k některým bodům 37. zasedání RHSD (červen 2003)

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k některýmj bodům programu 37.plenární schůze RSHD 17.3.2003

ad 2.1. Návrh zákona o zaměstnanosti

Není ukončeno připomínkové řízení. Nevypořádáno 52 připomínek. Požadujeme jednání sociálních partnerů ke sporným bodům návrhu. (problematika zdravotně postižených, problematika vedení uchazečů v evidenci, úprava kontrolní činnosti a přestupky).

Návrh neodmítáme, obsahuje i pozitiva (sladění s právem EU, nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, zpřesnění úpravy. Ale filozofie zákona neodpovídá evropským požadavkům politiky zaměstnanosti, úprava je precizována mimo aktivní opatření. Precizovány jsou podmínky vedení v evidenci a vyřazování uchazečů, což povede k nárůstu administrativy a nedostatku personální kapacity úřadů práce orientovat se na vlastní zprostředkovatelskou činnost s využitím nástrojů. Z tohoto pohledu jsou individuální akční plány a poradenství pouhou formalitou.

Precizována je problematika kontrolní činnosti včetně sankcí za porušování ustanovení pracovněprávních předpisů a navrhuje se i zvýšení pokut, s tím zásadně nesouhlasíme.

Aplikace aktivní politiky bude záviset na finančních prostředcích, jejichž objem bude nižší uvažuje se (ve vazbě na reformu veřejných rozpočtů) s jejich snížením o 2 % ve prospěch důchodového systému. (Pozn. i bez vazby na reformu se do politiky zaměstnanosti vrací pouze 1/3 prostředků, z toho převážně na podpory, takže jde o administrativní řešení stávajícího stavu).

Návrh zákona nutné posuzovat ve vazbě na reformu ostatních sociálních systémů, není možné odebírat finanční prostředky, přesouvat je do jiných systémů a zároveň do zákona zapracovávat ustanovení, která zvyšují  položky v pasivní části. Za této situace na pokrytí aktivních opatření zůstane málo, a to se týká umisťování i starších lidí.

Požadujeme přehodnotit délku podpůrčí doby (pobírání podpory v nezaměstnanosti) a nastavit ji tak, aby korespondovala s navrhovaným prodlužováním odchodu do starobního důchodu.

Návrh MPSV (viz návrh zákona)

Prodloužení podpůrčí doby uchazečů o zaměstnání ve věku od 50 let do 55 let při splnění podmínky celkové doby zaměstnání včetně náhradních dob alespoň 25 let je 9 měsíců, od 55 let výše 12 měsíců při splnění podmínky celkové doby zaměstnání včetně náhradních alespoň 25 let. (zvýšení výdajů o  450,5 mil. Kč)

Návrh SPČR:

a) Prodloužení podpůrčí doby uchazečů o zaměstnání ve věku 55 let a více (12 měsíců) při splnění podmínky celkové doby zaměstnání včetně náhradních dob alespoň 25 let (zvýšení výdajů – o  cca 258,5 mil Kč )  

b) Další variantou  prodloužení podpůrčí doby uchazečů o zaměstnání ve věku od 55 let věku do 60 let je 9 měsíců a ve věku nad 60 let 12 měsíců při splnění podmínky celkové doby zaměstnání včetně náhradních dob (zvýšení výdajů o cca 138,5 mil. Kč)

Z předložených variant s přihlédnutím k návrhu MPSV a výdajům volit 1. variantu jako kompromis.

P. předseda Wiesner požádal o doplnění zápisu z jednání PP týmu dne 10.6. o stanovisko SČMVD, které se týká řešení občanů se změněnou pracovní schopností a požádal SP ČR o podporu. Zároveň budou podporovat návrh SPČR o úpravu podpůrčí doby.

Závěr: doporučujeme, aby ještě před předložením návrhu zákona vládě byl návrh ve sporných bodech diskutován a předložen sociálním partnerům v konečné verzi tak, aby bylo jasně definováno, jak byly zásadní připomínky vypořádány.

ad 2.8. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o VZP ČR, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

Materiál se předkládá k projednání z důvodů nesouhlasu s výrazným posílením pravomoci zástupců státu ve správní radě VZP. Podle navrhované úpravy se ke stanovenému výčtu závažných rozhodnutí vyžaduje  souhlas všech zástupců státu, mají tzv. právo „veta“. Na jednání RHSD je materiál předkládán z důvodů odstranění rozporu před předložením materiálu na program jednání vlády.

Závěr: Nesouhlasíme s „právem veta“. Takovouto úpravu považujeme za znerovnoprávnění členů správní rady a tím i popření principu tripartitního rozhodování mezi státem, zaměstnavateli a občany. Navrhovaná úprava je v rozporu s koncepcí samosprávného veřejného systému zdravotního pojištění.