Média a 119. zasedání tripartity
Česká média se věnovala tématům 119. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) z 22. června poměrně intenzivně. Součástí jednání bylo totiž i setkání sociálních partnerů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR, se zástupci krajských tripartit.
Celostátní tripartita se s tripartitami krajskými sešla již podruhé. První společné zasedání se konalo loni. Příště se zástupci krajských vlád, odborů a podnikatelů z regionů sejdou s celostátní tripartitou začátkem příštího roku.
Česká televize (ČT) k projednávaným tématům uvedla, že stát chce i v příštích letech dávat krajům peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. Letos kabinet uvolnil ze státního rozpočtu na krajské silnice přibližně čtyři miliardy korun. Pro příští rok prý kraje žádají zhruba pět miliard. Podle ČT zástupci vlády, podnikatelů a odborů jednali o dopravní infrastruktuře s představiteli krajských tripartit. "Kraje velmi uvítaly letošní krok vlády, která poskytla více než čtyři miliardy korun na podporu rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy. Objevily se požadavky, aby to nebyla jednorázová akce, ale aby s tím vláda počítala také v roce 2016," prozradil premiér Bohuslav Sobotka. "Budeme velmi seriózně hledat finanční prostředky, abychom krajům pomohli i v příštím roce," slíbil s tím, že konkrétní částka bude záviset na výsledné podobě státního rozpočtu.
"Dopravní infrastruktura v krajích, stav silnic a regionálních železničních tratí, je jedním z klíčových témat," citovala média prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka. Pro příští rok by si představoval, že vláda poskytne finanční injekci ve výši kolem pěti miliard korun. "Kraje to zásadně potřebují," uvedl.
Média zaznamenala postoj SP ČR, že k úspěšné realizaci nejen dopravních staveb však bude třeba dokončit novely stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách. Oba dva tyto zákony mohou ovlivnit, jak budou v naší zemi připravovány a realizovány potřebné investice z hlediska rozvoje veřejné infrastruktury.
Jednání tripartity se věnovalo i čerpání evropských peněz. Premiér informoval sociální partnery, že Česko má schválené všechny operační programy, přes které tečou evropské peníze. „Všech deset českých operačních programů pro příští období je schváleno a začínají se vypisovat výzvy k podávání projektů a žádostí o finance," uvedl premiér Bohuslav Sobotka s tím, že „zahajujeme proces podávání žádostí a čerpání z nové finanční perspektivy".
Média v této souvislosti zmínila Jaroslava Hanáka, podle něhož je podstatné dočerpat zbývající prostředky z minulého období, tedy kolem 180 miliard. Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR podotkl, že by se ale peníze neměly čerpat »za každou cenu«. Hrozí prý, že by špatně připravené záměry Brusel dodatečně neuznal a musel by je doplatit stát. Navíc je nutné zajistit udržitelnost projektů do budoucna, aby jejich pokračování státní pokladna utáhla a nedoplácela na ně desítky miliard.
Celostátní tripartita se zaměřila i na cestovní ruch. Odbory i zaměstnavatelé v něm vidí zdroj pracovních příležitostí i příjmů do rozpočtu. "Je to průmysl jako každý jiný. ČR patří ke klenotům Evropy... Nejen filmy o pandě a milencích z Číny, ale využití především památek," zmínila média šéfa SP ČR Jaroslava Hanáka. Podmínkou pro dobré fungování odvětví je podle něj zavedení elektronické evidence tržeb. S tím souhlasí i odboráři.
Původně se tripartitní jednání mělo týkat školství. Tento bod se ale odložil na září, až se nová ministryně školství Kateřina Valachová zapracuje. Místo toho se zástupci krajských a celostátní tripartity zaměřili na podporu zaměstnanosti.
Média zmínila i požadavek odborů týkající se navýšení mezd, včetně minimální mzdy. Vyšší výdělky podle něj povedou ke zvýšení spotřeby, což podpoří růst ekonomiky a zaměstnanosti.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí stoupla na 25 306 korun. Meziročně tak vzrostla o 552 korun (2,2 procenta). Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,1 procenta, reálně se výdělky zvýšily o 2,1 procenta. Přibližně dvě třetiny lidí ovšem na uvedenou částku nedosáhnou. Co se minimální mzdy týče, aktuálně činí 9200 korun. Kabinet avizoval, že ji plánuje od ledna opět zvýšit – ministerstvo práce navrhlo růst o 700 korun. Podle firem je to ale moc (připustily růst o pětistovku), podle odborů naopak málo (požadují navýšení nejnižšího výdělku o 1000 korun, a to i v dalších letech).
Média také uvedla, že v podvečer ještě premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) jednali s odbory o růstu platů státních zaměstnanců v příštím roce. Schůzka ale žádný konkrétní závěr nepřinesla. Obě strany se pouze dohodly, že tématu se bude věnovat expertní skupina. Zatímco koalice odsouhlasila zvýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta, odbory požadují pětiprocentní růst. Odboráři navíc chtějí, aby se nepřidávalo od ledna, ale už od listopadu, jako tomu bylo loni. Média v této souvislosti uvedla, že Plošné přidávání ve veřejném sektoru ale nepodporují zaměstnavatelé, prezident SP ČR Jaroslav Hanák by raději odměňoval podle kvality výkonu.
Videoreportáž České televize k 119. zasedání tripartity
Celostátní tripartita se s tripartitami krajskými sešla již podruhé. První společné zasedání se konalo loni. Příště se zástupci krajských vlád, odborů a podnikatelů z regionů sejdou s celostátní tripartitou začátkem příštího roku.
Česká televize (ČT) k projednávaným tématům uvedla, že stát chce i v příštích letech dávat krajům peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. Letos kabinet uvolnil ze státního rozpočtu na krajské silnice přibližně čtyři miliardy korun. Pro příští rok prý kraje žádají zhruba pět miliard. Podle ČT zástupci vlády, podnikatelů a odborů jednali o dopravní infrastruktuře s představiteli krajských tripartit. "Kraje velmi uvítaly letošní krok vlády, která poskytla více než čtyři miliardy korun na podporu rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy. Objevily se požadavky, aby to nebyla jednorázová akce, ale aby s tím vláda počítala také v roce 2016," prozradil premiér Bohuslav Sobotka. "Budeme velmi seriózně hledat finanční prostředky, abychom krajům pomohli i v příštím roce," slíbil s tím, že konkrétní částka bude záviset na výsledné podobě státního rozpočtu.
"Dopravní infrastruktura v krajích, stav silnic a regionálních železničních tratí, je jedním z klíčových témat," citovala média prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka. Pro příští rok by si představoval, že vláda poskytne finanční injekci ve výši kolem pěti miliard korun. "Kraje to zásadně potřebují," uvedl.
Média zaznamenala postoj SP ČR, že k úspěšné realizaci nejen dopravních staveb však bude třeba dokončit novely stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách. Oba dva tyto zákony mohou ovlivnit, jak budou v naší zemi připravovány a realizovány potřebné investice z hlediska rozvoje veřejné infrastruktury.
Jednání tripartity se věnovalo i čerpání evropských peněz. Premiér informoval sociální partnery, že Česko má schválené všechny operační programy, přes které tečou evropské peníze. „Všech deset českých operačních programů pro příští období je schváleno a začínají se vypisovat výzvy k podávání projektů a žádostí o finance," uvedl premiér Bohuslav Sobotka s tím, že „zahajujeme proces podávání žádostí a čerpání z nové finanční perspektivy".
Média v této souvislosti zmínila Jaroslava Hanáka, podle něhož je podstatné dočerpat zbývající prostředky z minulého období, tedy kolem 180 miliard. Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR podotkl, že by se ale peníze neměly čerpat »za každou cenu«. Hrozí prý, že by špatně připravené záměry Brusel dodatečně neuznal a musel by je doplatit stát. Navíc je nutné zajistit udržitelnost projektů do budoucna, aby jejich pokračování státní pokladna utáhla a nedoplácela na ně desítky miliard.
Celostátní tripartita se zaměřila i na cestovní ruch. Odbory i zaměstnavatelé v něm vidí zdroj pracovních příležitostí i příjmů do rozpočtu. "Je to průmysl jako každý jiný. ČR patří ke klenotům Evropy... Nejen filmy o pandě a milencích z Číny, ale využití především památek," zmínila média šéfa SP ČR Jaroslava Hanáka. Podmínkou pro dobré fungování odvětví je podle něj zavedení elektronické evidence tržeb. S tím souhlasí i odboráři.
Původně se tripartitní jednání mělo týkat školství. Tento bod se ale odložil na září, až se nová ministryně školství Kateřina Valachová zapracuje. Místo toho se zástupci krajských a celostátní tripartity zaměřili na podporu zaměstnanosti.
Média zmínila i požadavek odborů týkající se navýšení mezd, včetně minimální mzdy. Vyšší výdělky podle něj povedou ke zvýšení spotřeby, což podpoří růst ekonomiky a zaměstnanosti.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí stoupla na 25 306 korun. Meziročně tak vzrostla o 552 korun (2,2 procenta). Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,1 procenta, reálně se výdělky zvýšily o 2,1 procenta. Přibližně dvě třetiny lidí ovšem na uvedenou částku nedosáhnou. Co se minimální mzdy týče, aktuálně činí 9200 korun. Kabinet avizoval, že ji plánuje od ledna opět zvýšit – ministerstvo práce navrhlo růst o 700 korun. Podle firem je to ale moc (připustily růst o pětistovku), podle odborů naopak málo (požadují navýšení nejnižšího výdělku o 1000 korun, a to i v dalších letech).
Média také uvedla, že v podvečer ještě premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) jednali s odbory o růstu platů státních zaměstnanců v příštím roce. Schůzka ale žádný konkrétní závěr nepřinesla. Obě strany se pouze dohodly, že tématu se bude věnovat expertní skupina. Zatímco koalice odsouhlasila zvýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta, odbory požadují pětiprocentní růst. Odboráři navíc chtějí, aby se nepřidávalo od ledna, ale už od listopadu, jako tomu bylo loni. Média v této souvislosti uvedla, že Plošné přidávání ve veřejném sektoru ale nepodporují zaměstnavatelé, prezident SP ČR Jaroslav Hanák by raději odměňoval podle kvality výkonu.
Videoreportáž České televize k 119. zasedání tripartity
-
kategorie Tripartita