E-neschopenka musí být plně funkční před zavedením karenční doby

Svaz průmyslu a dopravy velmi vítá, že Senát zamítl zrušení karenční doby. Umožňuje to totiž Poslanecké sněmovně, aby se znovu zamyslela nad úpravou, kterou do Senátu předložila. Ukazuje se totiž, že některé parametry prezentované poslancům ze strany MPSV nejsou splněny.

Zásadními důsledky zrušení karenční doby pro zaměstnavatele jsou samozřejmě zejména očekávané výrazně zvýšené náklady, které rozhodně navrhovaná sleva 0,2 % na pojistném nepokryje, a další výpadek již tak nedostatkové pracovní síly. Svaz v této souvislosti oceňuje snahu senátorů, kteří pro případ vrácení novely Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy navrhovali zvýšení slevy na pojistném z 0,2 % alespoň na 0,35 %. Další z podmínek, které zaměstnavatelé dlouhodobě požadují, má-li být případně karenční doba zrušena, je ale zavedení funkční e-neschopenky. Ta by alespoň umožnila zaměstnavatelům dozvědět se o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance opravdu co nejdříve, a to nejlépe přímo od České správy sociálního zabezpečení. To je opravdu důležité pro funkční kontrolní mechanismy a bránění případnému zneužívání ze strany některých zaměstnanců.

Senát také schválil odložení účinnosti takové skutečné elektronické neschopenky o rok, a už dnes máme vážné pochybnosti, zda i takový odklad bude dostatečný. Je nutné říci, že to, co dnes MPSV prezentuje jako tzv. 1. fázi e-neschopenky, která má být zavedena od 1.7.2019, tj. ke stejnému datu jako má být zrušena karenční doba, výše uvedený cíl ani zdaleka nenaplní a nedá se elektronickou neschopenkou vůbec nazývat.

Zaměstnanci nadále budou muset zaměstnavatelům "bez zbytečného odkladu" předkládat papírové neschopenky. Lékařům přinese další náklady na pořízení příslušného vybavení a spíše více administrativy, než že by nějakou ubrala. Proto už avizovali, že ji nebudou používat (stávajíci dobrovolné elektronické hlášení pracovní neschopnosti využívá asi 1000 ze cca 40000 lékařů, tedy zlomek) a nadále tedy budou hlásit dočasné pracovní neschopnosti svých pacientů České správě sociálního zabezpečení poštou.

Česká správa sociálního zabezpečení se tedy dozví o pracovní neschopnosti zaměstnance nejdříve za několik dnů. Zaměstnavatel pak má mít možnost dotázat se na pracovní neschopnost svých zaměstnanců na portálu ČSSZ. Jestliže ale údaje ČSSZ dostane s několikadenní prodlevou, zaměstnavatelé je budou moci takto zjistit také až za několik dnů, tedy dávno po uplynutí karenční doby (přitom představa, že personalisté velkých firem vyťukávají rodná čísla desítek či dokonce stovek nemocných zaměstnanců má s elektronizací státní správy opravdu málo co společného). Toto řešení je předkládáno jen proto, aby se tzv. "vlk nažral a koza zůstala celá". Tedy aby MPSV mohlo tvrdit, že elektronická neschopenka funguje a je tedy možné karenční dobu zrušit.

Svaz průmyslu a dopravy by proto byl rád, kdyby Poslanecká sněmovna využila tuto příležitost k tomu, aby zrušení karenční doby znovu nepodpořila a tato problematika tak mohla být řešena znovu komplexně, vládním návrhem, bez rádoby elektronizace, která nikomu nepomůže a nebude fungovat, v návaznosti na spuštění skutečné elektronické neschopenky, skutečnou kalkulaci a zvážení očekávaných dopadů a tedy také se skutečnou kompenzací. K ničemu takovému v rámci projednávání tohoto návrhu bohužel zatím nedošlo.

Jitka Hejduková