k tzv. editační povinnosti (listopad 2005)

SP ČR dlouhodobě volá po zavedení tzv. editační povinnosti. V představách našich členů jde o povinnost posoudit návrh na postup daňového subjektu při výpočtu jeho daňové povinnosti a závazně (pro správce daně) posoudit jeho správnost. Dlouhodobé úsilí přineslo první významnou změnu. Významným způsobem se změnil postoj Ministerstva financí ze zásadního odmítnutí přes  pochopení a uznání našich důvodů ku vstřícnému návrhu. K diskusi byl předložen materiál, k němuž vzniklo stanovisko zpracované na základě jednání společné daňové komise SP ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářské komory ČR. Na tomto jednání naši experti přijali závěr, že ministerstvem navrhovaný postup při zavedení Institutu závazného posouzení neskýtá záruku, že by takový nástroj byl funkční a byl uplatněn v potřebné době. Zavedení Institutu závazného posouzení považujeme za výrazné posílení právní jistoty doprovázené vyšší mírou spolupráce mezi poplatníkem a správcem daně a krok k vyrovnání vztahu mezi daňovým poplatníkem a správcem daně. Obavy MF ze zahlcení žádostmi poplatníků považujeme vzhledem k „filtru“ podávání žádosti prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta za neopodstatněné. Naši daňoví experti naformulovali požadavky, které budeme uplatňovat při zákonné úpravě Institutu závazného posouzení. Za zásadní považujeme dvě věci. Jde o to, aby institut byl zaveden plošně, tj. aby poplatníci měli právo požadovat vyjádření kdykoliv, kde mají pochybnosti (ne pouze do předem vymezených okruhů problémů - jak navrhuje MF) a dále považujeme za důležité, aby vydavatelem posouzení a zároveň posuzovatelem nabízeného řešení byl místně příslušný správce daně. Naše stanovisko v plném znění přikládáme. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Požadavky na parametry zákonné úpravy institutu závazného posouzení:

Institut závazného posouzení zakotvit v zákonu o správě daní a poplatků (Daňovém řádu) plošně pro všechny daňové zákony.

Odůvodnění:

z povahy institutu závazného posouzení, který má především odstraňovat pochybnosti, není možné předem stanovit, kde mohou a kde nemohou tyto pochybnosti nastat. Proto není možné vymezit jen konkrétní okruh problémů, kam dotazy směřovat odborné hledisko.

• Rozhodnutí o závazném posouzení musí být označeno výslovně jako závazné posouzení a musí obsahovat kromě základních náležitostí rozhodnutí.
• údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
• odůvodnění záporného rozhodnutí (při kladném rozhodnutí jsou akceptovány důvody poplatníka),
• časový i věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí,
•  rozhodnutí o závazném posouzení má minimální účinnost 3 roky.

Odůvodnění:

• rozhodnutí je platné při dodržení podmínek za kterých je vydáno, proto musí obsahovat výše uvedené náležitosti,
• máme za to, že je zapotřebí stanovit minimální dobu účinnosti.

Daňový subjekt by měl být oprávněn požádat prostřednictvím poradce nebo advokáta místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných.

Daňový subjekt nemusí být při podání žádosti zastoupen daňovým poradcem jestliže jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Žádost o závazné posouzení může podat i osoba ve prospěch dosud nevzniklého daňového subjektu. Takovouto osobou může být akcionář, společník nebo zakladatel v budoucnosti založené osoby v jejích prospěch se žádost o závazné posouzení podá.

Odůvodnění:

• poplatník komunikuje s místně příslušným správcem daní, už nyní s ním konzultuje správnost svých úvah – novum je pouze v závaznosti takto vydaných informací.
• není věcí poplatníka, jakým způsobem dojde v rámci daňové správy ke koordinaci stanovisek.
• zachová se možnost eventuálních opravných prostředků, tak, jak vyplývají ze zákona o správě daní.
• žádost může být podána jen prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, čímž budou eliminovány případné banální laické dotazy, které by pouze administrativně zatěžovaly správce daně.

Daňový subjekt, který danou žádost podává, musí v žádosti jednoznačně popsat stávající právní stav a vysvětlit, v čem jsou pochybnosti při jeho uplatňování. Žádost musí obsahovat návrh řešení daného stavu a rozbor s argumentací.

Odůvodnění:

úloha správce daně není vypracovat posudek, ale pouze – ve smyslu zákona - přispět ke správnému výběru daní. Odtud požadavek pouze posoudit a schválit, případně neschválit postup navrhovaný poplatníkem resp. jeho daňovým poradcem a to pro správce daně do budoucna závazně.