Postoj SP ČR k návrhu Evropské komise na jazykový režim Evropského patentu

Předkládáme dopis adresovaný náměstku ministra MPO Ing. Martinu Tlapovi, který vyjadřuje postoj SP ČR  k návrhu Evropské komise na jazykový režim Evropského patentu.

 

Vážený pane náměstku,

            v souvislosti s předloženým návrhem Komise na nařízení Rady o ujednání o překladu pro patent EU KOM (2010) 350 ze dne 30. 6. 2010 si Vás dovoluji informovat o stanovisku Svazu průmyslu a dopravy ČR jednak z pozice největší zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR, jednak jako součásti Evropského svazu podnikání (BUSINESSEUROPE).

            SP ČR vítá iniciativu Komise pokročit ve snaze vytvořit jednotný evropský patent v souvislosti s novou vizí dobře fungujícího a důvěryhodného vnitřního trhu. To je plně v souladu s novou strategií Evropa 2020 a stěžejními iniciativami v oblasti podpory výzkumu, inovací, konkurenceschopnosti a nové evropské průmyslové politiky v době globalizace. O jednotném evropském patentu se hovoří již tři desítky let a Komise má nyní snahu přijít s radikálním avšak nikoliv proporcionálním řešením aplikace režimu tří jazyků tak, jak ho užívá Evropský patentový úřad (EPO).

Jako představitelé podnikatelů nemůžeme pominout skutečnost, že navrhovaná úprava musí být akceptovatelná a komfortní pro většinu podniků, tedy i pro ty, kterým předkladatelé patentů v podstatě vymezují a zapovídají, co nesmějí vyrábět. Předložený návrh Komise je však příliš jednostranně zaměřený na předkladatele projektů, kteří většinou pocházejí z mimoevropských zemí a kterým skutečně navrhované řešení usnadní život a sníží náklady. Na druhé straně by však přijetím předloženého návrhu došlo k nerovnoměrnému nárůstu počtu patentů v jednotlivých členských zemích EU, v případě České republiky několikanásobnému, což by zvýšilo administrativu a snížilo transparentnost a informovanost veřejnosti, co je chráněno a v jakém rozsahu.

Komise ve svém návrhu ignoruje i řadu skutečností, které mohou situaci v řadě členských států ještě zhoršit – vysoký podíl patentů registrovaných předkladateli z třetích zemí, průmyslovou strukturu jednotlivých členských zemí i nízké procento patentů registrovaných MSP. Zcela ignoruje riziko jazykové nesrozumitelnosti předkládaných patentů v členských státech. Toto riziko je zvláště vysoké u druhé varianty, kdy by čeští podnikatelé byli konfrontováni mnohonásobným nárůstem patentů ze strany zahraniční většinou mimoevropské konkurence nejen v anglickém, ale i ve francouzském a německém jazyce. To by vedlo velmi pravděpodobně k nárůstu nesrozumitelnosti patentů a jejich možnému neúmyslnému porušování a následným soudním sporům. Vzhledem k vysokému stupni pravděpodobnosti nesrozumitelnosti zejména neanglických jazykových verzí i pro soud by zmíněné patenty byly jen obtížně právně vymahatelné.

SP ČR sledoval průběžně diskuse ohledně Evropského patentu a lituje, že Komise nepřijala řadu iniciativních návrhů českého předsednictví a to zejména pokud jde o režim strojových překladů, zajištění dostatečné kvality a jejich efektivní kontroly ze strany členských států. S ohledem na výše uvedené je zakotvení povinnosti předložení garantovaných strojových překladů v národním jazyce teritoria, kde má patent platit, pro SP ČR klíčovým požadavkem. Komise naopak režim strojových překladů z paragrafového znění návrhu přesunula do nezávazné preambule resp. důvodové zprávy, s čímž nemůžeme zásadně souhlasit.

            SP ČR na základě znalosti českého podnikatelského prostředí, podílu patentů předkládaných českými podnikateli a konzultace s vybranými členskými podniky navrhuje následující postup pro jednání v Radě:

  • SP ČR doporučuje zvolit ofenzivnější přístup jednání v Radě, prosazovat režim evropského patentu jen v anglickém jazyce + strojový překlad do národních jazyků a vytvořit aliance s relevantními členskými státy za účelem dosažení této optimální varianty.
  • Zvážit citlivě další vývoj jednání v Radě a snažit se o zajištění rovnováhy mezi přínosy evropské integrace a lépe fungujícího vnitřního trhu a možným omezením konkurenceschopnosti podniků v ČR a snížením právní jistoty.
  • Režim tří hlavních jazyků používaných EPO přijmout jen jako kompromisní řešení s podmínkou odpovídající kvality strojových překladů a s možností kontroly ze strany členských států.

Vážený pane náměstku, toto stanovisko je současně v souladu s dlouhodobým postojem BUSINESSEUROPE, který prosazuje jednoduchý a nákladově přijatelný evropský patent s jazykovým režimem pouze v angličtině.

 

Růžena Hejná
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět