují klíčové položky amerického exportu do Turecka. Navíc pro USA představuje Turecko až 31. Největšího obchodního partnera, zatímco z hlediska Turecka patří USA mezi několik hlavních vývozních i dovozních partnerů. Z USA dováží Turecko ve velkém například bavlnu, železný šrot nebo letecké součásti.

Politických problémů v americko-tureckých vztazích je momentálně ale celá řada 

Jde zejména o zhoršující se vztahy Turecka a Izraele, turecký postoj vůči Kurdům, kteří jsou hlavními západními spojenci v boji proti Islámskému státu, turecký nákup amerických stíhaček F-35A Lightning II doplněný nákupem ruských systémů protivzdušné obrany, pomoc Íránu při vyhýbání se americkým sankcím ze strany státem vlastněné turecké banky Halkbank, americká ochrana pro M.F Gülena, který měl být podle tureckého prezidenta vůdcem pokusu o státní převrat v Turecku před dvěma lety a další témata.

Dopady na byznys mohou být vážné

Ať už pro ně politici ale najdou jakékoli řešení, faktem pro byznys zůstává, že smlouva uzavřená v Turecku před dvěma týdny v amerických dolarech je nyní kvůli snížení hodnoty liry pro turecký protějšek o více než 20 procent dražší. Stabilizaci slabé liry tento týden vedle zmíněných prohlášení tureckého ministra financí pomohl zejména příslib finanční pomoci ze strany katarského emíra Ál Sáního v podobě 15 mld USD investovaných do tureckých finančních trhů a bank. Přesto stávající inflace ve výši 15,9 % tlačí rychle nahoru ceny základního zboží.

Při pokračující eskalaci napětí mezi Tureckem a USA je podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy pravděpodobné další oslabování liry, což může z důvodů expozice evropských bank bránit posilování (vůči dolaru) jak euru, tak zprostředkovaně i koruně. Z evropských bank jsou podle Kovandy v Turecku poměrně silně angažovány španělská BBVA, italská UniCredit, nizozemská ING, francouzská BNP Paribas a britská HSBC. Tyto banky vlastní významné podíly v tureckých bankách nebo mají v zemi své stoprocentně ovládané dceřiné společnosti. Prudký propad liry zvyšuje pravděpodobnost, že se významná část turecké podnikové sféry dostane do platební neschopnosti. V řadě případů si totiž turecké podniky braly úvěry v dolarech a eurech, a ty se jim nyní s pádem liry enormně prodražují. Riziku nesplácených úvěrů je z evropských bank vystavena zejména španělská BBVA, a to prostřednictvím svého padesátiprocentního podílu v tureckém ústavu Garanti.

Turecko je významný exportní trh českých firem, některé vztahy mohou být nyní ohroženy

V posledních několika letech hodnoty exportu z ČR do Turecka významně rostou. V roce 2018 se jednalo o hodnotu cca 2,3 miliardy USD a na základě analýzy průběžných a loňských dat lze předpokládat, že při zachování stabilního vývoje by letošní hodnota exportu toto číslo překonala. Současná politicky vyvolaná měnová krize však zřejmě zasáhne reálnou ekonomiku natolik, že tak dobrých výsledků dosaženo nebude. Obáváme se, že dopad bude mnohem citelnější, než v případě otřesů po pokusu o vojenský puč v roce 2016.

Bavíme se zde o objemu vývozu, který je aktuálně téměř shodný s hodnotou českého vývozu do Číny.

Kromě přímých dopadů na firmy, které mají rozjednaný byznys, může dojít k přenosu problémů skrze evropské banky s významnými aktivitami v Turecku. Potíže mohou dopadnou i na firmy, které se proti měnovému riziku zajistily, nebo neuzavírají kontrakty v tureckých lirách. Hrozí totiž riziko platební neschopnosti jejich tureckých partnerů.

Mezi obory kde probíhá spolupráce, nebo je považována za perspektivní do budoucna, patří energetika, těžební průmysl, dopravní prostředky, strojírenství, farmacie, environmentální technologie a další.

Svaz pro Vás bude nadále sledovat situaci ohledně měnové krize v Turecku a vývoje vztahů mezi dvěma významnými obchodními partnery a nejsilnějšími spojenci v rámci NATO – Tureckem a USA.


Zdroje:
Economist, Financial Times, Kurzy.cz (Cyrrus), Telegraph, Al Jazeera, Guardian a Český statistický úřad

Fára Pavel
/
kategorie Obchodní politika
zpět