Konference a závěrečné studie k trendům na trhu práce

Jaké dovednosti potřebují podniky od absolventů vysokých škol, jak by se měla vyvíjet minimální  mzda, aby nebyla každoročně předmětem politických diskuzí, jak nové trendy ovlivní budoucnost kolektivního vyjednávání a je možné zjednodušit proces zaměstnávání cizinců ze třetích zemí? To byla témata letošní závěrečné konference, kterou Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal v rámci aktivit dle § 320a písm. a) zákoníku práce dne 9. 12. 2021.

Díky přetrvávající nepříznivé situaci související s pandemií Covid-19 se konference konala stejně jako v loňském roce online formou. Na záznam konference se můžete podívat zde.

BUDOUCNOST KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ V ČR POD VLIVEM NOVÝCH TRENDŮ V OECD A EU

Kolektivní vyjednávání je součástí zaměstnavatelské agendy řady firem, a to jak při vyjednávání podnikových kolektivních smluv nebo i na rovni zaměstnavatelských svazů – kolektivních smluv vyššího stupně. Cílem analýzy bylo získat informace od zaměstnavatelů o problémech stávající právní úpravy na základě jejich praktických zkušeností (např. otázka plurality odborů, vytváření podmínek pro jejich činnost) a zachycení nových trendů v působení odborových organizací nebo kolektivním vyjednávání. Součástí analýzy jsou i obdobné zkušenosti získané ze zahraničí z vybraných evropských zemí a z USA. Na základě tuzemských a zahraničních zkušeností jsou pak v rámci výstupů navrhována jak nelegislativní, tak legislativní řešení týkající se budoucnosti kolektivního vyjednávání. Analýzu zpracoval pro Svaz průmyslu a dopravy ČR tým řešitelů ze společnosti Randl Partners, advokátní kancelář, s. r. o.

Analýzu si můžete přečíst zde.

VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY A NÁVRHY ŘEŠENÍ PŘETRVÁVAJÍCÍCH PROBLÉMŮ

Jde o velmi aktuální téma, a to jak v souvislosti s připravovanou evropskou úpravou, jejímž cílem je snaha o nastavení základních parametrů pro určení minimální odměny za výkon práce, ale také s národní úpravou a diskuzemi o zavedení automatického valorizačního mechanismu. Předkládaná studie vytvořená společností TREXIMA spol. s. r. o. poskytuje řadu využitelných informací pro vyjednávání na evropské i národní úrovni, protože součástí výstupů je zachycení popisu vývoje návrhu tzv. evropské MM, včetně vývoje a nastavení minimální mzdy v okolních zemích, valorizační algoritmy v zemích EU a také analýza vývoje růstu minimální mzdy v ČR od roku 2013 a návrhy legislativního zajištění procesu vyjednávání o minimální mzdě ve srovnání s vyspělými zeměmi.

Studii si můžete přečíst zde.

UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ VŠ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ

Cílem této studie bylo doplnit informace k již existujícím analýzám, které se věnovaly absolventům vysokým škol. Jde o získání pohledu zaměstnavatelů na uplatnitelnost absolventů VŠ v České republice. V podstatě se jedná o pilotní projekt, který zaměřuje na problematiku shody potřeb zaměstnavatelů po absolventech vysokých škol a kvalitě absolventů vysokých škol v České republice ve třech pohledech:

  • shody vystudovaného oboru s vykonávaným zaměstnáním,
  • překvalifikovanosti či nedokvalifikovanosti vůči zastávané pracovní pozici,
  • požadovaná vs. reálná úroveň znalostí a dovedností.

Součástí výstupů jsou i doporučení tvůrců studie z Centra pro studium vysokého školství, v. v. i ke změnám vysokoškolského systému a pro další rozvoj monitoringu potřeb zaměstnavatelů ve vztahu k vzdělávací činnosti vysokých škol.

Studii si můžete přečíst zde.

ZJEDNODUŠENÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ – NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ŘEŠENÍ

Zaměstnavatelé z důvodu dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a převyšující poptávky po pracovní síle na trhu práce čím dál častěji musí přistupovat k zaměstnávání cizinců, aby byli schopni pokrýt své provozní potřeby. Celý proces od náboru cizince až po jeho přijetí do zaměstnání, včetně případné změny zaměstnání, je velmi komplikovaný a zdlouhavý. Cílem této studie je hledat změny v právní úpravě, které by vedly k jejímu zpružnění. Studie zpracovaná společností Squire Patton Boggs se proto zaměřila na zmapování právní úpravy ve vztahu k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí a identifikaci důvodů, pro které je proces vyřizování příslušných povolení časově náročný a komplikovaný. Současně s tím přináší informace o právní úpravě zaměstnávání cizinců ze třetích zemí ve vybraných sousedních státech. S využitím zahraničních zkušeností jsou v rámci výstupů navržena možná právní řešení, která by měla vést ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU v České republice.

Studii si můžete přečíst zde.

Kromě studií a analýz prezentovaných na závěrečné konferenci vznikly v rámci aktivit dle §320a písm. a) zákoníku práce v letošním roce další 2 analýzy z oblasti tzv. hospodářských zájmů:

TECHNOLOGICKÁ SUVERENITA EU

Digitální transformace Evropy představuje pro Evropskou unii v příštích letech, označovaných jako „digitální dekáda“, klíčové hospodářsko-politické výzvy a příležitosti. Zásadní otázkou v této věci je přitom nalezení shody napříč zeměmi EU v postoji k technologické soběstačnosti, nezávislosti či autonomii, nejčastěji označované jako technologická suverenita. Podrobně se této problematice věnuje analýza, kterou zpracoval autorský kolektiv z VŠB-TU Ostrava.

Analýzu si můžete přečíst zde.

PODORA EXPORTU – STÁTNÍ VERSUS TRŽNÍ MODEL FINANCOVÁNÍ

Exportéři budou v nastávajícím období potřebovat efektivní a důvěryhodnou pomoc státu více, než dřív. Již nyní je zřejmé, že pandemie COVID-19 ovlivní světové hospodářství do takové míry, že na to budou muset reagovat v podstatě všechny státy a firmy. Systém bude podroben zatěžkávací zkoušce a je vhodné mít v zásobě možná řešení i pro zefektivnění systému podpory exportu. Cílem této analýzy bylo získání dat, která umožní zhodnotit vhodnost opatření pro prostředí České republiky, zejména s ohledem na systém plně řízený a financovaný státem vs. systém s významným zapojením privátního sektoru. Specifickou položkou podpory exportu je i podpora českých subjektů při získávání veřejných zakázek v zahraničí. Jde o důležitou aktivitu, která v nějaké míře probíhá a je i součástí podnikatelských misí a jiných proexportních aktivit, avšak nemá transparentní institucionální uspořádání. Analýza vytvořená týmem řešitelů ze společnosti GOVCOM, a. s. se dotýká i tohoto tématu.

Analýzu si můžete přečíst zde.

kategorie Zaměstnavatelské vztahy
zpět