SP ČR k návrhu směrnice Evropské komise ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

   .

Svaz průmyslu a dopravy ČR (dále jen „SP ČR“) sleduje jednání v Radě a vychází ze současné reality, že členské státy EU harmonizaci daňových sazeb obecně nepodporují a daň z příjmů právnických osob nepatří na evropské úrovni mezi tzv. harmonizované daně. Po harmonizaci volají především země s relativně vyššími sazbami u této daně. Jde také o to, zda půjde o sjednocení základu, jak bylo navrženo v původní verzi Paktu, nebo zda se půjde cestou rozdělení do pásem, což může být interpretováno jako krok k harmonizaci.

Pro Českou republiku (dále jen „ČR“) a další státy bude představovat největší problém otázka klíče pro rozdělení konsolidovaného zisku nadnárodních společností mezi jednotlivé členské státy. Zejména pokud jedním z faktorů bude objem mezd.

Na druhé straně jako největší podnikatelská a zaměstnavatelská organizace v ČR a člen evropské podnikatelské komunity chápe SP ČR navrhovanou směrnici jako nástroj na odstranění překážek jednotného trhu, který má přispět k transparentnosti daňových systémů v Evropě, efektivnímu daňovému zatížení a snížení administrativního břemene.

SP ČR obecně k pozici Ministerstva financí ČR z 12. 4. 2011

• Rámcová pozice v podstatě připouští, že by ČR souhlasila s povinným společným avšak nekonsolidovaným základem daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) (důvodem má být obava o zkrácení rozpočtových příjmů z DPPO a náklady na správu daně).  Ze závěru přímo vyplývá, že ČR preferuje delší časové období k projednání a hledání konsensu na evropské úrovni nejlépe takového, který by vedl k povinnému společnému a nekonsolidovanému základu daně v EU.
• Ze stanoviska BUSINESSEUROPE podnikatelská veřejnost nepodpoří nekonsolidovaný základ daně a chce jeho volitelnost. Evropská podnikatelská veřejnost je v konečném důsledku ochotna akceptovat povinný evropský základ daně, ale určitě by neakceptovala nekonsolidovaný základ daně, protože by tím přišla o výhody, které by jí měl CCCTB přinést (tj., aby již podniky nemusely řešit transferové ceny v rámci EU a mohly konsolidovat zisky a ztráty dosažené v rámci jejich podnikání na území EU).
• Postoj českých podnikatelů k projektu CCCTB není zatím nikterak výrazný a zdá se, že informovanost o projektu je velmi nízká. Nicméně v řadě průzkumů podnikatelé vyjadřují svoji nespokojenost s komplikovanou daňovou legislativou v ČR a samozřejmě, pokud své podnikání expandují i do dalších členských států, zatěžuje je povinnost plnit daňové povinnosti dle jednotlivých národních legislativ. Je však také pravdou, že obeznámení českých podnikatelů s projektem CCCTB je minimální, natož, aby jim byl tento projekt srozumitelně např. finančními orgány vysvětlen. K tomu přispívá i fakt, že se jedná o projekt dlouhodobý a  v čase stále posouvaný s relativně neodhadnutelným koncem, tj. uvedení projektu CCCTB do praxe.
• Komise pro hospodářskou politiku SP ČR projednala informaci o CCCTB a následně doporučí představenstvu SP ČR podporovat přijetí modelu společného konsolidovaného základu při zachování principu volitelnosti. V případě, že dojde k přípravě reformy daně z příjmu, představuje princip CCCTB jeden ze základních nosných pilířů úpravy. ČR měla pragmaticky akceptovat snahy EU o stanovení evropského základu DPPO a snažit se vytěžit maximum z této iniciativy pro ČR. Z pohledu legislativních prací Ministerstva financí ČR by mělo dojít k vážné úvaze o propojení a sblížení evropského výpočtu společného základu daně z příjmů právnických osob s návrhem výpočtu základu DPPO v nově připravovaném českém zákoně o daních z příjmů s tím, že by pak český zákon o daních z příjmů mohl přinášet speciální pobídky pro zahraniční investory, např. zvýhodnění nákladů na výzkum a vývoj.
• V pozici se říká, že ČR preferuje přístup, kdy hlavní správce daně (v rámci systému "one stop shop") se bude řídit vnitrostátními předpisy a bude docházet ke spolupráci mezi daňovými správami dle současných nástrojů. Podnikatelům asi bude jedno, jak si daňová správa proces zorganizuje, hlavně když budou komunikovat jenom s jedním daňovým úřadem v rámci EU ("one stop shop"). Neumíme si představit, že by jednotlivé státy mohly přezkoumávat rozhodnutí učiněná hlavním správcem daně v EU.

Specifické poznámky k rámcové pozici